Tento článek se zaměřuje na definici biologické stopy rozkladu odpadu a zkoumá souvislosti s různými aspekty udržitelnosti a ekologického hospodaření. Podíváme se na to, co biologická stopa znamená, jak se projevuje v kontextu odpadu, a jaké jsou možnosti minimalizace jejího dopadu.
Biologická stopa je definována jako plocha souše a vodních ekosystémů, které jsou biologicky produktivní. To znamená suchozemské nebo vodní plochy s výraznou fotosyntetickou aktivitou a akumulací biomasy. Celkový biologicky produktivní prostor Země činí 11,4 mld. hektarů.
Ekologická stopa vyjadřuje množství, o které přesahuje ekostopa lokálně nebo globálně dostupnou ekologickou kapacitu. Ekologická rezerva je naopak přebytek ekologicky produktivní plochy ve srovnání s ekostopou státu.
Biologická produkce biologicky produktivního prostoru za rok, vztažená na určité území, např. státu, se vyjadřuje, stejně jako ekologická stopa, v globálních hektarech. Celková produkční kapacita biologicky produktivního prostoru může být vyjádřena jako ekvivalentní jednotka plochy s průměrnou světovou produktivitou.
Do komunálního bioodpadu patří odpad ze zahrad a parků, část odpadu z tržišť, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven a část objemného odpadu. Patří sem i papír a část textilních odpadů na bázi přírodních vláken. A samozřejmě část směsného komunálního odpadu, který obsahuje organický podíl.
Čtěte také: O úpravě odpadu MBÚ metodou
Většina obcí a měst v ČR již historicky zajišťuje nakládání s biologickými odpady rostlinného původu. Původci tohoto odpadu v souladu se zákonem o odpadech jsou povinni odpad třídit a využívat. Kompostovatelné odpady ze zahrad a parků patří k nejlépe využitelným biologicky rozložitelným odpadům.
Bioodpady jsou jakékoliv odpady, které jsou aerobně nebo anaerobně rozložitelné. Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná především o odpady z údržby sadů, parků a lesoparků, sídlištní a uliční zeleně, ale i travnatých hřišť a odpady ze hřbitovů ve vlastnictví, případně ve správě měst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Patří sem také odděleně sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností (tzv. gastroodpady), ale i odpady z papíru, dřeva a přírodních textilií a z nich zhotovených oděvů. Bioodpady se v závislosti na svém složení a vlastnostech kompostují nebo se zpracovávají v bioplynových stanicích nebo se energeticky využívají ve spalovnách a jiných spalovacích zařízeních pro výrobu tepla či energie.
Kompostovatelný odpad je zejména odpad rostlinného původu, tj. tráva, listí, větve a slupky od ovoce a zeleniny. Odpady živočišného původu, zejména pak zbytky jídel, kompostovat nelze.
Ekologické zemědělství je hospodaření s kladným vztahem ke zvířatům, půdě, rostlinám a přírodě bez používání umělých hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jedná se o velmi pokrokový způsob hospodaření, které staví na tisíciletých zkušenostech našich předků a bere ohled na přirozené koloběhy a závislosti. Tak umožňuje produkovat vysoce hodnotné a kvalitní potraviny.
Bioprodukt je surovina rostlinného nebo živočišného původu získaná v ekologickém zemědělství a určená k výrobě biopotravin, krmiv, osiv a sadby a dalších ekologických výrobků na niž bylo vydáno osvědčení o původu bioproduktu. Může to být například: ovoce, zeleniny, obiloviny, luskoviny, olejniny, přadné rostliny, byliny, koření.
Čtěte také: Více o Biologické olympiádě
Biopotraviny vyrobené v České republice musí být označené jak národní značkou, tzv. biozebrou, tak i novým evropským logem. Grafický znak BIO, tzv. biozebra, s nápisem „Produkt ekologického zemědělství“ a s číslem kontrolní organizace CZ-BIO-001, CZ-BIO-002 nebo CZ-BIO-003, se v ČR používá jako celostátní ochranná známka pro biopotraviny. K jejímu udílení jsou Ministerstvem zemědělství pověřeny kontrolní organizace KEZ o.p.s., ABCERT AG, organizační složka a Biokont CZ, s.r.o.
Vedle povinného užívání loga EU pro ekologickou produkci na balených biopotravinách platí od 1. července 2010 také povinnost označovat na obalu rovněž místo, kde byly vyprodukovány zemědělské suroviny, z nichž se produkt skládá.
Z angl. circular economy, u nás se běžně používá označení oběhové hospodářství. Cirkulární ekonomika se odklání od modelu „vytěžit, vyrobit, použít a vyhodit“, praktikovaného při lineárním přístupu k odpadům. Naproti tomu preferuje šetrnější a efektivnější využívání zdrojů.
Jednorázové pleny jsou neodmyslitelnou součástí života mnoha rodičů, ale jejich ekologická stopa je alarmující. Výroba běžných jednorázových plenek je energeticky náročná a spotřebovává velké množství vody, dřeva a ropy. Na jedno dítě se na výrobu plenek použije až 200kg ropy a 4,5 stromu. Plenky se skládají z plastů (polypropylen, polyethylen), absorpčních gelů a celulózy. Kvůli tomuto složení je doba jejich rozpadu 300-500 let. Během rozkladu se z plenek uvolňují mikroplasty, které se dostávají do půdy, vody a nakonec do potravního řetězce.
Moderní látkové plenky, vyrobené z přírodních materiálů, jako je bavlna, bambus nebo konopí, jsou opakovaně použitelné a při správné péči vydrží na 2-3 děti. I když jejich praní vyžaduje vodu a energii, ekologická stopa je výrazně menší v porovnání s jednorázovými plenkami.
Čtěte také: Procesy biologického odbourávání
tags: #biologická #stopa #rozklad #odpadu #definice