Betonování patek pro trubky na odpad: Postup a možnosti

Vybudování základů a desky je klíčové pro stabilitu stavby. Proto je důležité nepodceňovat tento krok. Než začnete s výkopovými pracemi, je nutné pozemek správně připravit. Nejprve odstraníte ornici a za pomoci odborníka vytyčíte stavbu, vyhloubíte základové pásy a můžete se pustit do betonování a ztraceného bednění.

Možnosti založení v rovině ztraceného bednění

Jaké jsou možnosti, jak založit v rovině ztracené bednění, které slouží jako patka na chatku?

1. Vykopat jámu a zkoušet srovnávat zeminu, abyste na to bednění položili a bylo v rovině. Bednění je těžké a neustálé vyndavání a zandavání je nepraktické.
2. Podsypat nějakou frakcí kameniva. Mělo by to normálně pořádnou nosnost?
3. Podbetonovat. Jak ale v té malé jámě zaručíte vodorovinu vsypaného betonu? Místo na vodováhu tam není. Bylo by možné rovnou na ten beton položit ZB a vylít ho taky? Kdyby se použil polosuchý beton, uneslo by to hned bednění? Nebo se musí počkat týden, než to vytvrdne a pak bednění?
4. Vykopat jámu, dát do ní bednění a pomocí kamenů jej podložit do roviny.

Postup betonáže podkladního betonu

Betonáž podkladního betonu je práce na dopoledne. Pokud se podaří domluvit dovolenou a betonárku, mělo by to být reálné.

Příprava

Kanalizaci jsme prováděli ještě před zavezením prostoru desky. Použili jsme trubky KG110. Na položení potrubí jsme si přivolali kamaráda vodaře, který nám pomohl, abychom měli jistotu, že je vše v pořádku. Nejprve jsme lopatou vyhrábli trasu potrubí, a poté se začala pokládat kanalizace se sklonem 2 cm na metr potrubí. Dohrábli jsme vše, co bylo potřeba, aby se srovnal sklon. Poté jsme pospojovali části potrubí a podsypali. Na závěr jsme zasypali pískem trubky a pořádně udusali.

Po vylití šalovek betonem a týdenní pauze jsme se pustili do přípravy podkladního betonu=základové desky. V prvé řadě jsem sehnal bagristu, aby mi naházel zeminu z pasů, která ležela na hromadách okolo zpět do prostoru desky a následně jí urovnal, tu jsem pak hutnil žábou. Dále jsme objednal štěrk 0/32, který jsem navozil dovnitř desky, vynechal jsem místa, kde povedou odpady. Kanalizaci jsem zhotovili ve dvou lidech, schéma jsem si udělal sám podle výkresové dokumentace. Použil jsem pro hlavní vedení DN125 a pro jednotlivé větve DN110. Hrdla jsem nechal koukat lehce nad desku. Tu část, která měla být v betonu, jsem obalil folii, kterou pak vyndám a vyměním ji za izolaci. Trubky jsem nakoupil ve stavebninách, přebytečné jsem vrátil. Když bylo položeno, ucpali jsem vývod a do odpadu jsme nalili vodu, aby jsme viděli, zda všude těsní. Pak jsem i trubky zahrnuli štěrkem a hutnili žehličkou. Přes trubky jsem jeli opatrněji. Štěrku padlo cca 70t.

Čtěte také: Klíč k Ochrane Životního Prostředí

Ztracené bednění

Obvod obytného prostoru bude vyšalován pomocí 40cm širokého ztraceného bednění a garáž se všemi vnitřními pasy ze 30cm širokého bednění. Celkem budou 4 řady. Na čtyřicet bylo potřeba 300 ks a na třicet 250 ks.

Na zakládání rohů jsem opět pozval známého geodeta a pomocí několika přístrojů jsem naměřili rohy. Použili jsme již naše vybudované lavičky. Laserem-nivelákem jsme měřili výšky, pak dalším optickým přístrojem pravoúhlost. Nakonec jsme měřili úhlopříčky. První řadu jsem zakládal do betonu, který jsem si sám míchal. Každý den po práci po dobu cca 14 dní. Mezi každou řadu jsem vložil roxory ve dvou řadách, rohy jsme provázal a vyztužil roxory ve tvaru L. Vodorovné jsem provázal se svislými roxory ze základů. Použil jsem průměr 10 mm, celkem cca 400 m. Uvnitř základů jsem také vynechával nějaké šalovky kvůli kanalizaci, použil jsem do prostoru vetší KG než budou odpady. Také jsem vynechal v obvodových šalovkách místo pro kanalizaci která povede ven z domu a místo pro externí přívod vzduchu ke kamnům.

Uzemnění, prostupy a betonování základů

Pro uzemnění jsem použil zemnící pásek FeZn 30x4, do základů se vešlo kolem 60 m. Pásek jsme s tátou položili za dopoledne. Zemnění jsme dali jen kolem dokola, pod nosné zdi uvnitř domu jsme pásek nedávali. Rohy jsme spojili spojovací svorkou a přestříkali gumoasfaltem ve spreji, kvůli korozi. Na každém rohu jsme vytáhli pásek a nechali koukat cca 1 m na zem pro hromosvody. Důležité je také vytáhnout uzemnění do místa, kde bude el. rozvaděč. Uzemnění jsme ve finále podložili pomocí betonových dlaždic, aby neležel přímo na zemi.

Vytýčení domu a zemní práce

V první řadě byla potřeba udělat skrývka. Vytyčil jsem prostor +- kde bude stavba stát a přidal 1m na každou stranu. Vzal jsem sekačku na trávu a bagristovi vyznačil prostor, kde má zeminu strhnout. Pro traktorbagr a šikovného bagristu to byla práce na dopoledne. Skrývka byla provedena cca 30 cm do hloubky a jak sem již psal výše 1m od budoucích základů.

Prostupy pro přípojky

Pro každý systém vedoucí základem je ideální průměr prostupu 110 mm. Rovněž je dostatečná pro umístění chráničky obsahující několik elektrických kabelů. Výjimku je potřeba udělat u průměru prostupu pro kanalizační přípojku, která vyžaduje prostor pro trubku s průměrem 150 mm.

Čtěte také: Pravděpodobnost srážky s kometou

Před umístěním prostupů do základových pasů je nutné nejprve všechny otvory uzavřít. V projektové dokumentaci je jasně specifikováno, kde mají být umístěny prostupy pro hlavní elektrický kabel, kanalizační přípojku a vodovod. Je klíčové přesně si ověřit umístění vodovodní přípojky v projektové dokumentaci a zajistit, že bude uložena v nezámrzné hloubce (obvykle se pohybuje mezi 800 a 1 200 mm). Pro všechny průchody vodovodní přípojky (studna, vrt, systémy pro závlahu okolí domu, zahradní sprcha) je zásadní, aby byly umístěny v této hloubce a byly řádně chráněny. Zaměřte si hloubku, ve které je kanalizační přípojka uložena, a při ukládání prostupu pro kanalizační potrubí do základových pasů ji striktně dodržujte. Pro vedení odpadního potrubí z domu do budoucí jímky nebo přečerpávací šachty použijte plastovou KG trubku s průměrem větším než samotný odpad (ten mívá obvykle 100 mm). Obecně se doporučují rozměry 160 nebo 200 mm. Pro veškeré další vedení, jako jsou ony elektrické kabely, je proces uložení do základových pasů standardní.

Ukotvení zahradního domku

Každý domek je třeba postavit na rovný a pevný povrch. Kdyby stál na nerovném nebo sypkém terénu, či pouze na trávě, jednoduše řečeno by ho podemlela voda. Kvalitní základ je tvořen ze stabilního a pevného materiálu jako je jíl, hlína a kameny. Naopak štěrk, písek a rašelinu jako stavební základ rozhodně nedoporučujeme.

Postup

1. Vyměření plochy pomocí provázku nebo latí a kontrola svažitosti pozemku.
2. Hloubení jámy (30 cm hluboká vrstva).
3. Zhutnění vibrační deskou.
4. Příprava bednění (stejně vysoké jako základová deska) a uložení rámu na plochu.
5. Upevnění bednění konstrukční ocelí.
6. Uložení PE fólie na štěrkovou vrstvu.
7. Příprava betonu (ručně nebo míchačkou) a rovnoměrné rozložení uvnitř bednění.
8. Volitelně: Vložení výztuže z ocelové rohože ve spodní třetině základu.
9. Zakrytí plochy fólií na cca týden a zajištění vlhkosti fólie.
10. Odebrání fólie, bednění a ocelových tyčí.

Další možnosti ukotvení

• Zemní vruty se samonosným roštem: Vhodné pro nerovný terén.
• Dlažba: Vhodná spíše pro plastové a plechové domky na nářadí.
• Betonové patky: Vhodné u pozemků s velkým sklonem nebo u zahradních domků větších rozměrů.

Dlažba je vhodná spíše pro plastové a plechové domky na nářadí, samonosný rošt zase na menší dřevěné domky. Pokud plánujete koupit větší zahradní domek nebo chatku, bude lepší zvolit betonovou desku.

Čtěte také: Průvodce Tříděním Odpadu pro Občany

tags: #betonování #patek #pro #trubky #na #odpad

Oblíbené příspěvky:

• Sklípkan na útěku
• Kalová čerpadla s benzínovým motorem
• 50 našich stromů – Expedice Příroda
• Obchvat Pardubic v ohrožení
• Zahradní kompostování snadno