Ekologie a ochrana přírody v moderním pojetí patří mezi velmi mladé obory. O tom svědčí i to, že termíny jako například trvale udržitelný rozvoj se začaly ve větší míře používat až ve druhé polovině 20. století. Česká republika se prvního zákona o ochraně přírody dočkala v 50. letech. Od té doby se vnímání ekologie velmi proměnilo a stalo se i předmětem politických debat. I proto vznikl v roce 1979 Český svaz ochránců přírody, který nedávno oslavil 35 let své existence.
Přístup Čechů k ekologii se za posledních deset let proměnil. Stále více lidí třídí odpad, téměř 90 % domácností šetří elektřinou. Hlavní výzvou je podle ekologů sucho, boj s jednorázovými plasty a stav českého zemědělství.
Mezi hlavní globální problémy se jednoznačně řadí klimatické změny, známé také jako globální oteplování. Za to může podle většiny vědců vypouštění skleníkových plynů (především oxidu uhličitého neboli CO2) do atmosféry. Mezi další palčivé globální environmentální problémy se řadí odlesňování. Mizí lesy i velké deštné pralesy, které jsou nahrazovány infrastrukturou, novou výstavbou či masivním průmyslovým zemědělstvím.
K dalším těžkostem se patří degradace půdy způsobená těžkými stroji a chemickým hnojením v masivní míře. Znečišťující látky kvůli průmyslové výrobě, zemědělství a dopravě zaplavují svět. Asi nejhůře je na tom východní a jihovýchodní Asie a Latinská Amerika. Nemalý vliv na životní prostředí má i spotřeba energie. Při její výrobě se do ovzduší vypouští skleníkové plyny a je z valné části zajišťována spalováním fosilních paliv. A bohužel ani energie z jiných, než fosilních zdrojů, není bez problémů. Výroba energie z obnovitelných zdrojů je i přesto v globálním měřítku lepší variantou.
Za posledních cca 15 let se přístup Čechů k ochraně životního prostředí výrazně proměnil k lepšímu. Vidět je to především na třídění odpadu. Aktuálně se Česko řadí mezi TOP 10 států Evropské unie ve třídění odpadu. Podle společnosti Eko-kom každý Čech v roce 2021 vytřídil průměrně 71,8 kg odpadů (papír, plasty, sklo, nápojové kartony, kovy). To není vůbec špatné. Říká se, že všechno špatné je pro něco dobré. To platí i u šetření energiemi. Vlivem vysoké inflace v ČR a výraznému zvýšení cen energií, začali Češi více šetřit plynem a elektřinou. Oproti roku 2022 omezili plyn o 13,3 procenta a elektřinu o pět procent. Stále je však na čem pracovat například v třídění bioodpadu.
Čtěte také: Ekologie Keni v ohrožení
Mezi hlavní problémy životního prostředí v ČR se podle ekologů řadí sucho. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci. Lesníci také varují, že se rozsah kůrovcové kalamity (i vlivem nešetrného lesního hospodaření) může brzy i zdvojnásobit. Když k tomu všemu přidáme odlesňování kvůli například nové výstavbě, není to zrovna hezký obrázek.
Obrovský problém je pro Česko i znečištění vzduchu spalováním ropy a uhlí. Mezi největší znečišťovatele se řadí tepelné elektrárny a průmysl, automobilová doprava, vytápění uhlím nebo spalování odpadu. Podle evropských statistik u nás špinavý vzduch předčasně zabije až jedenáct tisíc lidí za rok. A podílí se i na celé řadě zdravotních problémů, od plicních onemocnění přes poškození mozku, rakovinu či cukrovku.
V neposlední řadě ekologové varují před přemírou plastů (a mikroplastů), hlavně těch jednorázových, nerecyklovatelných. Chybí totiž opravdu ekologická náhrada, mezi kterou se dřevěné a papírové nádobí neřadí. Naopak se znovu vracíme k výše zmíněné přemíře odlesňování. Vědci proto apelují na změnu celého systému, který by v dokonalém ekologickém světě vypadal v podstatě tak, že by neexistovaly jednorázové plasty. Vše by bylo udržitelné a znovupoužitelné. Vznikla by uzavřená smyčka, do které by vstupovalo minimum nových zdrojů.
Důležité je však nyní alespoň to, že se politici o životní prostředí začínají zajímat více, než tomu bylo v předchozích letech. Většina české populace vidí stav životního prostředí u nás jako dobrý. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (z r. 2021), kde uvedlo 69 % dotázaných, že jsou životním prostředím v Česku spokojeni. S podobnými výsledky přišel v roce 2018 i neziskový výzkum STEM. Jako dobrý označila stav životního prostředí v ČR nadpoloviční většina dotázaných (57 %). U obou průzkumů odpověděla zhruba čtvrtina lidí, že se o environmentální problémy v Česku aktivně zajímá.
Zajímavostí je, jak jsou výsledky průzkumů odlišné ve srovnání s rokem 1997. V té době životní prostředí v ČR hodnotilo pozitivně pouhých 13 procent respondentů. Citovaný výzkum neziskového ústavu STEM byl proveden na reprezentativním vzorku obyvatel ČR starších 18 let ve dnech 19. až 30. listopadu 2018. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru. Na otázky odpověděl soubor 1034 respondentů.
Čtěte také: Ekologické výzvy světa
U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.
Analýza 4. pilíře Indexu prosperity Česka z května tohoto roku odhalila, že stav životního prostředí v České republice ve srovnání s dalšími unijními zeměmi není dobrý. Na základě hodnocení pomocí 14 indikátorů se Česká republika umístila na 23. místě z 27 zemí EU. Velmi dobře si však ČR vede ve spotřebě vody či v produkci emisí z dopravy, které jsou dokonce třetí nejnižší z hodnocených zemí. K největším problémům, kterým ČR čelí, patří sucho a emise skleníkových plynů.
Následující tabulka shrnuje některé z klíčových ukazatelů a umístění České republiky v rámci EU:
| Ukazatel | Hodnota | Umístění v EU |
|---|---|---|
| Produkce odpadů | 507 kg/obyvatele | 15. místo |
| Míra recyklace | 33,8 % | 19. místo |
| Emise z vytápění domácností | 813,53 kg skleníkových plynů/obyvatele | 20. místo |
| Emise z dopravy | 1133,87 kg skleníkových plynů/obyvatele | 3. místo |
| Podíl OZE na produkci energie | 17,303 % | 19. místo |
| Investice do ochrany životního prostředí | 2,7 % HDP | 3. místo |
Většina zemědělské výroby v České republice se odehrává na velkých farmách, kde se hospodaří konvenčně se snahou o maximální výnosy. To znamená s použitím chemie s cílem dostat z půdy maximum. Důsledky na životní prostředí jsou dalekosáhlé. Orná půda ale ubývá, stejně jako zemědělská zvířata. Naproti tomu existují ekologické farmy, i když je jich jen zlomek, kde se hospodaří bez chemie, hospodářská zvířata žijí v jim přirozeném prostředí. Produkty ekologického zemědělství jsou tak zdravější, ale také dražší a náročnější na pracovní sílu.
Z EU do Česka za 15 let od vstupu přišla řada směrnic, které hájí životní prostředí. Například jde o klimatické závazky nutící ČR rozhýbat obnovitelné zdroje energie nebo o pravidla pro oběhové hospodářství. Bez legislativy z Evropské unie by česká ekologie byla v podstatně horším stavu, než je nyní. "Vstup do EU bylo to nejlepší, co jsme pro ochranu české přírody za posledních 15 let udělali," řekla Balcarová. Podle Jana Rovenského z Greenpeace se od vstupu Česka do EU institucionální ochrana životního prostředí zlepšila a stále zlepšuje.
Čtěte také: Problémy životního prostředí
K dalšímu snižování spotřeby jednorázových plastů by podle MŽP mělo dojít i v souvislosti s novou evropskou směrnicí, která by měla být platná od letošního května. Členské státy by ji měly zavést do dvou let. Podle Freidingera EU dává na různé ekologické programy velké množství peněz. Dobrým příkladem je podle Piňose využití EU fondů na čištění vod. Často ale prostředky, jak tvrdí, směřují do dopravních a jiných staveb, které ničí krajinu.
Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů. Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí. Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci.
tags: #ekologicke #problemy #v #ceske #republice