Ivan Bartoš a ekologické krajiny v České republice

Ochrana klimatu je důležité téma a odklon od uhlí je nutný. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Debatu moderovala Marie Bastlová ze Seznam zprávy a Petr Doubravský z Fridays for Future. Z debaty se na poslední chvíli omluvil Karel Havlíček za hnutí ANO 2011. ČSSD zastupoval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za koalici Pirátů a Starostů přišel Ivan Bartoš, za SPOLU Markéta Pekarová Adamová, za Zelené Magdalena Davis.

Součástí debaty bylo i rychlé odpovídání ano/ne, při kterém zástupci stran reagovali na konkrétní otázky. Například všichni přítomní politici a političky jsou pro to, aby Česká republika směřovala ke klimatické neutralitě do roku 2050.

Každý zástupce či zástupkyně strany dostal na začátku minutu na odpověď na otázku, jak je ochrana klimatu pro stranu prioritou. Lubomír Zaorálek z ČSSD zmínil, že kromě klimatické neutrality je také zásadní otázka klimatická spravedlnost. Podle něho tu musí být demokratická většina, která bude proces klimatické neutrality podporovat.

Podle lídra Pirátů a Starostů musíme ochranu klimatu a ochranu prostředí řešit, byť v řadě případů je pozdě. Česká republika se zavázala k Pařížské úmluvě a dalším závazkům, třeba uhlíkové neutralitě. „Jsou jasné termíny, které vláda závazky schválila. Ale splnilo se asi deset procent kroků, které vláda měla udělat,“ míní Ivan Bartoš.

Čtěte také: Kvalita ovzduší ve Vídni

Podle něho je potřeba restrukturalizace ekonomiky a energetiky, aktivní ochrana krajiny proti suchu. „Chránit si životní prostředí doma nebo ve světě je prostě chytré. Pro lidský druh je to naprosto zásadní úkol k přežití,“ řekl Ivan Bartoš. A dal za pravdu Lubomírovi Zaorálkovi v tom, že sociální citlivost je důležitá. V balíčku Spravedlivá transformace se počítá penězi na to, aby se řešila sociální otázka: zaměstnanost, rekvalifikace a dopady útlumu těžby uhlí. „Ale to se musí dělat průběžně. Ne že počkáme na nějaký datum a pak tu budeme mít problém,“ říká Bartoš.

Podle Markéty Pekarové Adamové se nejvíce mluví o Zelené dohodě. „Možná by někdo čekal, že koalice SPOLU bude Zelenou dohodu odmítat, ale není tomu tak,“ tvrdí Pekarová Adamová. „Naopak, uvědomujeme si, že to není hrozba, ale příležitost. Pro transformaci ekonomiky, pro inovace, pro pracovní místa.

Podle Ivana Bartoše má Česká republika splněno tak deset procent svých závazků. „Historicky chyběla vůle a peníze. Dnes máme šanci čerpat velké peníze z Evropské unie. A ty se mohou použít na transformaci, nebo utopit v průmyslu,“ upozorňuje Bartoš. A k vládě pak dodal, že aktuálně máme tři ministry průmyslu, byť dva sedí na ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zemědělství. „Ale kopou za průmysl,“ hodnotí současnou vládu Bartoš.

Ivan Bartoš vnímá jako problém politiky, kteří mají přístup do médií a vedou narativ, že opatření pro zmírňování změn klimatu jsou problém. „A lidé to pak vnímají jako problém,“ říká k rámování tématu Bartoš. Podle něho je potřeba změnit to, jak se o tématu mluví, jinak se lidé budou bát.

Ivan Bartoš by podpořil odklon od uhlí nejpozději v roce 2033. „Ale pravděpodobně se to stane dříve,“ upozorňuje Bartoš.

Čtěte také: Vzpomínka na Ivana Bičíka

Ivan Bartoš zmínil, že Piráti a Starostové jsou pro jádro. „Dlouhodobě jsme jednali o tendru na Dukovany a nic z toho, co jsme chtěli - jako fixní cena, zastropování - , nebylo splněno,“ říká Bartoš. Plyn je podle něho důležitý pro přechodné období. „Pokud máme stihnout cíle, musíme jít přes plyn. Je to sice trochu spálená investice, ale je to cena za to, že jsme zaspali,“ míní Bartoš. A dodává, že jsme součástí evropského trhu s energií a můžeme si ji nakoupit.

Ivan Bartoš připomněl, že pro elektromobilu je důležité mít infrastrukturu. Podle něho se odchod od spalovacích motorů stane dříve, než předpokládá Evropská komise, podle něho se na to automobilky dokonce těší. Co je podle Bartoše ale důležité, je změnit strukturu dopravy. „Je jedno, že jste v elektromobilu, když trčíte v zácpě. Potřebujeme dobré vlaky a dobrou veřejnou dopravu,“ vysvětluje Bartoš.

Ivan Bartoš nabízí dva pohledy. Jednak na lesy státní a pak na lesy soukromé. Státní lesy se mají vrátit víc lesníkům a přestat se šmelinou a nedůsledným hospodařením. U soukromého lesů by šel cestou podpory pro ty lesníky, kteří hospodaří šetrně.

Ivan Bartoš míní, že ANO prorostlo do státní správy a Česká inspekce životního prostředí je toho typický příklad. „Když je ministrem člověkem z chemického průmyslu, tak co čekáme? Když ministryně spravedlnosti Benešová běžně tlačí na státní zástupce, jak to asi vypadá na inspekci?

Ivan Bartoš: „Z klimatu potřebujeme udělat téma, které se bude řešit ve všech resortech. My se snažíme dlouhodobě při tvorbě programu vycházet z dat, modelů a faktů. Téma ekologie by podle mě mělo být naprosto přirozené, nehledě na stranickou příslušnost, protože to je otázka budoucnosti a našeho společného prostředí. Nicméně to téma u nás je extrémně polarizované.

Čtěte také: Ochrana životního prostředí: Pohled profesora Holoubka

Klíčová je dotační politika. Je těžké zemědělcům nakázat, co mohou a nemohou dělat, nicméně sektor je propojený s dotacemi, a ty mohou být účinným nástrojem. Jedním ze závažných problémů způsobujících sucho jsou velké lány monokultur, jako je třeba řepka, bez přírodních remízků a tůněk. Navíc dalším z problémů je přehnané využívání chemických postřiků, které otravují půdu a podzemní vodu. Potřebujeme ten dotační mechanismus nastavit tak, aby podporoval zavádění krajinných prvků, střídání plodin a postupy ekologického zemědělství.

Česká republika patří ke čtyřem zemím EU, které v přepočtu na počet obyvatel vypustí nejvíce emisí skleníkových plynů, oteplujících planetu. Lví podíl na tom má těžba a spalování uhlí. Měla by Česká republika skončit s uhlím? My máme téma rychlého konce fosilních paliv v programu už deset let. Máme na to lidi, kteří se tomu tématu přímo věnují jako Petr Třešňák nebo Dana Balcarová. I na otázku uhlí máme jasný postoj.

Vláda chce jít cestou stavby nových bloků jaderných elektráren. Jednoznačně tady vláda využila koronakrize k projednání těchto smluv za zády veřejnosti. Vůbec se mi nelíbí ten model, kdy stát garantuje celý projekt a v případě problémů ho převezme. Nechápu, proč má riziko nést jenom stát.

Řešení klimatické krize není představitelné bez mezinárodní spolupráce. Česká vláda útočí na evropskou Zelenou dohodu s argumentem, že si při blížící se ekonomické krizi spojené s pandemií investice do ekologizace nemůžeme dovolit. To je už v Evropě ojedinělý hlas, úplný nesmysl. Česká republika daný dokument oficiálně schválila.

Kromě zemědělství a energetiky je doprava dalším důležitým sektorem, kde vznikají emise skleníkových plynů. Musíme omezit kamionovou dopravu a přesunout jí na koleje. Potřebujeme taky ekologizovat dopravu ve městech.

Rozumíte, my prožíváme dvě krize souběžně. Koronakrizi, která zřejmě není u konce, a navíc způsobí ekonomické problémy. A máme klimatickou krizi, která je před námi. My z klimatu potřebujeme udělat téma, které se bude řešit ve všech resortech. Důležitá ale je taky otázka, kdo za celou transformaci zaplatí.

tags: #ivan #bartos #ekologicke #krajiny

Oblíbené příspěvky:

• Soklové lišty z ekologických materiálů
• ZZS Pelhřimov - stanoviště a adresy
• Definice ekologie
• Vše o ekologické láhvi 0,3l
• Evidence a svoz odpadu