Bartos ostrovy odpadu vznik

Chráněné louky a pastviny na Valašsku se letos zdaleka nedočkají obvyklé péče.

Liberec letos nepodpoří vznik dalších dvorů, kam by mohli lidé nosit k recyklaci komunální odpad. Městem dotovaný Ekofond zamítl projekt ekologického sdružení Armillaria na jejich výstavbu, ačkoliv třídění odpadů letos zamýšlel podpořit.

Největší fotovoltaickou fasádu v republice, která je schopná ze slunečních paprsků vytvářet elektřinu, začala používat Technická univerzita v Liberci.

Na Spolanu Neratovice podala obyvatelka sousední Libiše žalobu a požaduje přes padesát tisíc korun odškodnění.

Ekologickou farmu Zdeňka Koudely poslaly dluhy do konkurzu. Správcem konkurzní podstaty byl jmenován Josef Bartoš, který na farmu s ustájeným dobytkem přijel až po čtrnácti dnech. Zvířata byla v zuboženém stavu.

Čtěte také: Bartoš a ekologie v ČR

Velká pole, masivní automobilová doprava a chemické postřiky nepřejí drobné zvěři, jako jsou bažanti, zajíci či koroptve. Ta tak postupně mizí z našich lesů. Bažanti, které myslivci odchovají, ve volné přírodě nepřežijí.

Působím ve společnosti Zelená biomasa, a.s., která nabízí veškeré služby spojené s produkcí a využitím biomasy. Ročně zpracujeme a zobchodujeme přibližně půl milionu tun této hmoty.

Jsou však na světě místa, kde nemají mnoho a ani dostatek, ale my jim můžeme pomoci - u nich doma, účelně a efektivně. Proto jsme za pomoci humanitární organizace Člověk v tísni podpořili projekt v Kambodži. V zemi, kde si třetina lidí musí vystačit s méně než třiceti dolary na měsíc a kde za posledních 25 let kvůli vysoké spotřebě dřeva zmizely lesy o rozloze poloviny České republiky. Tento projekt má za cíl vybudování menších domácích bioplynek a servisního zázemí k zajištění fungování těchto staveb na příštích dvacet let.

Kambodžské bioplynky jsou podzemní stavby, ve kterých se z rozkládajícího trusu zvířat uvolňují plyny, které domácnosti využijí na vaření a svícení. Jedná se o podzemní stavby, ve kterých se z rozkládajícího trusu zvířat uvolňují plyny, které domácnosti využijí na vaření a svícení. Velikost (objem) bioplynárny je od 4 m3 po 8 m3, k tomu je také úměrná denní spotřeba odpadu - trusu od 20 po 80 kg, jež vyprodukuje plyn v množství od 0,8 m3 po 3,2 m3.

Rodiny tak omezí spotřebu dříví - každá bioplynárna ročně ušetří v průměru 2,88 tun palivového dřeva! Díky tomu a také díky zachytávání a spalování metanu se zabrání vzniku čtyř tun skleníkových plynů. V neposlední řadě výhodou těchto staveb je hnojný kal, který vystupuje z koncové části bioplynárny a je vysoce účinným přírodním hnojivem, nahrazujícím chemické přípravky a zvyšujícím kvalitu půdy.

Čtěte také: Český politik Ivan Bartoš

V celé Kambodži bylo od roku 2006 do července 2013 vybudováno již celkem 10744 bioplynáren. Naše společnost podpořila výstavbu dalších 75 a pomohli jsme skupině zedníků založit firmu zaměstnávající deset nově vyškolených lidí.

A jaké to vlastně bylo? Začátek mé cesty byl ve Vietnamu, kde jsem procestoval jeho jih a následně se vydal do hlavního města Kambodže Phnompenhu. Tam jsem se spojil s pracovníky Člověka v tísni, kteří mě nasměrovali do oblasti, kde se jedna bioplynka právě stavěla. Dojel jsem na místo, chopil se lopaty a začal pomáhat. Po třech dnech budování důvěry - nošením nejrůznějších věcí jako jsou cihly, nářadí, voda, až po svádění dobytka z pastvin v poledních žárech- jsem byl připuštěn i k míchání betonu, což byla pozice věru důležitá, neboť když v tamních vedrech přestanete lopatou míchat na rozžhavené zemi beton, vznikne rázem betonový koláč - mně se zpočátku povedly hnedle dva!

Za týden byla celá bioplynka hotova. Byl jsem prvním bílým mužem, který kdy ve vesnici pobýval. Vesničané byli moc pohostinní, vstřícní a milí. Usínal jsem s nimi na podlaze, pracoval, jedl, učil je plavat a strávil v tamní, západní civilizací nezasažené oblasti, krásný čas. Tuto část Asie jsem navštívil několikrát, tento pobyt byl však odlišný. Snad tím, že jsem více proniknul do tamního obyčejně neobyčejného života lidí bez elektřiny a internetu. Snad tím, že jsem jim pomáhal a na chvíli jsem měl pocit větší vyspělosti. Avšak jen do okamžiku důkladnějšího seznámení s vesničany a jejich způsobem žití. Naplno jsem si uvědomil pravdivost myšlenky Dalajlámy, jak moc nevyspělý je náš civilizovaný svět. Jaká je to doba, kdy se naše domy zvětšují, ale rodiny zmenšují. Máme více vymožeností, ale méně času. Doletěli jsme na Měsíc a zpět, ale máme potíže s přechodem na jinou stranu ulice a setkáním se svým sousedem. Vytvořili jsme řadu počítačů pro ukládání a sdílení obrovského množství informací, ale zato méně osobně komunikujeme.

Je to víc než rok, poprchávalo a já přišel za kolegy s tím, ať někomu pomůžeme a způsobíme mu radost - ta má totiž podivuhodnou vlastnost: odráží se zpět, ale odrazem se neoslabuje, vrací se k nám košatější a zářivější.

Čtěte také: Životopis Karla Bartoše

tags: #Bartos #ostrovy #odpadu #vznik

Oblíbené příspěvky:

• Kapela Komunál: Příběh
• Likvidace vozidel v ČR
• Oklahoma: Přírodní poklady
• Tipy pro praní prádla v přírodě
• Výběr konvektomatu UNOX