Jaro se vrací do přírody: Co se děje?

Těšíte se každoročně na jaro? Co vše si plánujete? Co se u vás mění s nadcházejícím jarem? Chodíte například častěji do přírody na procházky? Plánujete s rodinou výlety? Pracujete na zahrádce? Jaké první kytičky vás vítají ve vaší zahrádce? Mění se u vás s jarním počasím i nálada?

Jarní rovnodennost letos nastala 20. března 2022 v 16:33 hodin. Jestli si ještě ze školy začátek jara spojujete s jednadvacátým, musíme vás zklamat - 21. březen bude totiž jako první jarní den za tolik let, že se toho většina z nás nedožije. Na 21. březen se vrátí jarní rovnodennost opravdu za hodně dlouho, bude to až v roce 2102. V tento den tak budou jaro vítat až další generace.

Jarní rovnodennost je okamžik, kdy se střed Slunce ocitne přesně nad rovníkem a vstoupí do znamení Berana. Den, který je o rovnodennosti stejně dlouhý jako noc, se od této chvíle začíná prodlužovat. To se děje až do letního slunovratu (letos nastane 21. června v 11:13 hodin), kdy bude den dvakrát tak delší než noc.

Jarní probouzení přírody a péče o zahrádku

Na jaře se příroda po dlouhé zimě probouzí. Ze země vylézají první kvítka a znovu ožívá i hmyz. A po dlouhé zimě tak přichází čas na péči o zahrádku. Abyste se v létě mohli radovat z bohaté úrody a krásných květů, vyplatí se začít s přípravou už v prvních jarních měsících. Jak na jaře pečovat o zahradu, aby se líbila nejen vám, ale i jejím drobným obyvatelům?

Mnoho druhů hmyzu a dalších živočichů využívá různé části vaší zahrady během zimy jako útočiště - od listí až po suché části rostlin. Než se tedy pustíte do práce, vzpomeňte si na ně. I malá chvíle trpělivosti nebo drobná změna vašich plánů může pro vaše drobné sousedy znamenat šanci na život. Pokud jste četli článek Podzim v zahradě s ohledem na hmyz a další zvířata, tak už víte, že v zájmu drobných obyvatel našich zahrad je lepší nechávat úklid zahrady na jaro.

Čtěte také: Jaro v přírodě: Pracovní listy

Načasování jarních prací

Načasování jarních prací na zahradě se může podle počasí v daném roce lišit, obecně je ideální začít mezi začátkem března a koncem dubna.

• Shrabání listí - pokud jste již na podzim ponechali část listí na zahradě, na jaře je odklízejte postupně. Hromady listí poskytují úkryt užitečnému hmyzu, jako jsou berušky nebo motýli, kteří se v nich probouzejí ze zimního spánku nebo dokončují svůj vývoj.
• Prořez stromů a keřů - jaro je ideální doba pro prořezání většiny dřevin, a to ideálně od února do dubna, než začnou pučet, ale zároveň teploty neklesají pod nulu. Výjimkou jsou dřeviny, u kterých si počkejte až na dobu po odkvětu (např. zlatice či šeřík), protože pokud byste je prořezali brzy zjara, odstranili byste pupeny, a tím sebe i hmyz připravili o květy. Například švestky a třešně zase lépe snáší prořezání po sklizni.
• Zastřihávání trvalek a odstranění odumřelých částí rostlin - na jaře přichází čas pro zastřihávání trvalek, jako jsou traviny, růže, šalvěj nebo třeba levandule a odstranění suchých a odumřelých částí jednoletých či dvouletých rostlin. Ponechání rostlin bez zásahů přes zimu má své výhody - rostliny jsou lépe chráněné před mrazy a zároveň poskytují úkryt některým druhům hmyzu. Často zde přezimují například kukly či larvy motýlů, včely samotářky nebo užiteční predátoři, jako jsou například slunéčka a zlatoočka, která se živí mšicemi, čímž pomáhají chránit rostliny před jejich přemnožením. Kromě nich tu mohou přebývat také pavouci, škvoři, některé druhy ploštic nebo střevlíci, kteří také regulují populace škodlivého hmyzu.

Některé druhy rostlin (například měsíček, svazenka nebo koriandr, slunečnice, třapatky nebo máky, zejména jejich nešlechtěné odrůdy) tak navíc dostanou dostatek času pro přirozené vysemenění a mohou také posloužit jako přírodní krmítko pro některé druhy ptáků.

Při odstraňování dutých stonků (např. maliníku, ostružiníku, máty, kopru či slunečnice) myslete na to, že mohou být zabydlené, například samotářskými včelami. Místo okamžitého odklizení je proto opatrně přesuňte na slunné místo a dopřejte tak případným hmyzím obyvatelům dostatek času k vylíhnutí.

• Likvidace plevele - V záhonech je na jaře znát, že jste je pár měsíců nezbavovali plevele, který může bránit růstu žádoucích rostlin. Vyhněte se chemickým prostředkům a pusťte se do boje hezky postaru - ručně. Pokud si počkáte na vhodnou vlhkost půdy, půjde vám to většinou snadno od ruky. A jestli na odplevelení zrovna nespěcháte, zvažte ponechat kvetoucí plevel jako jarní bufet pro včelky a čmeláky a odstraňte jej až po odkvětu. Anebo si na něm pochutnejte sami :-) Inspirovat se můžete v knize Plevel na talíři, která možná váš pohled na „plevel“ změní.
• Sekání trávníku - trávník na jaře doslova ožívá - nejen svěží zelení a prvními kvítky, ale i drobnými obyvateli, pro které je domovem. Často je nám však smutno při pohledu na sekačky požírající toto jarní probouzení hned v počátku, na nakrátko posekaný trávník bez jediného kvítku. Pokud to tak ještě neděláte, zkuste tentokrát nechat trávník ožít. A vězte, že nemusíte mít obavy, že vaše zahrada přijde o svou dokonalost, možná právě naopak.

Sekejte trávník postupně a po etapách, nebo vyčleňte místo, kde necháte trávník přirozeně růst. Tato kvetoucí místa nejenže poslouží jako potrava a útočiště pro hmyz, ale stanou se i ozdobou vaší zahrady. Tématu (ne)sekání trávníku jsme se věnovali v tomto článku, dozvíte se v něm o dalších nevýhodách „anglických“ trávníků a také se můžete inspirovat zkušenostmi, tipy a nápady z fotogalerie našich zákazníků, kteří se rozhodli navrátit svým trávníkům život.

Za zamyšlení stojí také způsob sekání. Napadlo vás někdy, jak vypadá sekání z pohledu hmyzu? Sekačky s mulčovací funkcí mu nedají příliš prostoru k úniku, a tak většinou hyne v rozsekané trávě.

Čtěte také: Tipy na jarní výlet

Co s odpadem ze zahrady?

Materiál, který při jarním úklidu zahrady shromáždíte, můžete využít a vrátit zpět do koloběhu přírody. Listí, odstraněný plevel, posekanou trávu i drobné ořezané větvičky se skvěle hodí na kompost, kde se promění v bohatý humus. Silnější větve z prořezu stromů a keřů můžete využít jako palivové dřevo, nebo je naštěpkujte, štěpkou můžete kompost proložit a nebo ji využít jako mulč. Na mulčování se hodí nejen zpracované větve, ale také lehce zavadlé listí nebo posekaná tráva.

Nemáte-li možnost vlastního kompostování (nebo máte odpadu více, než váš kompost pojme), můžete zahradní odpad odvézt do kompostárny, mnohé obce také přistavují na sezónu velkoobjemový kontejner na bioodpad, popřípadě zapátrejte, jestli ve vašem okolí nevznikla komunitní kompostárna (a pokud ne, zkuste se domluvit se sousedy a zvažte její založení). Jaké jsou ve vaší obci možnosti, obvykle najdete na webových stránkách obce nebo kraje. Větší větve do kontejneru na bioodpad nepatří, pokud tedy nemáte vlastní štěpkovač, odvezte je do sběrného dvora - nebo kompostárny, pokud to umožňuje - kde je naštěpkují. Můžete je zde nechat, nebo štěpku následně sami využít.

Kompostování je snadné, šetří čas i peníze za odvoz odpadu a poskytne vám kvalitní humus, který zlepší úrodnost půdy ve vaší zahradě.

"Nepořádný" koutek v zahradě

Využít na něj můžete odpadní materiál ze zahrady - nahrňte na hromadu listí, větve, starou kůru, pařez nebo štěpku. Pro malé živočichy je takové prostředí doslova rájem, poslouží jako úkryt pro ježky, čmeláky, samotářské včely, berušky a další užitečný hmyz, brouky, nebo larvy motýlů. Přidat můžete i hromádku kamenů, kterou ocení ještěrky, slepýši, nebo pavouci (víte, že přítomnost pavouků je známkou zdravé zahrady?). Na jaře tu nechte růst to, co si žádá příroda. Tedy kopřivy, bodláky, merlíky, maliník, jitrocel, planou mrkev a další tzv. plevel.

Tip: „Nepořádný“ koutek můžete snadno naaranžovat tak, že se z něho nakonec může stát neotřelý designový prvek vaší zahrady. Hromádky větví nebo kamenů třeba seskládejte do elegantně nedbalých tvarů, nebo vytvořte nízkou zídku či pyramidu. Do okolí vysaďte medonosné květiny, které přilákají opylovače a motýly a dodají místu přirozenou krásu. Takový koutek nejen že obohatí vaši zahradu o život, ale také výrazně přispěje k přirozené rovnováze ekosystému a zdraví vaší zahrady. Stačí nechat přírodu, aby si poradila sama. Nemáte-li pro nepořádný koutek prostor, zkuste najít místo alespoň pro hmyzí domeček.

Čtěte také: Tipy na jarní environmentální aktivity

Péče o půdu

Základem pro dobrou úrodu i bohatou okrasnou zahradu je kvalitní půda. Na jaře proto půdě věnujte speciální péči, která ji připraví na výsadbu semínek a sazenic. Kypřením se k semínkům dostane více kyslíku a zamezí se nadměrnému odpařování vody. Dostatek vláhy je naprosto nezbytný v procesu klíčení semínek. Záleží-li vám na hmyzích obyvatelích vaší zahrádky, věnujte chvilku času prohlédnutí půdy, kterou se chystáte nakypřit a zkontrolujte, jestli nenarazíte na drobné otvory samotářských včel nebo čmeláčí hnízdo. Samotářky si vyhrabávají drobné otvory v suché, spíše písčité půdě, zatímco čmeláci mohou hnízdit v opuštěných norách malých hlodavců či pod drny. Pokud takové místo objevíte, označte si ho například kamínkem nebo zapíchnutím větvičky a při práci se mu pak vyhněte.

Dodání živin do půdy je pro prospívání rostlin zásadní, ale při výběru hnojiva se vyplatí zohlednit jeho vliv na okolní přírodu a její obyvatele. Vyměňte proto chemická hnojiva za organická, která naopak kvalitu půdy dlouhodobě zlepšují a podporují biologickou rozmanitost. Dobrým řešením je také zelené hnojení - vysévání a následné zapracování rostlin, které obohacují půdu přirozenou cestou, prokypří ji kořenovým systémem, zlepšují její strukturu, navíc zabraňují její erozi a omezují růst plevelů, aniž by narušily rovnováhu zahradního ekosystému. Zelené hnojení také přispívá k pestřejšímu střídání plodin na záhonech, čímž brání vyčerpání půdy a omezuje šíření chorob.

Mulčování

Ke zkvalitnění a zůrodnění půdy si můžete pomoci také mulčováním, které má i další přínosy. Mulčování vlastně vychází z přirozeného chování přírody - v přírodě holou půdu téměř nenajdete, protože rychleji vysychá a podléhá erozi, a proto každé holé místo bleskurychle zarůstá plevelem. Ten je však v našich zahrádkách nevítaným společníkem, a proto se využívá mulč, který půdu ochrání a přitom růstu plevele brání.

• Potlačování plevele - mulč nepropouští světlo a potlačuje tak růst plevele a konkurenčních rostlin.
• Vliv na pH půdy - mulč může ovlivnit pH půdy podle toho, jaký materiál použijete. Listový humus, jehličí a rašelina například půdu mírně okyselují, zatímco hnůj nebo sláma, popř.
• Čistší úroda - mulč pomáhá udržet sklízené plody čisté, protože zabraňuje jejich přímému kontaktu s půdou.

Jaký materiál se hodí k mulčování?

K mulčování můžete využít kůru, štěpku, zavadlé listí, slámu, kompost nebo posekanou trávu. U trávy dejte pozor, abyste nepoužili příliš velkou vrstvu, která se může zapařit a vytvořit nepropustnou vrstvu, která blokuje přístup kyslíku a také brání v pohybu hmyzu. Dřevní štěpka, kůra nebo sláma mohou dočasně snížit dostupnost dusíku v horní vrstvě půdy, použijte je proto raději vyzrálé - alespoň rok staré.

Zajímavou možností může být také tzv. živý mulč. Jedná se o půdopokryvné rostliny, které, podobně jako klasický mulč, stíní půdu, zadržují vláhu, potlačují růst plevele a brání erozi. Nevýhodou živého mulče může být sdílení živin s pěstovanými rostlinami, takže při nesprávně zvoleném výběru může hlavním plodinám konkurovat. Vhodné jsou proto druhy, které vážou dusík, například jetel nebo vikev, které se hodí pod stromy, keře nebo vyšší zeleninu. Mělce kořenící rostliny, například plazivý jetel, mateřídouška, kakost krvavý, violka vonná nebo sasanka hajní zase nezabírají živiny z hlubších vrstev půdy, takže neomezují hlubokokořenící plodiny jako mrkev, pastinák nebo rajče, vhodné jsou také do trvalkových záhonů či pod stromy a keře.

Výběr rostlin

Aby vaše zahrada byla krásná a přívětivá nejen pro vás, ale také pro hmyz a přírodu, stačí vybrat ty správné rostliny. Některé rostliny sice nádherně kvetou, ale pro včely a další opylovače jsou bezvýznamné, protože nemají žádný pyl a nektar, nebo ho poskytují žalostně málo. Patří sem mnohé hybridní odrůdy a šlechtěné plnokvěté kultivary, které i když nějaký nektar mají, svými plnými květy k němu znemožňují opylovačům přístup. Jako příklad můžeme uvést oblíbenou odrůdu kaliny obecné - roseum, jejíž sterilní květy neposkytují hmyzu pyl ani nektar a na podzim nenabídne potravu ani ptákům, protože nevytváří plody. Jedna naše kolegyně v této nevědomosti kdysi vysadila okrasnou třešeň - plnokvětou sakuru, o které říká: „Je nádherná, ale každý rok je mi líto těch krásných, ale zbytečných květů.“ A věděli jste, že v dnešní době se dokonce pěstují i šlechtěné odrůdy řepky, které už opylovačům téměř žádnou potravu neposkytují?

Samozřejmě se nemusíte připravit o krásu plnokvětých rostlin, ale zkuste je nakombinovat s původními druhy bylin a nešlechtěných jednoduchých forem květin, které mají přirozenou produkci nektaru a pylu - a navíc na podzim často vytvářejí semena či plody, jež mohou posloužit jako potrava pro ptáky. Mnoho rostlin, které jsou cenným zdrojem potravy pro opylovače, může mít přínos i pro ptáky, protože po odkvětu produkují semena nebo plody, které slouží jako přirozený zdroj potravy. Skvělé jsou z tohoto pohledu slunečnice, vlčí mák, řebříček, třapatky, chrpa polní, dobromysl, mateřídouška, šalvěj, maliník, angrešt, rybíz, brutnák lékařský, ale také třeba některé druhy divokých trav (např.

Kvetoucí louka

Skvělou možností, jak do své zahrady dostat rostliny přínosné pro včely, motýly a další hmyz a navíc ji obohatit o romantický prvek hrající barvami, je založení kvetoucí louky. Možná si myslíte, že louka patří jen na rozlehlé plochy, ale ve skutečnosti se může stát krásnou součástí i menší zahrady- stačí i malý koutek, nevyužívaný záhon nebo dokonce květinový truhlík na balkoně. Loučka plná nektarodárných rostlin bude malým rájem pro včely a další opylovače a zároveň se stane krásným a živým doplňkem vaší zahrady. A co víc - jakmile ji jednou založíte, odmění vás svou nenáročností na údržbu. Ano, na začátku je potřeba trochu času, práce a trpělivosti, ale pak už se o sebe květinová louka z velké části postará sama. Žádné časté sekání jako u klasického trávníku, žádné hnojení, neustálé zalévání ani časté pletí jako u běžných květinových záhonů.

Začněte výběrem vhodného stanoviště - louka nejlépe poroste na slunném místě s chudší půdou. Příliš živná zemina podporuje růst agresivních trav, které mohou potlačit květnaté druhy. Vyberte si osivo, jehož nároky odpovídají podmínkám vaší zahrady i vašim představám. V naší nabídce najdete několik druhů lučních směsí určených pro včely, motýly a další hmyz. Již jsme zmiňovali, že založení louky vyžaduje trochu trpělivosti, protože svou plnou krásu vám obvykle předvede až ve druhém roce po výsevu.

Louku je třeba založit do čisté odplevelené a nakypřené půdy (připravené jako pro trávník) - kvůli pomalému růstu nelze semena přírodních lučních rostlin přisévat do stávajícího trávníku, ani při výsevu míchat s běžnými travními osivy. Běžné traviny by luční květiny zcela určitě potlačily. Semena rovnoměrně rozhoďte na připravený povrch v doporučeném množství. Pro snadnější, rovnoměrnější a nepříliš husté setí si semínka můžete smíchat např. se suchým pískem zhruba v poměru 1:1. Poté je mělce zapracujte do půdy (například hráběmi) a jemně zalijte. V prvním roce je vhodné louku posekat 2-3x pro zahuštění porostu. Sekejte ideálně kosou nebo lištovou sekačkou cca 5 cm nad zemí. V dalších letech louku sekejte maximálně 2x ročně, nejlépe vždy, když začíná odkvétat.

Časně kvetoucí rostliny

Brzké jaro je pro hmyz náročným obdobím, kdy po zimě vylétají první včely, čmeláci a motýli, ale potravy bývá málo. Na to je dobré při výběru rostlin myslet a vysadit i rostliny, které kvetou již od časného jara a poskytují tolik potřebný nektar a pyl. Nejlepší dobou pro výsadbu těchto časně kvetoucích rostlin je však podzim, aby na jaře včas vykvetly. Pokud byste ale přeci jen chtěli ještě letos hmyzu zjara trochu přilepšit a těšit se z jarních květů, poohlédněte se po předpěstovaných sazenicích, nebo rychlených cibulovinách. Při jarní výsadbě myslete také na rostliny, které pokvetou i v pozdním létě a na podzim, kdy většina běžnýc...

tags: #az #se #jaro #do #prirody #navrati

Oblíbené příspěvky:

• Svoz odpadu Říčany
• Služby odpadového hospodářství v Telči
• Přístupnost Karlova mostu
• Likvidace aut Karlovy Vary
• Bezpečný nákup: Komunální Odpad Venda