Biologicky rozložitelný odpad: Co to je a proč je důležité ho třídit

Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je odpad, který je rozložitelný pomocí mikroorganismů, bakterií, plísní, kvasinek, žížal a dalších živých organismů. Je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu. Každý rok se v zemích Evropské unie vyprodukuje více jak 140 milionů tun biologicky rozložitelného odpadu.

Dopady a legislativa

Produkce biologického odpadu má významné dopady na životní prostředí, především v podobě vylučování metanu. Velmi důležitou součástí skupiny biologických odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady, mezi které jsou řazeny např. odpadní papír a lepenka, oděvy, textilní materiály, odpady z tržišť, kal ze septiků a žump a mimo jiné i biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven.

Nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady vyplývá z řady zákonů, vyhlášek, nařízení a jiných právních norem České republiky a dále z legislativních norem EU. Můžeme jmenovat např. směrnici Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadů. Tato směrnice obsahuje opatření k postupnému snižování biologických odpadů ukládaných na skládku.

V důsledku standardizace naší legislativy s legislativou EU dochází k zamezování zkrmování zbytků jídel a prošlých potravin. Vyhláška Ministerstva zemědělství ČR č. 299/2003 Sb., § 58 říká, že kuchyňské odpady nesmí být používány ke krmení zvířat. V rámci výše uvedených norem musí být s kuchyňskými odpady zacházeno podle zpřísněných požadavků. Gastro odpad musí být ukládán do sběrných nádob určených pouze na tento druh odpadu.

Zpracování biologicky rozložitelného odpadu

V případě zpracování odpadu v kompostárnách dochází za kontrolovaných podmínek k rozkladu organického materiálu za přístupu vzduchu (aerobní technologie). U bioplynových stanic jde o řízený proces rozkladu organických látek bez přístupu vzduchu (anaerobní technologie). Výsledným produktem tohoto procesu je bioplyn a digestát.

Čtěte také: Český Krumlov: Bioodpad a poplatky

Digestát je nerozložený zbytek, který lze dále rozdělit na tuhý - separát a na tekutý - fugát. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně je smysluplné co nejvíce využívat, ať už při domácím kompostování, v řízených kompostárnách nebo v bioplynových stanicích prostřednictvím obecního sběru biologického odpadu.

Povinnosti obcí a legislativní změny

Obce mají povinnost zajistit celoroční místo sběru zeleného odpadu od dubna 2019. Ze zákona o odpadech vždy vyplývalo, že se má s listím, větvemi nebo posečenou trávou, pokud je osoba sama nekompostuje, nakládat jako s biologicky rozložitelným odpadem, to znamená odkládat do hnědé popelnice nebo odvézt do sběrného dvora na místo k tomu určené.

Zákon o odpadech vždy zakazoval jakékoliv odstraňování odpadů mimo zařízení k tomu určená, tedy vylučoval takovýto odpad spalovat například na zahradách. Nicméně v zákoně o ochraně ovzduší doposud existovala možnost, aby obce vydávaly obecně závazné vyhlášky a spalování tohoto odpadu regulovaly. Z toho vyplývalo, že zákon o ochraně ovzduší počítá s tím, že spalování těchto odpadů na zahradách je legální.

Na rozpor mezi oběma zákony upozornilo Ministerstvo vnitra. Zároveň byl takový výklad zákona o ochraně ovzduší v rozporu s evropskou směrnicí o odpadech. Z toho důvodu poslanci přidali do novely zákona o ovzduší (platné od 1. 3. 2025) poslanecký návrh, který uvedl oba zákony do souladu. Odstraňování bioodpadu, jako je shrabané listí, posečená tráva či větve, se tedy již řídí výhradně zákonem o odpadech, nikoliv obecními vyhláškami.

Je ale potřeba odlišit dvě situace - nakládání s odpady a situaci, kdy se suché rostlinné materiály, zejména dřevo, spalují na otevřeném ohni účelně. Zjednodušeně řečeno - pokud se to týká likvidace například shrabaného listí, čerstvých větví nebo posečené trávy, je potřeba s nimi nakládat jako s bioodpadem a odvézt na kompost, odložit do hnědé popelnice, sběrného střediska odpadu a podobně.

Čtěte také: Informace o kompostování

Zdůrazňujeme, že rekreační rozdělávání ohňů za účelem opékání špekáčků či jiných pokrmů nebo zkrátka posezení doma u ohně zakázáno samozřejmě není. V některých případech pak zvláštní předpisy (např. lesní zákon) umožňují spalovat rostlinné odpady na místě, aby se zabránilo šíření škodlivých organismů.

Novelou zákona o ochraně ovzduší pouze dochází ke sjednocení výkladu obou zákonů - tedy výkladu toho, za jakých podmínek lze či nelze rostlinný materiál na zahradách spalovat - protože byl stav doposud nejasný. Výklad se upravil také s ohledem na evropskou směrnicí. Podle této evropské směrnice o odpadech musí státy (nejpozději ke konci prosince 2023) zajistit, aby byl biologický odpad buď tříděn a recyklován u zdroje (to znamená domácí kompostování), nebo podléhal tříděnému sběru a nebyl smícháván s ostatními druhy odpadů.

Proč třídit bioodpad?

Jako rostlinný bioodpad označujeme například větve, trávu, listí, ale i zbytky ovoce a zeleniny. Jedná se o objemnou a těžkou složku. Jeho odkloněním ze směsného odpadu lze ušetřit náklady za svoz a likvidaci a zároveň využít cenné látky, které biologicky rozložitelný odpad obsahuje.

Pokud je rostlinný bioodpad vytříděn do nádob na biologicky rozložitelný materiál, je dále využit pro výrobu kompostu. Tak jsou dále využity cenné látky, které bioodpad obsahuje. Netříděný bioodpad končí ve směsném odpadu. Tím nejenže dochází k plýtvání surovinou, kterou lze dále využít, ale zbytečně se tak navyšuje množství směsného komunálního odpadu.

Likvidace směsného odpadu je finančně velmi náročná (a ceny za jeho skládkování ještě porostou). Ani pro spalování není bioodpad nejvhodnější surovinou, obsahuje značné množství vody.

Čtěte také: Biologický odpad a nemocnice: Co s ním?

Kvalita třídění bioodpadu

Důležité je dbát na správné třídění bioodpadu. Zejména plastové sáčky představují velký problém. K ručnímu dotřiďování v průmyslových kompostárnách, kde je většina bioodpadu dále zpracovávána, již nedochází. Vzhledem k jeho velkému množství a k technologii zpracování je tedy po odvezení bioodpadu nemožné rozlišit, zda se jedná o sáčky kompostovatelné nebo plastové, tudíž materiál, který obsahuje jakékoliv sáčky, je nepoužitelný pro kompost.

Bioodpad, který na první pohled obsahuje sáčky a další nevhodné složky, není kompostárnou přijat ke zpracování, protože se zpracovatelé snaží o co nejvyšší možnou kvalitu kompostu. Proto je důležité odkládat do hnědých popelnic pouze čistý bioodpad bez sáčků.

Co patří a nepatří do popelnice na bioodpad?

Co patří do popelnice na bioodpad:

• zbytky ovoce a zeleniny, slupky (včetně citrusových plodů)
• čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů
• papírové proložky od vajec
• květiny (BEZ celofánu, šňůrky a květináče)
• tráva, plevel, drny se zeminou
• košťály a celé rostliny, zbytky rostlin
• listí
• větve keřů i stromů
• piliny, hobliny, kůra, štěpka
• seno, sláma
• vychladlý popel ze spalování dřeva

Co nepatří do popelnice na bioodpad:

• maso, masové omáčky, vývary, kosti, kůže
• mléčné výrobky
• vajíčka, včetně skořápek
• zbytky z kuchyní rostlinného původu, které obsahují suroviny živočišného původu (pokrmy z masa, z vajec a mléka)
• zbytky z kuchyní jako prošlé pečivo, těstoviny, knedlíky
• skořápky z ořechů, pecky z ovoce
• jedlý olej a tuk
• zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů
• peří, chlupy, vlasy
• uhynulá zvířata
• kontaminované piliny, hobliny, kůra, štěpka
• nebezpečné odpady
• obalové materiály
• papírové kapesníky, ubrousky

Proč do biopopelnice nepatří skořápky?

Skořápky od vajec jsou odpad živočišného původu, tudíž je na koncovém zařízení - kompostárně nemohou přijmout. Kompostárny mají úřadem schválený provozní řád, který jasně určuje, jaký odpad mohou přijímat.

Závěr

Bioodpad je důležité třídit už v domácnosti a je potřeba se ho zbavovat správným způsobem, aby mohl být předán k dalšímu zpracování (např. do kompostárny nebo bioplynové stanice). Tímto se zamezí ukládání biologicky rozložitelných odpadů na skládky, kde jsou zdrojem skleníkového plynu metanu a výluhů v průsakových vodách.

tags: #biologicky #rozložitelný #odpad #co #to #je

Oblíbené příspěvky:

• Pomoc od Dr. Landy v ekologických otázkách
• Ekologické uchošťoury z bambusu
• Příroda a průmysl v Mostě
• Valašské parky Vsetín
• Dopad lodí na životní prostředí