Evropané ročně vyhodí pět milionů tun textilu. Proměnit vyhozené textilie v nové hodnotné produkty je složitá věc, zejména pokud se jedná o častou směs vláken bavlny a polyesteru. Velká část vyhozených textilních odpadů končí na skládkách nebo ve spalovnách.
Vědci z rakouských univerzit proto společně vyvinuli způsob, jak efektivně recyklovat smíšené textilie. Informuje o tom Zahraniční kancelář města Vídně. To se změní nejpozději v roce 2025, kdy mají členské státy EU zavést tříděný sběr textilu.
Výzkumníci ze dvou vídeňských univerzit a báňské univerzity ze štýrského Leobenu ve spolupráci s dalšími partnery představili novou metodu pro oddělení těchto textilních příměsí. Bavlna se přeměňuje na cukr a zbylý polyester je následně zpracován a znovu využit.
„Nadměrné množství textilií pochází z hotelů nebo nemocnic,“ uvádí Andreas Bartl z Technické univerzity ve Vídni. „Přibližně po stovce pracích cyklů jsou textilie zničené. Výzkumný tým pracoval s prostěradly s 60 % bavlny a 40 % polyesteru. Nejprve je rozřezal na menší části a následně přeměnil pomocí enzymů bavlnu v glukózu.
„Tento krok je rozhodující. Z oddělených, vysušených a vyčištěných polyesterových vláken následně vzniká granulát, který je použit při výrobě nových vláken. A ty lze následně namixovat třeba s bavlnou. V současnosti se polyester získává z fosilních surovin, recyklace textilií je proto důležitým krokem ke zlepšení ekologické bilance.
Čtěte také: Jak dlouho se rozkládá odpad?
„Naším projektem chceme vytvořit základ pro udržitelné oběhové hospodářství,“ doplňuje vědec vídeňské Technické univerzity Bartl.
Dnešní svět je plný přebytků z umělých materiálů, které se rozkládají déle, než trvá lidský život. Proto je dobré pořizovat si věci z recyklovaných materiálů a odlehčit tak planetě od odpadů. Můžete vsadit rovnou na recyklované materiály nebo nakupovat věci z přírodních materiálů, které jsou dobře rozložitelné v přírodě.
Všichni neseme zodpovědnost za naši budoucnost.
Ekologické tašky se stávají stále oblíbenějším řešením pro zákazníky po celém světě, a to z mnoha dobrých důvodů. Prvním a nejdůležitějším aspektem ekologických tašek je jejich schopnost snižovat zátěž na naše životní prostředí. Odhaduje se, že ročně se vyprodukuje až 5 bilionů plastových tašek, které trvají až 1000 let, než se rozloží. Ekologické tašky jsou navrženy s myšlenkou znovupoužitelnosti.
Výroba ekologických tašek může být také energeticky účinnější. I když mohou být ekologické tašky v předních nákladech dražší než plastové tašky, jejich dlouhodobé využití může vést k úsporám. Pro firmy mohou ekologické tašky také představovat skvělý marketingový nástroj.
Čtěte také: Minerální vata: Postupy likvidace
Ekologické tašky mohou být vyrobeny z řady různých materiálů. Vše záleží na konkrétním modelu eko tašky a na tom, co je považováno za nejvhodnější pro její použití a cíle udržitelnosti.
Vážnější diskuze o ekologii staveb se začaly objevovat v roce 1973, kdy se poprvé silněji projevila ekologická a energetická krize. Rostoucí náklady na výrobu stavebních materiálů spolu se snahou chovat se co nejšetrněji k přírodě zákonitě vyvolávají poptávku stavebníků po levnější technologii a samozřejmě také po snížení nákladů.
Tradičním odpadem v zemědělství je sláma. Ve většině případů slaměných domů je kostra vyrobena ze dřeva a balíky slámy tvoří výplň. Domy se staví na betonové podezdívce asi 30 cm vysoké, která chrání slámu před vlhkostí a hlodavci. Potom se slaměné stěny pokryjí rabicovým pletivem. Sláma má velmi dobré tepelněizolační vlastnosti.
Důležitou oblastí, kde neobvyklé materiály snadno najdou svoje uplatnění, je izolace. V našich krajích se desetiletí používala skelná, později minerální vata či vlna. Ovčí vlna se totiž oproti té minerální zpracovává do žádané podoby s rapidně menší energetickou náročností. Navíc je takto možné smysluplně zužitkovat i ovčí vlnu, která je nevhodná pro spřádání a tkaní látek v textilním průmyslu. Ovčí vlna je schopna přijmout až 30 % vzdušné vlhkosti a vzápětí ji vrátit do ovzduší, čímž plní funkci přirozené klimatizace.
Světová produkce džínsoviny je ohromná a z tohoto množství vyrobené balněné látky 6-8% končí jako odřezky. Tak se zrodila bavlněná izolace z odpadové džínsoviny UltraTouch.
Čtěte také: Vlastnosti nebělené buničité vaty
Ekopanel je stavební prvek na bázi přírodních vláken a stébelnin, který najde uplatnění na stavbě jakéhokoliv typu a rozsahu. V podstatě se jedná o lisovanou pšeničnou slámu, recyklovanou lepenku a hygienicky nezávadné lepidlo. Ekopanely využijeme k montáži příček, podhledů a k opláštění dřevěných konstrukcí montovaných domů, dále pak i netradičně jako ztracené bednění nebo mobilní příčky.
Výborné tepelněizolační i zvukověizolační vlastnosti vykazuje další z rodiny nekonvenčních izolačních materiálů Tempelan, jehož základem jsou celulózová vlákna. Izolace se zafoukává na podklad nebo do izolovaných dutin speciálními fukary.
tags: #bavlněná #vata #recyklace