Zbytky z kuchyně, posekaná tráva nebo třeba shrabané listí - to vše se schová do tajemného slůvka bioodpad. Bioodpad tvoří velký podíl komunálního odpadu.
Bioodpad je biologicky rozložitelný odpad rostlinného nebo živočišného původu, který vzniká především v domácnostech a zahradách. Patří sem například zbytky ovoce a zeleniny, kávová sedlina, čajové sáčky (vyjma plastových pyramidek), posekaná tráva, listí či větve.
Pokud se bioodpad rozkládá ve skládce, vznikají toxické výluhy a uvolňuje se nepříjemný zápach a s ním skleníkové plyny (metan, CO2). Z odpadu, který ve skládce hnije, vznikají toxické výluhy. Bioodpad mění svůj objem, skládka je tím nestabilní, pohybuje se a vzniká riziko porušení izolace skládky, což může vést ke kontaminaci spodních vod.
Bioodpad se dělí na dvě podskupiny:
Když začnete bioodpad třídit, můžete ulevit své peněžence - protože vaše popelnice na běžný komunální odpad bude najednou poloprázdná. Bioodpad je zároveň cennou surovinou.
Čtěte také: Dóza na bioodpad
Pakliže města a obce snižují množství směsných odpadů, a odklonem bioodpadů je možné snížit značné množství, snižují tím i náklady na likvidaci odpadů (poplatky za skládkování). V neposlední řadě plýtváme využitelnou surovinou, která obsahuje cenné látky.
Zbytky rostlinných materiálů se pomocí anaerobních bakterií rozkládají, přičemž vzniká metan, který lze spalovat v bioplynových stanicích (výroba elektřiny, tepla). Z jedné tuny bioodpadu lze vyrobit asi 200 kWh elektřiny a 350 kWh tepla.
Sem tam se vedle modrých, zelených a žlutých kontejnerů na tříděný odpad objevují i hnědé. Právě ty jsou určené pro bioodpad. Patří sem třeba slupky z brambor a další odřezky ze zeleniny, listí, tráva a další rostlinné zbytky ze zahrady.
Podle novely zákona o odpadech, která vešla v platnost na začátku minulého roku, by každý měl mít možnost třídění bioodpadu. Praxe ale může být jiná a záleží vždy na vedení obce. V některých vesnicích nechali starostové přistavit ke každému domu hnědou popelnici, v jiných není hnědý kontejner ani na návsi.
Pozor, pokud se rozhodnete bioodpad třídit, dávejte si pozor, co do hnědé popelnice vhazujete. Do kontejnerů na bioodpad rozhodně nepatří:
Čtěte také: Bioodpad v České republice
Samozřejmě, bioodpad lze proměnit ve skvělý kompost. Pokud zahradničíte, nevzdávejte se ho. Kompost nemusí být jen nevzhledná hromada. Dnes už se prodávají domácí kompostéry, které schováte v koutě zahrady. Když bydlíte ve městě a osadili jste svůj balkon bylinkami a zeleninou, použijte malé kompostéry určené do města.
Nejlevnějším způsobem nakládání s bio materiálem je využívat jej při vzniku na svých zahradách založením vlastního kompostu, protože tak odpad vůbec nevznikne a není třeba nákladně s ním nakládat. Další možností, jak předcházet vzniku bioodpadu, je využíváním kompostéru.
Nejlepším a nejekonomičtějším řešením jak předcházet vzniku odpadů je domácí kompostování. Při něm se bioodpad rozkládá za přístupu vzduchu pomocí bakterií, plísní, kvasinek a dalších živých organismů přímo v místě vzniku.
Jemné části bioodpadu, jako je tráva listí a podobně, lze přímo ukládat do kompostu. Silnější větve (průměru větším než cca 5 mm) je třeba nalámat nebo nasekat, případně rozdrtit (naštěpkovat). Dospodu kompostu patří hrubší a vzdušný materiál, který umožní provzdušnění kompostu a odtok přebytečné vody. Neměl by však chybět i ve vyšších vrstvách (nadrobno nasekané nebo nadrcené větve z prořezávky stromů a keřů, stonky květin,...). Čím pestřejší je skladba materiálu ke kompostování, tím lépe. Materiál ke kompostování dobře promícháme: vlhké se suchým, porézní materiál s hutným, „zelené s hnědým“ = dusíkaté s uhlíkatým. Dusíkaté jsou: tráva mladá (krátká seč), králičí trus, drůbeží trus. K rychlejšímu nastartování tlení můžeme přimíchat zralý kompost, případně chlévský hnůj. Přidáním zeminy se organická hmota naváže na jílovité minerály, čímž vzniká vysoce kvalitní humus. Pravidelně kontrolujeme správnou vlhkost kompostu.
Správně založený kompost se začne do dvou dnů po založení zahřívat na teplotu přes 50 °C. Tato tzv. horká fáze může trvat několik dní, ale i několik týdnů. Po dosažení maxima teplota pozvolna klesá. Vlivem intenzivního tlení si materiál sedá a snižuje se i možný přísun vzduchu. Hromadu proto po 1 až 2 měsících přehodíme a znovu promícháme (nemusí být zapotřebí u uzavřených kompostérů).
Čtěte také: Testujeme koše na bioodpad
S bioodpadem lze nakládat několika způsoby.
Směsný komunální odpad je tvořen až 41 % biologicky rozložitelnou složkou (dle celorepublikového průzkumu).
Třídění bioodpadu je důležité pro ochranu životního prostředí a efektivní využití cenných surovin. Správným tříděním a kompostováním můžeme snížit množství odpadu na skládkách, produkovat kvalitní hnojivo a přispět k udržitelnějšímu životnímu stylu.
tags: #bioodpad #je #komunalni #odpad #co #to