V souvislosti s bojem proti znečišťování klimatu zavádí řada evropských měst nízkoemisní zóny. Emisní plaketa, ekologická známka, ekologická plaketa - všechny tři termíny označují známku, kterou budete potřebovat pro vjezd do některých evropských měst, pokud máte vůz se spalovacím motorem staršího typu a pokud v daném městě platí tzv. Emisní zónou se rozumí oblasti převážně v historických centrech měst, kam mají některé vozy s vyššími emisními hodnotami omezený vjezd.
Německo a emisní plakety (Umweltplakette)
Počet měst s nízkoemisními zónami v Německu v posledních letech rapidně roste. V Německu se taková zóna nazývá Umweltzone, tedy ekologická zóna. Do ekologické zóny v Německu mohou všechna vozidla vjíždět pouze s emisní plaketou. V roce 2023 bylo v Německu již 52 ekologických zón zahrnujících více než 80 měst i celých oblastí. V podstatě jde o naprostou většinu velkých německých měst.
Pokud se chystáte autem vjet do některého německého města, obstarejte si včas ekologickou známku, neboli emisní plaketu (Umweltplakette nebo Feinstaubplakette). Při vjezdu do emisních zón musí být označena všechna vozidla, i zcela nová! Starší a znečišťující vozidla na emisní plaketu nárok nemají a vstup do ekologických zón jim bude zakázán.
Na ekologickou zónu ve městech upozorňují cedule se zobrazením plaket, které mají vjezd povolený (např. v Německu jsou označeny jako „Umwelt zone“). Povinnost označit platí i pro zahraniční vozidla, a to jak pro osobní a nákladní automobily, včetně tahačů a autobusů. Nevztahuje se na motocykly, traktory a samojízdné stroje. V Německu je několik emisních stupňů, a podle data uvedení vozidla do provozu a druhu paliva je možné zakoupit příslušnou plaketu ve vybraných STK nebo online za cenu přibližně 300 Kč s neomezenou platností, podle které poznáme, zda do zóny můžeme vjet.
Ekologické zóny, do kterých je tedy možný vjezd pouze s emisní známkou, jsou označeny dopravní značkou “Umwelt ZONE”. Ekologické zóny představují typicky centrum města, případně jeho širší okolí. Platí například v Berlíně, Mnichově, Kolíně nad Rýnem a mnoha dalších městech. Kompletní seznam německých měst naleznete na specializovaných serverech.
Čtěte také: Auto versus letadlo: Kdo produkuje více emisí?
Typy emisních plaket
Ekologické plakety jsou dle úrovně znečišťování ovzduší vozidlem rozděleny do čtyř emisních stupňů. Automobily, které dosáhly na 4. stupeň ekologických plaket, jsou nejekologičtější, tedy znečišťují životní prostředí nejméně. Naopak vozidla bez plakety znečišťují ovzduší nejvíce. Většina ekologických zón v Německu povoluje vjezd pouze automobilům s nejvyšší, tj. zelenou plaketou. Typ plakety, kterou obdržíte, vždy závisí právě na ekologičnosti Vašeho vozidla.
K získání ekologické známky proto potřebujete velký nebo malý technický průkaz motorového vozidla. Většina dnešních automobilů s benzínovými motory, které mají třícestný katalyzátor (ten je standardem od 90. let), obdrží na základě údajů z Technického průkazu motorového vozidla zelenou plaketu.
Německou ekologickou známku je třeba nalepit na vnitřní stranu čelního skla vašeho vozidla, a to buď vpravo dolů (k dálniční známce), anebo nahoru.
Kde získat německou emisní plaketu?
Emisní plaketu můžete v ČR koupit u některých STK, stejně jako v Německu (například DEKRA, A.T.U a TÜV).
Pozor na technický stav vozidla
Pokud policie pojme podezření, že vaše auto není v dobrém technickém stavu (třeba nadměrně kouří z výfuku), může vás zastavit a pojedete s nimi do servisu, kde emise změří. Pokud nesplníte předepsanou emisní normu, auto musíte nechat na místě opravit nebo odtáhnout do ČR.
Čtěte také: Cena emisí Žďár n. S.
Pokuty
Při jízdě v emisní zóně bez patřičné známky hrozí řidiči pokuta ve výši 100 €, tedy cca 2 500 Kč.
Rakousko a ekologická známka (Abgasplakette)
Rakousko patří mezi státy, které dlouhodobě kladou důraz na ochranu ovzduší. Nejde však o jednotnou celostátní „emisní zónu“ pro všechna vozidla, jak si někteří řidiči myslí. Základem rakouských omezení na ochranu ovzduší je zákon IG-L (Immissionsschutzgesetz-Luft). První opatření byla zavedena v roce 2012, ve Vídni začala platit od roku 2014.
Na rozdíl od klasických městských emisních zón nejde o plošný zákaz pro všechna vozidla. Opatření podle zákona IG-L se neuplatňují na celém území Rakouska, ale pouze v některých spolkových zemích a na vybraných komunikacích. Ve většině těchto regionů platí zákaz provozu pro nákladní vozidla nesplňující stanovenou emisní normu dle aktuálního zemského nařízení.
Rakouská ekologická známka se oficiálně nazývá Abgasplakette. Hovorově se můžete setkat také s označením „IG-L Pickerl“. V Rakousku existuje celkem šest variant ekologické plakety. Každá z nich odpovídá jedné emisní normě Euro 1 až Euro 6. Na ekologické plaketě (Abgasplakette) je kromě barvy a čísla emisní normy uvedeno také označení kategorie vozidla a typu pohonu. Plaketa se vydává na základě údajů uvedených v technickém průkazu.
Abgasplakette slouží kontrolním orgánům k rychlému ověření, zda vozidlo splňuje podmínky pro vjezd do oblastí, kde jsou vyhlášena omezení podle zákona IG-L. Plaketa se lepí na vnitřní stranu čelního skla tak, aby byla zvenčí dobře viditelná. Platnost je časově neomezená, protože je vázána na konkrétní vozidlo podle údajů z technického průkazu.
Čtěte také: Důležité informace o ekologické dani
Cena a platnost rakouské ekologické známky
Samotná rakouská ekologická známka (Abgasplakette) stojí 2,50 EUR jako jednorázový poplatek stanovený právním předpisem. K této částce se připočítávají další náklady spojené s administrativním zařazením vozidla do příslušné emisní kategorie a s fyzickým vystavením a nalepením plakety. Rakouskou ekologickou známku lze získat pouze prostřednictvím autorizovaných výdejních míst. U vozidel do 3,5 tuny musí být plaketa nalepena přímo zaměstnancem výdejního místa na čelní sklo vozidla.
Výjimky z povinnosti
Povinnost mít ekologickou plaketu se nevztahuje na všechna vozidla bez výjimky. Výjimky se obvykle vztahují zejména na vozidla záchranných složek (policie, hasiči, zdravotnická služba), vozidla ozbrojených sil, některá vozidla veřejné služby a specifická vozidla používaná v zemědělství nebo lesnictví.
Pokuty v Rakousku
Pokud vozidlo nesplňuje požadovanou emisní normu a vjede do oblasti, kde platí omezení podle zákona IG-L (Immissionsschutzgesetz-Luft), hrozí finanční sankce. Maximální výše pokuty může dosáhnout až 2 180 EUR, jak stanoví zákon IG-L. Sankce mohou být uloženy i zahraničním řidičům.
Důležité informace pro osobní automobily
Pro běžná osobní vozidla kategorie M1 zatím obecná povinnost neplatí. Omezení podle zákona IG-L jsou zpravidla zaměřena na nákladní a užitková vozidla kategorie N.
V některých případech se omezení vztahují také na vybrané dálniční úseky nebo silnice, nejen na městské oblasti.
Platnost je časově neomezená, protože je vázána na konkrétní vozidlo. Neplatí však v případě změny technických údajů nebo emisní klasifikace vozidla.
Nizozemsko a "milieuzone"
V Nizozemsku také uplatňují nízkoemisní zóny, které se nazývají „milieuzone“. U hranic s Nizozemskem nalezneme tři města, která spadají do tzv. nízkoemisních zón: Maastricht, Eindhoven a Tilburg. Nízkoemisní zóny se vždy vztahují pouze na vozidla se vznětovými motory. Nejsou vyžadovány žádné nálepky ani registrace.
V současné době neexistují žádná města se žlutou zónou. Dopravní značka ve žluté zóně by zobrazovala osobní automobil a dodávku, za nimiž by následoval žlutý kruh s číslem 3. V současné době mají Amsterdam, Arnhem, Haag, Maastricht, Utrecht a Eindhoven (od roku 2025) zelené nízkoemisní zóny pro lehká dieselová vozidla. Dopravní značka zobrazuje osobní automobil a dodávku, za nimiž následuje zelený kruh s číslem 4. Čtrnáct měst má zelené nízkoemisní zóny, které se vztahují na nákladní vozidla. Dopravní značka zobrazuje nákladní automobil, za nímž následuje zelený kruh s číslem 4. Výjimkou je nízkoemisní zóna pro nákladní vozidla v rotterdamském přístavu.
Nízkoemisní zóny v EU a nárůst v posledních letech
Podle analýzy nízkoemisních zón v EU zpracované společností Stadler Consultants se počet měst využívajících nízkoemisní zóny zvýšil mezi roky 2019 a 2022 ze 228 na 320. Současně se předpokládá, že do roku 2025 vzroste počet měst, které zavedou nízkoemisní zónu, až na 500. Dále se očekává, že přinejmenším u 27 stávajících zón dojde do roku 2025 ke zpřísnění, což se bude dotýkat i velkých měst jako je Londýn, Paříž, Brusel a Berlín.
Důvodů pro tak výrazné zvýšení počtu měst s nízkoemisními zónami je několik. Jedním z nich jsou nové poznatky o dopadech znečištěného ovzduší na lidské zdraví, což vedlo i k aktualizaci doporučení WHO ohledně kvality ovzduší. Teprve v posledních letech také dochází k implementaci opatření vycházejících z nařízení Evropské komise o kvalitě ovzduší z roku 2008. Nařízení se týká přibližně 42 měst. Tam, kde jsou porušovány standardy kvality ovzduší, je nařízeno omezit vjezd vozidel nesplňujících normu Euro 4 a Euro 5A pro diesely nejpozději v roce 2025.
Příklady nastavení nízkoemisních zón
V Miláně je v tzv. Zóně C (historické centrum) od roku 2013 spuštěna kombinace nízkoemisní zóny a zpoplatnění vjezdu. Aktuálně mají do centra volný vjezd elektrická a hybridní vozidla, vozidla méně znečišťující za vjezd platí, aktuálně 5 € za den, rezidenti mají slevu (2 €) a jistý počet vjezdů ročně zdarma. Vjezd do zóny C je zcela omezen osobním vozidlům s benzinovým pohonem nesplňujícím Euro 3 a dieselům nesplňujícím Euro 6, pro dodávky je aktuální regulace mírnější. Současně se předpokládá postupné zpřísňování regulace do roku 2030. Velmi podobné omezení vjezdu platí i pro širší centrum města (zóna B), kam také platí zákaz vjezdu nákladním vozidlům delším než 12 metrů. Nákladní vozidla zajišťující nezbytnou obsluhu mohou získat dočasné povolení. Omezení platí pouze ve všední dny.
Paříž má aktuálně zavedenou nízkoemisní zónu uvnitř okružního bulváru, tedy prakticky v celém vnitřním městě. Zóna platí pro osobní vozidla a dodávky ve všední dny přes den (8-20 h), pro nákladní vozidla i o víkendu. Současný požadavek stanovuje Euro 4 pro diesely a Euro 2 pro benzínová vozidla. Požadavek má být ale zpřísněn: od ledna 2024 má být do vnitřní Paříže zakázán vjezd všem osobním dieselovým vozidlům a dodávkám, nákladní vozidla pak musí splnit Euro 6. Pro benzínová vozidla bude požadováno Euro 5. Současně má být zřízena zóna s omezením vjezdu ve vnitřním centru. Od roku 2030 se pak předpokládá úplný zákaz vjezdu vozidel na fosilní paliva s výjimkou víkendů a nočních hodin. Kromě současné nízkoemisní zóny je ve vnitřním městě několik zón s omezením vjezdu (Paris Respire) a o „nedělích bez aut“ platí zákaz vjezdu do celé vnitřní Paříže. Pro vnější Paříž a okolní obce, které jsou součástí aglomerace, platí v současnosti nízkoemisní zóna s mírnější regulací.
Londýn v současnosti kombinuje nízkoemisní zóny a mýto ve třech zónách: V centru platí zpoplatnění vjezdu ve všední dny mezi 7 a 18 hodinou, aktuálně se platí 15 Ł, nebo roční předplatné za 10 Ł za den. Velký Londýn má nízkoemisní zónu pro nákladní vozidla s vjezdem možným za poměrně vysoký poplatek (100 Ł). Pro vnitřní Londýn platí Ultra Low Emission Zone (ULEZ), zpoplatňující vjezd vozidlům nesplňujícím Euro 4 (benzín) nebo Euro 6 (diesel) částkou 12,5 Ł. Od 29. 8. 2023 bude ULEZ rozšířena na celý Londýn. Regulace se vztahuje i na motocykly.
Zóny s nulovými emisemi
Takzvané zóny s nulovými emisemi (Zero emission zones, ZEZ) se zřizují s cílem současně zlepšit kvalitu ovzduší a snížit uhlíkové emise z dopravy. Efektivita tohoto opatření závisí na podílu elektrické energie z obnovitelných zdrojů a větší dopad má, zavede-li se u intenzivně používaných vozidel, jako jsou dodávky a vozidla veřejné dopravy. Možnou variantou tohoto opatření může být také obsluha pěších zón pouze bezemisními vozidly.
Dle informací ze studie Clean Cities z roku 2022 uvažuje do roku 2030 o zřízení zóny s nulovými emisemi nejméně 35 evropských měst. Jakkoliv se většina z nich bude týkat nákladních vozidel, přinejmenším devět měst (Amsterdam, Helmond, Eindhoven, Bergen, vnitřní Londýn, Paříž, Oxford, Kodaň a Oslo) uvažuje o tom, že se bezemisní zóna bude vztahovat na veškerá vozidla.
Nizozemská vláda podepsala s největšími městy a dopravními společnostmi dohodu o zavedení bezemisní logistiky v nejméně 25 velkých městech do roku 2025. Jak již bylo zmíněno, Paříž předpokládá omezení vjezdu vozidel se spalovacími motory od roku 2030. Kodaň uvažuje o zřízení pilotních zón bezemisních vozidel s cílem uhlíkové neutrality do roku 2025, Amsterdam plánuje zřízení bezemisní zóny do roku 2030. Brusel předpokládá omezit vjezd dieselových a hybridních dodávek (kategorie M1 a N1) do roku 2030 a rozšířit toto omezení do roku 2035 i na osobní vozidla. Stockholm chce první fázi bezemisní zóny zavést v roce 2025.
Limity při zřizování nízkoemisních zón
Ne vždy je ovšem zřízení nízkoemisní zóny snadné či plně úspěšné. Zavedení nízkoemisní zóny v Barceloně proběhlo až s odkladem vlivem soudního rozhodnutí, které zřízení zóny původně zamítlo jako přemrštěné. Řada měst, která se ke zřízení nízkoemisní zóny zavázala, se zavedením otálí vlivem nedostatku politické vůle, příkladem může být i Praha, která měla zřízení nízkoemisní zóny v programech snižování emisí již od roku 2010.
Německé a italské nízkoemisní zóny trpí obtížemi s vynutitelností. Zóny v mnoha německých městech byly vyhlášeny již před zhruba deseti lety (s limity zhruba Euro 2 pro benzínové motory a Euro 4 pro diesely) a vlivem probíhající obměny vozového parku přestaly mít v podstatě efekt. Samosprávy se tak mnohde budou muset rozhodnout, zda je na místě zpřísnění regulace směřující k zónám s nulovými emisemi, náhrada jiným opatřením snižujícím dopravní zátěž (například cirkulačním systémem nebo zpoplatněním vjezdu) nebo v odůvodněných případech úplné zrušení nízkoemisní zóny.
Nízkoemisní zóny v České republice
Česká legislativa umožňuje zřizování nízkoemisních zón zákonem č. 201/2012 Sb. v podobě víceméně kopírující tehdejší systém německý. V roce 2016 byla úprava mírně novelizována. Ministerstvo životního prostředí vydalo ke zřizování zón metodický pokyn, nízkoemisní zóny by měly být zavedeny zejména v obcích, jimž toto ukládá příslušný Program zlepšování kvality ovzduší. Do zóny může být povolen vjezd vozidlům označeným emisní plaketou. Obec dále může dovolit vjezd osobám s trvalým pobytem a udělovat individuální výjimky na základě důvodů uvedených v zákoně.
Doposud nicméně v ČR nebyla žádná nízkoemisní zóna zavedena. Města, která zóny zvažovala, uvádějí jako důvody nedostatek politické shody, přísné podmínky, které pro jejich zřízení zákon o ovzduší stanovuje (včetně objízdných tras), nebo též příliš nízký očekávatelný efekt takového opatření na kvalitu ovzduší v místě.
tags: #auto #bez #emisní #nálepky
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]