Příroda Bruntálska: Bohatství a Výzvy

Příroda Bruntálu je výsledkem kultivované práce mnoha generací, geologických poměrů a drsných klimatických podmínek. Bruntál spadá do moravskoslezské oblasti Českého masívu, jehož součástí je Bruntálská vrchovina, která se dotvářela ve třetihorách a čtvrtohorách. Horotvornými procesy byl Český masív rozlámán na kry. Podél některých vzniklých hlubokých zlomů došlo koncem třetihor k výstupu láv a sopečné činnosti, která vytvořila podobu bruntálského reliéfu tak, jak je známa dnes - tektonicky zdvižený, zarovnaný povrch, který má charakter plošiny, nad který ostře vystupuje neovulkanický stratovulkán Uhlířský vrch (672 m n.m.).

Uhlířský vrch: Unikátní Přírodní Památka

Při explozích stratovulkánu docházelo střídavě k explozím a výlevům. Lávový proud Uhlířského vrchu, který vytékal volně z kráteru sopky, je tvořen olivinickým nefelinitem a olivinickým čedičem až nefelinickým bazanitem. Při explozích byla z kráteru láva vyvrhována, po utuhnutí dopadala na zem v podobě nejrůznějších sopečných vyvrženin (pyroklastik). Projevem sopečné činnosti byla i exploze značného množství sopečného popela.

Dnes je tento unikátní přírodní výtvor Uhlířský vrch chráněn jako přírodní památka na rozloze 4,7 ha. Předmětem ochrany je vrchol vulkánu a řez stěnou sopečného tělesa, odkrytý lomovou činností s velmi dobře patrnou strukturou sopečných uloženin v ojedinělém profilu. Lokalita je významná i vegetací vázanou na sopečný substrát a v regionálním srovnání na velmi teplý biotop. Rostou zde např. rozchodník (Sedum acre), jetel (Trifolium arvense), bělolist rolní (Logfia arvensis), tařice kališní (Alyssum alyssoides), záraza (Orobanche elatior) apod.

Na území přírodní památky byl v roce 2005 zdokumentován výskyt 520 druhů motýlů, což odpovídá asi 15% druhového bohatství fauny motýlů naší republiky (Kuras, 2005). V témže roce zde bylo v rámci podrobného ornitologického průzkumu zaznamenáno 63 druhů ptáků, z toho 28 druhů přímo na území přírodní památky hnízdí např. ťuhýk obecný (Lanius collurio), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), cvrčilka říční (Locustella fluviatilis), lejsek šedý (Muscicapa striata), pěnice pokřovní (Sylvia currura) a 12 druhů hnízdí v bezprostředním okolí např. Přes území přírodní památky vede trasa nové naučné stezky.

Lesy a Zvěř Bruntálska

Z kdysi těžko přístupného bukového pralesního hvozdu nezůstaly v bruntálských lesích žádné fragmenty. V lesích navazujících na Bruntál je dominantní 4. výškový vegetační stupeň, dnes už se smrkovým hospodářstvím stanovišť středních poloh. Z původních velkých savců vázaných na pralesní hvozdy dnes zbyla v okolních lesích jen zvěř srnčí, černá a vysazená mufloní. Ve volné přírodě můžeme potkat zajíce, jezevce, lišku, kuny, lasice a lze spatřit i nepůvodní druh psíka mývalovitého. Na vodní toky vázané druhy ondatru a reintrodukovanou vydru říční.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Vodní Toky a Plochy Bruntálu

Bruntál se může pochlubit množstvím vodních ploch a toků. Nejvýznamnějším tokem a největší vodní osou Bruntálu je Černý potok. Pramení na lesní louce v podhůří Jeseníků. Do města vtéká od Starého Města, lemuje městský park a po 2,5 km Bruntál opouští u bývalého lomu u Marburku. Z důvodu povodňové ochrany je tok v zastavěném území opevněn. Ve vodách Černého potoka se daří spoustě ryb. Žijí v něm zejména pstruh potoční, jelec proudník, ale i chráněné druhy jako vranka obecná, střevle potoční, mihule potoční. Na břehu potoka je možné pozorovat i vzácného ledňáčka říčního.

Přibližně 1 km severozápadně od města pramení Bukový potok, který vtéká do Bukového rybníka. V části toku nad rybníkem lze spatřit mřenku mramorovou, pstruha potočního a při troše pozornosti i raka říčního. V Bukovém rybníce však jeho vody nekončí, po krátké cestě Bruntálem zaniká ve vodách Černého potoka u nedalekého městského parku.

Bukový Rybník ("Balaton")

Bukový rybník leží asi kilometr severozápadně od Bruntálu. Je znám spíše pod lidovým názvem „Balaton“. Byl vybudován na přelomu 60. a 70. let minulého století a leží na soutoku dvou potoků. Jedním je již zmíněný Bukový a druhým je Dubový potok. Díky vypouštění a odbahnění bylo možno zřetelně pozorovat soutok těchto dvou potoků na dně „Balatonu“. Rozloha rybochovného Bukového rybníka je 8,5 ha. Žije v něm spousta druhů ryb jako například kapr obecný, candát obecný, cejn velký, plotice obecná.

Druhým přítokem Bukového rybníku je Dubový potok. Jeho vody však z rybníka nikam nepokračují, vlévají se na dně „Bukového rybníku“ do Bukového potoku. Z rybářského hlediska není nijak významný, ale v jeho samotném okolí můžeme vidět vzácné rostliny jako například suchopýr pochvatý nebo upolín nejvyšší.

Kobylí Potok a Rybník

Západně od Bruntálu - asi 4,5 km - je prameniště Kobylího potoku. Od prameniště teče zamokřenými loukami s porostem olší a vrb. Hlavně v této části v něm žije pstruh obecný a mřenka mramorovaná. Do města Bruntálu podtéká pod silnicí vedoucí do Rýmařova, pokračuje ještě asi 1,5 km městem a svou pouť končí ve vodách Kobylího rybníka.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Kobylí rybník s malým ostrůvkem uprostřed vodní plochy je známým střediskem bruntálských rybářů. Kobylí potok není jediný přítok Kobylího rybníku. Druhým přítokem je Vodárenský potok. Rozloha Kobylího rybníku jsou téměř 2 hektary. I když je menší než rybník Bukový, je stejně bohatý na rybí společenství.

Vodárenský Potok

Vodárenský potok pramení západně od města. Je dlouhý asi 3 km, protéká pod Uhlířským vrchem a částečně i lesem na jeho svahu. Přes areál bývalé vodárny a pár malých tůní, které si vytvořil, mizí ve dvou šachtách na Uhlířské ulici a po půl kilometrovém putování podzemím dotuje Kobylí rybník. Okolí Vodárenského potoku má zajímavou historii. Od roku 1898 je v muldě potoka zbudována 750 m dlouhá jímací štola. Pod Uhlířským vrchem bylo postaveno přibližně 10 pramenišť. Dodnes je v lesíku stále dochovaný „Václavův pramen“. Spolu se „Schneiderovým pramenem“ jsou od jímací štoly nejvzdálenější. O několik metrů níže najdeme „Pramen na Vrchu“. Voda ze všech pramenů byla sváděna do jímací štoly. V její blízkosti dodnes stojí několik revizních šachet, k tomu ještě dvě hlubokovrtané a jedna centrální studna.

Vodní Dílo Slezská Harta

S městem Bruntál je spjato i vodního dílo Slezská Harta, vždyť na jeho pravém břehu leží místní část Bruntálu - Karlovec. Výstavbou nádrže (1987 - 1997) bylo zaplaveno údolí Moravice a Černého potoka v délce cca 16,5 km, šířka záplavy je 1,7 km, celková zatopená plocha představuje 943 ha. Výstavbou nádrže zanikla celá řada nejrůznějších ekosystémů a vznikl nový. Nová vodní plocha se stala útočištěm mnoha druhů vázaných na vodní plochy včetně avifauny.

Odkaliště OSRAM

Na severovýchodním okraji Bruntálu, za stávajícím areálem fy OSRAM, jsou vodní nádrže, které dříve sloužily jako odkaliště. V letech 2004 - 2006 proběhla rekonstrukce velké vodní nádrže, která spočívala v odtěžení kontaminovaných kalů z nádrže a rekonstrukci hráze tak, aby odpovídala jejímu případnému budoucímu sportovně rekreačnímu využití. Nádrž byla doplněna o vypouštěcí objekt a bezpečnostní přeliv.

Lom u Marburku

V jihovýchodní části města, vedle Černého potoka, se nachází zajímavá lokalita Lom u Marburku. Jde o zbytek bývalého břidlicového lomu, ve kterém je těžba ukončena. Na jeho dně vznikl malý nenápadný mokřad s hustým porostem rákosu. Toto místo je zajímavé především proto, že zde žije vzácný čolek velký a čolek obecný. V jarní 3 až 4 měsíční „vodní fázi“ dochází k páření a kladení vajíček. Dospělí čolci po období páření opouštějí vodu a žijí na souši pod kameny, padlým dřevem nebo v mechových porostech. Z důvodu výskytu čolka velkého byla tato lokalita navržena do soustavy Natura 2000, ale Rozhodnutím Komise v roce 2007 byla ze seznamu vyřazena.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

Městská Zeleň a Parky

Město Bruntál má celou řadu významných ploch zeleně. Jsou to zejména nejrůznější parky.

Zámecký Park

Zelenou oázou v centru města je zámecký park. Jeho vývoj úzce souvisí s historickým vývojem bruntálského hradu a pozdějšího zámku. Na přelomu 16. a 17. století byla zřízena zámecká zahrada, v 18. a 19. století se ze zahrady postupně stával park. Dřívější rozsáhlé květinové záhony byly nahrazeny volnými plochami trávníků a byly zde vysázeny domácí i cizokrajné dřeviny. Dnes má park více než 50 druhů stromů a keřů. Jsou to především javor klen, lípa srdčitá, buk lesní, smrk ztepilý, dub letní. Ze Severní Ameriky pochází tsuga kanadská,známá spíše pod názvem jedlovec kanadský. Dále v parku roste topol černý a borovice černá.

Městský Park ("Antonpark")

Další velmi významnou plochou je městský park. První zmínky o jeho vzniku se datují k roku 1830, kdy jej nechal založit velmistr arcivévoda Anton Viktor. Dlouho byl park také přezdíván „Antonpark“. Nachází se na levém břehu Černého potoka. Park má přírodně - krajinářský charakter. Okolo roku 1900 byl park rozšířen západním směrem. Byly v něm vybudovány „Sluneční lázně“, které stávaly na místě dnešního koupaliště. V parku převažují listnaté stromy, jehličnaté tvoří převážně obvodový pás. Najdeme zde lípy srdčité, javory mléče, jasany, břízy, duby, smrky. Západní část parku má přírodní charakter, která postupně přechází do volné krajiny směrem do podmáčené nivy Černého potka.

Riegrovy Sady

Na ulici Pod Lipami, směrem k Uhlířskému vrchu jsou Riegrovy sady. Menší parčík, který byl v červnu v roce 1933 vysázen pod záštitou tehdejšího Okrašlovacího spolku. V rámci nouzových prací, dnes bychom řekli veřejně prospěšných prací, jej vysadili mladí nezaměstnaní kolem ostrohu lidově zvaného, „šibeniční vrch“. Dnes v něm roste na 120 stromů a keřů např.

O málo větší je parčík mezi Zeyerovou a Brožíkovou ulicí - blízko dnešní městské knihovny pod hřbitovem. Silných a mohutných stromů tam napočítáme téměř stovku. V roce 1921, za působení starosty Aliose Plischkeho, byl založen park navazující na městský hřbitov. Byl založen na místě původního parku založeného v roce 1890 a vykáceného v roce 1920. V přední části parku je umístěn památník k osvobození města Bruntálu 7.

Nesmíme zapomenout ani na významný zbytek parku na pozemku parc.č. 1939 v místní části Kunov, který byl pravděpodobně založen počátkem 19 století a který je zaregistrován jako významný krajinný prvek.

Zvláště Chráněná Území

Součástí Bruntálu jsou dvě zvláště chráněná území: Již zmíněná přírodní památka Uhlířský vrch a přírodní rezervace Kunov, která leží v místní části Kunov. Ta byla vyhlášena v roce 1989 (k.ú. Skrbovice, Nové Heřminovy) na rozloha 4,58 ha. Téměř přirozený lužní porost leží na břehu slepého ramene řeky Opavy. Hlavním předmětem ochrany je výskyt kapradiny pérovníku pštrosího.

Památné Stromy

Velmi cennou složkou zeleně rostoucí mimo les jsou památné stromy. Podle zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb. V Bruntále byl prozatím vyhlášen 1 památný strom a 1 stromořadí.

V roce 2004 byl do seznamu památných stromů Ústředního seznamu ochrany přírody a krajiny zapsán překrásný dub letní (Quercus robur). Roste na louce po pravé straně zadní cesty na Uhlířský vrch (směrem od silnice Bruntál - Rýmařov). Dub má obvod kmene 479 cm. Mohutná koruna má šířku 19 m, přitom dub samotný dosahuje výšky jen 14,5 m.

Lipová Alej na Uhlířském Vrchu

Lipová alej na Uhlířském vrchu patří k unikátním dílům tvorby barokní krajiny, a to i ve srovnání s jinými krajinářskými prvky obdobného typu v naší republice. Čtyřřadá kočárová lipová alej byla vysazena v letech 1766 - 1770 podél cesty od Bruntálu k baroknímu poutnímu kostelu Panny Marie Pomocné. V letech 1885 až 1889 byla prodloužena navazující javorovou alejí až ke Kobylímu rybníku.

Místní podmínky jsou na Uhlířském vrchu pro lípy extremní. Lípa se zde v nadmořské výšce 594 - 672 m n.m. nachází na samém okraji svého možného rozšíření. Půdy vznikly na podloží tvořeném vrstvami sopečného popela. Jsou tedy suché, propustné, výhřevné, málo úživné a mělké. Na stromy působí průběžně silné větry, mohutná sněhová pokrývka, námraza. Vyrostly tak mnohdy bizarní stromy s pokroucenými kmeny a nepravidelnými korunami.

V roce 1973 byla lipová alej prohlášena chráněným přírodním výtvorem, od roku 1992 je zařazena do kategorie stromořadí památných stromů. V roce 1993 se navíc stala součástí nemovité kulturní památky areálu kostela Panny Marie Pomocné ve smyslu zákona o státní památkové péči. K dnešnímu dni se v aleji z původních 350 alejových stromů nachází jen 273.

Izolační Zeleň na Nádražní Ulici

Zodpovídá: RNDr. Jednou z nejzatíženějších lokalit je přitom Nádražní ulice, která je jedním z hlavních dopravních koridorů města. Je propojením hlavních tahů automobilové dopravy v regionu v rozsahu silnice ve směru Hradec Králové - Ostrava a silnice směrem k hraničnímu přechodu Vysoká - Bartultovice a dále směrem do Polska. Celkové zatížení této komunikace, denní i noční, vzrostlo v souvislosti s otevřením hraničního přechodu Vysoká - Bartultovice ale i v návaznosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Nádražní ulice je lemována panelovými bytovými domy, areálem nemocnice, budovou polikliniky a budovou městského úřadu. Obyvatele ulice obtěžuje nadměrný hluk způsobovaný především projíždějícími kamiony.

Zbavit obyvatele ulice nadměrného hluku se snaží bruntálská radnice. K tomuto účelu se úředníci rozhodli využít především takzvané izolační zeleně. Tak se úředně nazývají stromy a keře, které kromě toho, že lahodí oku, tvoří také jakousi plně funkční protihlukovou bariéru. Dřívější zeleň, ostatně velmi sporadická, v tomto prostoru však neplnila ani funkci estetickou - oku rozhodně neladila, natož izolační a protihlukovou. Nepravidelná řádka neduživých keříků nemohla v žádném případě hluku zabránit.

„Výsadba izolační zeleně byla rozdělena do čtyř etap a veškeré práce probíhaly podle předem zpracované studie. První byla Svah Hradčany, která byla realizována z prostředků vyčleněných rozpočtem města pro rok 2006, prostřednictvím odboru správy majetku města jako plnění náhradní výsadby,“ vysvětlila Blanka Skřivánková z bruntálské radnice.

Následovala druhá etapa - svah nad parkovací plochou nemocnice. I ta proběhla v roce 2006, ale z prostředků Ekologického fondu města Bruntálu, který spravuje odbor životního prostředí a zemědělství. Prostředky na tuto akci z větší části získalo město na základě smlouvy o provedení náhradní výsadby od firmy Fastav Development, jako částečnou náhradu za dřeviny pokácené v areálu bývalé továrny Moravolen. Zbývající část této etapy byla financována z pokut a poplatků uložených na úseku životního prostředí, které jsou příjmem ekologického fondu.

Třetí etapa - ulice K. H. Máchy. Ta spočívala ve výsadbě javorů klenů a podoba této plochy je konečná. Tato etapa byla orgánem ochrany přírody uložena postupně žadatelům o povolení kácení jako náhradní výsadba.

Záchrana Labutě s Plastovým Kroužkem

Bruntál - Už několik žádostí o odchycení a záchranu labutě, která si na krk navlékla plastový kroužek, dostal odbor životního prostředí bruntálské radnice. „Jedná se o labuť, která má na krku límcovou značku z Kroužkovací stanice Národního muzea Praha. Národní muzeum je členem Evropské unie pro kroužkování ptáků EURING, založené již v roce 1963,“ vysvětlila Blanka Skřivánková z odboru životního prostředí.

Kroužkování ptáků pomáhá vědcům objasnit stěhování a tahy ptáků, jejich zimování, některé další detaily z ptačí biologie - například. "Pokud někdo najde uhynulého ptáka s kroužkem, měl by zaslat kód z kroužku Kroužkovací stanici Národního muzea Praha. Přestože labuť velká není zvláště chráněný druh živočicha, je obecně chráněna podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Je zakázáno úmyslné poškozování nebo ničení hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd a úmyslné vyrušování těchto ptáků.

Výstavba Větrných Elektráren

Výstavba větrných elektráren se stává na Bruntálsku stále ožehavějším tématem. Sloupy s vrtulemi by navíc nestály jednotlivě, ale v takzvaných větrných parcích, které představují až deset větrných elektráren v jedné lokalitě nedaleko od sebe. Koncem minulého měsíce například odmítli výstavbu elektráren zastupitelé v Tvrdkově na Rýmařovsku. Zde měly dokonce údajně elektrárny stát na území přírodního parku Sovinecko. Před několika dny se větrnými elektrárnami zabývali také zastupitelé v Břidličné, kteří potvrdili platnost svého usnesení z 11. října předloňského roku. Odbor životního prostředí radnice v Bruntále vydal minulý týden závazné nesouhlasné stanovisko k výstavbě větrných elektráren v Široké Nivě. Moravskoslezský kraj nechal vypracovat studii, která se týká výstavby větrných elektráren na území kraje a bruntálský městský úřad ji pak ještě nechal podrobněji rozpracovat na svůj region. Z této studie jednoznačně vyplývá, že území Jeseníků a Bruntálska je pro větrné elektrárny v naprosté většině nevhodné.

tags: #blanka #skrivankova #příroda #bruntálska

Oblíbené příspěvky:

• CNG a emise CO2
• Ochrana přírody s NET4GAS
• Nákupy v Jablonci
• Udržitelnost a obchody v ČR
• Bioodpad ve Znojmě