Betonování Odpadu: Klíč k Ochrane Životního Prostředí

Beton je jedním z nejpoužívanějších stavebních materiálů na světě, hraje klíčovou roli v rozvoji moderní infrastruktury. S jeho širokým využitím však přichází obrovské množství odpadu a ekologická zátěž spojená s těžbou surovin a produkcí cementu. Recyklace betonu a betonových hal se proto stává klíčovým prvkem udržitelného stavebnictví.

V porovnání s 80. lety výroba betonu vzrostla třikrát. Každoročně se na světě vyrobí 30 miliard tun betonu. Po přepočtu je to 3,75 tuny čerstvého betonu na osobu (1,63 m3 na osobu). Jednou z hlavních složek při výrobě betonu je štěrk, který je každoročně těžen, a to zhruba 37 miliard m3 štěrkového materiálu z hor či řek.

S rostoucím důrazem na udržitelnost a ochranu životního prostředí bude recyklace betonu hrát stále větší roli. Očekává se, že nové technologie, jako je chemická recyklace nebo využití betonu v kombinaci s novými ekologickými materiály, dále zvýší jeho využitelnost. Podpora recyklace ze strany vlád a stavebních regulací, společně s rostoucím povědomím o výhodách recyklovaných materiálů, může přispět k výraznému snížení ekologických stop stavebnictví.

Důvody pro Recyklaci Betonu

Důvod číslo jedna: Zachování přírody

Na každou cihlovou stavbu s užitnou plochou 100 m² se použije cca 55 m³ betonu, pokud ne více, což představuje 126 tun materiálu jen pro betony. Pro lepší představu je to pět velkých nákladních aut plných materiálu. Materiál pro výrobu betonu lze nahradit recyklátem. Co to znamená? Že váš dům může ušetřit přírodě těžbu 126 tun materiálu a zároveň vyčistit přírodu o 126 tun odpadu.

Důvod číslo dvě: Vyčištění planety

Pokud chceme snížit množství odpadů, začněme u těch největších zdrojů co do objemu a hmotnosti, a tím jsou i staré stavby, které je potřeba asanovat. Až 2/3 odpadu ze stavby tvoří keramický odpad, jako jsou cihly a beton. Plastové slámky byly nahrazeny kovovými nebo papírovými, což je skvělé pro planetu (ale ne pro lidi 😊, když se vám v nápoji začnou rozpouštět), ale čištění krajiny můžeme výrazně zvýšit a podpořit, když začneme čistit od největších odpadů. Slámky a igelitové tašky putují po celém světě a díky osvětě se začalo s eliminací výroby a tím i s eliminací odpadů, ale beton zůstává pod burinou za vesnicí či městem, přičemž to neznamená, že odpad ze stavby byl zlikvidován a ztracen.

Čtěte také: Jak betonovat patky pro trubky

Důvod číslo tři: Cirkulace ekonomiky

První testy ukázaly, že recyklovat beton je možné až třikrát za sebou. Co znamená, že jednou vytěžím a 150-200 let používám, případně i déle. Tomu říkám cirkulární ekonomika. Například hliník, nenáviděný při prvovýrobě, se ve druhotném zpracování dá použít čtyřikrát a spotřebuje se jen 5 % energie oproti prvotnímu zpracování. Životnost hliníku je mezi 50-150 lety. I když hliník tvoří hmotnostně málo odpadu, ano, i ten má smysl recyklovat, např. i ve formě plechovek.

Důvod číslo čtyři: Touha po zanechání Země dětem v lepším stavu, než jsme ji přebrali od rodičů v industriální době.

Důvod číslo pět: Finanční

Tato vysoká míra recyklace betonu stojí pouze 0,5 % z ceny stavby, což je nejnižší podíl ceny při použití recyklovaného materiálu na stavbě. Například taková dřevovláknitá izolace, také recyklovaný materiál, místo polystyrenu stojí do 1,5 % z ceny stavby.

Recyklace Betonu v Praxi

Myšlenka využívání stavební suti jako náhrady přírodního kameniva pro výrobu betonu existuje již několik desítek let. První pokusy zpracování sutě do betonu proběhly po druhé 2. světové válce. V městech zničených po bombardování se bylo nutné zbavit velkého množství materiálu a zároveň obnovit poničené budovy a infrastrukturu. To však trvalo krátce a poté se od recyklace a využívání stavební suti opět ustoupilo a přešlo se zpět na přírodní zdroje, které byly v té době stále velmi dostupné.

V roce 2020 se na trhu objevil Rebetong jako první produkt společnosti Skanska Transbeton využívající stavební suť v betonu. Následoval produkt R‑CRETE® (původně Ecocrete) od společnosti TBG Metrostav. Dnes má ve svém sortimentu beton využívající recyklované kamenivo většina výrobců betonu a lze říci, že se jedná již o zavedený produkt. Jeho potenciál využití na stavbách je však stále nenaplněn, a to zejména kvůli přetrvávající nedůvěře ke kvalitě tohoto materiálu, ale částečně i kvůli ne zcela jasně definovanému vhodnému využití ve stavebních konstrukcích. Po čtyřech letech zkušeností s jeho výrobou je však role betonu s recyklovaným kamenivem ve stavebnictví zřetelnější.

Pokud beton zůstane hlavním stavebním materiálem, a zatím nic nenaznačuje, že by se to mělo v blízké době změnit, pak množství SDO produkované každý rok není schopno pokrýt současnou spotřebu kameniva potřebného pro výrobu betonu.

Čtěte také: Tlaková Myčka 14mm pro Odpady

Podle Svazu výrobců betonu se v tomtéž roce vyrobilo 8,2 mil. t transportbetonu (číslo nezahrnuje výrobny prefabrikátů). Uvažujeme-li, že na 1 m3 betonu je potřeba přibližně 1,75 t kameniva, pak se v roce 2021 spotřebovalo pouze na výrobu transportbetonu 14,35 mil. t přírodního kameniva. Za předpokladu, že by se všechen inertní minerální odpad recykloval a využíval jako kamenivo do betonu, dalo by se tak nahradit 34 % spotřeby přírodního kameniva. Reálně však tato hod- nota bude výrazně nižší, jelikož určitá část nemusí vyhovovat kvalitativním požadavkům, najde jiné využití apod.

Vliv Recyklovaného Kameniva na Vlastnosti Betonu

Dopad recyklovaného kameniva na vlastnosti betonu byl zkoumán v mnoha tuzemských i zahraničních studiích. Obecně lze tvrdit, že recyklované kamenivo má negativní vliv na většinu vlastností betonu. Vedle kvality (druhu) recyklovaného kameniva hraje ještě významnější roli jeho obsah v betonu. Se zvyšujícím se podílem recyklovaného kameniva se úměrně zhoršují parametry betonu.

Mechanické vlastnosti betonu jako je pevnost v tlaku, pevnost v tahu a modul pružnosti se zhoršují se zvyšujícím se podílem recyklovaného kameniva v betonu. Při 15% podílu recyklovaného kameniva poklesne pevnost v průměru o 6 až 8 %, v případě 50% podílu o 11 až 14 % a při plné náhradě až o 22 %. Drobné recyklované kamenivo má mírně vyšší dopad na pevnost v tlaku než hrubá frakce.

Objemová hmotnost ztvrdlého betonu je taktéž recyklovaným kamenivem ovlivněna. V grafu níže je vidět pokles objemové hmotnosti o přibližně 2 % při 15% podílu recyklátu v betonu, o 7 % v případě 50% podílu a o 13 % při plné náhradě přírodního kameniva recyklovaným. Nižší objemová hmotnost betonu může mít vliv např. na vzduchovou neprůzvučnost konstrukcí.

V případě 15% podílu recyklovaného kameniva je pokles modulu pružnosti téměř zanedbatelný a pohybuje se okolo 2 až 4 %, při 50% náhradě se hodnota modulu pohybuje o 39 až 45 % níže oproti běžnému betonu, a při plné náhradě může modul poklesnout až o 55 %, což již výrazně omezuje použití betonu do konstrukčních prvků vystavených vyššímu deformačnímu namáhání. Stejně jako u pevnosti v tlaku platí, že hrubá frakce vykazuje lepší hodnoty modulu pružnosti při stejném podílu recyklátu než drobná frakce.

Čtěte také: Problémy se sádrou v odpadu?

Ztrátu modulu pružnosti nelze efektivně kompenzovat jinou úpravou složení betonové směsi, jelikož jeho hodnota závisí primárně na použitém typu kameniva.

Udržitelnost a Ekologie v Betonářském Průmyslu

Stavebnictví hraje klíčovou roli v globálním úsilí o udržitelnost, a to zejména díky svému významnému podílu na spotřebě surovin a produkci odpadu. Betonové haly, které jsou populární pro svou odolnost, flexibilitu a rychlost výstavby a vysokou požární odolnost, mají potenciál stát se symbolem ekologicky šetrné stavební praxe.

Pro dosažení udržitelnosti betonových hal je důležité zaměřit se na životní cyklus montovaných betonových hal a již u návrhu na výstavbu samotné haly řešit demolici a likvidaci odpadů s ohledem na životní prostředí. Stále přísnější normy v oblasti environmentální politiky Evropské unie kladou stále větší důraz na udržitelnost a ekologii. Montované betonové haly se budou muset postupem času stavět stále více uhlíkově neutrální a tento trend ještě zesílí, pokud environmentální zákony EU budou požadovat u výstavby hal řešit i její životnost a také recyklaci již nevyhovujícího objektu.

Moderní technologie zajišťují efektivní a ekologické zpracování betonového odpadu. Základem recyklace na stavbě je mobilní drtič, který dokáže recyklovat betonové haly na místě původní stavby. Při recyklaci lze využít separátory kovů, které při drcení separují ocelovou výztuž, kterou lze použít následně v hutích do nových ocelových výrobků.

Společnost Českomoravský beton vybavuje každou betonárnu moderními technickými prvky a systémy, které významně omezují negativní dopad výroby transportbetonu na okolní prostředí a podílí se na bezodpadové technologii. Mezi ty podstatné se řadí automatické řízení výroby, které vedle zabezpečení stálé kvality výroby omezuje na minimum riziko vlivu lidského faktoru na vznik ekologické havárie. Významná pozornost je věnována recyklačnímu zařízení na likvidaci zbytků čerstvého betonu s uzavřeným okruhem pro zpětné využití kalových vod a vypraného kameniva pro následnou výrobu transportbetonu. V maximální možné míře jsou využívány i alternativní zdroje energie pro ohřev vody a kameniva na jednotlivých provozech.

Naše snahy jsou součástí širšího úsilí o udržitelnost v oblasti stavebnictví a ochranu životního prostředí v rámci cirkulární ekonomiky.

ZAPA NEXT: Cementový Kompozit s Recyklovaným Kamenivem

Naši snahu o udržitelnost reflektuje nová řada produktů společnosti ZAPA beton, nazvaná ZAPA NEXT. Jedná se o cementový kompozit s částečnou náhradou přírodního kameniva recyklovaným kamenivem, které vzniká řízenou a kontrolovanou výrobou z demoličního odpadu. Dle původu rozlišujeme několik druhů recyklovaných kameniv. Jedním jsou recyklovaná kameniva čistě betonová, vzniklá drcením betonových prvků. Betonové recyklované kamenivo už bylo mimo jiné použito i na stavbě dálnice D1. Dalšími druhy jsou například čistě cihelné nebo směsné recykláty. Pro běžné použití jsou vhodné všechny typy těchto recyklátů. Jedním z důvodů, proč tato recyklovaná kameniva používáme, je postupné ubývání přírodního kameniva na trhu v České republice.

V betonářském odvětví je uhlíková stopa betonu důležitým aspektem, který nás motivuje k přijímání opatření směřujících k jejímu snižování. Věříme, že tímto přístupem můžeme přispět k ekologické přeměně stavebnictví a omezit negativní dopady na klimatickou změnu. Jedním z našich dalších kroků, jak snižovat emise CO2 při výrobě betonu, je použití portlandských směsných cementů CEM II nebo vysokopecních cementů CEM III. Cement je obecně hlavním zdrojem emisí, vznikajících během produkce betonu. Je to dáno především chemickou podstatou výrobního procesu slínku, ze kterého se cement vyrábí. Při výrobě cementového slínku dochází k termickému rozkladu vápence, což provází uvolňování velkého množství CO2.

Ve společnosti ZAPA beton přispíváme k trvale udržitelnému rozvoji i svým úsilím o bezodpadovou výrobu, kde se zaměřujeme na využití vedlejších produktů z výroby betonu. Aktivně recyklujeme zbytkový čerstvý beton, ať už ze samotného procesu výroby, nebo nevyužitý ze staveb. Výslednými produkty recyklace jsou oddělené kamenivo a kalová voda, které lze v omezené míře znovu použít pro výrobu dalšího betonu.

Investovali jsme také do opláštění a odizolování našich betonáren, abychom snížili jejich hlučnost. Dále jsme investovali do moderních technologií, které nám umožňují vylepšit energetickou efektivitu našich výrobních zařízení.

Tabulka: Vliv Recyklovaného Kameniva na Vlastnosti Betonu

Recyklace je nezbytnou součástí udržitelného stavebnictví, které stojí za výzvami rychlého rozvoje betonu a vhodných pro environmentální nároky. Díky recyklaci lze nejen efektivně nakládat s betonovým odpadem, ale také šetřit přírodní zdroje, snižovat emise a podporovat cirkulární ekonomiku. Stavební sektor, který se zaměří na recyklaci, bude lépe připraven na budoucí výzvy a přispěje k ochraně naší planety pro budoucí generace.

tags: #betonování #odpadu #ochrana #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

• Zpracování tříděného odpadu v ČR
• Rozvoj vztahu k přírodě
• Pohodlí a styl pro dobrodružství v přírodě
• Ceník odvozu odpadu Kladno
• Povolená místa pro kempování v Polsku