Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm je největším muzeem svého druhu v České republice. Jedná se o druhé nejstarší muzeum v přírodě ve střední Evropě.
Již od doby zakladatelů muzea sourozenců Jaroňkových je prezentováno živě - při práci i zábavě. Nic strnulého pro nostalgiky tu ale nečekejte. Nejvýraznějším rysem současného dění v muzeu je cílevědomé úsilí o oživení zapomenutých tradičních technik, lidového umění a obyčejů i o rekonstrukci společenského života, obchodu i zábavy našich předků. Vyhledávanými akcemi se staly muzejní zvykoslovné i hudební pořady.
Muzeum je tematicky rozčleněno na tři areály: Dřevěné městečko, Valašskou dědinu a Mlýnskou dolinu. V nichž v přirozené krajině stojí originální roubené stavby přenesené z terénu i kopie a rekonstrukce historických budov. Ve 21. století nabízí množství areálů i stálých expozic, které vypovídají pravdivé příběhy o skutečných lidech. V přírodě jsou k vidění i kratší, obměňované výstavy.
V roce 1909 se oba bratři natrvalo usazují v Rožnově. Již tehdy v nich zrála myšlenka muzea v přírodě inspirovaná úsilím o uchování měšťanských domů z rožnovského náměstí. Vše usměrnila cesta Aloise Jaroňka, druhého z bratrů, do skandinávských zemí.
Navštívil právě vznikající muzeum v přírodě v městě Aarhus v Dánsku a poznal první a nejstarší muzeum v přírodě na světě, Skanzen u Stockholmu. V roce 1911 byl v Rožnově založen muzejní spolek a v roce 1913 byl předložen první projekt muzea. K výstavbě Valašského muzea v přírodě však mohlo dojít až několik let po válce. V roce 1925 bylo opět slavnostně otevřeno.
Čtěte také: Mapy: areály a stanoviště
V 50. letech vznikl projekt Valašské dědiny a v 60. letech našeho století došlo k jeho realizaci. Cílem výstavby se stala pravdivá rekonstrukce modelu valašské dědiny. Tak se na rožnovské pasece, zvané Stráň, postupně vystavělo na 40 objektů, vše, co k valašské vesnici patří.
Dřevěné městečko je nejstarší částí Valašského muzea v přírodě. Rozkládá se v rovinatém terénu městského parku. Veřejnosti bylo zpřístupněno v roce 1925 a od tohoto roku se postupně rozvíjí dodnes. Je nejstarším a nejnavštěvovanějším areálem Valašského muzea v přírodě.
Dokumentuje převážně městský typ valašské lidové architektury. Do malebného prostředí rožnovského parku byly z místního náměstí postupně převezeny radnice, Billův měšťanský dům a Vaškova hospoda. K nim později přibyla rekonstrukce fojtství z Velkých Karlovic a rekonstrukce kostelíka z Větřkovic.
Návštěvníkům ukazuje podobu historického náměstí tvořeného souborem originálních dřevěných staveb přenesených především z rožnovského náměstí a širšího okolí. Několik roubených objektů zde bylo postaveno podle existujících i zaniklých předloh. Nahlédnete zde do způsobu bydlení a života v malém městě v období od poloviny 19. až po první čtvrtinu 20. století.
Městský způsob života na Valašsku na přelomu 19. a 20. století představuje Dřevěné městečko, umístěné v rožnovském parku. Radnice, Billův měšťanský dům a později hospoda U Vašků, stavby převezené z místního náměstí, tvořily od počátku základ muzejního areálu.
Čtěte také: Rožnov pod Radhoštěm – Valašské muzeum
V objektu Panské sýpky se nachází stálá expozice "Jak stavěli naši předkové". Dřevěné městečko je také dějištěm několika folklorních festivalů. V době hlavní sezóny zde probíhají každý víkend folklorní a řemeslné programy. V Dřevěném městečku je také otevřena expozice poštovního úřadu. Tato oživená expozice poskytuje návštěvníkům nejen stálé poštovní služby, ale nabízí i bohatý prodejní sortiment.
Prohlídková trasa je vedena po rovině, cesty jsou dlážděné s možností odpočinku na lavičkách.
Nejrozsáhlejší území muzea zabírá Valašská dědina, budovaná od roku 1962. Valašská dědina je nejrozsáhlejším areálem Valašského muzea v přírodě. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. První objekty byly postaveny v roce 1962, areál zpřístupněn od roku 1972.
Dokumentuje vesnický typ lidové architektury Valašska, včetně tzv. živého hospodářství s několika druhy domácích hospodářských zvířat a stádem valašských oveček. Jednotlivé objekty jsou situovány v různých částech Valašské dědiny s mimořádných citem pro charakter krajiny.
Obzvlášť zdařilými doklady tohoto úsilí jsou např. selská usedlost z Velkých Karlovic-Miloňova, fojtství z Lidečka nebo formanova usedlost z Velkých Karlovic-Jezerného. Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, větrný mlýn, kovárna, studny, zvonice i zahrádky jsou umístěny v terénu, který připomíná mnohé valašské vsi. Zvláště děti budou nadšené z domácích zvířat, horských ovcí valašek, prasátek či králíků.
Čtěte také: Uchovávání valašské kultury
Interiéry obytných domů zachycují způsob bydlení od poloviny 19. století v různých sociálních vrstvách. V průběhu roku se zde konají programy, oživující staré způsoby hospodaření. Políčka, zahrádky a ovocné stromy připomínají pěstování starých plodin.
Hospodářské usedlosti, salašnické stavby, mlýn a kovárna jsou umístěny v krajině, která svou členitostí připomíná mnohé vesnice na úbočích Beskyd. Během prohlídky se lze setkat s řadou domácích zvířat i stádem ovcí. V letošním roce se zpřístupnila Hájovna z Valašské Bystřice v těsné blízkosti Valašské dědiny a první objekty Kolibisek.
Funkční technické stavby, převážně na vodní pohon, soustřeďuje Mlýnská dolina, otevřena v roce 1982. Mlýnská dolina je nejmladším areálem Valašského muzea v přírodě. Byla otevřena v roce 1982.
Dokumentuje tradiční technologie, závislé na vodním pohonu. Mlýn, hamr, pila i valcha ještě před nedávnem plnily svou funkci ve Velkých Karlovicích a bylo přáním muzejníků, aby svou roli plnily i v novém prostředí. Kromě těchto vodních mechanismů najdete v Mlýnské dolině ještě funkční úsovnu oleje z Brumova, pocházející již ze 17. století.
V areálu údolní louky u starého vodního náhonu můžete obdivovat technickou zručnost našich předků a jejich schopnost využívat přírodní zdroje. Jsou v ní sdruženy dodnes funkční technické stavby převážně na vodní pohon. Umístění valchy, mlýna a pily je téměř přesnou rekonstrukcí situace, která ještě v první polovině 19. století existovala ve Velkých Karlovicích - údolí Podťaté. Lisovna oleje je původní stavbou ze 17. století. Hamr je rekonstrukcí provozu z Ostravice.
S výjimkou lisovny jsou všechny mechanismy poháněny vodní silou. V objektu vozovny z Ostravice je instalována expozice „Dopravní prostředky na Valašsku". Výstava představuje svým zaměřením různé formy dopravních prostředků, které se využívaly v zemědělství, lesnictví, obchodní činnosti, dopravě osob a v rámci dalších živností a řemesel. V letech 2008 - 2009 byl areál rozšířen o nové objekty - obytný dům z Trojanovic, kovárnu z Horní Lidče a stodolu z Velkých Karlovic - Podťatého. Hamerní část Mlýnské doliny doplnila také roubená zvonice z Dolní Bečvy, která původně stála v areálu Dřevěného městečka.
V centrální vstupní budově tzv. Zároveň je zde umístěna prodejna LUV, občerstvení, oddělení propagace a WC. Leden až duben, říjen, prosinec - pondělí zavírací den! V areálu muzea se každoročně pořádá kolem šedesáti zvykoslovných, řemeslnických nebo folklórních pořadů, které naplňují představu generace zakladatelů vytvořit z muzea v přírodě tzv. živé muzeum. Valašské muzeum v přírodě se roku 1995 stalo správcem objektů jídelny Libušín a útulny Maměnka v areálu beskydského turistického střediska Pustevny.
Při návštěvě rožnovského skanzenu poznáte Valašsko takové, jaké bylo v době před sto a více lety. Můžete se projít novou expozici - městečko pod Radhoštěm a dál se toulat mezi domy ze starého rožnovského náměstí, valašskou dědinou, kde se dodnes pěstují staré plodiny a ovocné stromy s dávnými odrůdami, anebo nahlédnout do hamru, lisovny, soukenické valchy, mlýna či pily, kde všechna zařízení pohání voda a jsou plně funkční.
Ve skanzenu se celý rok pořádají nejrůznější akce - jarmarky, festivaly, předvádění tradičních řemesel a lidových obyčejů i ochutnávky valašských specialit.
Valašské muzeum v přírodě, Palackého 147, 756 61, Rožnov pod Radhoštěm.
tags: #areál #valašského #muzea #v #přírodě #historie