Boj proti znečištění ovzduší: Metody a strategie

05.03.2026

Zelená dohoda pro Evropu popisuje, jakým způsobem učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent.

Ústředním prvkem Zelené dohody je strategie "od zemědělce ke spotřebiteli", která se komplexně zabývá problémy udržitelných potravinových systémů a uznává neoddělitelnou vazbu mezi zdravím lidí, společnosti a planety. Tato strategie je ústředním prvkem agendy Komise zaměřené na dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN.

Všichni občané a provozovatelé napříč hodnotovými řetězci v EU i mimo ni by měli mít prospěch ze spravedlivé transformace, zejména v období po skončení pandemie COVID-19 a hospodářského útlumu. Přechod k udržitelnému potravinovému systému může přinést environmentální, zdravotní a sociální výhody, nabídnout ekonomické zisky a zajistit, že zotavení z krize nás přivede na udržitelnou cestu.

Pro úspěch tohoto zotavení a transformace je zásadně důležité zajistit udržitelné živobytí pro primární producenty, jejichž příjmy stále nejsou dostačující. Během pandemie COVID-19 se ukázalo, jak důležité je mít spolehlivý a odolný potravinový systém, který bude fungovat za všech okolností a bude schopen zajistit pro občany přístup k dostatečným dodávkám cenově dostupných potravin. Díky této pandemii jsme si rovněž velmi dobře uvědomili vazby mezi zdravím, ekosystémy, dodavatelskými řetězci, spotřebními návyky a omezeními naší planety.

Je zřejmé, že musíme udělat mnohem více pro to, abychom zůstali zdraví my i naše planeta. Období sucha, povodně, lesní požáry a nové škodlivé organismy, které se objevují stále častěji, nám neustále připomínají, že náš potravinový systém je ohrožen a musí se stát udržitelnějším a odolnějším.

Čtěte také: Boj proti znečištění ovzduší: Přehled metod

Strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" je nový komplexní přístup k tomu, jak Evropané oceňují udržitelnost potravin. Představuje příležitost pro zlepšení životního stylu, zdraví a životního prostředí. Pokud vytvoříme příznivé potravinové prostředí, které usnadní volbu zdravého a udržitelného stravování, napomůže to zdraví a kvalitě života spotřebitelů a sníží se náklady na zdravotní péči v celé společnosti.

Lidé se stále více zajímají o otázky životního prostředí, zdraví, společnosti a etiky a více než kdykoli předtím hledají hodnoty i v potravinách. I když se společnost nyní více soustřeďuje ve městech, lidé chtějí mít bližší vztah ke svým potravinám. Chtějí, aby potraviny byly čerstvé, méně zpracované a získané udržitelným způsobem. Během stávající pandemie se hlasitěji ozývalo volání po zkrácení dodavatelských řetězců.

Spotřebitelé by měli mít možnost zvolit si udržitelné potraviny a všichni aktéři potravinového řetězce by to měli považovat za svou odpovědnost a příležitost. Evropské potraviny jsou již nyní celosvětově vzorem potravin, které jsou bezpečné, dostatečné, výživné a vysoce kvalitní. Zásluhu na tom mají dlouholeté politiky EU na ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a úsilí zemědělců, rybářů a producentů akvakultury. Evropské potraviny by se nyní měly stát také celosvětovým standardem udržitelnosti.

Cílem této strategie je odměnit ty zemědělce, rybáře a další provozovatele v potravinovém řetězci, kteří již přešli na udržitelné postupy, umožnit tuto transformaci i ostatním a vytvořit další příležitosti pro jejich podniky. Zemědělství EU je jediným významným systémem na světě, který snížil emise skleníkových plynů (o 20 % od roku 1990).

Ke znečištění ovzduší, půdy a vody a k emisím skleníkových plynů významně přispívá i výroba, zpracování, maloobchodní prodej, balení a přeprava potravin, které mají rovněž závažný dopad na biologickou rozmanitost. Je naléhavě nutné snížit závislost na pesticidech a antimikrobiálních látkách, omezit nadměrné hnojení, rozšířit ekologické zemědělství, zlepšit životní podmínky zvířat a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti.

Čtěte také: Opatření proti znečištění ovzduší

Právní rámec pro klima stanoví cíl dosáhnout v roce 2050 klimaticky neutrální Unie. Komise předloží do září 2020 plán cílů v oblasti klimatu do roku 2030, který má navýšit cíl snižování emisí skleníkových plynů na 50 nebo 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990.

Strategie "od zemědělce ke spotřebiteli" představuje nový způsob, jak zajistit, aby zemědělství, rybolov a akvakultura a potravinový hodnotový řetězec k tomuto procesu odpovídajícím způsobem přispěly. Přechod na udržitelné potravinové systémy je rovněž obrovskou ekonomickou příležitostí. Očekávání občanů se vyvíjejí a iniciují významné změny na trhu s potravinami. To představuje příležitost pro zemědělce, rybáře a producenty akvakultury a rovněž pro zpracovatele potravin a stravovací služby.

Je zřejmé, že tento přechod se neuskuteční bez změny způsobu stravování. V EU si však 33 milionů lidí každý druhý den nemůže dovolit kvalitní jídlo a pro část obyvatelstva v mnoha členských státech má zásadní význam potravinová pomoc. Problém nedostatku potravin a rizika cenové dostupnosti se v době hospodářského poklesu zhoršují, a proto je nutné přijmout opatření zaměřená na změnu spotřebních návyků a omezení plýtvání potravinami.

Přibližně 20 % vyprodukovaných potravin se vyplýtvá, avšak zároveň vzrůstá i obezita. Více než polovina dospělé populace nyní trpí nadváhou, což přispívá k vysokému výskytu onemocnění souvisejících se stravováním (včetně různých druhů rakoviny) a nárůstu souvisejících nákladů na zdravotní péči. Obecně platí, že evropská strava není v souladu s doporučeními ohledně stravování na úrovni jednotlivých států a že "potravinové prostředí" nezaručuje, že zdravá varianta bude vždy ta nejsnadnější.

Kdyby byla evropská strava v souladu s doporučeními ohledně stravování, snížila by se výrazně environmentální stopa potravinových systémů. Je také zřejmé, že nemůžeme dosáhnout změny, aniž bychom zapojili zbytek světa. EU je největším dovozcem a vývozcem zemědělsko-potravinářských produktů a největším trhem s mořskými plody na světě. Úsilí o zpřísnění požadavků na udržitelnost v potravinovém systému EU by proto mělo být doplněno o politiky, které pomohou zvyšovat standardy v celosvětovém měřítku, aby se zabránilo externalizaci a vývozu neudržitelných postupů.

Čtěte také: Boj proti znečištění ovzduší: Deklarace

Udržitelný potravinový systém bude mít zásadní význam pro dosažení cílů Zelené dohody v oblasti klimatu a životního prostředí a zároveň zvýší příjmy prvovýrobců a posílí konkurenceschopnost EU. Tato strategie podporuje transformaci tím, že klade důraz na nové příležitosti jak pro občany, tak pro provozovatele potravinářských podniků.

Budování potravinového řetězce, který bude prospěšný pro spotřebitele, producenty, klima a životní prostředí

Cíle EU jsou zaměřeny na omezení environmentální a klimatické stopy potravinového systému EU a posílení jeho odolnosti, zajištění potravinového zabezpečení s ohledem na změnu klimatu a úbytek biologické rozmanitosti a vedení globální transformace směrem ke konkurenceschopné udržitelnosti od zemědělce ke spotřebiteli a využití nových příležitostí.

To znamená:

zajistit, aby potravinový řetězec, do nějž patří produkce, doprava, distribuce, uvádění na trh a spotřeba potravin, měl neutrální nebo pozitivní dopad na životní prostředí, zachovat a obnovovat zdroje ze země, sladkých vod i z moře, na nichž potravinový systém závisí;
pomoci zmírňovat změnu klimatu a přizpůsobit se jejím dopadům;
chránit pevninu, půdu, vodu, ovzduší, zdraví rostlin a zvířat a dobré životní podmínky zvířat a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti, zajistit potravinové zabezpečení, výživu a veřejné zdraví;
postarat se o to, aby měl každý člověk přístup k dostatku výživných a udržitelných potravin, které splňují přísné normy v oblasti bezpečnosti a kvality, zdraví rostlin a zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zároveň odpovídají výživovým požadavkům a potravinovým preferencím a zachovat dostupnost potravin a současně generovat spravedlivější ekonomickou návratnost v dodavatelském řetězci, aby nejudržitelnější potraviny byly nakonec i cenově nejdostupnější;
podporovat konkurenceschopnost dodavatelského odvětví EU, propagovat spravedlivý obchod, vytvářet nové obchodní příležitosti a při tom zajistit integritu jednotného trhu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci.

Udržitelnost potravinových systémů je celosvětovým problémem a potravinové systémy budou muset být připraveny čelit různým výzvám. EU může sehrát zásadní úlohu tím, že v této strategii vymezí celosvětové standardy. Stanoví zásadní cíle v prioritních oblastech pro EU jako celek. Kromě nových politických iniciativ je pro zajištění spravedlivé transformace nezbytné prosazovat stávající právní předpisy, zejména ty, které se týkají dobrých životních podmínek zvířat, používání pesticidů a ochrany životního prostředí.

Tento přístup zohlední odlišné výchozí pozice a rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o jejich potenciál ke zlepšení. Bude rovněž přihlížet k tomu, že přechod na udržitelnost potravinového systému změní ekonomickou strukturu mnoha regionů EU a jejich vzájemné interakce.

Technická a finanční pomoc ze stávajících nástrojů EU, jako jsou fondy soudržnosti a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), tuto transformaci podpoří. Tyto nové legislativní iniciativy budou podpořeny nástroji Komise pro zlepšování právní úpravy.

Na základě veřejných konzultací, identifikace environmentálních, sociálních a ekonomických dopadů a analýz toho, jakým způsobem jsou postiženy malé a střední podniky a jaká je podpora nebo překážky pro investice, přispějí posouzení dopadů k účinným politickým rozhodnutím za minimálních nákladů v souladu s cíli Zelené dohody.

Aby se tato transformace urychlila a usnadnila a zajistilo se, že se bude zvyšovat udržitelnost všech potravin uváděných na trh EU, předloží Komise do konce roku 2023 legislativní návrh týkající se rámce pro udržitelný potravinový systém. Tento návrh podpoří soudržnost politik na úrovni EU i jednotlivých států, začlení udržitelnost do všech politik týkajících se potravin a posílí odolnost potravinových systémů.

V návaznosti na rozsáhlé konzultace a posouzení dopadů bude Komise pracovat na společných definicích a obecných zásadách a požadavcích pro udržitelné potravinové systémy a potraviny. Tento rámec se bude rovněž zabývat oblastmi odpovědnosti všech aktérů v potravinovém systému.

V kombinaci s certifikací a vyznačováním údajů týkajících se udržitelnosti na potravinářských výrobcích a s cílenými pobídkami umožní tento rámec provozovatelům těžit z udržitelných postupů a postupně zvyšovat standardy udržitelnosti tak, aby se staly normou pro všechny potravinářské výrobky uváděné na trh EU.

Zajištění udržitelné produkce potravin

Aby bylo dosaženo udržitelnosti potravinového řetězce, musí se zapojit všichni jeho aktéři. Zemědělci, rybáři a producenti akvakultury musí rychleji změnit své metody produkce a co nejlépe využívat přírodních, technologických, digitálních a kosmických řešení k dosažení lepších výsledků v oblasti klimatu a životního prostředí, zvýšit odolnost vůči změně klimatu a omezit a optimalizovat využívání některých vstupů (např. pesticidů a hnojiv). Tato řešení vyžadují lidské a finanční investice, ale také slibují vyšší výnosy, jelikož vznikne přidaná hodnota a sníží se náklady.

Příkladem nového ekologického obchodního modelu je ukládání uhlíku, které zajišťují zemědělci a lesníci. Zemědělské postupy, které odstraňují CO2 z atmosféry, přispívají k dosažení cíle klimatické neutrality a měly by být odměněny buď prostřednictvím společné zemědělské politiky (SZP), nebo jiných veřejných či soukromých iniciativ (trh s uhlíkem). Nová iniciativa EU týkající se nízkouhlíkového zemědělství podle klimatického paktu podpoří tento nový obchodní model, který zemědělcům poskytne nový zdroj příjmů a ostatním odvětvím pomůže dekarbonizovat potravinový řetězec.

Jak bylo oznámeno v akčním plánu pro oběhové hospodářství, Komise vypracuje regulační rámec pro certifikaci odstraňování uhlíku, který bude založen na spolehlivé a transparentní evidenci uhlíku za účelem sledování a ověřování postupů odstraňování uhlíku.

Oběhové hospodářství založené na biotechnologiích obnáší i nadále pro zemědělce a jejich družstva značný nevyužitý potenciál. Například vyspělé biorafinerie, které produkují biohnojiva, bílkovinná krmiva, bioenergii a biologické chemické látky, nabízejí příležitosti pro přechod ke klimaticky neutrální evropské ekonomice a tvorbu nových pracovních míst v prvovýrobě.

Zemědělci by měli využít příležitostí k omezení emisí methanu z hospodářských zvířat tím, že zahájí výrobu energie z obnovitelných zdrojů a investují do anaerobních reaktorů pro výrobu bioplynu ze zemědělského odpadu a zbytků, jako je hnůj. Zemědělské podniky můžou vyrábět bioplyn i z jiných zdrojů odpadu a zbytků, jako je potravinářský a nápojový průmysl, splašky, odpadní vody a komunální odpad.

Farmy a stodoly často představují dokonalé umístění pro solární panely a tyto investice by měly být upřednostněny v budoucích strategických plánech SZP. Komise přijme opatření, aby na trhu urychlila přijetí těchto a jiných řešení v oblasti energetické účinnosti v zemědělství a potravinářství, pokud se tyto investice realizují udržitelným způsobem a není ohroženo potravinové zabezpečení nebo biologická rozmanitost, a sice v rámci iniciativ a programů pro čistou energii.

Používání chemických pesticidů v zemědělství přispívá ke znečištění půdy, vody a ovzduší, úbytku biologické rozmanitosti a může způsobit újmu necílovým rostlinám, hmyzu, ptákům, savcům a obojživelníkům. Komise již zavedla harmonizovaný rizikový ukazatel, aby bylo možné kvantifikovat pokrok při omezování rizik spojených s pesticidy. Tento ukazatel naznačuje, že v posledních pěti letech se riziko vyplývající z používání pesticidů snížilo o 20 %.

Komise přijme další opatření, aby se do roku 2030 omezilo celkové používání a riziko chemických pesticidů o 50 % a používání nebezpečnějších pesticidů o 50 %. Komise podnikne řadu kroků, aby se vytvořily podmínky pro alternativy a aby zůstaly zachovány příjmy zemědělců.

Legislativní opatření EU pro kvalitu ovzduší

Členské státy přijmou nezbytná opatření k tomu, aby provoz zařízení náležejících do kategorií uvedených v příloze I podléhal předběžnému povolení ze strany příslušných úřadů. Členské státy učiní nezbytná opatření k tomu, aby byly stanoveny emise ze zařízení za účelem kontroly splňování podmínek uvedených v článku 4.

Ve světle zkoumání vývoje, co se týče nejlepší dostupné technologie a stavu životního prostředí, členské státy realizují politiky a strategie, včetně vhodných opatření, pro postupné přizpůsobení stávajících zařízení, jež náležejí do kategorií uvedených v příloze I, nejlepší dostupné technologii.

Členské státy podávají v tříletých intervalech Komisi informace o provádění této směrnice, a to v podobě zprávy za příslušný úsek péče o životní prostředí, která pojedná i o dalších směrnicích Společenství, jež se k tomuto úseku vztahují. Zpráva bude vypracována na základě dotazníku nebo osnovy, které sestaví Komise v souladu s postupem stanoveným v článku 6 směrnice 91/692/EHS.

Cílové imisní limity pro ozon

Směrnice 96/62/ES požaduje stanovení mezních nebo cílových imisních limitů pro ozon. Vzhledem k přeshraničnímu charakteru znečišťování ozonem by měly na úrovni Společenství být stanoveny cílové imisní limity na ochranu lidského zdraví a ochranu vegetace. Tyto cílové imisní limity by se měly týkat prozatímních cílů určených integrovanou strategií Společenství pro boj proti acidifikaci a přízemnímu ozonu, která je rovněž základem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001.

Dlouhodobé imisní cíle by měly být stanoveny s úmyslem poskytnout účinnou ochranu lidského zdraví a životního prostředí. V zónách, kde jsou dlouhodobé imisní cíle překročeny, by měla být měření povinná.

Měly by být stanoveny varovné prahové hodnoty ozonu sloužící na ochranu obyvatelstva. Měly by být stanoveny informativní prahové hodnoty na ochranu citlivých skupin obyvatelstva. Pokud lze významně snížit riziko překročení varovných prahových hodnot měly by být vypracovány krátkodobé akční plány.

Přeshraniční charakter znečištění ozonem si může vyžádat určitou koordinaci mezi sousedními členskými státy při vypracování a provádění plánů, programů a krátkodobých akčních plánů a při informování veřejnosti.

Komise by měla přezkoumat ustanovení této směrnice s ohledem na nejnovější vědecký výzkum, zejména s ohledem na účinky ozonu na lidské zdraví a životní prostředí. Zpráva Komise by měla být předložena jako nedílná součást strategie zlepšování kvality ovzduší, jejímž účelem je přezkoumat a navrhnout cíle Společenství v oblasti kvality ovzduší a vypracovat prováděcí strategie k zajištění dosažení těchto cílů.

Povinnosti členských států

Členské státy vypracují seznam zón a aglomerací, ve kterých jsou úrovně ozonu ve vnějším ovzduší posouzené v souladu s článkem 9 vyšší než dlouhodobé imisní cíle uvedené v odstavci 1, ale nižší nebo stejné jako cílové imisní limity stanovené v oddílu II přílohy I. Pro takové zóny a aglomerace členské státy připraví a provedou rentabilní opatření za účelem dosažení dlouhodobých imisních cílů. Přijatá opatření musí být přinejmenším konzistentní se všemi plány nebo programy stanovenými v čl. 3 odst. 1 směrnice 96/62/ES.

Členské státy vypracují seznam zón a aglomerací kde úrovně ozonu ve vnějším ovzduší splňují dlouhodobé imisní cíle.

V souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 96/62/ES vypracují s ohledem na zvláštní místní podmínky, na vhodných správních úrovních akční plány krátkodobých zvláštních opatření pro zóny s rizikem překročení varovných prahových hodnot, pokud zde existuje významný potenciál pro omezení uvedeného rizika, doby trvání nebo nebezpečnosti jakéhokoli překročení varovných prahových hodnot.

Pokud jsou koncentrace překračující cílové imisní limity nebo dlouhodobé imisní cíle způsobovány převážně emisemi prekurzorů v jiných členských státech, daný členský stát podle potřeby spolupracuje při vypracování společných plánů a programů za účelem dosažení cílových imisních limitů nebo dlouhodobých imisních cílů, kromě případů, kdy nejsou dosažitelné pomocí přiměřených opatření. Komise je v tomto úsilí nápomocna.

Monitorování a měření

V minimálně 50 % míst odběru vzorků požadovaných v oddílu I přílohy V se také provádí měření koncentrace oxidu dusičitého.

Každý členský stát zajistí, aby na jeho území byla instalována a provozována nejméně jedna měřicí stanice dodávající údaje o koncentracích prekurzorů ozonu uvedených v příloze VI.

Referenční metody pro analýzu ozonu jsou stanoveny v oddílu I přílohy VIII.

Informování veřejnosti

Členské státy zajistí vhodnými prostředky neprodlené zpřístupnění informací předkládaných podle odstavce 2 písm. b) každoročně zveřejňuje seznam zón a aglomerací předložený podle odst. 1 písm. a) a do 30. června každoročně zveřejňuje seznam zón a aglomerací předložený podle odst. 1 písm. a) pravidelně kontroluje provádění plánů nebo programů předložených podle odst. 1 písm. c) bere v úvahu informace poskytované podle odstavců 1 a 2 při přípravě tříletých zpráv o kvalitě ovzduší v souladu s čl. 11 odst. 1 směrnice 96/62/ES e) zajišťuje vhodnou výměnu informací a zkušeností předávaných v souladu s odst. 2 písm. c).

Zpráva Komise

Komise nejpozději do dne 31. prosince 2004 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o zkušenostech s uplatňováním této směrnice. Zpráva se předkládá jako nedílná součást strategie pro zlepšení kvality ovzduší, která má přezkoumat a navrhnout cíle Společenství v oblasti kvality ovzduší a vypracovat prováděcí strategie k dosažení uvedených cílů.