Aplikace pro neřízené stanoviště: Odpovídače sekundárního přehledového radaru (SSR)

Aktualizováno 31. 5. Odpovídač sekundárního přehledového radaru, anglicky secondary surveillance radar transponder, často zkráceně pouze SSR, nebo frazeologicky „squawk“, je zařízení umístěné na palubě letadla, které slouží zejména ke zjištění polohy a hladiny letadla a zobrazení těchto dat v přehledovém systému.

Přehledový systém je zjednodušeně ta obrazovka, které se ve filmech říká radar, a řídící letového provozu do ní upřeně hledí. ;-) Polohu letadla bez odpovídače, lze zjistit jen pomocí primárního radaru (PSR - primary surveillance radar). Ten využívá přirozené schopnosti letadla odrážet jakékoliv elektromagnetické vlnění.

V primárních radarech nám ale chybí informace o výšce a identifikaci letadla - zkrátka uvidíme jen nějaký radarový odraz, což může být nakonec i hejno ptáků nebo silná bouřková oblačnost. Sekundární radar však pracuje na jiném principu.

Rotující anténa vysílá na kmitočtu 1030 MHz směrový signál, dotaz. Máme tedy takový „dotazovač“. Jakmile je dotaz zachycen odpovídačem, asi už je Vám jasné, co teď udělá - vyšle všesměrově odpověď, a to na kmitočtu 1090 MHz. Radarový systém signál zachytí a na základě změřené doby zpoždění odpovědi a natočení antény vypočítá šikmou vzdálenost a azimut (směr) letadla vůči radaru.

Jelikož odpovídač je radiový přijímač i vysílač, je možné pomocí několika jeho módů vysílat množství informací. Díky tomu se právě otevírá možnost vysílat identifikační kódy, údaje o výšce a, s dnešními technologiemi, už i mnohem více.

Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi

Typy vysílaných informací

U odpovídačů rozlišujeme hned několik typů vysílaných informací. Některé odpovídače jsou vybaveny jen základními dvěma módy A a C, jiné zvládají navíc i mód S, který sám o sobě existuje v několika variacích podle toho, jaké informace umí vysílat a přijímat.

Kde je který mód vyžadován?

Ve FIR Praha platí následující požadavky na vybavení odpovídači SSR:

• Módy A a C jsou povinné do FL95 (vyjma TMA Praha a CTR Ruzyně) pro následující druhy letadel:
  • všechny motorové letouny, vrtulníky a balóny provádějící lety VFR v a nad FL60, nebo v a nad nadmořskou výškou 5000 ft, pokud je převodní hladina FL70
  • všechna letadla provádějící traťový let VFR v noci
• Mód S na úrovni 2 s funkčností ELS (Elementary Surveillance) včetně podpory SI kódu je povinný pro:
  • IFR lety všech vrtulníků
  • IFR lety letounů s MTOW 5700 kg a méně nebo s maximální cestovní TAS 250kt a méně
  • VFR lety nad FL95
  • VFR lety v TMA Praha a CTR Ruzyně (vyjma balonů a vzducholodí v CTR Ruzyně)
• Mód S s funkčností EHS (Enhanced Surveillance) je povinný pro:
  • IFR lety letadel s pevnými křídly s MTOW nad 5700 kg nebo s maximální cestovní TAS nad 250kt

Letadlo vybavené odpovídačem SSR musí mít za letu odpovídač stále v činnosti. Odpovídač SSR musí odpovídat na dotazy v módu A a C - přesně to nám říká AIP ČR (ENR 1.6.2.4.4). Velmi zjednodušeně lze říci, že pro let nad 5000 ft (respektive FL60) je nutné mít odpovídač s módy A a C, vyjma letů bezmotorových kluzáků, a nad FL95 je nutné mít odpovídač s módem S.

Jednotlivé módy odpovídače

Jednotlivé módy odpovídače jsou v provozu podle volby režimů. Níže uvádíme ty nejčastější:

• OFF - Zařízení je zcela vypnuté.
• STBY (SBY, standby) - Zařízení je zapnuté, ale odpovídač neodpovídá (ale např. přijímá ADS-B in, je-li vybaven).
• ON - Je vysílán mód A (i mód S, je-li jím odpovídač vybaven), avšak bez módu C. Může být vyžadováno od ŘLP, např. při špatné indikaci výšky v módu C.
• ALT - V provozu jsou všechny dostupné módy (A, C, S). Teprve nyní je vysílána i informace o výšce letadla.
• GND - Odpovídače s módem S mají navíc i režim GND, ve kterém jsou v provozu všechny módy, ale odpovídač navíc vysílá příznak, že se letadlo nachází na zemi (flight status). To může být dále využito některými systémy ŘLP.

Některé odpovídače s módem S v režimu ALT automaticky volí preferovaný režim podle letového statusu:

Čtěte také: Aplikace Zvuky přírody – recenze

• stojí - STBY (neodpovídá)
• pojíždí - odpovídá vč. výšky (A, C, S) s příznakem GND v módu S
• za letu - odpovídá vč.

Mód A

Tento je nejtriviálnější z trojice módů. Vysílá pouze 12bitový binární kód, člověkem vkládán jako čtyřmístné číslo módu alfa v osmičkové soustavě. To jednoduše znamená 4096 kombinací kódů v rozsahu 0000 až 7777 za použití pouze číslic od 0 do 7.

Proč zrovna osmičková soustava? Ta slouží jako převod do binární soustavy kvůli zjednodušení rozhraní mezi strojem a člověkem. Představte si, že po řídícím musíte do rádia zopakovat binární kód jedna-nula-nula-nula-jedna-jedna-nula-jedna-nula-nula-nula-jedna, zatímco v osmičkové soustavě je to lépe stravitelný kód čtyři-tři-dva-jedna. ;-) Odpovídač to převede za nás a do radarových systémů už vysílá jedničky a nuly.

Kdy se používá slovo squawk a kdy odpovídač, či mód Alfa? A co znamená squawk?

Pokud chceme v běžné konverzaci mluvit o kódu módu odpovídače Alfa, lze použít kterýkoliv tvar, protože slovy squawk, Alfa i odpovídač se dá označit to stejné. Avšak v letecké radiotelefonní frazeologii (české i anglické) je přípustný jedině výraz SQUAWK, za kterým většinou následuje právě čtyřmístné číslo kódu módu Alfa.

Berte to jako sloveso (z angličtiny), takže když řídící řekne „squawk 2000“ tak to samo o sobě je příkaz, volně přeloženo jako „squawkujte kód Alfa 2000“. Ono totiž samotné slovo squawk bylo vybráno proto, že v angličtině jako sloveso i podstatné jméno znamená skřehotání, kdákání - zkrátka zvuk, který vydávají někteří ptáci. Takže letadla identifikujeme stejně jako letícího ptáka podle jeho „squawku“. V hantýrce řídících se proto mimo frekvenci občas objeví slovo „kvókání“ jako synonymum pro squawk, které zní podobně.

K čemu slouží?

Díky přidělení kódu v módu A lze jednoznačně identifikovat letadlo na přehledovém zobrazení (lidově „na radaru“). Ovšem pouze za předpokladu, že v dosahu přehledového systému nemá stejný kód nastaveno žádné jiné letadlo. Z toho důvodu má každé radarové stanoviště letových provozních služeb (LPS) přidělenou vlastní sérii A kódů, kterou může přidělovat letadlům ve svém prostoru odpovědnosti a na základě toho je jednoznačně identifikovat. Sousedící prostory tedy musí používat odlišné série kódů, aby nedocházelo k záměnám.

Čtěte také: Recenze KINOMAP aplikace pro rotopedy

Jak to funguje?

Zapnutí samotného módu A (bez módu C) se zpravidla provádí tlačítkem “ON”. V případě letu bez letového plánu řídící zadá ručně do systému let s identifikací OK-AIR a přidělí mu jeden ze „svých“ kódů, který je právě volný, například již zmiňovaný kód 4321. Pilotovi po rádiu sdělí pokyn squawk 4321. Nestane se však nic do chvíle, dokud pilot kód nenastaví na odpovídači a systém ŘLP nezpracuje jeho první odpověď s tímto kódem.

Jakmile k tomu dojde, staneme se svědky tzv. korelace, což znamená, že přehledový systém spojil cíl s údaji o letu OK-AIR ve své databázi, a řídící už tak může letadlo identifikovat. V dnešní době silně rozšířeného módu S však v rádiu ve vztahu k VFR letům nejčastěji uslyšíte squawk 7000 nebo squawk 2000, což jsou společné kódy. Jak dokáže systém ŘLP letadla od sebe rozeznat, když vysílají stejný kód, vysvětluji v kapitole módu S.

Speciální kódy squawk:

• 1000 - společný kód pro IFR lety identifikované módem S
• 2000 - společný kód pro lety, které jsou předmětem ATS (IFR i VFR)
• 7000 - společný kód pro lety, které nejsou předmětem ATS (IFR i VFR)
• 0045-0047 - kódy pro lety pro záchranu života
• 0050 - kód pro výsadkové lety (PJE)
• 0052-0055 - kódy pro lety Policie ČR
• 0056-0057 - lety letadel ŘLP ČR za účelem letového ověřování
• 7500 - nouzový kód pro protiprávní čin (např.

Jednou se mě jeden kamarád ptal: ,,V situaci, kdy bych měl selhání motoru, požár na palubě a současně i ztrátu spojení, který nouzový kód mám přednostně nastavit - 7700, nebo 7600?“ V obou případech musí ŘLP předpokládat, že letadlo může být v nouzi, takže oba dva kódy budou mít celkem podobný efekt. V této situaci je však vhodnější nastavit kód 7700, protože tím je jasně dáno najevo, že se letadlo nachází v situaci ohrožující život (požár). To, že ještě navíc došlo i ke ztrátě spojení, řídící zjistí i bez kódu tak, že mu letadlo přestane odpovídat.

Na co nesmím zapomenout!

⚠️ Od 21. 4. 2022 platí nová pravidla, která mění povinnost pilotů při nastavování odpovídače. AIP ČR udává pilotovi povinnost nastavit z vlastní iniciativy kód A 2000, pokud je předmětem letových provozních služeb (ATS) a pokud řídící neurčil jinak. Pokud mu nejsou poskytovány žádné ATS, pilot sám nastavuje kód A 7000, opět pokud řídící neurčil jinak. Pokud máte letadlo s odpovídačem v módu S, z vlastní iniciativy nastavujete kódy 7000 a 2000. Určující k tomu je, zda jsou Vám v danou chvíli poskytovány letové provozní služby (ATS) nebo ne.

ATS v ČR poskytují všechna stanoviště s volacím znakem RADAR, VĚŽ/TOWER, GROUND, DELIVERY a INFORMATION - ano, včetně stanovišť AFIS (nikoliv Rádio). Zjednodušeně řečeno, pokud jsem na spojení s některým ze zmíněných stanovišť, musím si nastavit kód A 2000. Pokud nejsem, musím si nastavit kód A 7000. Tyto změny kódů z iniciativy pilota se do rádia nehlásí.

V případě některých CTR a TMA platí od 21. 4. 2022 pravidlo, že je pilot povinnen 3 minuty před vstupem do prostoru nastavit kód A 2000 a navázat spojení se stanovištěm ŘLP. Najdete to v AIP AD příslušných letišť v části 2.22.

Korekce nesprávné informace ze semináře ŘLP 2023

Na semináři pro všeobecné letectví, které každoročně pořádá ŘLP, bohužel zazněla nesprávná odpověď na jeden z dotazů. Mezi piloty se tak dostal nesprávný postup ohledně nastavování odpovídače při monitorování frekvence ATS, v tomto případě byl dotaz mířen na FIC Praha. Bylo nesprávně zodpovězeno, že pilot má/může nastavit kód A 2000 i v případě, kdy pouze monitoruje (poslouchá) frekvenci FIC Praha, aniž by se tam ohlásil. To je však špatně.

Níže přinášíme i vyjádření vedoucího stanoviště FIC, Michala Dvořáka. Zkrácená odpověď zní - ne, při pouhém příposlechu stanoviště letových provozních služeb pilot nenastavuje squawk 2000, ale ponechává 7000. I kdyby nastavil squawk 2000 a neohlásil se, tak nedochází k žádnému získávání jakékoliv služby navíc. Tzv. předmětem letových provozních služeb se pilot stane až když se příslušnému stanovišti ohlásí, a teprve v takovém případě se nastavuje i squawk 2000. Spolehlivou pomůckou je například tabulka výše, která ukazuje, že kódy 7000 a 2000 nastavuji podle toho s kým mluvím, ve smyslu navázaného oboustranného rádiového spojení.

Nakonec po konzultaci s metodiky OPANS musím s omluvou odpověď na dotaz z publika při semináři pro GA poněkud korigovat.

Kód A2000 je skutečně určen pouze pro let, který je příjemcem služeb ATS, nebo se k tomu bezprostředně chystá (např. těsně před vstupem do CTR, po vzletu při opuštění ATZ před naladěním frekvence FIC apod.). Jak bylo správně uvedeno, je pro nás výhodné, když jej pilot nastaví ještě před tím, než se s námi spojí, protože je potom v našem systému jeho let uložen již s kódem A2000 a nemusíme ho následně opravovat, není to ale podmínkou, pilot ho může nastavit i až po navázání spojení, pokud zůstává s námi na spojení.

Jakkoliv se to však může jevit z praktického hlediska v některých situacích užitečné (tím byla zřejmě motivována i odpověď na semináři), tak z hlediska leteckých předpisů není správné nastavit kód A2000, pokud nejsem příjemcem služeb ATS a jsem pouze na pasivním příposlechu, pro tyto situace předpis ukládá využití kódu A7000.

K tomu bych ještě doplnil, jak bylo také řečeno na semináři, že:

• podmínkou pro využívání letové informační a pohotovostní služby stanovištěm FIC je skutečně až navázání obousměrného rádiového spojení na frekvenci FIC Praha, nastavení kódu odpovídače na to nemá vliv
• pokud FIC potřebuje předat informaci letadlu, které s ním nenavázalo spojení (zjištěné narušení prostoru či jiný mimořádný případ), pokouší se s letadlem spojit bez ohledu na nastavený kód SSR

Ing.

Následující příklad popisuje VFR let z neřízeného letiště se službou Rádio, během kterého se pilot naladí na Praha INFORMATION, stanoviště AFIS (nikoliv Rádio) nebo stanoviště ŘLP.

1. Pilot provede vzlet, má nastaven kód A 7000.
2. Pilot přechází na stanoviště ATS a předtím sám nastaví kód A 2000.

Body 1 a 2: Nastavení odpovídače při přechodu na stanoviště ATS (v tomto případě FIC Praha).

Další příklad popisuje VFR let z řízeného letiště na neřízené letiště.

1. Pilot nastaví kód A 2000 a poté provádí počáteční volání na stanoviště VĚŽ, GROUND nebo DELIVERY.
2. Pokud služba ŘLP následně přidělí letu jiný kód, pilot jej nastaví a nemění ho až do doby, než k tomu dostane pokyn opět od ŘLP.
3. V drtivé většině případů služba ŘLP nepřidělí letu žádný kód, takže pilot ponechává A 2000.
4. Pilot opouští CTR do neřízeného prostoru třídy E nebo G, a ukončuje spojení s ŘLP. Pokud neměl přidělen žádný kód z bodu 2, nastavuje A 7000.

NEBO

1. Pilot opouští CTR do neřízeného prostoru třídy E nebo G, a přechází na Praha INFORMATION nebo jiné stanoviště ŘLP. Ponechává kód A 2000, neboť jsou mu nadále poskytovány služby ATS.

Avšak pozor. Pro jistotu opakuji, že pokud řídící přidělí letadlu jiný kód Alfa, pilot ho nastaví a nemění ho do té doby, než k tomu řídící vydá instrukci. Je důležité si v tomto případě uvědomit, že kód přidělený řídícím neměníme na kód 7000 ani při ukončení rádiového spojení. V tomto případě je nutné vyčkat, dokud není pilot řídícím ke změně kódu vyzván. Případně se řídícího zeptejte na další postup, pokud Vám to přijde podezřelé nebo neobvyklé.

Jiný postup když nemáte mód S

Ohlaste, že nemáte mód S při prvním kontaktu se stanovištěm ATS, které Vám v případě potřeby přidělí individuální kód (např. 3320 a podobně). Jak to ohlásit? Na konec vašeho prvního hlášení připojte frázi „NEGATIV MÓD SIERRA“ nebo anglicky „NEGATIVE MODE SIERRA“.

Zvláště důležité je to v případě, kdy se hlásíme ještě na zemi před vzletem, například na řízeném letišti nebo na ploše někde v CT...

tags: #aplikace #pro #nerižené #stanoviště

Oblíbené příspěvky:

• Posudek pro dítě na školu v přírodě
• Letní přírodní poezie
• Dopad textilního průmyslu na životní prostředí
• Návod na montáž Galaxy Pro
• Nejlepší aplikace pro milovníky přírody