Asociace recyklace stavebního odpadu ČR: Komplexní pohled na recyklaci stavebních a demoličních odpadů

V současnosti společností rezonuje v rámci udržitelného rozvoje mimo jiné i pojem cirkulární ekonomika, a to napříč celým spektrem výrobních aktivit. Je všeobecně známo, že mezi nejdůležitější součástí ekonomiky patří stavebnictví. Pro stavebnictví tvoří jedny ze základních surovin stavební kámen a štěrkopísky.

V posledních několika letech si začala odborná veřejnost uvědomovat blížící se nedostatek zejména kvalitního stavebního kamene. V současnosti se ceny drceného stavebního kameniva pohybují v závislosti na zdroji kamene a frakci mezi 300 a 600 Kč/t (bez DPH). V blízkém časovém horizontu několika let se bude reálně objevovat postupný nedostatek přírodního nerostného kameniva a štěrkopísků, které jsou dostupné v současných těžebních prostorech, což pravděpodobně povede k nevyhnutelnému nárůstu cen těchto komodit.

Jak je známo, v ČR nebyl v posledních třiceti letech otevřen žádný větší lom ani nebylo vydáno žádné rozhodnutí vedoucí k výraznému zvětšení těžebních prostor existujících lomů. Není žádným tajemstvím, že pokud se situace výrazně nezmění, nebude např. z čeho stavět plánovanou vysokorychlostní železnici.

Stavební a demoliční odpady jsou cenným zdrojem surovin. V oblasti inertních minerálních odpadů se jedná o zdroj druhotných surovin jako náhradu přírodního kameniva a štěrkopísků v aplikacích, kde je to technicky možné a výhodné. Nevyhnutelnost využívání recyklovaných stavebních a demoličních odpadů (SDO) v co nejvyšší míře je také v souladu s cirkulární ekonomikou ve stavebnictví. V nedaleké budoucnosti lze očekávat nárůst napětí na trhu primárních stavebních surovin - zejména stavebního kamene.

Legislativa a normy v oblasti recyklace stavebních odpadů

Existence systému posuzování kvality recyklátů pomocí obecně závazných norem a předpisů má zásadní vliv na uplatňování recyklátů v následné stavební výrobě. To ve svých důsledcích vede jednak k jejich širšímu využívání již v projekční fázi, ale také k jejich cenovému přibližování k cenám nerostných surovin obdobných vlastností. Vzrůst cen recyklátů pak vede, jak se již v podmínkách ČR ukázalo, k poklesu cen pro původce stavebních odpadů a tím i dalšímu snížení jejich snahy, zbavit se stavebního odpadu pololegálním či ilegálním způsobem.

Čtěte také: Air Pollution Prevention in the Czech Republic

V podmínkách ČR dosud neexistují na rozdíl od některých zemí EU (SRN, Rakouska, Švýcarska, zemí Beneluxu), obecně platné normy pro jakost recyklátů. Výjimku tvoří pouze některé normy pro stavbu komunikací a OTP pro stavbu železničního svršku a spodku. Zejména se jedná o:

• ČSN EN 13242 - Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace
• ČSN EN 12620 - Kamenivo do betonu
• ČSN EN 13043 - Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací
• ČSN EN 13450 - Kamenivo pro kolejové lože
• ČSN EN 197-6: 2023 - Cement - Část 6: Cement s recyklovanými stavebními materiály
• TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací (schváleno MD ČR OPK pod č.j. 517/04-120-RS/1 s účinností od 1. prosince 2004)
• TP 210 Užití recyklovaných stavebních demoličních materiálů do pozemních komunikací (schváleno MD - OSI č.j.1118/10-910-IPK/1 s účinností od 1.1. 2011)
• TP 208 Recyklace konstrukčních vrstev netuhých vozovek za studena (schváleno MD ČR pod 554/09-910-IPK/1 s účinností od 1. srpna 2009 )
• TP 209 Recyklace asfaltových vrstev netuhých vozovek na místě za horka (schváleno MD ČR čj. 555/09-910-IPK/1 s účinností od 1. srpna 2009)
• OTP Kamenivo pro kolejové lože železničních drah ( schváleno pod čj. 38992/2020-SŽ-GŘ-O13 (3) dne 16. prosince 2020)
• OTP „Štěrkodrť, minerální směs, recyklovaná štěrkodrť pro konstrukční vrstvy a kamenivo pro podkladní vrstvy tělesa železničního spodku“ Správa železnic. Schváleno pod čj. 30 243/2023-SŽ-GŘ-O13 (1) dne 4.

Vyhláška č. 273/2021 Sb. mimo jiné upravuje požadavky na nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. Této problematice je věnována hlava 4 vyhlášky. V § 42 Nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby. vybourané stavební materiály a výrobky, které je možné opětovně použít, nebo stavební a demoliční odpady, které je možné recyklovat; tato povinnost se vztahuje alespoň na materiály nebo odpady vymezené v bodě 1 přílohy č. stavební a demoliční odpady, které obsahují nebezpečné složky; tato povinnost se vztahuje alespoň na odpady vymezené v bodě 3 přílohy č.

Z hlediska právního je také velmi důležité ukončení nakládání s materiálem získaným při demolici jako s odpadem (tzv. konec odpadu). Toto řeší § 83 vyhlášky č. 273/2021 Sb.

Možnosti využití recyklovaných materiálů

Možnosti využívání „recyklovaného kameniva“ v pozemních i liniových stavbách jsou dány v řadě ČSN EN (např. ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace, ČSN EN 12620+A1 Kamenivo do betonu, ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty, ČSN EN 13043 Kamenivo pro asfaltové směsi a povrchové vrstvy pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch).

Ve zmíněných normách je v části Termíny a definice vždy uvedeno, že kamenivo je zrnitý materiál používaný ve stavebnictví; kamenivo může být přírodní, umělé nebo recyklované.

Čtěte také: Znečištění ovzduší v továrnách

Základní druhy recyklátů a možnosti jejich využití

V současnosti je ve většině případů užíván směsný (příp. cihlový) recyklát jako zásypový materiál (např. pro rozvody energií) či pro stabilizaci podkladů a nestmelených vrstev vozovek. Přitom však lze kvalitní tříděné recykláty využít na daleko vyšší úrovni, což ukazují níže uváděné příklady.

Cihelný recyklát

Cihelný recyklát se u většiny drtících linek získává zrnitosti do cca 80 mm a to nejméně ve třech frakcích 0-16 mm, 16- 32 mm a 32-80 mm, přičemž producenti tohoto materiálu jsou schopni vytřídit i jiné požadované frakce. Tento recyklát nabízí podstatně širší možnosti využití než je doposud všeobecně známo.

• Výroba cihlobetonu. Cihlobeton je možno používat jako výplňové zdivo ve skupině monolitických konstrukcí, dále pro výrobu prefabrikovaných prvků k přípravě vibrolisovaných tvárnic nebo stěnových prvků, jejichž slisování by předem eliminovalo možné dotvarování konstrukce pod zatížením vzhledem k nižší hodnotě statického modulu.
• Výroba stavebních směsí jako plniva malt pro zdění s využitím frakcí drobných, tedy do 4 mm, a vzdušným či hydraulickým vápnem. Tyto malty jsou výhodnější svým vyšším tepelným odporem než malty s přírodním kamenivem. Dále je možno používat jako pojiva i cement nebo kombinace pro vápenocementové malty. Podle přídavku pojiva se může dosáhnout různých pevností malt od 1 do 10 MPa.
• Využití ve stabilizovaných podkladech a nestmelených vrstvách vozovek [4].

V poslední době byla také zkoušena výroba nepálených lisovaných cihel rozměrů 300x150x100 mm ze směsi cihelného recyklátu frakce 0-16 mm a hlíny s l0 % příměsí cementu i bez příměsi cementu. Dosahované pevnosti v tlaku po 14 dnech sušení jsou závislé na kvalitě hlíny a dosahovaly až 8 MPa.

Betonový recyklát

Na základě dosud provedených výzkumných prací a dosažených laboratorních a poloprovozních výsledků je možno konstatovat :

• obsah drceného betonu nepříznivě ovlivňuje konzistenci betonové směsi a pro zachování její potřebné konzistence je nutné zvýšit dávku záměsové vody (projeví se na pevnostech betonu).
• pevnosti betonu v tlaku jsou poněkud ovlivňovány oproti použití přírodního kameniva
• snižuje se objemová hmotnost zatvrdlého betonu
• pevnost v tlaku se snižuje o 10-15 %
• modul pružnosti je nižší o 15-20 %
• zvyšuje se součinitel dotvarování až o 50 %
• zvyšuje se smršťování a to o 20-40 %

Použití betonového recyklátu je dnes zakotveno i v některých normách a je poměrně rozšířené jako např. v podkladních vrstvách vozovek stmelených cementem, ochranných vrstev silničních komunikací a pražcového podloží (jako mechanicky zpevněná zemina) a hlavně jako náhrady přírodního kameniva do konstrukčních betonů nižších tříd za předcházejících předpokladů

Čtěte také: Role Komory OZE

Využití betonového recyklátu do živičných směsí pro výstavbu a opravy živičných vozovek za předpokladu dodržení receptur a pracovních postupů předepsaných příslušnými normami, jako např. ČSN 73 6121 - „Hutněné asfaltové vrstvy“.

Asfaltový recyklát

Bylo prokázáno, že asfaltové recykláty jsou velmi vhodné zejména pro technologie za studena za použití emulzí, případně v kombinaci s cementem, kdy dochází k obalení ekologicky závadných částic a tím ke snížení možnosti znehodnocení odpadních vod a blízkého okolí. Nejvhodnější využití asfaltového recyklátu za studena je těmito způsoby :

• bez přidání nového pojiva k recyklátu s použitím pro málo zatížené vozovky, pro spodní podkladní vrstvy a pro zpevnění štěrkopískových podsypných vrstev
• s přidáním hydraulického pojiva (cementu, popř. vápna či strusky) pro provedení nové stmelené podkladní vrstvy
• s přidáním emulze k recyklovanému materiálu, vhodné zejména tam, kde staré úpravy obsahují dehtové pojivo
• kombinovaný způsob, kdy k recyklovanému materiálu se přidává emulze i cement, což je vlastně zlepšení předchozího způsobu a firma prokázala, že tento způsob dosáhl nejlepších výsledků a že vlastnosti těchto směsí je prokazatelně možné srovnat se směsmi typu OK (obalované kamenivo) zpracovávanými za horka

Technologie úpravy stavebních odpadů

Technologie, použitá při zpracovávání stavebních odpadů, má zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátů. Je přirozené, že existují a úspěšně se provozují i recyklační zařízení, vybočující z tohoto ustáleného schematu, nicméně je zcela jednoznačné, že až na výjimečné případy není výroba kvalitních recyklovaných materiálů myslitelná bez tří základních technologických operací - předtřídění - drcení - následné třídění. k tomu by se měla v budoucnosti přidat i další technologická operace - separace lehkých a prachových částic, příp. praní - tato činnost je zcela běžná v recyklačních zařízeních v zemích EU a s postupnou certifikací některých recyklovaných produktů u nás bude jejich přítomnost v řadě linek nezbytná.

V současnosti existuje v oboru recyklací stavebních sutí řada firem, využívajících pouze část výše uvedeného základního řetězce. Jedná se jak o provozování nejrůznějších třídících zařízení bez drtiče, tak také naopak - provozování samotného drtiče (většinou menších rozměrů) bez předtřídění a následného třídění. Vede je k tomu takřka vždy snaha, snížit na minimum provozní náklady.

Organizace demolic s ohledem na možnost recyklování stavební sutě

V celém procesu recyklace jednoznačně platí, že kvalita recyklátů a efektivnost celého procesu je přímo úměrná kvalitě demoličních prací, resp. třídění materiálů z demolice přímo v místě jejich vzniku.

Z hlediska recyklace je velmi výhodné zvolit takový postup demoličních prací, který by také umožňoval využití celých stavebních prvků a dílců. To je relativně nový trend, patrný zřetelně v zemích EU - recyklací se tak rozumí nejenom zdrobňování, třídění a separace stavebních sutí a odpadů, ale také postupy, vedoucí k přímému znovuvyužití celých stavebních prvků a dílců.

Je samozřejmé, že opětovné využití celých stavebních prvků je dnes možné spíše ve výjimečných případech - zde se jedná zejména o problém, který je nutno řešit při projektu samotné stavby, jejíž existence se předpokládá v konkrétním ohraničeném časovém úseku a poté je plánována její demontáž.

Při běžných demoličních pracích se ukázalo zcela nezbytné (z hlediska dalšího využití stavební sutě) provádět důsledné třídění. Je jednoznačně prokázáno, že třídění již na stavbě je mnohem účinnější a také levnější, než u výrobce recyklátu. Je to dáno zejména tím, že při demolici lze snadněji oddělit od minerální sutě veškeré cizorodé materiály - zejména dřevo, plasty, dehtové lepenky, kovy apod., než je to možné z netříděné sutě, která může vzniknout při nešetrné celkové demolici.

Ukázalo se jako účelné, klást při třídění během demoličních prací důraz zejména na:

• oddělení kontaminovaných materiálů od nekontaminovaných
• oddělení cizorodých materiálů od minerálních sutí určených k recyklaci (zejména dřeva, lepenky, sádrokartonů, plastů, kovů atd.). S tím souvisí vytvoření třídícího logistického systému, kdy jsou tyto materiály separovány v několika kontejnerech.

Zejména by měly být odděleny tyto materiály:

• kovy
• organické materiály - zejména použité dřevo
• některé minerální látky - kamenivo, maltoviny
• další (zejména nebezpečné) odpady - nátěrové hmoty, azbesty, apod
• roztřídění inertní minerální sutě alespoň na tyto druhy:
  • cihelná stavební suť
  • betonová suť
  • živičné sutě (kry)
  • výkopová zemina

Stavební a demoliční odpady v ČR

V ČR představují stavební a demoliční odpady (SDO) trvale nadpoloviční většinu materiálového toku odpadů (v letech 2015 až 2020 se tato hodnota pohybovala přibližně v rozmezí 52 % až 57 %). Konkrétně se v uvedeném období jednalo o rozmezí 18 až 22 milionů tun stavebních a demoličních odpadů ročně. To platí jak pro celková množství zmíněných odpadů, tak i pro odpady zařazené do kategorie „Ostatní odpady“ OO (podíl nebezpečných odpadů ve stavebních a demoličních odpadech představuje z hlediska procentního zastoupení relativně nízkou hodnotu - 1,5 až 2 %).

Materiálové zdroje vhodné pro recyklaci - tedy zejména beton, cihly a jejich směsi a také asfaltové směsi (zejména z vozovek) - představují cca 22 až 28 % vzniklých SDO (konkrétně cca 4 až 6 milionů tun ročně). Recyklací minerálních stavebních a demoličních odpadů vzniká recyklované kamenivo (běžně a hovorově označované výrazem „recyklát“). Recyklované kamenivo je kamenivo získané při úpravě anorganického materiá­lu dříve použitého v konstrukci. Jedná se o produkt recyklace (drcení + třídění + separace znečištění) inertního minerálního stavebního a demoličního odpadu v zařízeních k tomu určených, který je materiálově složený z drcených a tříděných betonů, cihelného zdiva, keramiky, asfaltových směsí, zeminy a kamení (podle vyhlášky č. 8/2021 Sb.

Stanovení skutečného množství stavebních odpadů vznikajících v České republice je velmi obtížné. Důvodem toho je zejména současný systém vykazování vzniku odpadů, který často umožňuje původcům odpadů nelegální deklarování odpadů jako jiný druh, případně dokonce jejich částečné zatajování.

Jediný oficiální zdroj o objemech vzniklých odpadů v ČR je Český ekologický ústav, který vede příslušnou databázi odpadů ISO.

Z hlediska složení vzniklých stavebních odpadů v ČR je přitom překvapivě vysoký podíl kovů. Jejich množství je plně srovnatelné s množstvím vzniklých inertních minerálních sutí (tj. betonová suť, cihelná suť apod. -skupina odpadů 17 0100).

Proto bylo rozhodnuto provést srovnání některých dostupných ukazatelů zemí F.I.R. s hodnotami v ČR a na základě těchto údajů se pokusit provést korekci oficiálních údajů. K tomu bylo využito výsledků rozsáhlého šetření v zemích F.I.R., které bylo provedeno v květnu 2001 v jejích jednotlivých zemích.

Cílem bylo nejenom stanovení míry recyklace stavebních odpadů, ale také schopnost jejich náhrady přírodních nerostných surovin (zejména stavebního kamene a štěrkopísků).

Při zjišťování údaje "Potřeba stavebního kamene a štěrkopísků" byla data získávána v jednotlivých zemích odlišnými způsoby -a to jak ze strany příslušných ministerstev, tak také ze svazů zastřešujících těžební organizace.

Ze získaných údajů pak byla stanovena hodnota (míra) objemu recyklovaných minerálních stavebních odpadů vůči celkové potřebě minerálních stavebních materiálů (písků a stavebního kamene). Tento údaj lze považovat za minimálně stejně závažný, jako je dosud tak bedlivě sledovaná vlastní míra recyklace stavebních odpadů.

Níže uváděná data jsou zpracována podle metodiky vykazování produkce stavebních odpadů, kterou přijala v roce 2001 Federation Internationale du Recyclage. V celkových číslech o jejich produkci jsou proto vždy důsledně oddělovány vytěžené zeminy, neboť ve většině zemí představují kolem 60 % až 75 % objemu produkce stavebních odpadů (v ČR se jednalo v roce 1999 o přibližně 62 %). Pro svoji specifiku tedy nejsou vytěžené zeminy do přehledů zahrnovány.

Srovnání úrovně recyklace v ČR s ostatními zeměmi F.I.R. je v tab. 2.

Jak je z tabulky 2 zřejmé, mají udávané hodnoty vztažené na jednoho obyvatele a rok překvapivě značný rozptyl. Proto je proveden odhad, do jaké míry lze předkládaná data považovat za objektivní.

Autorovi tohoto příspěvku přitom nepřísluší (a ani nemá možnost) posuzovat korektnost zahraničních údajů.

Z výsledků uvedených v tabulce je zřejmý nepoměr údajů, zejména co do množství produkovaných inertních minerálních stavebních odpadů -v ČR dosahuje tato hodnota podle údajů ČEÚ pouhých 165 kg/obyvatele a rok, zatímco evropský průměr dosahuje pětinásobné hodnoty. Z tohoto pohledu je pak také velmi nízká i hodnota poměru produkovaného recyklátu na obyvatele -v ČR necelých 33 kg za rok -v ostatních zemích (s výjimkou Španělska, kde je recyklace regionálně velmi omezena, ale do statistiky se zahrnuje veškeré obyvatelstvo) se jedná o hodnoty řádově vyšší.

Přitom se však ukazuje, že množství potřebných inertních minerálních materiálů (těžba + recykláty) pro stavební účely na obyvatele a rok není v ČR výrazně odlišné od hodnot srovnávaných zemí F.I.R.

Z toho lze učinit jednoznačný závěr o nepřesnosti vykazovaných oficiálních statistických údajů o stavebních odpadech.

Zjištěné údaje jsou také přehledně dokladovány v následujících grafech. Do nich je pro srovnání zahrnut i odhad celkové produkce inertních minerálních stavebních odpadů podle ARSM -přibližně 4 mil. tun za rok.

Firmy zabývající se recyklací stavebních materiálů

• Brněnské komunikace, a.s.
• DESTRO, spol. s r.o.
• DiK Janák, spol. s r.o.
• Doležal - NB s.r.o.
• HARTL drtiče + třídiče, spol. s r.o.
• LUMOS, s.r.o.
• OKD, Rekultivace, a.s. KarvináAsanačně rekultivační práce vč. OTR, s.r.o. Uherské HradištěPodnikání v oblasti nakládání s odpady (vč.
• POWERSCREEN ČR, s.r.o.
• PSP Engineering, a.s.
• REMEX BOHEMIA spol. s r.o.
• RESTA s.r.o. Přerov PřerovStavební činnost; zpracování stavebních odpadů; výroba mobilních a semimobilních drticích a třídicích zařízení.
• Silnice Horšovský Týn, a.s.
• STAPO MORAVA, a.s.
• TLAK Smolík s.r.o.
• WEKO s.r.o. PrahaRecyklace stavebních materiálů (zpracování stavebních odpadů vznikajících při demolicích a opravách zděných budov, betonových objektů, komunikací, zpevněných ploch, střech apod. - drcení a třídění stavbení sutě, betonu i armovaného, živice, slévárenské strusky apod. Organizace demolic s ohledem na možnost recyklováni stavební sutě

Společnost AZS 98

Plzeňská společnost AZS 98 poskytuje více než čtvrt století služby v oblasti stavebnictví, demolic, výroby betonu a recyklace stavebních a demoličních odpadů. Když v roce 1998 rodinná firma AZS 98 vznikla, stál v jejím čele Jan Otýs starší. „Založení společnosti bylo logickým pokračováním činností jednotlivých členů rodiny. V rodinné firmě se propojily dvě generace se zaměřením na stavebnictví a zemní práce,“ popisuje historii rodinného podnikání syn zakladatele, Jan Otýs mladší, současný generální ředitel skupiny AZS 98.

„V době založení společnosti byl trh volný a příležitostí mnoho. Největší překážky tehdy řešili v oblasti recyklací stavebních odpadů, protože v České republice šlo o nový trend. Zákaznická základna společnosti je vzhledem k šíři jejího podnikání rozsáhlá, od soukromých osob až po nadnárodní firmy. Každoročně služby podniku využívá přes čtyři tisícovky aktivních zákazníků. Zároveň ale rodinná firma musí nabízet srovnatelné služby s řadou specializovaných společností. „Vzhledem k pestrým činnostem máme v každém oboru jinou konkurenci.

Deset let po založení si přitom firma prošla náročným obdobím. Celosvětová ekonomická krize roku 2008 citelně dopadla právě na stavebnictví, podobné to bylo před několika lety v době koronavirové pandemie. I když dnes je na tom stavebnictví o mnoho lépe, stále je podle odborníků z oboru co zlepšovat. Co by pomohlo zlepšit jeho kondici? „Jednoznačně snížení byrokratické zátěže stavebního povolení.

Firmě se nevyhnula ani další slabá stránka tuzemské ekonomiky, dlouhodobý nedostatek technických pracovníků. „Rozhodně trpíme nedostatkem kompetentních pracovníků jak v managementu, tak v manuálních pozicích. Bohužel budoucnost nevidíme růžově, z učilišť žádní řemeslníci nepřicházejí a chuť pracovat manuálně u mladé generace neregistrujeme.

Právě rodinná základna fungování firmy pomáhá společnosti zvládat nejrůznější výkyvy na trhu a obtížné situace. Čím se podlé šéfa AZS 98 liší rodinné firmy od společností jiného typu? „Svojí houževnatostí a zápalem pro svůj podnik. Rodinné firmy si zakládají na své pověsti a působí více osobněji oproti jiným.

Kromě řady inovativních postupů v oblasti recyklace stavebního odpadu se společnost dokázala se svými nápady prosadit i při výstavbě nových budov. Vyvinula koncept realizace rodinných domů ze stavebnicového systému vlastní výroby BETkostka. I díky inovativním postupům se firma v roce 2024 umístila na třetí příčce soutěže Rok nové energie, kterou vyhlásila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Je to pro nás odměna za naše úsilí, které věnujeme neustálému vývoji a vylepšování našich služeb.

Díky neustálým inovacím se dívá optimisticky i na budoucnost oboru. „Největší potenciál vidíme v oblastech recyklace stavebních odpadů. Aktivně vyvíjíme nové metody recyklace a způsoby využití recyklovaných kameniv v praxi. V dnešní době umíme vyrábět betonové výrobky se 100% náhradou přírodního kameniva recykláty a rozhodně s vývojem nekončíme,“ zmiňuje šéf AZS 98 a uzavírá: „Recyklace stavebních a demoličních odpadů je nezbytnou činností pro udržení kvality životního prostředí a zachování přírodních surovinových zdrojů na další období. Recyklovaná kameniva mají své limity, avšak na běžné konstrukce jsou zcela nahraditelné za přírodní kameniva.

Rodinný holding AZS 98 vznikl v roce 1998 v Plzni. Společnost působí v oblasti stavebnictví, demolic, výroby betonu a recyklace stavebních a demoličních odpadů. V roce 2019 obsadila druhé místo v soutěži Přeměna odpadů na zdroje vyhlášené ministerstvem průmyslu a obchodu, v roce 2024 obsadila třetí příčku v soutěži Rok nové energie organizované Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR.

tags: #asociace #recyklace #stavebního #odpadu #ČR

Oblíbené příspěvky:

• Hvězdná brána SG-1: Dvojí ohrožení
• Průvodce fotografováním přírody s Google
• Programy na FŽP ČZU
• Jak třídit obaly od jídla?
• Ohrožení klíčových infrastruktur