Kam se likviduje biologický odpad z nemocnice?

Čas od času každý potřebuje lékařskou péči, takže chápeme, že také v nemocnicích a ostatních zdravotnických a veterinárních zařízeních vzniká denně různý odpad. Někdy je to odpad podobný komunálnímu, jindy obsahuje ostré předměty, jako jsou jehly, skalpely, pilky či kleště, a někdy jde také o materiál vysoce infekční, toxický odpad nebo dokonce radioaktivní. Z jejich celkového množství je zhruba 10 % možno označit za vyloženě nebezpečné i podle zákona. EU pokládá tyto odpady za prioritní, a to z důvodu jejich rozmanitosti a komplikovanému složení, z čehož logicky vyplývá i potencionální nebezpečí.

Legislativa a kategorizace odpadů

Co se týká legislativní oblasti, pak nakládání odpady, a to včetně odpadů ze zdravotnických a veterinárních zařízení, řeší zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech a vyhláška č. 383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a také vyhláška č. 93/2016 Katalog odpadů. Nejvíce se pak odpady ze zdravotnictví zabývá vyhláška č. 306/2012 Sb. Nesmíme zapomenout ani na metodiku, kterou vytvořil Státní zdravotní ústav (SZÚ) jako zpracovatel pro zadavatele Technologické agentury České republiky (TAČR). Pro zařazování odpadů používáme vyhlášku č. 93/2016 Katalog odpadů.

V praxi se bohužel často stává, že se odpady ze zdravotní péče zařazují do kategorie nebezpečný odpad a to i bez zjevných nebezpečných vlastností. Tím dochází v České republice ke vzniku většího množství nebezpečných odpadů ze zdravotnictví, než bývá obvyklé v jiných státech Evropské unie. Důvodem je opatrnost původců, kteří raději odpad zařadí jako nebezpečný, než aby nedošlo k názorovým rozporům a konfliktům např. s kontrolními orgány. Přitom se původci drží hesla: „Tím nic nezkazím“. Je to ale pravda? Domnívám se, že není. Uměle tím navyšuji produkci nebezpečných odpadů, ale také finanční objem prostředků na odstranění odpadů.

Katalogové číslo 18 01 03*

Legislativa stanoví, že nebezpečný odpad ze zdravotnictví 18 01 03* smí být shromažďován mimo chladící prostor max. 3 dny. Pokud nejsou odpady chlazené a konstantně udržované v prostředí pod 8 °C, je nutno zajistit vývoz v cyklech, nejlépe pondělí - středa - pátek. Toto časové schéma se jeví u malých a středně velkých zdravotních zařízení jako optimální a to z hlediska dodržení platné legislativy, optimalizace nákladů i logistiky vývozu.

Katalogové číslo 18 01 01

V katalogu odpadů existuje pod číslem 18 01 01 - Ostré předměty. A zákon vám o nich říká toto: musí být shromažďovány odděleně od jiných odpadů. Shromažďovací prostředky a nádoby musí být nepropustné a bez možnosti propíchnutí a zároveň musí být uzavíratelné.

Čtěte také: Zahradničení s dusíkatým vápnem: Průvodce

Odpady pod tímto katalogovým číslem musí být shromažďovány odděleně od jiných odpadů. Tímto katalogovým číslem se označují odpady, jako jsou obvazy, sádrové obvazy, pleny, oděvy na jedno použití a prádlo. Jedná se o vytříděný odpad ze zdravotnických zařízení a provozů jim podobných, který prokazatelně není kontaminovaný infekčním činidlem, to znamená, že není biologicky kontaminován a není kontaminován cytostatiky nebo jinými nebezpečnými látkami.

Třídění a sběr odpadu

Riziko odpadu ze zdravotnictví se snižuje s přijetím kompletního a bezpečného systému třídění, sběru, transportu, shromažďování a likvidace. Jednou z hlavních snah při nakládání s těmito odpady je tedy jejich třídění na místě - jinými slovy separovat odpady nebezpečné od odpadů - bezpečných, chcete-li. Oddělený sběr zdravotnických odpadů není jednoduchá záležitost. A měl by probíhat denně (samozřejmě v závislosti na velikosti zařízení). V non-stop provozech alespoň 1x za 24 hodin, a to za dodržení všech bezpečnostních předpisů, vyhlášek i zákonů. Proto musí mít každé zdravotnické zařízení provozní řád. A v ideálním případě ho i dodržovat. Ano, i v oblasti zdravotnických odpadů jde v první řadě o osobní zodpovědnost.

S tříděním (nebezpečného) zdravotnického odpadu se v ČR započalo někdy kolem roku 2004. V roce 2008 pak byly zavedeny přesné metodické pokyny pro jejich třídění. Nicméně ne všude jsou tyto pokyny plně dodržovány a stává se, že zdravotnický odpad končí ve veřejných kontejnerech na směsný odpad (ať už z důvodu finanční úspory nebo liknavosti). Takto odhozený odpad je velmi nebezpečný zejména pro bezdomovce, kteří se v popelnicích hrabou. Popřípadě pro děti. Jelikož tyto odpady mohou být infekční, není jistě třeba dále rozvíjet, k čemu může dojít.

• Předně je třeba je na místě vzniku separovat do k tomu určených nádob.
• Svoz může zajišťovat jen firma splňující přísné požadavky.
• Přeprava probíhá ve speciálních nádobách.
• Každý odpad má svou určenou nádobu podle své rizikovosti.
• Jedná se o běžné pytle, popřípadě o pytle uložené v jedno a vícevrstvých pevných nádobách.
• Podstatná je zde neprostupnost přepravních materiálů.

Někdy se k odpadům přidává i dezinfekční materiál jako chloramin, chlorové vápno nebo paralformaldehyt. Popřípadě materiál absorpční, jako aktivní uhlí, bavlněná vata, silikagel aj.

Likvidace odpadu

Ze zdravotnických zařízení jsou odpady sváženy speciálními firmami a předávány k další likvidaci. Část odpadů ze zdravotnictví je určena k dekontaminaci. Po dekontaminaci jsou pak tyto odpady považovány za již ne-nebezpečné. U nás se k dekontaminaci prý nejčastěji využívá mikrovlnné dekontaminace a autoklávování. Možností dekontaminace je samozřejmě více. Za finální likvidaci těchto odpadů je považováno jejich spálení (při teplotách vyšších než 1000° C). Dekontaminovaný odpad lze spálit ve spalovně komunálního odpadu. Skládkování většiny odpadů ze zdravotnictví je v ČR zakázáno. V České republice existuje 22 speciálních zařízení ke spalování tzv.

Čtěte také: Jak hnůj prospívá kompostu a úrodě

Evidence odpadů

Protože provozovatelé zdravotnických zařízení produkují odpady, musí vést stejně jako ostatní původci průběžnou evidenci. Pokud přesáhnou zákonné limity v produkci a nakládání s odpady (100 kg nebezpečných nebo 100 t ostatních odpadů), musí podávat Roční hlášení do systému ISPOP, dnes již pouze elektronicky, a to v termínu do 15. 2. Průběžnou evidenci odpadů v mnoha případech vede za praktické lékaře oprávněná osoba, která od původců odpad přebírá k přepravě i k odstranění. Pokud lékaři vznikne povinnost podat Roční hlášení o produkci a nakládání s odpady do ISPOP, potom i tuto povinnost v praxi často oprávněná osoba zajistí např.

Některé centrální nemocnice mají své zdravotní ambulance, střediska a polikliniky pod stejným IČO mimo areál, tedy v jiných částech města nebo v menších obcích. Od nich přebírají odpad do svých shromažďovacích míst v areálu nemocnice, kde vedou evidenci o tomto předání a převzetí. Odpad vykazují jako produkci na provozovnách svého IČO. Předání odpadů mezi provozovnami jednoho subjektu (jednoho IČO) je povolené a eviduje se s využitím kódů nakládání A00 - AN3 v evidenci provozovny původce (ambulance, střediska, polikliniky) a B00 - BN3 v evidenci příjemce (centrální nemocnice).

Pokud by docházelo k úpravě přijatých odpadů, potom se již jedná o zařízení ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. Možné je také přijímání odpadů od jiného IČO, ale v tomto případě také platí, že se bude jednat o zařízení ve smyslu ustanovení §14 odst. 1 zákona o odpadech č. 185/2001 Sb.

Čtěte také: Problém odpadu ze spaloven

tags: #kam #se #likviduje #biologicky #odpad #z

Oblíbené příspěvky:

• Statistické údaje o odpadech a emisích
• Umělý ekosystém: charakteristika
• Podnebí v Česku
• Odhlašování z newsletteru Greenpeace
• Ekologie CZU – Harabis