Rozkvetlá příroda: Analýza básní reagujících na Mnichovskou dohodu


25.12.2025

Cílem této práce je literárně-teoretická analýza básnických sbírek, jimiž přední autoři české meziválečné poezie reagovali na vyhlášení Mnichovské dohody na podzim roku 1938.

Zaměříme se na sbírky Září 1938 Vladimíra Holana a Historický obraz Vítězslava Nezvala. Rovněž uvažujeme o díle Domov Josefa Hory, neboť v mnohém se jeho básně tematicky i motivicky shodují s díly těchto autorů. Uvedená díla nejvýrazněji odrážejí dobový fond české literatury a jsou často uváděna odborníky zabývajícími se zmiňovanou tematikou.

Určitým kritickým vkladem pro nás byla také zvolená díla, a to zvláště u Vladimíra Holana. Pro zachycení básníkovy odezvy na Mnichovskou dohodu jsou zásadní ony dvě výše zmiňované básnické reakce, které se bezprostředně dotýkají otázky Mnichova a ohrožené vlasti. Dílo vzniklo podníceno i Mnichovskou dohodou.

Historický kontext roku 1938

Nejprve shrneme průběh roku 1938 v Československu, který vedl k rozpadu První republiky. Tím se zabývají publikace erudovanější a rozsáhlejší. Zásadní je nárůst nespokojenosti a stupňujících se požadavků tzv. sudetských Němců, reprezentovaných Sudetoněmeckou stranou (SdP) vedenou Konradem Heinleinem.

Jejich stupňující se požadavky se neslučovaly se stávajícím charakterem republiky. Zároveň v Německu probíhala protičeskoslovenská propaganda. Zásadním problémem Československa se stávala neochota a liknavost dosavadních spojenců - Anglie, Francie, zasahovat na mezinárodním poli způsobem, který by mohl rozpoutat otevřený konflikt. Naopak tlačili na československou vládu, aby vycházela co nejvíce vstříc německým požadavkům, jen aby nedošlo k válce.

Čtěte také: Přírodní motivy v dětské poezii

11. března proběhl anšlus Rakouska. Bez jakékoli mezinárodní reakce obsadila Třetí říše Rakousko. Tento anšlus proběhl s vědomím ostatních velmocí, které samy zmítány vnitřními krizemi nechtěly účinně zareagovat. Pro Československo se situace stala ještě tíživější, neboť se mu prodloužila hranice s nacistickým Německem, což zhoršilo jeho strategické postavení.

Vyhrocené události byly podtrženy Hitlerovým ultimátem, které znamenalo vypuknutí války 28. září ve 14.00, pokud nebudou vyplněny godesbergské požadavky. To vedlo k vyhlášení mezinárodní konference, na níž mělo dojít ke konečnému řešení. Zástupci Německa, Itálie, Francie a Anglie se 29. září sešli v Mnichově, aniž by měli zájem přizvat k jednání zástupce Československa. Bylo požadováno, aby československá vláda bez námitek přijme.

Mocnosti se dohodly, že Československo odstoupí svá pohraniční území od 1. října a do 10. října je vyklidí, včetně veškerého uvedeného zařízení. Československá armáda mohla 1. října bez odporu vpadnout do Československa, na dalších územích pak také armáda polská a maďarská. Tím začala etapa tzv. republiky druhé.

Ze zabraných oblastí začaly do vnitrozemí proudit davy uprchlíků z řad českých obyvatel, kteří ve spěchu utíkali před wehrmachtem i zfanatizovanými sudetskými Němci. Důsledkem rozvrácenosti Československa bylo posílení autonomních tendencí, což bylo podtrženo listopadovým vznikem tzv. Druhé republiky.

Prezident Beneš 5. října abdikoval, a nakonec po nátlaku Německa emigroval. existence a již oficiálně přešlo z mezinárodního pohledu do mocenské sféry Německa. katastrofy. ech jejích příznivců. Terčem nevybíravých útoků se stal především Karel Čapek jako symbol demokratických hodnot a morálky První republiky.

Čtěte také: Jak Funguje Koloběh Vody?

Oprostit od veškerých cizích vlivů. ruhou republiku. Tento přerod byl však nakonec 15. átu a trvali na odhodlání bránit se stůj co stůj. Jejich výzvy byly adresovány nejen vnitropolitickým reprezentantům, ale také mezinárodním zástupcům, a již z řad politiky, vědy nebo kultury.

Reakce kulturní sféry

Podívejme se nyní blíže na kulturní akce vázané k boji za demokratické Československo. ní z popudu levicově orientovaných československých spisovatelů 15. května 1938 v časopise Tvorba. ád levice. Vědomě se hlásil ke květenovému manifestu spisovatelů z roku 1917 za samostatný stát Čechů a Slováků. sledkem bylo více než 1 milión podpisů do září 1938, pokračoval a i během září, kdy se nashromáždilo asi 1,5 miliónů podpisů.

V československé kultuře začal převládat proud jednotící dříve rozdělené tábory, stále více se prosazovala myšlenka jednotné fronty bojující proti fašismu. č, který spoléhala především na pomoc a podporu SSSR. Levicová skupina Blok zdůrazňovala se svém časopise U úkolu KSČ ve vedení protifašistického boje.

Další významnou akcí se stal mezinárodní kongres PEN klubů, konající se od 26. do 30. června 1938 v Praze. ého připraveného kulturního programu a různých společenských setkání. Jedním z nich byl právě na tu dobu plánovaný Všesokolský slet. ed spisovatelé mluví k anglickým z června 1938 nebo projev Obce československých spisovatelů ze 13. K svědomí světa adresovaný všem mezinárodním kulturním a spisovatelským organizacím a přeložený do 10 jazyků.

Následovaly ohlasy ze strany zahraničních spisovatelů, mezi něž patřili mj. Heinrich Mann, Jean Cocteau nebo Ilja Erenburg, kteří vyjadřovali podporu demokracie a svobody v ČSR. Velmi aktivní boj o zachování demokracie a míru vedl také jeden z nejvýznamnějších československých spisovatelů té doby - Karel Čapek. Epištola k sudetským Němcům ...

Čtěte také: Výběr básní s přírodní tematikou

Poezie v době Mnichova

Ve všeobecném šoku a ochromení, které provázely vyhlášení Mnichovské dohody, je to právě poezie, které se dostává obrovského ohlasu. mezi ony výzvy, které se setkaly s nadšeným přijetím mezi čtenáři. ání k boji a burcovat proti apatii.

Ukázky z této poezie zazněly na přednášce profesora Václava Černého v Praze dne 17. Ještě o básnících. mu projevu slova. Výrazem vzdoru a symbolem nezdolnosti české kultury a tradice se stal převoz ostatků romantického básníka Karla Hynka Máchy ze zabraného území.

l wehrmacht okupovat co nejdříve, proto byly převezeny do Prahy hned 1. října. Z nastíněného kontextu by mělo být zřejmé především to, jak odvážným bojovníkem za zachování své suverenity Československo bylo. vni. stupu mužů při obou mobilizacích i zářijovou demonstrací obyvatelstva proti stále ustupující vládě. Konečná kapitulace proto znamenala otřes a zklamání na několika frontách. ívěra v dosavadní spojence, ale také ve vlastní vládu. ředky dokresluje, a především se stává naléhavým morálním apelem.

tags: #basen #rozkvetla #priroda #analyza

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]