Živá a neživá příroda: Průvodce pro výuku

Nežijeme jen mezi lidmi, ale jsme součástí přírody. Příroda se skládá ze živých i neživých prvků. Každý prvek přírody je nezastupitelný a důležitý. Každá součást dává člověku něco důležitého, obohacujícího. Neživá příroda tvoří nerostné bohatství, krásu hor a naopak živá příroda vše, co je živé, pohybující se.

Cíle výuky

Cílem výuky je rozvoj kompetencí žáků k řešení problémů a k učení. Žáci poznají a rozliší prvky živé a neživé přírody. Určí živou a neživou přírodu v konkrétní situaci - při vycházce. Budou vědět, jaké jsou principy rozdělení živé a neživé přírody.

Motivace

Připravíme pro každé dítě papír a na něj budou psát slova, co je napadne, když se řekne „příroda“. Po domluveném čase lístečky posbíráme a nalepíme je na balicí papír, který si pověsíme do klubovny. Dáme dětem prostor k tomu, aby mohly vysvětlit své důvody, proč napsaly to, co napsaly.

Potřeby pro výuku

• Obrázky živé a neživé přírody - velké množství.
• Praktickou ukázku neživé a živé přírody (kamínky, půdu, zvířátka, hmyz, rostliny…).
• Pracovní list C18A, B, C.

Realizace výuky

Sedíme s dětmi v kroužku na zemi a povídáme si o přírodě. Kde byly s rodiči o víkendu, o prázdninách, o svátcích… Co viděly a jak by přírodu popsaly. V druhé části našeho tematického bloku se zaměříme na prvky přírody - děti vyjmenují všechno, co mohou v přírodě spatřit. Bude se jednat o vyjmenování jednotlivých prvků přírody (živé i neživé).

Vedoucí nebo instruktor zachycuje na papír pojmy, které děti jmenují. Na závěr je vedoucí znovu vyjmenovává a děti je přiřazují do kategorií (nadpisy) živé a neživé přírody, které vedoucí připravil před schůzkou. Vydefinujeme z toho živé části přírody a neživé části přírody. Nejdůležitější je, aby děti věděly, proč tomu tak je. Jednotlivé pojmy, které děti jmenovaly, si lepíme do sloupečků. Vytvoříme tak dva sloupečky „živé“ a „neživé“ přírody.

Čtěte také: Výuková prezentace: Živá příroda

Ve třetí části dostanou děti připravený pracovní list, který si vypracovávají buď samostatně, nebo kolektivně. Na závěr tohoto celku se vypravíme s dětmi na krátkou vycházku, kde v praxi vyzkoušíme naše pedagogické snažení, tedy zpětnou vazbu. Jak děti pochopily pojem živá a neživá příroda.

Aktivity pro předškolní děti

V předškolním věku je kladeno důraz na prozkoumávání světa kolem nás a rozvíjení základních badatelských dovedností. Děti předškolního věku jsou v procesu, kdy začínají chápat základní rozdíly mezi živou a neživou přírodou. Jedním z nejlepších způsobů, jak děti zapojit, je pohybová hra.

Když učitel řekne „ŽIVÉ!“, děti začnou pohybovat jako zvířátka nebo rostliny, běhají, skáčou, lezou po zemi. Naopak, když zazní „NEŽIVÉ!“, děti ztuhnou a „zastaví“ se na místě, například jako kámen nebo strom. Po úvodní hře se děti mohou vydat na zahradu a mají za úkol najít a posbírat předměty, které patří do živé a neživé přírody.

Pozorování a tvoření

Po sběru přírodnin je důležité dát dětem prostor k detailnímu pozorování. Lupy a přenosné mikroskopy jim umožní nahlédnout do světa, který by normálně neviděly. Můžete pozorovat strukturu listů, pavučiny, nebo různé textury kamínků a větviček. Po pozorování se mohou děti pustit do tvoření koláže, která reflektuje to, co našly. Na papírech rozdělí prostor na dvě části - jednu pro živou přírodu a druhou pro neživou přírodu.

Jednoduchý pokus

Na závěr jsme si připravili jednoduchý pokus, který dětem ukázal, jak rostliny reagují na změny v prostředí. Do sklenice s vodou jsme dali pampelišku, která se okamžitě zatáhla. Po nějaké době, když jsme ji opatrně vyndali, vypadala opět stejně jako předtím.

Čtěte také: O obecných vlastnostech živé přírody

Sdílení a diskuze

Po všech aktivitách je důležité, aby děti měly možnost sdílet své pozorování. Co je zaujalo? Jaké věci našly? Co je překvapilo?

Přístup k dětem se specifickými potřebami

Při naplňování cílů tohoto úkolu by nemělo dojít k problémům, snad jen pozornost by měla být vedena při zpracování pracovního listu. Zejména u dětí s dyslexií - jedná se ucelený text a při vyhledávání slov v textu či v tajence by mohlo dojít k neporozumění významu slov. U dětí s ADHD je nutná přítomnost vedoucího nebo instruktora, aby napomáhali při nasměrovávání ke splnění úkolu. Stejně tak je třeba dopomoci dětem s poruchou autistického spektra, neboť i u nich může dojít k nepochopení významu slov.

Čtěte také: Druhy zvířat v ČR

tags: #ziva #a #neziva #priroda #prrodopis #vyuka

Oblíbené příspěvky:

• Harmonogram svozu
• Zimní strava z přírody
• Emise Magic Kladno – recenze
• Znečištění vody a jeho důsledky
• Výběr popelnice pro domácnost