Kompostování bioodpadu v panelovém domě: Snadné a užitečné


07.12.2025

Většina lidí si již zvykla třídit plasty, papír a sklo. Velkou část odpadu tvoří ale části, které se dříve házely na kompost. Málokdo žijící v bytě má dnes po ruce kompost nebo alespoň popelnici na bioodpad. Kompostování v bytě či na balkoně je velkým hitem všude na světě.

Důvodů k třídění biologického odpadu je několik. V domácnosti se tím sníží množství směsného odpadu, a to až o čtyřicet procent. Odpadkový koš přestane zapáchat, vznikne kvalitní hnojivo pro vlastní potřebu a člověk alespoň vrátí do půdy to, co si z ní vzal. Nejenže tím velmi přispějete k likvidování odpadu, který jste v domácnosti vytvořili, ale navíc získáte velmi kvalitní hnojivo pro vaše rostliny.

Co vše lze kompostovat?

Zahradní bioodpad vhodný ke kompostování je např. posekaná tráva, listí, větve, plevel, piliny, hobliny, kůra, zbytky ovoce a zeleniny, popel ze dřeva a dřevěných briket, trus býložravců, peří, chlupy a vlasy. Mezi domácí bioodpad vhodný ke kompostování patří např. Měli bychom si dát pozor na to, co do bioodpadu dáváme, abychom si již dobře založený kompost neponičili. Kompost by mohl začít zapáchat, hnít a mohl by tak sloužit jako líheň nepříjemného hmyzu.

S každou slupkou nebudeme chodit na kompost či do popelnice, proto bychom měli v kuchyni mít po ruce nějakou nádobu, kam budeme biologický odpad odkládat. Ideální je si pořídit nádoby, které větrají a odpad může schnout. Díky tomu nám nezapáchá a nehnije.

Kdo bydlí v bytě a nemá k dispozici zahradu, kam by si umístil kompostér, může kompostovat rovnou doma v nádobě, které se říká vermikopostér. Základem je vícepatrová nádoba, která nemusí být ani příliš velká. Systém vermikopostéru je velmi jednoduchý. První box odspodu zůstává prázdný, ten slouží pouze k zachytávání tekutiny tzv. worm tea, kterou lze využít na hnojení. Je dobré ji zředit v poměru 10:1, tedy 10 dílů vody a jeden dík této tekutiny. Druhý box se plní bioodpadem, pokud je plný, zavře se a další část odpadu putuje do boxu nad ním. Jakmile žížaly dokončí svou práci, sami si přelezou do horního boxu. Ze spodního boxu vybereme kompost a poté box přesuneme, jako nový horní díl. Celý proces se tak opakuje skoro bez součinnosti člověka.

Čtěte také: Odstraňování problémů s odpadem v panelovém domě

Jak si vyrobit domácí vermikopostér?

Průměrná cena nového vermikompostéru se pohybuje kolem 2 000,- Kč, což není zrovna nejlevnější. Pokud si takový kompostér vyrobíme sami, ušetříme nejméně polovinu ceny kupovaného výrobku. Jako základ výborně poslouží tři plastové kbelíky opatřené pevným víkem. Kbelíky postavíme na sebe. Vrchním dvou proděravíme dno a spodním dvěma také víko. Ve středové části probíhá vlastní proces výroby kompostu. Do prostředního kyblíku vložíme natrhaný papír a první násadu vhodných žížal. Žížaly krmíme tak, že do něj v podstatě odkládáme biologický odpad z kuchyně. Poté podomácku vyrobený kompostér funguje stejně, jako ten kupovaný. Spodní kbelík slouží k zachytávání tekutiny a horní slouží jako rezerva, pokud máme již středový kyblík plný.

5 kroků ke kompostování v bytě

  1. V případě, že jste se rozhodli pro domácí kompostování, budete na to potřebovat vhodnou nádobu - domácí kompostér. My jednoznačně doporučujeme Vermikompostér, který vytvořila etablovaná evropská firma se zahradními potřebami Plastia ve spolupráci s neziskovou organizací KOKOZA a českým designérem Jiřím Pelclem.
  2. Je to velmi jednoduché. Do prostředního patra Vermikompostéru natrháme buď krabičku od vajíček nebo kousky novin, na které dáme násadu žížal a následně vložíme bioodpad. Do vermikompostéru jako základ můžeme použít i listí či zeminu, do které se žížaly budou moci schovat. Dolní patro zůstává prázdné, protože do něj stéká přebytečná vlhkost, která se nazývá "WORM TEA" nebo takzvaný "kompostovací čaj", kterým můžete zalévat květiny (doporučujeme ho zředit vodou v poměru 1:1 až 1:2). Když se prostřední patro zaplní, můžeme jednoduše přidat další nádobu. Žížaly si samy prolezou do horního patra, protože na každém dně jsou udělané díry, aby žížaly mohli kompostem v obou patrech prolézat.
  3. Na kompostování se dají použít 3 druhy žížal, a to Eisenia Fetida (hnojivka), kalifornské žížaly či Dendrobaena Veneta. Nicméně z těchto druhů jsou nejlepší k domácímu kompostování kalifornské žížaly, protože jsou větší, žravější a rychleji se rozmnožují. Dokáží rychle zpracovat bioodpad z vaší kuchyně a nevydávají při tom žádný zápach. Žížaly jsou náchylnější na teplotu, a proto doporučujeme vermikompostér umístit uvnitř bytu, aby nezahynuly teplem či zimou. Ideální je pokojová teplota 20 °C. Doporučené množství násady do vermikompostéru je asi okolo 2000 - 3000 žížal, což je přibližně 2,5 kg. Nejvíce jim chutná čajová a kávová sedlina. V čajových sáčcích se žížaly často rozmnožují. Naopak jim nechutnají výrazné chutě. Není vhodné do kompostéru dávat větší množství odpadu z citrusových plodů, zbytky od zázvoru a cibule. TIP: Ze začátku kompostování nevhazujte košťálové zbytky zeleniny a slupky od brambor.
  4. Správně vedený Vermikompostér nezapáchá, netvoří se v něm plísně ani není blátivý a nelétají kolem něj mušky. Pokud byste se setkali s plísní a vlhkostí, která láká mušky, tak podle našich zkušeností stačí přidat sací materiál. My v tomto případě opět používáme noviny, toaletní papír, krabičku od vajíček či roličky od toaletního papíru a papírových utěrek. Správnou vlhkost také poznáte podle stisku substrátu v ruce. Když by byl naopak kompost velmi suchý je třeba jej zvlhčit např. Dále je třeba, aby kompostér nebyl přeplňovaný. I žížaly mají své jídelní kapacity a neměly by se cpát :-). Na den se doporučuje tak 250 - 500 gramů potravy / zbytků pro žížaly. Co může být maximálně 2-3 cm vrstva bioodpadu. Pokud je toho víc, začne se dělat plíseň. Pokud je jí málo, zahrabte ji do kompostu. Pokud více, je potřeba plesnivé zbytky odstranit. Žížaly se sami redukují podle dostatku potravy, když jim dodáváte hodně potravy množí se, a když je necháte po dobu dovolené bez potravy, žížaly se sami zredukují na ideální množství. Bez potravy vydrží kolem 1 měsíce.
  5. Žížalám trvá průměrně tak 2 - 3 měsíce než přetvoří bioodpad na kompost. Pokud potřebujeme kompost dříve, vysypeme obsah Vermikompostéru a ručně ho probereme. Nebo využijeme toho, že žížaly se rády schovávají před světlem a rády se zavrtávají do tmy. Necháme na vrch kompostu proudit světlo a tím pádem můžeme jednoduše odebrat kompost z horní vrstvy.

Co kompostováním získáte?

Především skvělé hnojivo na rostliny a kvalitní kompost. Že ho všechen nemůžete přece zužitkovat? Pak obdarujte známé, o kterých víte, že jsou nadšenými pěstiteli či zahrádkáři, nebo kteří naopak bojují s každým svým pokusem uchovat při životě jakoukoli pokojovou rostlinu.

Nakládání s odpadem se stává stále častěji skloňovaným tématem. Jeho správnou recyklací totiž ulehčíme životnímu prostředí, ale zároveň tím můžeme ušetřit nemalou částku za svoz komunálního odpadu.

Čtěte také: Hospodářství s odpady v Holešově

Čtěte také: Dětské papírové pleny: složení a likvidace

tags: #bio #odpad #v #paneláku #kompostování

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]