Proč Auto Neprojde Přes Emise: Nejčastější Důvody a Jak Tomu Předejít

Měření emisí je nedílnou a často obávanou součástí technické kontroly (STK). Zatímco kontrola podvozku či brzd je pro mnoho řidičů srozumitelná, abstraktní hodnoty emisí mohou být zdrojem nejistoty. Přitom právě emisní test odhaluje skutečné zdraví motoru a jeho příslušenství. V tomto článku se podíváme na nejčastější důvody, proč vozy na emisích selhávají, a jak tomu předejít.

Nejčastější příčiny problémů s emisemi

Pokud vozidlo neprojde měřením emisí, problém je téměř vždy v jedné z těchto oblastí:

1. Vadná lambda sonda: Lambda sonda je senzor ve výfukovém potrubí, který měří množství zbytkového kyslíku ve spalinách. Na základě těchto dat řídicí jednotka motoru upravuje směs paliva a vzduchu. Pokud sonda nefunguje správně, motor dostává špatnou směs, což vede k nedokonalému spalování a vysokým emisím.
2. Poškozený nebo neúčinný katalyzátor: Katalyzátor je zařízení, které chemickou reakcí přeměňuje škodlivé látky (oxidy dusíku, oxid uhelnatý) na méně škodlivé plyny. Jeho životnost není neomezená a může být poškozen například použitím nekvalitního paliva nebo problémy se zapalováním. Neúčinný katalyzátor nedokáže spaliny dostatečně vyčistit.
3. Problémy s DPF filtrem u dieselových motorů: U naftových vozů je klíčový filtr pevných částic (DPF). Pokud je ucpaný, poškozený nebo (nelegálně) odstraněný, vozidlo okamžitě selže na měření kouřivosti.
4. Závada v systému řízení motoru: Jakýkoliv problém, který signalizuje rozsvícená kontrolka motoru (např. vadné vstřikovače, problém se zapalováním, netěsnost sání), má přímý vliv na kvalitu spalování a tím i na emise.

Karbon jako tichý zabiják motorů

Příčinou, proč vozidlo neprojde emisní kontrolou, je velmi často nadměrná tvorba karbonu ve vnitřních částech motoru. Vinou toho agregát špatně spaluje, přičemž výsledkem může být i úbytek komprese na některém z válců. Toto navíc nelze normálním způsobem poznat, neboť se v tomto případě často ani neprojevuje nerovnoměrným chodem motoru na volnoběh. A test komprese naprostá většina servisů v rámci přípravy auta na STK nedělá.

Slovo „karbon“ se v souvislosti s moderními motory skloňuje snad ve všech pádech. Jak se ukazuje, jeho hromadění zejména na teplých částech znamená obrovský problém. Dle specialistů ze společnosti I.O.B., která u nás zastupuje společnost BG Products, předního amerického dodavatele chemických produktů určených k čištění spalovacích motorů, se nejvíce karbonových úsad vytváří z oleje.

Příčin je více, tou hlavní je však vysoká teplota oleje. Dalšími pak vysoká těkavost oleje, jeho zvýšená oxidace, což vše jde ruku v ruce s často až absurdně malou olejovou náplní a zároveň předlouhými intervaly jeho výměny. Myslet si, že i po 30.000 km olej chrání motor tak, jako když byl nový, zavání šílenstvím. Bohužel dnešní situace je taková, že automobilky v honbě za čistými emisemi zvyšují pracovní teplotu motorů. Ta je u moderních agregátů zcela běžně přes sto stupňů.

Čtěte také: Auto versus letadlo: Kdo produkuje více emisí?

Zároveň ale používají stále řidší oleje z důvodu rychlejšího mazání pohyblivých částí po studeném startu, jejichž velmi nízká viskozita SAE (například 0W-30) je přesným opakem olejů pro vysoké tepelné zatížení (takový olej je třeba SAE 10W-60). Navíc malá náplň oleje také způsobuje jeho zvyšování teploty, neboť funkcí oleje je nejen mazat pohyblivé části motoru, ale i jej chladit. A málo oleje logicky odvádí teplot hůře než jeho větší množství…

Obecně vzato je teplý olej řidší než studený, což zároveň usnadňuje jeho pronikání i tam, kam nemá. Asi nejčastěji bývá zmiňován jeho průnik do sání. U nepřeplňovaného motoru se tak děje přes odvětrávání klikové skříně, u přeplňovaných motorů samozřejmě přes ložiska turbodmychadla. Právě poškozená kluzná vrstva válců či přesněji její honování je v praxi nejdražším problémem. Příčinou je právě karbon, který se dostává mezi pístní kroužky a stěny válců. Jakmile se pístní kroužek karbonem zalepí, přestane se ve své drážce pohybovat, čímž nemůže plnit svoji funkci.

Jak zbavit motor karbonu

V minulosti znamenalo odstraňování karbonu z motoru a tedy jeho čištění složitou rozborku agregátu. Šlo o nákladný úkon, který by se naprosté většina majitelů současných postižených aut finančně nevyplatil. Dnes však existuje řešení čištění motoru takzvanou chemickou cestou a tedy bez demontážně. V rámci toho vyvinula firma BG Products celou řadu přípravků, lišících se použitím na konkrétní části automobilového motoru.

Dříve se k čištění používal přípravek na bázi PBA (Polybuteneamin). Velmi dobře rozkládá karbonové úsady, avšak má několik nedostatků. Předně je hořlavý a navíc efektivně funguje pouze za nízkých teplot. Účinně tak dokáže odstraňovat karbonové úsady v sacím potrubí a v palivové soustavě u nepřímo vstřikových motorů. Na části agregátu s vyšší teplotou je však neúčinný, protože shoří rychleji, než vůbec dokáže chemicky na karbon působit.

BG Products proto před lety vyvinuly látku PEA (Polyetheramine), která se ukrývá pod číslem patentu US 5112364. Největší předností PEA je fakt, že je hořlavý až při teplotě zhruba 900 stupňů . Tím dokáže chemicky působit na karbonové úsady i ve spalovacích prostorech motoru či systému recirkulace spalin (EGR). Zde je nutné zdůraznit, že přípravek na bázi PEA rozhodně není aditivem, které se třeba přidá do paliva, jak by si mohl leckdo myslet. Naopak PEA s palivem vůbec nereaguje.

Čtěte také: Cena emisí Žďár n. S.

Čistota půl zdraví

Možností, jak chemicky zbavit motor, palivovou soustavu či sání motoru karbonu, jsou v zásadě dvě. Tou první je prevence, díky níž zůstanou uvedené části agregátu čisté a tedy bez úsad. K tomu stačí pravidelně, každých zhruba 10.000 km přidat do nádrže čistící přípravek, který by měl udržet spalovací prostor a samozřejmě palivovou soustavu čistou. V případě nepřímého vstřikování benzínu by měl zajistit rovněž čisté sací potrubí.

Pokud má ale auto najeto řekněme 50.000 km a více, uvedená jednoduchá metoda již účinná není. V tomto případě by měla být prvotním řešením profesionální dekarbonizace motoru. A sice palivového systému, sacího systému a dále mazacího okruhu, takzvaný výplach motoru. A právě tato již poněkud složitější procedura je často spásou pro ty, kterým jinak zachovalé starší auto s větším kilometrovým proběhem neprošlo emisním testem na stanici měření emisí v rámci STK.

Jak připravit auto na měření emisí?

• Nepodceňujte kontrolku motoru: Pokud vám svítí, je téměř jisté, že na emisích neprojdete. Nechte si v servisu provést diagnostiku a závadu odstraňte ještě před návštěvou STK.
• Zahřejte motor a katalyzátor: Před měřením jeďte s vozem alespoň 15-20 minut ve vyšších otáčkách (např. po dálnici). Správně prohřátý katalyzátor a motor pracují mnohem efektivněji. Přijet na emise se studeným motorem je častou chybou.
• Vyměňte vzduchový filtr: Starý a zanesený vzduchový filtr omezuje přísun vzduchu do motoru, což zhoršuje spalování.
• Používejte kvalitní palivo a aditiva: Zejména před STK natankujte kvalitní palivo, případně přidejte aditiva na čištění palivové soustavy a vstřikovačů.

Tipy pro dieselové motory

Vážený čtenáři, pokud máte motor v technicky dobrém stavu (sání je těsné, vstřikovače v dobré kondici, turbo tlačí kolik má) pak pro Vás bude platit následující rada. Pokud auto pod plynem nekouří, neexistuje, aby na emisích neprošlo. Předpokládáme, že Vás vyhnali kvůli nadměrné kouřivosti.

Jestli tedy platí, že za jízdy vůz nekouří, pak jste musel zvolit návštěvu emisí dost nešťastným způsobem - jet tam hned ráno se studeným motorem. Naprosto klíčové však je, jet na emise s pořádně zahřátým motorem - opravdu dlouhou projížďkou (ideálně cca 20-30km) a ideálně poslední kilometry jet pořádnou pilu - dieselový motor se musí používat v celém spektru otáček.

Tímto stylem jízdy se pořádně vyfoukne výfuk a saze co se tam nahromadí při krátkých cestách nebo cmrndání po městě se z výfuku dostanou. Následně s takto „připraveným“ vozem jet na emise. Není možné, aby to neprošlo. Z emisí Vás vyhnali právě proto, že když to technik protůroval do vysokých otáček, veškeré nahromaděné saze se strhly což pro sondu znamenalo jasné znamení - vůz kouří a nemůže tedy projít emisemi.

Čtěte také: Důležité informace o ekologické dani

Pochopitelně tato opatření platí pouze pro diesely bez filtru pevných částic. Pokud máte vůz s filtrem FAP/DPF, platí pro Vás pouze to, abyste na emise jeli se zahřátým motorem (vytáčení studeného motoru jednotce nesvědčí). Pokud však vůz pod plynem kouří, je nutné nejprve odstranit příčinu kouřivosti.

Co dělat, když neprojdete?

Pokud vaše auto na emisích neuspěje, technik vám předá protokol s naměřenými hodnotami a kódy závad. S tímto protokolem se objednejte do servisu. Na základě výsledků a důkladné diagnostiky motoru přesně určíme příčinu problému - ať už jde o vadnou lambda sondu, katalyzátor, nebo jinou závadu - a navrhneme efektivní opravu.

Na protokolu z měření emisí je uvedena závada, pro kterou emisemi neprošlo. Může jít o katalyzátor, lambda sondu a další problémy. Na druhou stranu zvažte, jestli nenastal čas, kdy byste se měli s automobilem už rozloučit nadobro a prodat jej.

Co dělat, když auto neprojde emisemi?

Jednoduchá odpověď na otázku, co dělat, když auto neprojde emisemi, je postarat se o kontrolu technikem. Emisní kontrola je nevyhnutelnou součástí udržování ekologického prostředí a zajištění, že vozidla na silnicích nepřispívají nadměrně k znečištění ovzduší.

1. Prvním krokem je zjištění, proč vaše auto neprošlo emisní kontrolou. Moderní vozidla jsou vybavena diagnostickými systémy, které ukládají chybové kódy.
2. Po identifikaci problému je klíčové provést potřebné opravy co nejdříve. Mnoho problémů spojených s emisemi může být způsobeno poruchami výfukového systému, nefunkčními senzory nebo znečištěnými filtry.
3. Abyste minimalizovali riziko selhání emisní kontroly, pravidelná údržba vozidla je klíčová.
4. Kvalitní palivo hraje rovněž důležitou roli v emisních vlastnostech vozidla. Vyhýbejte se levným nekvalitním palivům a sázejte na palivo s nízkým obsahem síry.
5. Před samotnou emisní kontrolou je vhodné provést předkontrolu.
6. Pokud i přes provedené opravy selže vaše vozidlo při emisní kontrole, nezoufejte. V mnoha případech máte právo na opakování testu.

Sledování těchto kroků a pravidelná údržba vozidla mohou výrazně zvýšit šance na úspěšné projití emisní kontrolou.

Zpřísnění kontrol a nové postupy

Stanice technické kontroly jsou stále přísnější a přísnější. Další ze změn by se měla týkat zpřísnění měření emisí. Budou od léta měřit emise novými přístroji, které budou vybaveny i tlakovým čidlem. Díky tomu prý samy poznají, zda jsou opravdu správně zasunuty ve výfuku a zda do nich výfukové plyny proudí napřímo.

Novinkou má být i nový software, který technici na STK používají k vyčtení závad z řídících jednotek automobilů.

tags: #auto #neprošlo #přes #emise #důvody

Oblíbené příspěvky:

• Budoucí využití skládky Ledeč
• Nové kotle a dotace
• Jak správně zlikvidovat vozidlo
• Návrhy tetování přírody
• Vliv teploty na rozklad