Atlas ptáků volně žijících v přírodě online

Tato obsáhlá publikace podává všem milovníkům ptactva dokonalý přehled o druzích ptáků žijících ve volné přírodě i ptáků chovaných v klecích a voliérách.

Autoři touto knihou zpřístupňují široké veřejnosti výsledky kroužkování ptáků a po Švédsku, Velké Británii, Norsku a Dánsku jsme dalším státem, který vydal publikaci tohoto zaměření.

Atlas ptáků České a Slovenské republiky je ideálním pomocníkem nejen pro ornitology a přírodovědce, ale i pro všechny milovníky ptactva a přírody obecně.

Celobarevná příručka pro určování ptáků hnízdících nebo častěji zastižených na území obou republik. Na 118 barevných tabulích je vyobrazeno přes 400 druhů ptáků.

Informační text k jednotlivým druhům uvádí charakteristické určovací znaky, typické chování, transkripci hlasů, nejnovější údaje o výskytu, početnosti a stupni ohrožení.

Čtěte také: Příroda a Zeměpis v Školním Atlasu ČR

Na barevných mapkách je znázorněno hnízdní a zimní rozšíření v území, připojeny jsou i diagramy výskytu, hlasových projevů a hnízdění.

Mapování biotopů a ochrana přírody

Data o stavu ekosystémů z hlediska zachovalosti a významu v evropském kontextu vycházejí z celorepublikového mapování biotopů.

Aktualizace vrstvy segmentů biotopů a relačních databází (biotopy, taxony) probíhá v pravidelných cyklech. Frekvence cyklů aktualizace je plánována jako 12letá. Aktualizace byla zahájena v roce 2007.

Ve vrstvě a tabulkách jsou aktualizované a neaktualizované záznamy (pole ROK_AKT). Vrstva obsahuje hranice segmentů přírodních biotopů a biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem z aktualizace základního mapování biotopů.

Znalost rozšíření biotopů silně ovlivněných nebo vytvořených člověkem není plošná, vrstva poskytuje informace o rozšíření nepřírodních biotopů pouze na malé části území ČR.

Čtěte také: Online atlas rostlin

Data z mapování biotopů neposkytují vyčerpávající informaci o vegetaci, resp. biotopech daného území. Mapování je metodicky nastaveno na celostátní úrovni, a především efemérní biotopy tak může pominout. V lokálním měřítku proto představuje pouze zjednodušený podklad. Pro detailnější informaci je třeba vyhledat jiné datové zdroje.

Základní mapování bylo provedeno v letech 2001-2005. Klasifikace biotopů viz CHYTRÝ, M.; KUČERA, T.; KOČÍ, M. (eds.) et al. (2010). Katalog biotopů České republiky. Popis charakteristik biotopů a segmentů viz platná metodika mapování biotopů (Portál ISOP/Mapování biotopů).

Vrstva obsahuje jednoduché prvky (Singlepart Features), kardinalita vztahu tabulek je 1 : N. Biotop vybraných druhů (vlk, rys, medvěd, los) vymezený v rozsahu nutném pro zachování jejich existence na území ČR.

Směrnice Rady 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (čl. 4.1) a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků (čl. 4.3) ukládá členským státům EU předkládat Evropské komisi informace o soustavě Natura 2000 na svém území prostřednictvím formátu SDF (definován rozhodnutím Komise 2011/484/EU).

Standardní datový formulář (SDF) obsahuje mimo jiné základní údaje o lokalitě (lokalizace, vyhlašovací předpisy), předmětech ochrany (populace, rozloha a kvalita stanoviště), ochraně a vlivech působících na lokalitu. SDF za Českou republiku zpracovává Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Čtěte také: Pozitronová emisní tomografie – nový atlas

Ekologické informace, které jsou obsahem této datové sady, jsou informace o populaci druhů a rozloze a kvalitě přírodních stanovišť, předmětů ochrany. Od roku 2020 probíhá aktualizace těchto údajů - u stanovišť ve vazbě na aktualizaci mapování biotopů a u druhů na podkladu údajů z Nálezové databáze ochrany přírody za 6leté období (aktuálně 2013-2018).

Podrobná bezešvá vrstva krajinného pokryvu dělící území ČR do 40 kategorií. Sestaveno v rámci Integrovaného projektu LIFE Jedna příroda (LIFE17 IPE/CZ/000005). Tato vrstva navazuje na předchozí verze KVES 2013 a 2021.

Hlavní rozdíly mezi KVES 2021 a KVES 2022: aktualizace dat, odstranění podzemních toků z vrstvy, odstranění nevýznamně malých polygonů. Kategorie “Hospodářské louky” je změněna na kategorii “Degradovaný travní porost”.

V roce 2000 byl zahájen projekt Mapování biotopů ČR.

Kolize ptáků s prosklenými plochami

Sklo jako stavební materiál je díky pokročilým technologiím stále oblíbenější. Jeho optické, mechanické i tepelně izolační vlastnosti jej předurčují ke stále širším aplikacím.

Požadavky zákazníků tlačí výrobce k maximální transparentnosti skel, která se již blíží k fyzikálním limitům. Zcela běžné jsou dnes celoskleněné fasády i prosklené stěny s velkými tabulemi.

Ve snaze snížit energetickou náročnost staveb jsou běžné povrchové úpravy skel, které účinně odrážejí sluneční záření včetně jeho tepelné složky a tak snižují spotřebu energií, nutných pro klimatizaci interiérů v letním období. Zároveň na povrchu vytvářejí zrcadlový efekt. V obou případech se však jedná o řešení představující pro ptáky vysoké riziko.

Pokud jsou takto konstruované stavby umístěny v místech zvýšené koncentrace ptáků (rozsáhlejší porosty zeleně, vodní toky a vodní plochy), stávají se vysoce rizikovými pro volně žijící druhy ptáků, kteří do prosklených partií narážejí. Ze statistik vyplývá, že ca. 45 % těchto kolizí má fatální důsledky.

Avšak prakticky každý náraz do prosklené plochy končí poraněním, převážně vnitřním krvácením, které snižuje smyslové vnímání ptáků a vede k následným úhynům nebo predaci.

Kolize s transparentními nebo reflexními výplněmi na stavbách jsou spolu s dopravou nejčastější příčinou úhynu ptáků vyvolanou člověkem. Globálně takto uhyne 1 - 2 miliardy ptáků ročně (KLEM, 2010).

Ptáci nerozumí zrcadlení, nechápou, že některý strom není skutečný. Stejně tak neumí rozlišit, kde je volný průlet a co je pouhým odrazem oblohy. Ke kolizím dochází všude, kde se rizikové plochy nacházejí - ve volné krajině i uprostřed nejhustější městské zástavby.

K úhynům dochází po celý rok, především však v období migrací, hlavně na podzim, kdy se na svou první cestu do zimovišť vydávají mladí ptáci, často pocházející z řídce obydlených severských oblastí.

Nejúčinější opatření, která mohou riziko kolizí postupně snížit, jsou ta systémová, koncepční. Za velký krok, ke kterému došlo v roce 2018, považujeme rozhodnutí zařadit do podmínek výběrového řízení na nový pražský mobiliář i bezpečnost pro ptáky.

Od té doby se po Praze objevují další a další nové zastávky s decentním vzorem, který je pro ptáky bezpečný. A nejen to. Hlavní město Praha v letošním roce podpořilo naši grantovou žádost o projekt Co s tím sklem, v rámci kterého se budeme snažit identifikovat maximum rizikových staveb na území hl. m. Prahy a vymezit oblasti zvýšeného rizika kolizí ptáků s prosklenými plochami.

Hlavním výstupem projektu pak bude návrh zonace území hl. m. Prahy z hlediska rizikovosti kolizí ptáků - vytvoření mapové vrstvy na základě získaných dat o pozicích rizikových staveb a o místech zvýšené koncentrace ptáků. Vznikne tak nástroj, který se bude moct stát podkladem pro další sytémová řešení.

Pokud máte zájem se do registrace rizikových budov zapojit, budeme moc rádi. Nejde nám pouze o nálezy mrtvých ptáků jako takových, ale i dohledávání stop po kolizích. Důležité je i zaznamenání staveb s nebezpečnými prvky (silně reflexní stěny v místě zvýšeného pohybu ptáků, transparentní skleněné plochy v zeleni apod.), u kterých se dá předpokládat vysoká pravděpodobnost existence kolizí.

Významné druhy ptáků

Seznam vybraných druhů ptáků vyskytujících se v České republice:

• Husa čínská (Anser cygnoides f.
• Pižmovka domácí (Cairina moschata f.
• Kur domácí (Gallus gallus f.
• Holub domácí (Columba livia f.
• Sokol stěhovavý eurosibiřský (Falco peregrinus subsp.
• Slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica subsp.
• Konipas bílý anglický (Motacilla alba subsp.
• Konipas bílý evropský (Motacilla alba subsp.
• Konipas luční severoevropský (Motacilla flava subsp.
• Konipas luční středoasijský (Motacilla flava subsp.
• Konipas luční středoevropský (Motacilla flava subsp.

Druhý regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestaven k roku 2016 a aktualizován v červenci 2017, kdy byl přidán výreček malý (Otus scops), u něhož byl na Vysočině nově zaznamenán hnízdní výskyt.

Celkem je vyhodnoceno 319 v Kraji Vysočina volně žijících druhů ptáků. Předchozí první regionální červený seznam ptáků Vysočiny byl sestavena před 10 lety k roku 2006 (Kodet et Kunstmüller 2008), ve kterém bylo vyhodnoceno 193 druhů ptáků.

Osobnosti české ornitologie

V pondělí 12. července 2021 zemřel po dlouhé nemoci ve věku úctyhodných 91 let RNDr. Jiří Formánek, CSc., dlouholetý vedoucí Kroužkovací stanice Národního muzea.

Rozloučení proběhlo v úzkém rodinném kruhu. Na svého přítele a kolegu vzpomíná RNDr.

Počet jeho publikací, jak odborných, tak populárních, zdaleka neodpovídá jeho znalostem ptáků a množství materiálu získaného v terénu.

Popularizační činnost probíhala většinou formou přednášek, které vždy doprovázel svými nádhernými diapozitivy. Četné byly články v populárních časopisech (Myslivost, Květy aj.) a odpovědi na dotazy z řad veřejnosti.

tags: #atlas #ptáků #volně #žijících #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Více o koloběhu vodíku
• Závěsné WC: Instalace a údržba
• Životní prostředí v Česku
• Odpad v ČR
• Autobusová linka 73