Blatouch bahenní je rostlina přizpůsobená pro život v blízkosti vod.
Dle dat z Masarykovy univerzity, kdy bylo vyhodnoceno celkem 157 biotopů, patří k nejohroženějším typům prostředí rašeliniště, mokřady a vodní toky. V poslední době však ochránci přírody čím dál častěji vyzývají nejenom k ochraně daných rostlin, ale také celých biotopů, tj. typů životního prostředí, kde jednotlivé druhy žijí. Naopak nejlépe na tom jsou biotypy křovin, skal a sutí.
Území Sedmihorského mokřadu leží v nejstarší části CHKO Český ráj. Je pozoruhodným mokřadním biotopem s bohatou druhovou pestrostí, v níž vyniká zejména avifauna; mj. zde hnízdí početná populace modráčka středoevropského (Luscinia svecica cyanecula). V současnosti je mokřad ukázkovým příkladem sukcesní plochy se samovolným vývojem. Krajinu tvoří vlhké louky s rozlehlými rákosinami a porosty orobince, malými lesíky a roztroušeně rostoucími podmáčenými vrbami.
V minulosti si meandrující Libuňka razila cestu pravidelně sečenými loukami, které často zaplavovala. Ve druhé polovině 20. století však došlo k deformaci toku a malebné meandry byly napřímeny. Stejně jako jiné toky byla Libuňka obehnána po obou stranách dlouhými zpevňovacími kládami. V oblasti Sedmihorského mokřadu i na některých jiných lokalitách proběhly ve jménu zintenzivnění socialistického zemědělství pokusy o odvodnění. Na místě byly vykopány odvodňovací příkopy a do země zasazeny odvodňovací tubusy.
Naštěstí se ani přes tyto zásahy nepodařilo území odvodnit a následně se zde téměř přestalo hospodařit. Sečení luk probíhalo už jen velmi zřídka nebo vůbec. Poslední záměr úplného zničení lokality novým odvodněním v rámci tzv. náhradních rekultivací byl odvrácen na konci 80. let 20. století.
Čtěte také: Rizika mobilních aplikací a Wi-Fi
Rostlinstvo Sedmihorského mokřadu je rozmanité, větší souvislé plochy tvoří rákos obecný, orobinec širokolistý, různé druhy ostřic, v menší míře pak porosty kopřiv, sadce konopáče (Eupatorium cannabinum), řeřišnice hořké (Cardamine amara) a rostliny z čeledi lipnicovitých. Keřové patro je zastoupeno různými druhy vrb, střemchou a bezem černým, stromové pak náletovými dřevinami, zejména břízami, olšemi či jasany. Můžeme zde nalézt také nálety z památné lipové aleje.
Mokřadní biotop poskytuje hnízdiště celému spektru druhů všech živočišných tříd od hmyzu až po menší savce. Nejvíce jsou zde zastoupeni ptáci, obojživelníci a pro ně nezbytný vodní hmyz. Z vodního hmyzu lze například jmenovat potápníka vroubeného, poblíž bahnitých ploch se naskýtá možnost pozorovat různé druhy vážek, šídel nebo šidélek.
Obojživelníků je tu celá řada: skokani hnědí (Rana temporaria) a zelení (Pelophylax esculentus), ale i blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus) nebo rosnička zelená (Hyla arborea). Lze říci, že Sedmihorský mokřad je malou ptačí oblastí: bylo zde zaznamenáno již 130 druhů ptáků, z nichž asi čtvrtina tu hnízdí a nemalý počet z nich patří k ohroženým a silně ohroženým druhům.
Kritériovým druhem této oblasti je pěvec z čeledi drozdovitých ptáků, slavík modráček středoevropský (Luscinia svecica cyanecula). Modráček byl na místě zjištěn poprvé v roce 2008 a jeho hnízdní populace se na lokalitě rok od roku zvyšuje. Na Sedmihorském mokřadu v současnosti hnízdí početná populace slavíků modráčků, pro něž je lokalita ideálním prostředím.
Pozoruhodný Sedmihradský mokřad si zaslouží náležitou péči, na jejímž konci by mohlo být vyhlášení minimálně nejpestřejší jihovýchodní části mokřadu přírodní památkou. Bylo by ku prospěchu věci, kdyby se podařilo přivést mokřad a jeho okolí do stavu, ve kterém se nacházel před odvodněním na konci 20. století. Nejvýraznější změny by si zasloužila jeho severozápadní část, která je tvořena sušší rákosinou provázanou silně přemnoženým svlačcem rolním a obehnaná po celé délce odvodňovacím příkopem. Vhodným řešením by bylo vybudování mělkého rybníku s bohatým příbřežním porostem o rozloze přibližně 0,12 ha.
Čtěte také: Ohrožení orangutani: Podrobná analýza
Důležitým bodem prací by měl být také návrat meandrů na říčku Libuňku minimálně v úseku Sedmihorky-Pelešany. Sedmihorský mokřad by bylo dobré obohatit o další tůňky a vlhké louky pravidelně sekat. Stromové patro by mohlo být obohaceno o další druhy dřevin, například o javory babyky nebo duby letní.
Zvláště chráněné druhy rostlin definuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění (ZOPK), zvláštní, přísnější ochranu. Na stránkách Ministerstva životního prostředí naleznete kompletní seznam chráněných rostlin a živočichů.
Existují celkem tři kategorie ochrany rostlin, dělíme je na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Kriticky ohrožené druhy rostlin jsou bezprostředně ohroženy vyhynutím. Přežívají jen v několika lokalitách a je jich celkově malý počet. Silně ohrožené druhy jsou početnější, ale platí, že jejich množství prudce klesá. Patří mezi vzácné rostliny. Ohrožené druhy rostlin jsou početné, ale jejich množství poslední dobou klesá, proto je třeba je chránit. Pokud daný druh nebyl spatřen na našem území 50 a více let, hovoříme o vyhynulých rostlinách. Pak ještě existují tzv. nezvěstné rostliny, ty se vyznačují tím, že žádný jejich zástupce nebyl v pro ně typických lokalitách spatřen již delší dobu, ale tato doba nepřesáhla 50 let.
Obojživelníci, jak už jejich název napovídá, jsou zvířata dvou živlů - země a vody. Většina našich druhů žab a čolků tráví podstatnou část svého života v suchozemském a mokřadním prostředí a vodu vyhledávají pouze v době rozmnožování.
Čtěte také: Jak se chránit při práci s křovinořezem
tags: #blatouch #ohrožený #druh #ochrana