Vodní díla jsou stavby budované na tocích, které slouží k jejich využití. Tyto stavby pak bezprostředně více či méně ovlivňují a upravují přirozený průtok vody v korytech přirozených nebo umělých.
Záplavová území a odtokové poměry
Tok Bělá má oficiálně stanovené záplavové území mezi ř. km 0,00 - 30,70, které bylo stanoveno Krajským úřadem Olomouckého kraje dne 5. 4. 2005. Vodní tok Svratka má na území městyse Nosislav oficiálně stanovené záplavové území včetně aktivní zóny ZÚ v úseku ř. km 8,758 - 40,05, které bylo vyhlášené Krajským úřadem Jihomoravského kraje a nabývá platnosti od 24.
Odtokové poměry toků v zájmovém území jsou ovlivněny stávajícími silničními mosty, lávkami a přemostěními, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod.
Na území městyse se nachází několik míst omezujících odtokové poměry, zejména na toku Svratka, kde můžou být při vydatném dešti ucpány erozním materiálem propustky, a to může vést k zaplavení místní a hlavní komunikaci.
Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 18, 6 (u průmyslového objetu č. p. Místo omezující odtokové poměry na Svratce v ř. km 17, 2 (na hranicích s k. ú.
Čtěte také: Jak řešit problémy s odtokem u sifonů
Přívalové povodně
Přívalové povodně (anglicky nazývané flash floods), jsou charakteristické svým velmi rychlým vývojem. V časovém období desítek minut až několika hodin dochází zejména na malých vodních tocích k prudkému vzestupu hladiny, avšak po její kulminaci většinou dochází k podobně rychlému poklesu.
Vzestupu hladin v tocích předchází často plošný odtok vody po svazích nebo jinak suchými údolnicemi. Nebezpečí přívalových povodní spočívá především v jejich rychlém a často nečekaném nástupu, ale také ve velké rychlosti proudu, který s sebou navíc unáší množství pevného materiálu, jako jsou části stromů a větví, ale i části pobořených domů, mostů aj.
Kromě území ohroženého vyššími stavy a průtoky vodních toků představují riziko přívalové srážky a také dlouhotrvající deště, kdy je povodí přesycené. Rozvodnění malých toků má při dlouhotrvajících deštích za následek i zvýšení hladiny Svratky a Šatavy.
Metodou tzv. kritických bodů byla Výzkumným ústavem vodohospodářským, v. v. i. provedena analýza a vyznačeno území, které může být příčinou lokální přívalové povodně při intenzivních deštích. Kritické body byly stanoveny na základě digitálního modelu terénu s rozlišením buňky 10 x 10 m.
K zařazení dráhy soustředěného povrchového odtoku do kritického bodu byly zohledněny tři parametry: velikost přispívající plochy (0,3 - 10,0 km2), průměrný sklon přispívající plochy (>= 3,5 %) a podíl plochy orné půdy v povodí (>= 40 %). V případě, že byl podíl orné půdy menší než 40 %, případně byla plocha zcela zalesněna, byly zohledněny pouze dva parametry, a to velikost přispívající plochy (1,0 - 10,0 km2) a průměrný sklon přispívající plochy (>= 5,0 %).
Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu
Na území obce Bělá pod Pradědem se nachází sedm kritických bodů. V rámci projektu "Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice" byla vytvořena mapová kompozice odtokové poměry, z níž je čerpáno v následujícím grafickém výstupu.
Jedná se o identifikaci odtokových linií (dráhy přímého povrchového odtoku) s přispívající plochou povodí > 5 ha. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území obce Bělá pod Pradědem. Tyto odtokové linie mohou dát za vznik soustředěnému povrchovému odtoku, který může způsobit škody na území v městysu Nosislav.
Rizika a prevence
ploty a skládky materiálů a předmětů v blízkosti vodních toků, a zejména stávající silniční mosty, lávky a přemostění, jejichž mostní opěry a konstrukce mohou za určitých okolností tvořit překážku při odtoku povodňových vod. Ucpáním mostních a jezových profilů předměty plovoucími po hladině dojde ke vzdutí vody nad mostem či jezem a k výraznému zvětšení rozlivu.
Dále lze přepokládat, že by mohlo dojít i k poškození mostů, lávek, případně jezů. Z toho důvodu je nutné sledovat všechny tyto objekty, zejména mostní. Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. sesuvy půdy, které hrozí při vyšších průtocích zejména v korytech drobných toků ale i v horských úsecích vodohospodářsky významných toků. výjimečné situace na toku, např.
Technicky lze snížení škod napomoci včasným odstraňováním tzv. spláví - plovoucích předmětů (stromů, keřů, větví, stavebních prvků a různých odpadů) z rizikových profilů koryt vodních toků, zvláště propustků, lávek a mostů a včasným zpevňováním erozí narušených břehů.
Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu
Ledové jevy
Ledové bariéry za určitých podmínek mohou vznikat v kterémkoli místě vodních toků. Výskyt a průběh ledových jevů kontroluje hlídková služba, jež předává informace hlásné službě. Hlásná služba následně informuje správce toku. V manipulačních řádech jednotlivých objektů (jezů) by měla být popsána manipulace v případě výskytu ledových jevů.
Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území obce Bělá pod Pradědem mezi kritické. Dle seznamu toků s častými ledovými jevy, zveřejněného Českým hydrometeorologickým ústavem, nepatří toky ve správním území městyse Nosislav mezi kritické. Přesto je nutné, zejména v období tání, věnovat zvýšenou pozornost všem mostům a lávkám přes koryto vodoteče.
Při chodu ledů musí povodňové hlídky sledovat celé toky. Místa výskytu ledových jevů v povodňovém plánu obce.
Vodní díla a jejich vliv
Na katastrálním území obce Bělá pod Pradědem se nachází 2 jezy a soustavy vodních nádrží, která výrazným způsobem neovlivňuje odtokové poměry na území obce. Na území městyse se nachází 2 vodní díla. Tůň Slatina slouží jako protipovodňové opatření, kdy zastává funkci poldru. Obě vodní díla se z hlediska TBD řadí do IV. kategorie a provozovatelem je městys Nosislav.
»Na vodním toku Svratka je soustava vodních přehrad a jezů, které se nachází mimo katastrální území městyse Nosislav, ale mohou významně ovlivňovat povodňové průtoky. Jez Rajhrad se nachází v katastrálním území Rajhrad v ř. km 29,4. Jedná se o pohyblivý jez, tvořený betonovým prahem a pohyblivou konstrukcí. Zabezpečuje stabilizaci vodního toku, jeho vzdouvání a převádění do Vojkovického náhonu, kde jsou umístěny dvě malé vodní elektrárny. Nebezpečí je minimální.
Spočívá především v technické závadě s pohyblivou částí jezu, kdy by nebylo možné s ní při povodni manipulovat. Dalším nebezpečím je chybná manipulace nebo nečinnost při povodni. Provozovatelem je Povodí Moravy, s. Vodní nádrž Brno se nachází v katastrálním území Kníničky a z hlediska TBD se řadí do I. kategorie.
Plocha nádrže činí 206,68 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Přehrada dříve sloužila jako zdroj vody. Nyní se využívá k rekreaci a jako zdroj elektrické energie. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly.
Vodní nádrž Vír I. se nachází v katastrálním území Vír a z hlediska TBD se řadí do I: kategorie. Plocha nádrže činí 223,6 ha a provozovatelem je Povodí Moravy, s. p. Vodní nádrž slouží k akumulaci vody pro vodárenské odběry.
Stavba je významná ve spolupráci s nádrží Vír II. a Brno pro regulaci průtoků vody v řece Svratce. Nebezpečí je minimální. Jde o sofistikované vodní dílo s vysokou mírou kontroly.
Protipovodňová opatření
Na území městyse Nosislav je kromě poldru Tůně Slatina i několik příkopů, drenáží a žlabů, které chrání městys před povodní. Tůně Slatina zachytává vodu z polí z části Malé hounáry. Mezi nejdůležitější příkopy patří záchytné příkopy u ulice Ke Slatině a u č. p. 456 (kdyby nebyl vybudován, bylo by zatopeno centrum městyse).
tags: #pohyblivy #jez #vliv #na #zivotni #prostredi
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]