Recyklace asfaltových směsí a s tím spojená rizika

Mnozí z nás již někdy prováděli doma menší či větší stavební úpravy, měnili okna, dávali novou fasádu či dokonce stavěli nový dům. Při těchto činnostech vzniká mnohdy velké množství tzv. stavebních či demoličních odpadů, se kterými musíme správně naložit. Prioritou by mělo být znovuvyužití stavebních či demoličních materiálů přímo na stavbách.

Stavební a demoliční odpad je odpad vznikající při zřizování staveb, jejich údržbě, při změnách dokončených staveb a odstraňování staveb zařazovaný do skupiny 17 Katalogu odpadů (zejména vytěžené zeminy, stavební výrobky a materiály). Skupina 17 Katalogu odpadů (vyhláška č. 8/2021 Sb.) zahrnuje širokou škálu materiálů.

Vezměme si jako příklad staré cihly. V mnoha případech se nám při přestavbách či demolicích objeví staré cihly, které ale ještě mohou plnit svůj účel a funkci a být i nadále použity na stavbu nových zdí apod. Podobně je to i se starými trámy, okenními rámy apod. V případě nemožnosti užití odpadů k původním stavebním účelům je vhodné tyto odpady mechanicky nadrtit či namlít na recyklát.

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky. V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene.

V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit.

Čtěte také: Jak likvidovat asfaltové izolační pásy?

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně).

Jak se nová legislativa odrazila na recyklaci stavebních a demoličních odpadů v praxi? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Dne 1. ledna 2021 vstoupil v platnost dlouho připravovaný a stále odkládaný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech.

Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiálu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.).

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky.

Čtěte také: Nebezpečný odpad z vozovek

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

V rámci stavební činnosti se často řeší otázka klasifikace odpadu tvořeného asfaltovými hydroizolačními pásy. Nesprávné zatřídění může vést k tomu, že jsou tyto pásy považovány za nebezpečný odpad, což je způsobeno mylnou klasifikací mezi odpad obsahující dehet nebo azbest. Asfaltové pásy jsou v současnosti vyráběny výlučně z ropných asfaltů a dalších komponent, které nepředstavují žádné nebezpečí.

Historie a současnost silničních konstrukcí

Dopravní infrastruktura má dlouhý vývoj, komunikace byly budovány již ve starověkých říších. Mnohé dnešní silnice využívají trasy původních vozovek. Největší pokrok v technologiích nastal na přelomu 19. a 20. století s využitím přírodních asfaltů a dehtů z černého uhlí.

Dehty a směsi dehtu s asfaltem byly hojně používány jako pojiva pro různé technologie stmelených vrstev vozovek, a to pro studené emulzní vrstvy, prolévané vrstvy PM (penetrační makadam) i pro horké obalované směsi. Problémem je, že negativní účinky těchto látek na lidské zdraví a životní prostředí nebyly dříve známy.

Zdroje kontaminace PAU

Dehtová a směsná asfalto-dehtová pojiva jsou nejvýznamnějším zdrojem kontaminace PAU ve vozovkách pozemních komunikací. PAU jsou málo rozpustné ve vodě, ale podléhají degradaci a mohou migrovat do spodních částí konstrukčních vrstev, a dokonce i do vrstev nad nimi ležících.

Čtěte také: Řešení pro motory

• Primární kontaminace: Dehtová a směsná asfalto-dehtová pojiva
• Sekundární kontaminace:
  • Rozpad gumy pneumatik
  • Ropné látky (zplodiny a úkapy)
  • Postřiky v AC souvrství
  • Spalování fosilních paliv

S ohledem na nejednoznačnost v předpisové základně byla v roce 2019 vydána první legislativa, která se specificky zabývá PAU v asfaltových vrstvách vozovek. Aktuálně s platností k 1. 10. 2023 byla novelizována vyhláška 130/2019 Sb. a nahrazena vyhláškou 283/2023 Sb.

Novela vyhlášky byla iniciována na základě čtyřleté účinnosti tohoto předpisu a nově nabitými zkušenostmi z projektové přípravy a realizace staveb. Bylo nezbytné do vyhlášky zahrnout i nejproblematičtější historickou vrstvu, a to PM - penetrační makadam se shodnými principy posuzování jako AC vrstvy. S ohledem na nehomogenitu konstrukčního složení vozovek bylo rovněž nutné zpřísnit kritéria pro odběr vzorků.

Technologie zpracování materiálů s nadlimitním obsahem PAU

V kontextu výše uvedených předpisů byly zavedeny technologie pro zpracování materiálů s nadlimitním obsahem PAU. Jedná se o technologii recyklace za studena na místě, případně s výrobou směsi v mobilním míchacím centru. Recyklace spočívá v principu pasivace PAU přidáním asfaltového pojiva do frézovaného materiálu původních vrstev vozovky.

Lze tak vyrobit recyklovanou vrstvu s označením RS A. Pro vyšší parametry se používá hydraulicky stmelená recyklovaná vrstva RS CA, kde pasivace PAU proběhne přidáním asfaltového pojiva a hydraulického pojiva. Nově dle vyhl. 283/2023 Sb. se nám nabízí možnost pasivace PAU ve vrstvě recyklace při použití speciálního anorganického pojiva, samozřejmě při prokázání pasivace PAU pomocí výluhové zkoušky.

Laboratorní analýzy PAU

Analýzy PAU provádí v ČR řada laboratoří, některé z nich jsou akreditovány i na měření PAU v asfaltových matricích. Je důležité, aby laboratoř byla schopna měřit tyto látky v obtížné matrici, jako je asfaltový materiál. V oboru analýz PAU v asfaltových matricích vzniká potřeba porovnání a porovnatelnosti výsledků v analytických laboratořích.

Zkušenosti s výsledky analýz PAU

V současné době se obsah PAU v asfaltové matrici posuzuje dle vyhlášky MŽP 283/2023, dříve dle vyhlášky MŽP 130/2019 Sb. Obě vyhlášky klasifikují asfaltové materiály dle obsahu sumy PAU do čtyř tříd ZAS-T1 až ZAS-T4. V nové vyhlášce 283/2023 Sb. se předpokládá, že u materiálů třídy ZAS-T3 a ZAS-T4 se následně budou provádět analýzy výluhu těchto vzorků dle tab. 2.1 této vyhlášky, která je svým rozsahem i limitními hodnotami totožná jako tab. 10.1 třída IIa vyhlášky 273/2021 Sb.

Z databáze výsledků bylo zpracováno více než 3 000 vzorků pro stanovení PAU v asfaltových matricích. Výsledkem porovnání je, že pro vzorky z vrstev ACO, ACL a ACP je více než 75 % vzorků zařazeno do třídy ZAS- T1, ostatní třídy odpovídají jednotkám %. Pouze pro penetrační makadam bylo 53 % vzorků zařazeno do třídy ZAS-T4. Vzorky odpovídající zařazení do ZAS-T3 a ZAS-T4 byly poté podrobeny analýzám ve výluhu dle tab. 10.1 výluhová třída IIa vyhlášky 273/2021 Sb.

Z tohoto výsledku vyplývá, že tento materiál by musel být uložen na skládku nebezpečného odpadu (limit pro DOC 100 mg/l) a nikoliv jako všechny ostatní vzorky na skládku ostatního odpadu (limit 80 mg/l).

Budoucí vývoj

Recyklace materiálů by se měla stát standardní součástí rekonstrukcí a oprav vozovek. Při využívání technologií recyklace omezíme zbytečné drancování omezených přírodních zdrojů a využijeme historické konstrukční vrstvy. Další výzvou je ochota stavebních firem investovat do nejnovějších strojů a zařízení pro zpracování původních materiálů a realizace vrstev recyklace za studena. Je to celospolečenský problém, který se netýká jen stavebnictví a recyklace.

tags: #asfaltové #směsi #recyklace #nebezpečí

Oblíbené příspěvky:

• Likvidace odpadu: řešení
• Běžecká kariéra Billa Kocha
• Kvalita a design košů Franke
• Znečištění venkovního ovzduší: Úvod
• Příroda Moravské Třebové