Environmentální Činnosti pro Děti na Jaře

Pro realizaci environmentální výchovy existují různé důvody. V prvé řadě jsou to důvody formální, legislativní. Dále jistě všichni budeme souhlasit, že environmentální výchova je důležitá pro společnost. Naší zásadní odpovědí na otázku „Proč?“ je: „Protože je to dobré pro dítě. Dítě totiž niterně a bytostně potřebuje kontakt s přírodou a jejími součástmi.“

Školní Zahrada jako Ideální Prostředí

Nepochybně je pro realizaci environmentálních činností nejvhodnější prostředí vnější, přírodní. Jak již bylo řečeno, je velmi důležité, v jakém prostředí jsou environmentální činnosti realizovány. Ideálním prostředím pro děti předškolního věku je zahrada.

Podmínky pro Zahradu MŠ

Podmínky pro zahradu MŠ uvádí § 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, takto: „Nezastavěná plocha pozemku u zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozoven pro výchovu a vzdělávání, určená pro pobyt dětí předškolního věku musí činit nejméně 30 m2 na 1 dítě. Pozemek musí být oplocen.“

Rostliny a Dřeviny na Školní Zahradě

Důležitou součástí školní zahrady jsou rostliny a dřeviny. Požadavky na vysazování, maximální výšku a údržbu uvádí § 3 téže vyhlášky takto: „Při volbě rostlin a dřevin vysazovaných na pozemky určené pro zařízení a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být zohledněna ochrana zdraví dětí a žáků a jejich rozumové schopnosti. Nově vysazené dřeviny nesmí snižovat požadované parametry denního osvětlení ve vnitřních prostorách okolních budov. Vzdálenost sázené dřeviny od obvodové zdi budov by měla být stejná, jako její předpokládaná maximální výška. Vysazené rostliny, travnaté plochy a dřeviny musí být řádně udržovány. Pro venkovní hrací plochy musí být zabezpečen přívod vody ke kropení a čištění v kvalitě závlahové vody I.

Kromě zahrady by děti měly mít možnost navštěvovat i další ekosystémy: les, louku, pole, rybník, hory či jeskyně.

Čtěte také: Příležitosti environmentální výchovy

Využívání Školní Zahrady po Celý Rok

Využívání školní zahrady je v současnosti nedoceněno (Rubešová, 2010). I za deště je možné zažít venku spoustu zábavy, např. Za nepříznivého počasí nejsou školní zahrady dostatečně využívány, ačkoli právě dobře zařízená zahrada může poskytovat dětem příležitost k nejrozmanitějším hrám a činnostem během celého roku (Burešová, 2007).

Zahrada = Svět Objevování

Zahrada je bezpečná, protože je ohrazená plotem (dítě se nemůže ztratit), a zároveň - pokud není upravena jako velký anglický trávník - může poskytovat různá tajuplná zákoutí, kde dítě může prožívat dobrodružství, snít své sny a třeba se i trochu bát a učit se strach překonávat jako kluci v Zahradě Jiřího Trnky. Někteří dokonce na základě Úmluvy o právech dítěte tvrdí, že „dítě má právo“ strávit dětství v prostředí, které mu poskytuje dostatečné množství vhodných podnětů, neboli právo trávit dostatečný čas v prostředí přírodním.

Geniální šlechtitel Luther Burbank toto právo vyjádřil slovy: „Každé dítě by mělo mít svůj vlastní svět, kde jsou bábovičky z písku, luční kobylky, vodní brouci, pulci, žáby, motýli, lesní jahody, třešně, žaludy, kaštany, lezení po stromech, brouzdání se potokem, lekníny, veverky, netopýři, včely, morčata, štěňata, strniště, smrkové šišky, oblázky, písek, hadi, borůvky a sršni. Každé dítě, které o tento svět přijde, zároveň přijde i o nejlepší zdroj své výchovy. Tím, že se s jednotlivými složkami tohoto světa seznámí, se dostane do styku s vnitřní harmonií přírody.

Úprava Zahrady

Základem všech vhodných úprav zahrady je snaha o pestrost prostředí. Zahrada je pomocí přirozených bariér rozčleněna na řadu různých zákoutí, která vybízejí děti k různým aktivitám. Zákoutí s kameny a odloženými kmeny umožňuje dětem skákat z kamene na kámen nebo pozorovat stínky, mnohonožky, mravence a další organismy žijících pod kameny či pod kůrou. Babiččina zahrádka léčivých rostlin je plná vůní a motýlů. Děti si zde mohou sednout na polštáře mateřídoušky nebo si natrhat bylinky, ze kterých si doma s maminkou uvaří čaj proti kašli.

V koutě zahrady se nachází kompost, na nějž jsou vynášeny organické zbytky a odkud děti mohou odnášet černou zeminu na záhonky nebo ke stromkům. Někdy v ní naleznou žížalu nebo i larvu zlatohlávka. Potůček, vodní nádrž nebo zakopaný starý hrnec či vana poskytují příležitost pozorovat vodní živočichy - larvy pakomárů, vodní šneky nebo i brouka potápníka či vysazené čolky. Kromě v MŠ dnes obvyklého pískoviště by mělo být na zahradě také blátoviště. Děti si na něm ryjí, tvoří z bláta kuličky nebo modelují panáčky, které pak suší na slunci. Na zahradě by děti měly nalézat také kameny a oblázky, ze kterých lze báječně stavět nejrůznější stavby, např. tzv. mužiky. Neměly by zde chybět ani stromy na lezení. Učitelka musí novým žákům vysvětlit jen dvě pravidla: 1. lez jen tam, kam si sám troufneš; 2. na jednom stromě může být jen jedno dítě. To stačí k tomu, aby bylo lezení bezpečné. Na stromy je možné přivazovat různá překvapení, např.

Čtěte také: Starbucks a udržitelnost

Na zahradu je možné zakopat láhev s dětskými přáními na školní rok, kterou před prázdninami vykopeme a - jaká z přání se splnila, jaká ne? Dítě si bude hrát na zahradě, o níž ví, že občas skýtá překvapení, a na které je ve staré lahvi zakopáno i jeho přání. Na zahradě je možné sledovat cyklické střídání dne (ráno, poledne, odpoledne nebo i večer) a roku (jaro, léto, podzim, zima) a nepravidelné odchylky způsobené např. počasím (vítr, déšť, sucho). Samozřejmostí by mělo být, že se na zahradě dítě seznámí s běžnými druhy ovoce a zeleniny, včetně toho, že je bude moci ochutnat.

Práce na Zahradě

K zahradě patří i práce.

Zvířata na Zahradě

V zahradě by mělo mít místo nejen krmítko pro ptáky, ale také ptačí budka, domečky pro čmeláky, příp. pes, kočka nebo i další domácí zvířata. „Kočka na zahradě, kde si hrají děti?“ zhrozí se leckdo. Je rozdíl, když budete mít na školní zahradě vlastní kočku, o kterou se budete starat, pravidelně zbavovat vnitřních i vnějších parazitů a pravidelně vozit k veterinární prohlídce a k očkování, nebo když vaši zahradu obsadí kočka toulavá, o které ani nevíte, že existuje, protože je plachá a její aktivita se odehrává za šera a v noci, ale představuje zdravotní riziko pro děti i učitele, protože se o její zdravotní stav nikdo nestará, není odčervená ani očkovaná a může mít svrab či další známky zanedbání. Kočky jsou teritoriální zvířata, toulavá kočka neobsadí zahradu, na které již kočka je. Pokud zahradu neobsadí toulavá kočka, obsadí ji myši nebo potkani. Představa, že je možné zahradu udržet ve dne v noci bez života, je falešná, noční návštěvníky zahrady jen nevidíte.

Herní Prvky

Na zahradách předškolních zařízení patří také herní prvky (skluzavka, pružiny). Při jejich nákupu dbáme na to, aby byly upřednostněny obnovitelné zdroje (dřevo) před neobnovitelnými (plasty), ale také na to, aby herní prvky nebyly příliš propracované, to by bylo spíš na úkor rozvoje dětské fantazie. Obyčejný domeček může být perníkovou chaloupkou, domečkem v pohádce domku domečku, hradem nebo i jeskyní.

Organizované Hry a Aktivity Venku

Venkovní prostředí by mělo být využíváno i pro řízenou činnost - hry, hudební činnosti, pohybové činnosti, výtvarné činnosti, společné čtení, nebo dokonce stolování či odpočinek. Inspirací nám může být hnutí lesní nebo přírodní pedagogiky a lesní školky, v nichž je většina činností situována do venkovního prostředí. Výlety a exkurze do lokalit vzdálených jsou pro předškolní věk vhodné jen jako aktivity výjimečné.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí

Sebeobsluha pro Pobyt v Přírodě

Aby byl pobyt v přírodním prostředí pro dítě příjemný (což je cílem environmentální výchovy), je potřeba, aby se dítě o sebe umělo postarat (s co nejmenší dopomocí dospělých osob) - obléknout a obout se přiměřeně počasí a terénu, nenamočit si boty, popř. rukavice hned na začátku pobytu venku, upozornit dospělého na skutečnost, že potřebuje převléknout. V dnešní době má stále více dětí problémy s oblékáním, obouváním a udržováním tělesného pohodlí v nepříznivých atmosférických podmínkách.

Ukázky Environmentálních Činností

Inspirujte se ukázkami z publikace Environmentální činnosti v předškolním vzdělávání jejíž autorkou je doc. PhDr. Kateřina Jančaříková, Ph.D.

Pozorujeme: CO PŘINESL VÍTR

• Cíle: Uvědomit si, že vzduchem putují nejen lidé a ptáci, ale také rostliny (semena, pyl) i předměty (balonek, drak, prach). Seznámit se s živlem vzduch.
• Místo a čas realizace: Okolí MŠ i zahrada, celoročně (především podzim).
• Pomůcky: Balonky napuštěné heliem, draci.
• Realizace: Společně s dětmi vypustíme balonky nebo draky s prosbou o jejich vrácení. Na mapě sledujeme, kam až naše balonky (draci) doputovaly.
• Pokračování: Požádáme nálezce, aby nám zprostředkovali kontakt s nějakou MŠ v jejich okolí.
• Informace pro učitelku: Vzduchem se šíří prach, pyl, spory plísní, semena, ale i zvířata (hmyz, motýly).
• Aktivovaná slovní zásoba: Vzduch, ovzduší, vítr, směr, vzdálenost, dopis, pošta, doručení, pošťák.

Pozorujeme: HRA O ZAJÍCE

• Cíle: Rozvíjet schopnost pozorovat přírodu a všímat si detailů kolem sebe.
• Místo a čas realizace: Zahrada, okolí MŠ, celoročně.
• Pomůcky: Nádoby na sběr nálezů, sáčky, lupy, popř. fotoaparát (dětské nálezy fotografuje dospělý, fotografie na nástěnku), zajíci (žetony či obrázky s podobou zajíců).
• Realizace: Zajíce představují „ZAJÍmavé a CEnné nálezy“. To mohou být např. rostliny, zaječí bobky, bobulky jmelí na zemi, ulita, hálky. Učitelka oceňuje nejprve všechno, co samotné děti považují za zajímavé. Později z nabízených zajímavostí vybírá a usměrňuje tak dětské bádání a pátrání požadovaným směrem. Nález přírodniny je obvykle odměněn jen jednou - tzn. zajíce dostane ten, kdo přírodninu donese jako první. Nalezená zajímavost je vždy demonstrována celé skupině (nebo alespoň většině). Učitelka při zahájení soutěže zdůrazní pravidlo „ukázat - netrhat“ a „ukázat a vrátit zpět“, a to zvlášť pokud se skupina pohybuje v přírodně zajímavé oblasti, nebo dokonce rezervaci. Tato hra v dětech podněcuje vlastní bádání, umění hledat a nalézat, odhaluje skutečnost, že svět kolem nás je plný zajímavostí. Smyslem hry není vyhrát, ale nalézt a demonstrovat co nejvíce zajímavostí, proto se získaní „zajíci“ hromadně nevyhodnocují. Učitelka chválí každé dítě, které něco zajímavého donese, a vhodnými způsoby mírní vzájemné porovnávání dětí.
• Aktivovaná slovní zásoba: Zajímavost, nález, přírodnina a další podle nálezů.

Drobné pokusy: CHODÍ ROSTLINY?

• Cíle: Uvědomit si, že se rostliny pohybují, i když jinak než zvířata a lidé.
• Místo a čas realizace: Okolí MŠ, léto, podzim.
• Pomůcky: Staré, nejlépe vlněné ponožky, pinzety, kelímky a mističky, lupy.
• Realizace: Požádáme rodiče, aby dětem dali staré, nejlépe vlněné ponožky (stačí jedna ponožka na dítě). Na vycházce si děti nasadí ponožku na botu a projdou vybraným úsekem. Na konci se posadíme a začneme z ponožek obírat semena a další rostlinné části sloužící k rozmnožování, které se na ponožku zachytily. Třídíme, počítáme, popř. určujeme nebo dokumentujeme (lepíme na kartičky a zaznamenáme datum sběru a počet).
• Informace pro učitelku: Tento jednoduchý pokus simuluje zoochorii, tj. šíření semen, plodů, popř. plodenství pomocí živočichů), přesněji epizoochorii - šíření diaspor na povrchu živočichů. Diaspory jsou zachyceny v srsti, peří, popř. v dalších částech (včetně oděvů) pomocí háčků nebo ostnů. Na ponožkách nejčastěji najdete dvouzubec (Bidens), řepík lékařský (Agrimonia eupatoria), svízel přítulu (Galium aparine), lopuch (Arctium sp.).
• Aktivovaná slovní zásoba: Semeno, šíření semen.

Drobné pokusy: CHYTRÝ KOŘÍNEK

• Cíle: Seznámit se s geotropismem, tj. s indukovaným pohybem rostlin - kořen se otáčí k zemi vlivem zemské přitažlivosti (odborný termín není nutné zmiňovat).
• Místo a čas realizace: Zahrada i třída, jaro nebo ve třídě i celoročně.
• Pomůcky: Kořenáče, zemina, kaštany nebo žaludy.
• Realizace: Děti si nasbírají kaštany (žaludy), položí je na zeminu v kořenáči a zalévají. Z kaštanů (žaludů) začnou růst klíčky - kořínky. Když jsou kořínky dlouhé několik centimetrů a začínají zarůstat do země, otočíme kaštan (žalud) tak, aby kořínek čněl do vzduchu. Po několika dnech se kořínek stočí k zemi.
• Informace pro učitelku: Geotropismus je indukovaný aktivní pohyb rostlin, který závisí na zemské přitažlivosti. Geotropismus lze pozorovat i na jiných druzích, kaštan a žalud byly zvoleny jako modelová semena jednak proto, že jsou dobře dostupná, a také proto, že jsou dost velká a pozorování je snazší.
• Aktivovaná slovní zásoba: Semeno, klíček, kořen, stonek, pohyby rostlin, zemská přitažlivost.

tags: #environmentalni #cinnosti #jaro #pro #deti

Oblíbené příspěvky:

• Demografický vývoj
• Frank Bold a udržitelná zemědělství
• Životní prostředí a jednorázové nádobí
• Co je lepší pro rajčata: Hnůj nebo kompost?
• Sójové svíčky a udržitelnost