Účelem klasifikace podnebí je stanovení klimatických typů a vymezení klimatických oblastí jak v globálním měřítku na Zemi, tak v jednotlivých geografických oblastech. Třídění probíhá podle mnoha kvalitativních a kvantitativních hledisek jako jsou teplota vzduchu a půdy, atmosférické srážky, výpar aj. Vůbec nejrozšířenější a nejpoužívanější klasifikací je Köppenova klasifikace podnebí, která spadá do konvenčních klasifikací.
V rámci České republiky je nejvíce používanou klasifikací pro hodnocení klimatu (podnebí) s největší pravděpodobností Quittova klasifikace (1971, 2000). Roční chod teploty vzduchu není na našem území rovnoměrný, ale naopak značně proměnlivý. Často teplota klesá na několik dnů, po nichž nastává období vzestupu. Tyto změny jsou odborně nazývány singularitami počasí.
Quittova klasifikace podnebí je nejpoužívanější v ČR a SR. Oproti Köppen-Geigerově vznikala pro regionální. Evžen Quitt vycházel z klimatologických dat, zejména z Atlasu podnebí ČSR, na jejichž základě vybral 14 klimatologických charakteristik. Co se týče teplotních poměrů, jednalo se o průměrnou teplotu vzduchu v lednu, dubnu, červenci a říjnu, průměrný počet letních dnů (s nejvyšší teplotou ≥ 25 °C), mrazových (s nejnižší teplotou ≤ -0,1 °C) a ledových (s maximální teplotou ≤ 0,1 °C) dnů a počet dnů s průměrnou teplotou minimálně 10 °C.
Pro srážkové poměry byly vybrány srážkové úhrny ve vegetačním období (od dubna do září) a v chladnější polovině roku (od října do března), počet dnů se srážkami minimálně 1 mm a počet dnů se sněhovou pokrývkou. Z ostatních klimatických charakteristik Quitt zvolil počet jasných dnů (oblačnost zabírá méně než 20 % oblohy) a zamračených dnů (více než 80 %). Těchto 14 charakteristik podává dobré informace o klimatických poměrech z hlediska technických, rekreačních a zemědělských účelů (Quitt, 1971).
Původně bylo podnebí klasifikováno podle přiřazení 14 vybraných charakteristik podnebí každému čtverci o velikosti strany 3 km. Celé zkoumané území (oblast ČSSR) bylo rozděleno na tyto čtverce, ke kterým byly vztaženy hodnoty vyjadřující počet změn klimatických charakteristik mezi jedním a sousedním čtvercem. Hranice vydělených jednotek podnebí byly vedeny místy, kde docházelo k největším změnám. Tímto způsobem vzniklo pro ČSSR 23 jednotek ve třech hlavních oblastech: v teplé pět (T1 až T5), v mírně teplé 11 (MT1 až MT11) a v chladné sedm (CH1 až CH7).
Čtěte také: Ubytování v přírodě
V ČR se vyskytuje jen jednotka T2 a T4. Jaro je poměrně krátké, teplé až mírně teplé, léto je teplé dlouhé a suché, podzim je poměrně krátký, teplý až mírně teplý, zima je krátká, suchá až velmi suchá. Jaro je velmi krátké a teplé, léto je velmi dlouhé, velmi suché a velmi teplé, podzim je velmi krátký a teplý, zima je velmi krátká, teplá, suchá až velmi suchá.
Na území Česka se nachází jen jednotka MT2 až MT5, MT7 a MT9 až MT11.
Z hlediska orografických podmínek (horstva s relativně malými nadmořskými výškami) se v ČR vymezují jen tři jednotky v této klimatické oblasti: CH4, CH6 a CH7.
Pro oblast MT2 je charakteristické krátké a mírné jaro, léto je krátké, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, podzim je krátký a mírný, zima je mírná, normálně dlouhá, suchá s normálním trváním sněhové pokrývky. Oblast CH6 je typická dlouhým a chladným jarem, léto je krátké až velmi krátké, mírně chladné, vlhké až velmi vlhké, podzim je dlouhý a mírně chladný, zima je velmi dlouhá, mírně chladná a vlhká.
Podhorská obec Ostravice se rozkládá v údolí stejnojmenné horské řeky Ostravice, která zde vytváří dlouhé, do krajiny široce rozevřené údolí, které se ve své horní části prudce zvedá k vrcholům Lysé hory a Smrku. Celková rozloha řešeného území činí 2 770,7 ha.
Čtěte také: Role stráže přírody v Beskydech
Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (63,8 %). Po lesní půdě následuje půda zemědělská (cca 26 %), která je z téměř 6 % tvořena ornou půdou a z přibližně 17 % trvalými travními porosty.
Reliéf Janovic je v závislosti na geomorfologické příslušnosti velice členitý, se stoupající nadmořskou výškou směrem od severu k jihu až k úpatí Lysohorské hornatiny. Nadmořská výška se pohybuje od cca. 340 m n. m. (hranice s k. ú Baška) po 510 m n. m. (Janovice-Bystré). Střední nadmořská výška je 364 m n. m.
Základním půdním typem je hnědá půda (kambizem). Využití území: z celkových 13 km2 je 9 km2 zemědělské půdy, 2.5 km2 lesní půdy.
Město Rožnov pod Radhoštěm se nachází v údolí řeky Rožnovská Bečva ve Zlínském kraji, v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm. Území města leží v CHKO Beskydy. Celková rozloha řešeného území činí 3 948,2 ha.
Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území lesní půda (1 937,6 ha). Zemědělská půda (1 417,7 ha) je tvořena ornou půdou (435,9 ha), trvalými travními porosty (748,6 ha), zahradami a ovocnými sady (233,1 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (431,3 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (125,5 ha).
Čtěte také: Zážitky a vzdělávání v Beskydech
Klima v oblasti MT2 se vyznačují krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, mírně vlhkým přechodným obdobím s mírným jarem a mírným podzimem. Klima v oblasti CH7 se vyznačuje velmi krátkým až krátkým, mírně chladným a vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s mírně chladným jarem a mírným podzimem. Klima v oblasti CH6 se vyznačuje velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým létem, přechodné období je dlouhé s chladným jarem a mírně chladným podzimem.
Obec Střítež je typickou horskou vesnicí, která leží na území CHKO Moravskoslezské Beskydy v SO ORP Třinec. Celková rozloha řešeného území činí 1 006 ha.
Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým a mírným přechodným obdobím a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou a velmi krátkou dobou trvání sněhové pokrývky. Průměrný roční úhrn srážek v této oblasti se pohybuje kolem 500 - 600 mm, průměrné roční teploty jsou okolo 8 - 9 °C.
Město Zubří leží v podhůří západní části Moravskoslezských Beskyd na jižních svazích Veřovických vrchů. Celková rozloha řešeného území činí 2 838,5 ha. Dle tabulky je zjevné, že majoritní zastoupení má v zájmovém území využití půdního fondu jako lesní půda (1 444,2 ha).
Zemědělská půda (1 114,0 ha) je tvořena ornou půdou (489,7 ha), trvalými travními porosty (487,5 ha), zahradami a ovocnými sady (136,8 ha). Zbytek plochy území tvoří zejména ostatní plocha (199,8 ha) a zastavěné plochy a nádvoří (42,7 ha).
Lokalita se v nižší nadmořské výšce vyznačuje krátkým, mírným až mírně chladným létem. Přechodné období jsou mírně vlhké s mírným jarem a mírným podzimem. Zimní období v zájmové lokalitě je normálně dlouhé s mírnými teplotami a suché s normálně dlouhým trváním sněhové pokrývky. Ve výše položených partiích města Zubří je léto velmi krátké až krátké. Přechodné období jsou mírně chladné až chladné s dlouhým trváním.
Moravskoslezské Beskydy jsou členitá hornatina o rozloze 623 km2, střední výšce 703 m a středním sklonu 14°46´. Oblast má délku přibližně 55 km a šířku blížící se 20 km.
Při úpatí a v údolích je podnebí až mírně teplé, ve vysokých polohách chladné a zejména na severní návětrné straně velice bohaté na srážky: Frenštát 7,4 °C, 946 mm; Čeladná 1 370 mm; Krásná (Vyšní Mohelnice) 1 327 mm; Lysá hora 2,5 °C, 1 532 mm. Jižní nižší hřbet je teplejší a sušší: Horní Bečva 1 101 mm, Bílá (Salajka) 5,4 °C, 1 144 mm.
V roce 1973 byla na území tří pohoří, tj. Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků zřízena CHKO Beskydy. S rozlohou 1160 km2 je to naše největší CHKO. Důvodem vyhlášení CHKO Beskydy byly její výjimečné přírodní hodnoty, zejména zbytky původních pralesovitých lesů s výskytem vzácných karpatských živočichů a rostlin.
Níže uvedené tabulky uvádějí klimatické charakteristiky pro různé oblasti dle Quittovy klasifikace.
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
| Charakteristika | Hodnota |
|---|---|
| Počet dní s prům. teplotou ≥ 10 °C | [Hodnota] |
| Prům. teplota v lednu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v červenci (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v dubnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. teplota v říjnu (°C) | [Hodnota] |
| Prům. počet letních dnů | [Hodnota] |
Poznámka: Konkrétní hodnoty pro jednotlivé charakteristiky v tabulkách nebyly v poskytnutém textu uvedeny, je nutné je doplnit z jiných zdrojů.
tags: #Beskydy #klimatické #oblasti #charakteristika