Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy: Výjezdové stanoviště a informace

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy (ZZS HMP) je příspěvková organizace zřizovaná hlavním městem Prahou. Délka její existence, která se datuje od roku 1857, jí deleguje mezi nejstarší záchranné služby na světě. Objemem vykonané práce patří mezi největší organizace svého druhu v České republice. Od samého počátku byla a stále je vzorem pro ostatní záchranné služby, které od ní čerpají inspiraci. Její hlavní činností je zajišťování odborné přednemocniční neodkladné péče obyvatel a návštěvníků metropole.

Činnost ZZS HMP

Denně zasahuje pražská záchranná služba u průměrně 350 případů, z nichž přibližně 40 je skutečným ohrožením života a vyžaduje urgentní zásah lékaře.

Páteří záchranné služby jsou dvě rovnocenné složky. Jednou z nich je zdravotnické operační středisko - tzv. dispečink. Šest až osm operátorek vyřídí denně přes 700 hovorů na tísňové lince 155 a stovky dalších volání a rádiových relací. Každá z těchto specializovaných operátorek během své dvanáctihodinové směny rozhoduje s malým množstvím dostupných informací a ve velké časové tísni o několika desítkách lidských osudů.

V současnosti je tato služba zajišťována posádkami Rychlé lékařské pomoci (tzv. RLP - rychlé osobní vozy s lékařem) a posádkami Rychlé zdravotnické pomoci (tzv. RZP - velké sanitní vozy s posádkou ve složení zdravotnický záchranář a řidič). Prostorná zdravotnická nástavba vozidel RZP umožňuje záchranářům zajistit kvalitní péči o pacienta již v terénu, stabilizaci jeho zdravotního stavu a následný transport do zdravotnického zařízení. Proto zdravotnické vybavení odpovídá jednotce intenzivní péče. Obsahuje přístroje pro umělou podporu životních funkcí, monitor srdeční činnosti s možností automatického vyhodnocení, archivace a digitálního přenosu dat, infuzní a intubační techniku a mnoho jiného. Zásahy posádek RZP tvoří přibližně 80% celkového počtu výjezdů.

Setkávací systém Rendez-Vous

Od roku 1987 používá pražská záchranná služba ve svém provozu tzv. setkávací systém „rendez-vous“, který zkracuje dojezdový čas k pacientovi na nejnižší možnou míru a zároveň umožňuje efektivní využití práce lékaře. K pacientovi ve vážném zdravotním stavu vyjíždí posádka RLP, která je v hustém pražském provozu rychlejší než „velká“ sanita a z jiného místa je k němu vyslána posádka RZP.

Čtěte také: Záchranná služba Kyjov - nové zázemí

Letecká výjezdová skupina (LVS)

Doplňkovou službou pozemních složek je Letecká výjezdová skupina (LVS). Na stanovišti v Praze byl zkušební provoz - jako první v tehdejší ČSSR - zahájen 1. dubna 1987 a pokračuje nepřetržitě až doposud, přičemž zdravotnickou posádku poskytuje - s výjimkou krátkého období mezi lety 1997-1999 - Zdravotnická záchranná služby hl.m. Prahy. Vrtulníky s posádkami pro pražské stanoviště LVS poskytuje tradičně Letecká služba Policie ČR. V počátcích provozu byl využíván typ Mi-2, ale jeho letové a výkonové charakteristiky nevyhovovaly moderním požadavkům. Postupně docházelo k obměně letového parku - po roce 1990 byl krátce nasazen typ Bö-105, který záhy vystřídal vrtulník střední kategorie Bell-412, a od roku 2005 jsou do provozu nasazovány nejmodernější vrtulníky EC-135T2.

Posádka záchranářského vrtulníku poskytuje v nepřetržitém provozu přednemocniční neodkladnou péči pro obyvatele Prahy a Středočeského kraje, v noci pak zasahuje prakticky na celém území České republiky. Téměř 95% zásahů LVS Praha se odehrává přímo v terénu, což výrazně zkracuje cestu pacientů do specializovaných center (celostátní průměr je kolem 50% a ostatní pacienti se převážejí z místních nemocnic po primárním ošetření).

Operační řízení a akreditace

ZZS HMP má akreditaci pro Operační řízení přednemocniční péče (platnost akreditace do 28. 2.). Tímto certifikovaným kurzem uchazeč získá zvláštní odbornou způsobilost k činnostem v rámci zdravotnického operačního střediska dle §17 vyhlášky č. Celková doba kurzu je 212 hodin, z toho 80 hodin teoretické výuky a 132 hodin praktické výuky, přičemž 60 hodin z této praktické výuky (neakreditovanou praxi) lze absolvovat na kterémkoliv KZOS v ČR. Kurz je zakončen odbornou zkouškou před komisí, zkouška se skládá z praktické a teoretické části. Absolvent kurzu získá po úspěšném složení zkoušky certifikát o získání zvláštní odborné způsobilosti.

Inspektor ZZS HMP

Inspektor ZZS HMP provádí specializované odborné činnosti v oblasti kontroly poskytování PNP v souladu s platnou legislativou a vnitřními předpisy organizace spočívající v namátkových kontrolách dodržování těchto předpisů. Dále řeší konfliktní situace, které mohou vzniknout mezi posádkou, pacientem nebo třetí osobou. Cílem inspektora je uklidnění situace, dodržování zásad zdravotnické etiky, respektování zákonného práva, oprávněných požadavků a bezpečnosti všech zúčastněných. Inspektor je podle Traumatologického plánu ZZS HMP předurčen do pozice vedoucího zdravotnické složky. Jeho nasazení u jakéhokoliv typu mimořádné události je prioritní. K velení je vycvičen, vyškolen a má k tomu speciální vybavení. Kromě záložního zdravotnického materiálu a léčiv má také specifická antidota a další pomůcky pro řešení událostí s větším počtem zraněných. Vozidlo inspektora, stejně jako ostatní velitelské vozy policie a hasičů v hl. m.

Struktura a výjezdové základny

Se zavedením systému RV začaly v Praze vznikat nové výjezdové základny. V současné době (2014) disponuje pražská záchranná služba 18 výjezdovými základnami, na kterých slouží nepřetržitě více než 25 výjezdových skupin. Jejich organizace je taková, aby byla přednemocniční neodkladná péče poskytnuta do 20 minut od přijetí tísňové výzvy. Tento limit je na území celé Prahy dodržován. Základna v Ruzyni slouží pouze pro leteckou záchrannou službu, ale při špatných povětrnostních podmínkách mají zdravotníci k dispozici vozidlo a fungují jako výjezdová skupina v systému RV. Dojezdový čas záchranářů Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy se dlouhodobě drží pod hranicí osmi minut.

Čtěte také: Informace o ZZS MSK v Novém Jičíně

Zdravotnické operační středisko (dispečink)

Činnost záchranné služby si nelze představit bez řídícího centra - zdravotnického operačního střediska (dispečinku). Operační středisko je „mozkem“ záchranné služby: přijímá tísňové výzvy, předává je jednotlivým vozům a poskytuje jejich posádkám veškerou informační podporu. V neposlední řadě také podává řadu informací volajícím na linku 155, instrukcemi k poskytnutí první pomoci postiženému do příjezdu sanitky i tzv. První zmínky o „dispečinku“ dostupném jinak než osobní žádostí o pomoc pocházejí z dvacátých a třicátých let. V té době byla stanice Ochranného sboru v bývalé mincovně na Staroměstském náměstí 11 a používala telefonní linku č. 60727. Od roku 1938 jsou k dispozici již linky dvě. Pro zlepšení dostupnosti služby a lepší využití vozů mají posádky za povinnost hlásit předání pacienta v nemocnici.

V souvislosti s Všesokolským sletem v roce 1945 byl švýcarskou firmou BBC představen radiotelefon, umožňující spojení řídícího centra s posádkou ve voze. První praktické zkoušky v sanitních vozech však proběhly až v roce 1952. V roce 1964 je uveden do provozu podstatně modernější radiový systém, pracující již s několika základnovými radiostanicemi. Zásadního zlepšení komunikačních možností bylo dosaženo v roce 1977, kdy byl uveden do provozu nový radiový systém pracující v semiduplexním provozu v kmitočtovém pásmu 83 MHz, dovolující m.j. adresné volání vozu a zpřístupňující záchranné službě pět současně použitelných kanálů. Současně se dispečink přesunul do jiných prostor (byť na stejné adrese).

Po několika letech příprav, stavebních úprav, vývoje a instalace technologií bylo nové operační středisko na počátku roku 1999 uvedeno do zkušebního provozu v nových prostorách na Vinohradech v Korunní ulici č. 98, nejdříve pro převozovou službu a koncem března i pro veškeré zásahy záchranné služby hl. m. Prahy. Poprvé v historii tak byl celý provoz dispečinku převeden na počítačově řízený systém. V současnosti dispečink vyřizuje v průměru 600-700 volání na tísňové linky denně.

Systém Záchranné služby v ČR

Zdravotnická záchranná služba (ZZS) je součástí systému zdravotních služeb ČR. Jejím základním úkolem je poskytování tzv. přednemocniční neodkladné péče (PNP), tj. Na rozdíl od všech jiných druhů zdravotní péče v záchranné službě neplatí možnost „svobodné volby lékaře“, a to jak při poskytování PNP jako takové, tak při výběru cílového zdravotnického zařízení - tím je obvykle nejbližší odborně způsobilé zdravotnické zařízení (nemocnice, výjimečně ambulantní zařízení).

Moderní historie záchranné služby v ČR v tom pojetí, jak ji známe dnes, ale sahá do začátku sedmdesátých let minulého století, kdy byla zřízena celostátně jednotná tísňová linka 155 (spolu s linkami 150 a 158) a spolu s nimi i stanice Rychlé záchranné služby u tehdejších Ústavů národního zdraví. K 1.1.2003 tak vzniklo v ČR 14 krajských záchranných služeb. Tyto organizace, zřizované a částečně i financovaná krajskými úřady, odpovídají za poskytování přednemocniční neodkladné péče (tj. za záchrannou službu) na území daného kraje.

Čtěte také: Trans Hospital: Výjezdové Stanoviště

V každém kraji provozuje příslušná krajská záchranná služba jedno krajské zdravotnické operační středisko, zajišťující příjem a vyhodnocování volání na tísňovou linku a operační řízení výjezdových skupin. Vlastní poskytování přednemocniční neodkladné péče zajišťují výjezdové skupiny, které jsou dvou základních druhů:- Rychlá lékařská pomoc (RLP), kde je vedoucím týmu lékař;- Rychlá zdravotnická pomoc (RZP), kdy je vedoucím týmu zdravotnický záchranář.

Ve většině krajů (nebo v jejich částech) je využívaný tzv. Rendez-vous systém (RV), v němž se posádka s lékařem pohybuje v malém osobním voze a k závažným událostem je vysílána spolu s posádkou RZP. To umožňuje lepší využití lékařů, protože nejsou vázáni doprovodem pacienta do nemocnice.

Financování záchranné služby zajišťují zejména dva druhy příjmů: cca 60% poskytují kraje ve formě dotace, cca 40% jsou platby zdravotních pojišťoven.

tags: #pnp #ii #výjezdové #stanoviště #zzs #hmp

Oblíbené příspěvky:

• Dopad Malešické spalovny na životní prostředí
• Udržitelná architektura na ČVUT
• Chemické divadlo a Pytel na odpadky
• Ohrožené korálové útesy
• Svoz komunálního odpadu Spytihněv