Co je bioodpad v komunálním odpadu?


04.03.2026

Významnou položkou z komunální sféry jsou bioodpady (BRKO). Patří především bioodpady z domácností a údržby zeleně.

Definice a druhy bioodpadu

Podle informací na www.ekodomov.cz je bioodpad zkrácený název pro biologicky rozložitelný odpad. Bioodpadem, respektive biologicky rozložitelným odpadem, se dle zákona č. 185/2001 Sb. rozumí jakýkoliv odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu.

Bioodpady nebo také tzv.:

  • BRO: biologicky rozložitelné odpady - všechny kompostovatelné odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství, z výroby a zpracování potravin.
  • BRKO: biologicky rozložitelné komunální odpady - odpady z domácností a jim podobné odpady z živností, úřadů i průmyslu.

Biologický odpad, který je většinovou složkou BRKO (po vyčlenění papíru, textilu apod.), lze podle Zelené knihy o bioodpadech v EU rozdělit na dvě hlavní skupiny, které jsou kompostovatelné - zahradní odpad (tráva, listí, větve apod.) a kuchyňský odpad, tedy odpad z domácností.

Existují různé druhy bioodpadu a společně s tím i různé způsoby jeho zpracování. Máme bioodpady ze zeleně, z obecních i soukromých pozemků, které se buď kompostují, mohou se ale také energeticky využívat. Dále máme odpady z kuchyní. I v tomto případě se jedná o celkem dobře kompostovatelné odpady, pokud jde o rostlinnou složku. Kuchyňské odpady mohou zahrnovat i živočišné složky, které jsou nejen z hlediska fyzikálně chemického, ale i legislativního, trochu složitější na zpracování a kladou na zpracovatele přísnější požadavky.

Čtěte také: Dóza na bioodpad

Co patří do bioodpadu?

  • zbytky ovoce a zeleniny, slupky (včetně citrusových plodů)
  • čajové sáčky, kávová sedlina včetně papírových filtrů
  • papírové proložky od vajec
  • květiny (BEZ celofánu, šňůrky a květináče)
  • tráva, plevel, drny se zeminou
  • košťály a celé rostliny, zbytky rostlin
  • listí
  • větve keřů i stromů
  • piliny, hobliny, kůra, štěpka
  • seno, sláma
  • vychladlý popel ze spalování dřeva

Co nepatří do bioodpadu?

  • maso, masové omáčky, vývary, kosti, kůže
  • mléčné výrobky
  • vajíčka, včetně skořápek
  • zbytky z kuchyní rostlinného původu, které obsahují suroviny živočišného původu (pokrmy z masa, z vajec a mléka)
  • zbytky z kuchyní jako prošlé pečivo, těstoviny, knedlíky
  • skořápky z ořechů, pecky z ovoce
  • jedlý olej a tuk
  • zvířecí trus, moč a hnůj jako podestýlka domácích zvířat včetně exkrementů
  • peří, chlupy, vlasy
  • uhynulá zvířata
  • kontaminované piliny, hobliny, kůra, štěpka
  • nebezpečné odpady
  • obalové materiály
  • papírové kapesníky, ubrousky

Proč třídit bioodpad?

Tříděním bioodpadů dochází k tomu, že klesá množství SKO, čímž se snižuje množství skládkovaných odpadů. Pro obce to ve výsledku znamená nižší výdaje za skládkování. Zároveň je to posouvá k plnění stanovených třídicích cílů. Přehlédnout nemůžeme ani fakt, že při rozkladu bioodpadů uniká na skládkách metan, který je nebezpečný skleníkový plyn.

Bioodpad by se měl od roku 2025 zcela přestat skládkovat a měl by být maximálně využit. Protože nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Bioodpad je navíc jediným druhem odpadu, který lze v domácích podmínkách snadno kvalitně zrecyklovat a přeměnit na cenné organické hnojivo.

Pokud se biologické zbytky stanou součástí směsného komunálního odpadu, mizí ve spalovně, kde vzhledem k vlhkosti dusí spalovací proces a v podobě CO₂ se vracejí do atmosféry. Co vytřídíme do hnědé popelnice, se stává bioodpadem. Ten se pak průmyslově zpracovává - v kompostárnách nebo bioplynových stanicích.

Možnosti zpracování bioodpadu

Právě díky oddělenému sběru je možné bioodpady správně využívat a nakládat s nimi ekologičtěji, jelikož se pak mohou zpracovat v kompostárnách nebo bioplynových stanicích. Pokud se v bioplynové stanici nezpracují na elektrickou energii, teplo a biometan, mohou se z kompostáren v podobě kompostu vracet do půdy, zlepšovat její vlastnosti, zadržovat v půdě vodu a navyšovat organickou hmotu.

Z hlediska obecného nakládání s odpady, tedy i s bioodpadem, se uplatňuje obecně platná hierarchie pro nakládání s odpady, která se opírá o principy environmentální udržitelnosti. Největší preference v přístupu k odpadům patří prevenci vzniku odpadu.

Čtěte také: Bioodpad v České republice

Metody zpracování bioodpadu

  • Kompostování
  • Anaerobní digesce (bioplynové stanice)
  • Energetické využití (spalovny)

Třídění bioodpadu v domácnosti

Chcete doma třídit bioodpad? Pak se vám budou hodit některé rady a tipy, jak nad tříděním bioodpadu uvažovat. Její volba by měla být ovlivněna tím, kolik bioodpadu vyprodukujete, ale neméně důležitým faktorem je také to, jak často jste ochotni jej vynášet. A to samozřejmě často ovlivňuje vzdálenost nádob pro sběr vytříděného bioodpadu. Nejsnadnější cestou je nákup nádoby, která vám bude nejvíce vyhovovat. Na trhu jich je celá řada.

Kam odkládat bioodpad v domácnosti?

  • Sklenice s víčkem
  • Plastové nádoby (kyblíky, koše)
  • Nádoby na papír

Podle jejich vyhodnocení pak obce mohou na svém území rozmístit hnědé popelnice, menší obce pak třeba zvolí větší kontejner, jiné mají veřejnou kompostárnu nebo sběrný dvůr, kde můžeme bioodpad vytřídit. Od roku 2015 platí prováděcí vyhláška k novele zákona o odpadech, která ukládá obcím povinnost zajistit pro domácnosti místa pro odkládání vyprodukovaných bioodpadů každoročně v měsících od 1. dubna do 31. října. Při třídění bioodpadu se řiďte samolepkami na kontejnerech v dané obci.

Legislativa a bioodpad

Směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů ze dne 26. dubna 1999 má za cíl předcházet nebo maximálně omezit negativní dopady skládek na povrchové vody, podzemní vody, půdu, ovzduší a lidské zdraví. Směrnice také požaduje omezení skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů v letech 2006, 2009 a 2016 na úroveň 75 %, 50 % a 35 % produkce roku 1995.

Rámcová směrnice EU o odpadech požaduje, aby byl biologický odpad do 31. prosince 2023 separován a recyklován u zdroje nebo aby byl zajištěn jeho oddělený sběr a bylo zajištěno, že nedojde k jeho smíchání s jinými druhy odpadu. Od roku 2027 se kompost získaný ze směsného komunálního odpadu navíc nebude moci započítávat již ani do plnění recyklačních cílů stanovených pro komunální odpad.

Zkušenosti měst a obcí s bioodpadem

Například v Šumperku mají již několik let zavedeny nádoby na potravinový odpad. Město rozdalo kyblíky, do kterých mohou lidé ukládat potravinový odpad a následně vynášet do kontejneru. Bioodpad je pak zpracován v místní bioplynové stanici. Další příklady bychom nalezli v Teplicích, Opavě nebo v Olomouci.

Čtěte také: Testujeme koše na bioodpad

Město Kopřivnici v letošním roce pokračuje s distribucí tzv. biokyblíků, čili malých nádob na sběr bioodpadu. Zahrádkáři proces kompostování znají a používají ho, takže kdo má kousek zahrady, má většinou i svůj kompostér. Kdo zahradu nemá, může bioodpady dávat do komunitních kompostérů umístěných před bytovými domy. Jde o uzavřenou soustavu boxů, kde v bioodpadu žijí žížaly, které ho rozkládají na humus.

Praxe v Evropské unii

Hlavní města států EU podle zavedených systémů nakládání s bioodpadem lze rozdělit do tří skupin. Do první patří ty, které dodržují hierarchii nakládání s odpady a principy oběhového hospodářství ještě před zavedením recyklačních a skládkových limitů výše uvedenými směrnicemi. Bioodpad zpracovávají kompostováním, anaerobní digescí nebo kombinací obou.

Do druhé skupiny řadíme města, která zavedla třídění až na základě požadavků právních předpisů EU. Například Londýn plní limity pomocí energetického využívání, které, na rozdíl od první skupiny hlavních měst, v poslední době stoupá. Sběr tříděného odpadu řeší pomocí pytlového nebo nádobového sběru „door to door“, nicméně není plošně zaveden pro celé město. Stejně tak i v Lisabonu je již od roku 2005 bioodpad separován pouze od třetiny obyvatel, není možnost odevzdat bioodpad ve sběrném dvoře a přednostně jsou za úplatu obslouženi podnikatelé.

Ve třetí skupině jsou města Talin, Budapešť, Bukurešť, Sofie, Athény, Dublin, Valletta, Záhřeb, Varšava, Vilnius, Bratislava, která, stejně jako celé jejich státy, mají se splněním limitů stanovených předpisy EU velké problémy. Jako příklad za všechny lze uvést Madrid, který celkově recykluje pouze 19,6 % KO a odděleně sbírá pouze plast, kov a nápojový karton systémem „door to door“.

tags: #bioodpad #v #komunalnim #odpadu #co #to

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]