Deklarace o boji proti znečištění ovzduší

Právě snižování emisí, zlepšování kvality ovzduší a jeho ochrana je jednou ze zásadních priorit Ministerstva životního prostředí. MŽP proto nyní uvádí některá tvrzení NKÚ na pravou míru a důrazně se ohrazuje proti interpretaci některých závěrů, které NKÚ uvedl ve své tiskové zprávě o výsledcích této kontroly.

Na začátek uvádíme, že Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu zákona o ochraně ovzduší a aktuálně ji projednává Poslanecká sněmovna. Nastavuje mimo jiné přísnější podmínky pro monitoring emisí s cílem dále zlepšit kvalitu ovzduší a zavádí nová opatření ke snížení emisí.

Kotlíkové dotace a program Nová zelená úsporám

MŽP vítá pozitivní hodnocení programu kotlíkových dotací, které dosud umožnily výměnu více než stovky tisíc zastaralých kotlů v domácnostech, což významně přispělo ke zlepšení kvality ovzduší v českých obcích a městech snížením emisí prachových částic a rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Tato opatření rovněž pomáhají snížit závislost domácností na fosilních palivech a podporují přechod na čistší technologie.

Proto motivační podpora výměn neekologických zdrojů energie a tepla u domácností pokračuje i nadále v programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám Light.

Snížení emisí SO2 a NOX

Toto tvrzení je nutné uvést v kontextu zjištění uvedených ve vlastním Kontrolním závěru NKÚ, nikoliv ve zkratkovitých tvrzeních v tiskové zprávě. Snížení emisí SO2 (oxidu siřičitého) a NOX (oxidů dusíku) bylo pouze vedlejším cílem finančním podpory, hlavním cílem dotací směřovaných do průmyslu bylo naopak snížení emisí prachových částic PM10 a PM2,5.

Čtěte také: Klíčové body Evropské klimatické deklarace

Z tohoto závěru vyplývá, že dosažené snížení emisí prachových částic je - v rozporu s vyzněním tiskové zprávy NKÚ, která tuto skutečnost zcela opomíjí - významné. Přínosy projektů ke snížení emisí SO2 (oxid siřičitý) a NOX (oxidy dusíků) byly sledovány proto, že jsou to látky, ze kterých se v atmosféře díky fyzikálně-chemickým procesům stanou sekundární aerosoly, tedy prachové částice.

Emise těchto látek poklesly v průmyslu a energetice v daném období o 60 % v případě SO2 a o 23 % v případě NOX. Projekty financované v rámci Operačního programu Životní prostředí (OPŽP) přinesly také konkrétní snížení emisí v lokalitách, kde průmyslové zdroje významně ovlivňují kvalitu ovzduší. Ačkoliv tato snížení nemusí v celkovém vyjádření tvořit vysoké procento, jejich dopad na lokální úroveň kvality ovzduší a zdraví obyvatel je nesporný.

Neúčelně vynaložené prostředky?

Není pravda, že MŽP vynaložilo prostředky ve výši až 103,5 mil. MŽP se důrazně ohrazuje proti závěru, že prostředky ve výši až 103,5 milionu Kč z prioritní osy 2 OPŽP byly vynaloženy neúčelně na zařízení, jejichž hlavním účelem údajně nebylo snižování prašnosti.

V těchto odvětvích byly podporovány technologie a zařízení na omezování prašnosti z plošných zdrojů, tj. např. na pořízení zametacích vozů, případně nosičů se zametací nástavbou. V obou případech je bezpochybně nutné vnímat „pohonnou jednotku“ (např. kolový nakladač), jako součást předmětu podpory.

Kolové nakladače jsou pohonnou jednotkou nesoucí nástavbu, prostřednictvím které probíhá zametání a skrápění. Jeho nespornou výhodou je možnost pohybu po terénu, kterého by jiný komplexní účelový vůz nebyl schopen. Umožňují tak skrápění sypkého materiálu přímo z vrcholu haldy místo zespoda z pevného terénu.

Čtěte také: Stanovisko Jihočeského kraje

Z těchto důvodů rozhodně není možné tvrdit, že by vynaložené prostředky na zařízení typu kolového nakladače byly neúčelné. V rámci provozu v dotčených průmyslových provozech přispívají k významnému omezení prašnosti.

MŽP a SFŽP ČR průběžně sledovaly a vyhodnocovaly efektivitu každého podpořeného projektu a prostředky byly poskytovány na základě důkladného posouzení potřeb konkrétních projektů a jejich souvisejících přínosů pro kvalitu ovzduší. Z nepochopitelných důvodů interpretace NKÚ nereflektuje specifika průmyslových provozů. Neúčelnost prostředků nelze vyvozovat pouze na základě základní funkce zařízení, aniž by se zohlednil jejich reálný přínos pro zlepšení kvality ovzduší.

Zlepšení kvality ovzduší v ČR

Kontrolní zpráva NKÚ: „V roce 2015 schválila vláda ČR cíl: dosáhnout plnění imisních limitů na území ČR stanovených právními předpisy ČR i EU v roce 2020. Přestože se kvalita ovzduší v ČR výrazně zlepšila, stále jsou přítomna významná omezení - například přeshraniční znečištění, neovlivnitelné rozptylové a klimatické podmínky.

I navzdory tomu se díky nastaveným politikám a programům podpory, které stát poskytoval, podařilo stanoveného cíle až na některé oblasti v ČR dosáhnout a oproti předchozím letům byla kvalita ovzduší v roce 2020 jednou z nejlepších v historii měření. Pozitivní trend vývoje kvality ovzduší pokračoval i v následujících letech.

V roce 2023 nedošlo na stanicích měření imisí poprvé v historii k překročení žádného závazného imisního limitu stanoveného evropskou legislativou. Cíl tedy ČR splnila o něco později oproti vytyčenému roku 2020. Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici ČR, což nastalo spolu s rokem 2019 do té doby teprve podruhé za celou historii měření PM10 od roku 1993.

Čtěte také: Deklarace o znečištění ovzduší

Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci oxidu dusičitého (NO2) nebyl v roce 2020 překročen na žádné stanici, což bylo poprvé za celou dobu sledování, tj. od 90. Ovzduší je (nejen) lokálního charakteru - nelze tedy porovnávat kvalitu ovzduší na Šumavě, v Praze či na Ostravsku.

Při hodnocení vývoje kvality ovzduší je nebytné si uvědomit, že na stav ovzduší má vliv celá řada faktorů, z nichž pouze některé lze ovlivnit. Mezi ty, které ovlivnit lze, patří emise pocházející z lidské činnosti. Vzhledem k tomu, že se však znečištění ovzduší přenáší na velké vzdálenosti, a vzhledem k tomu, že máme kontrolu pouze nad emisemi, které vznikají na území České republiky, nemůžeme ani emise pocházející z lidské činnosti zcela ovlivnit.

Významným omezením jsou také vlivy přeshraničního znečištění zejména z Polska. Hlavně přenos prachových částic a benzo[a]pyrenu se výrazně podílí na zhoršené kvalitě ovzduší, a to navzdory opatřením na národní úrovni.

Spolupráce s Polskem a Evropskou komisí

MŽP aktivně spolupracuje s polskou stranou na řešení této otázky, kdy se MŽP podařilo iniciovat podepsání deklarace o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší s Polskem. Deklarace má přímý vliv na kvalitu ovzduší na obou stranách hranice. MŽP toto aktivně řeší také s Evropskou komisí a dlouhodobě usiluje o společná opatření ke snížení emisí v příhraničních oblastech.

V rámci Rady EU jsme také intenzivně spolupracovali na revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Ta od roku 2030 zavádí nové imisní limity pro území EU. MŽP také ve spolupráci s ostatními institucemi pravidelně aktualizuje Národní program snižování emisí a přijímá legislativní kroky k zajištění přísnějších emisních standardů pro průmyslové provozy, dopravu a domácnosti. Dne 12.

Nově přijatý akční plán v sobě propojuje relevantní politiky EU v boji proti znečištění, představuje nezbytné kroky vedoucí k uskutečnění těchto cílů a klade důraz na využívání digitálních technologií při jejich naplňování. Akční plán obsahuje nejen stěžejní cíle pro snížení znečištění do roku 2030, ale i řadu důležitých iniciativ a opatření týkajících se např. přezkoumání norem kvality ovzduší a vody, přezkoumání právních předpisů o odpadech, snížení externí ekologické stopy EU atp.

Zlepšení ovzduší v Ostravě a okolí

V Radvanicích loni výrazně ubylo dní, kdy hodnoty polétavého prachu ve vzduchu překračovaly denní limity. Lépe se ale dýchalo v celé Ostravě a okolí. Za poslední zimy téměř bez smogu na Ostravsku může i změna klimatu.

Podle zákona může být limit hrubých prachových částic ve vzduchu, označovaných jako PM10, překročený 35 dní v roce - v Radvanicích to bylo loni „jen“ šestnáct dní. V minulosti šlo o mnohem vyšší čísla, například před třemi lety to bylo 58 dní a v roce 2015 téměř sto dní. V oblasti, která je dlouhodobě nejznečištěnější v Česku, to bylo podle místních cítit. Lidem se ale v roce 2023 dýchalo lépe v celé Ostravě a okolí. Svou zásluhu na tom má i klimatická změna.

Starosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč (Starostové pro Ostravu), který je také městským radním pro životní prostředí, vnímá, že se v obvodu lépe dýchá a přičítá to právě situaci v huti Liberty. „Ukazuje se, že samotný útlum má velice významný vliv na zlepšení životního prostředí. Kdyby tam stála moderní ocelárna, kterou různí majitelé huti slibují posledních třicet let, tak bychom měli čistší ovzduší,“ míní. K tomu ale zřejmě jen tak nedojde, jak jsme psali dříve.

Že je huť velkým zdrojem znečištění vzduchu v Radvanicích potvrdili meteorologové v roce 2021, kdy podrobně zkoumali, co konkrétně stojí za špinavým ovzduším v Ostravě. Odborníci při unikátním výzkumu zkombinovali několik metod. Vzorky při měření ovzduší odebírali celý rok každý třetí den, častěji v zimním období. Kromě toho sledovali také koncentrace znečišťujících látek v půdě a na povrchu silnic.

Díky zmíněnému zkoumání přišli meteorologové na to, že v okolí měřící stanice v ulici Nad Obcí měla huť na svědomí čtvrtinu veškerého polétavého prachu, tedy částic PM10. Především šlo o látky, které vznikají při výrobě surového železa a oceli, ale také o prach ze skladování strusky a vápna. Z koksoven Liberty pak pocházely až dvě třetiny z celkového množství znečištění benzo(a)pyrenem, což je rakovinotvorná látka, která vzniká především spalováním uhlí. Zbývající třetina připadla na místní, kteří uhlím topí.

Limit denního množství prachových částic PM10 ve vzduchu je 50 mikrogramů na metr čtvereční, tento limit se podle zákon může překročit maximálně 35 dní za rok.

Při vdechování benzo(a)pyrenu se v těle poškozují orgány, které vylučují hormony do krve, v těle těhotných žen se poškozuje plod při svém růstu a je vědecky prokázáno, že tato látka způsobuje rakovinu.

Podle něj se zastavení většiny provozů Liberty projeví tak, že klesne znečištění prachem i benzo(a)pyrenem. Díky zmíněnému měření meteorologové odhadují, že by hodnoty polétavého prachu mohly klesnout v místě až o čtvrtinu a benzo(a)pyrenu o dvě třetiny. Takže Radvanice pak na tom mohou být, co se kvality vzduchu týče, podobně, jako jiné části Ostravy.

Vliv klimatických změn a opatření na vytápění

O zlepšení kvality ovzduší mluví i Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jeho předběžná zpráva o kvalitě ovzduší v roce 2023 uvádí, že se loni dýchalo lépe v celém Česku. Pomohlo tomu méně znečišťujících látek ve vzduchu i příznivé počasí. A to i přesto, že kvůli vyšším platbám za energie lidé více vytápěli různými pevnými palivy.

„Pokračující obnova kotlů v domácnostech a jejich přechod k alternativnímu způsobu vytápění, jako jsou solární panely či tepelná čerpadla, velice pravděpodobně zmírnily negativní dopad energetické krize na výslednou kvalitu ovzduší,“ hodnotí meteorologové.

Podle Radima Seiberta z ČHMÚ může za menší množství smogových situací také změna klimatu. „Ta v regionu způsobila větrnější počasí a tím zlepšila rozptylové podmínky, zároveň se zkracují topné sezony,“ popisuje. Nejsou to ale jediné faktory. Významný vliv podle něj mají opatření ve vytápění domácností i v průmyslu. „Ten lze doložit tím, že složení polétavého prachu se v posledním desetiletí dramaticky změnilo. O desítky procent v nich poklesl podíl látek, které vznikají především z emisí z uhelné energetiky,“ vysvětluje Seibert.

Podle ní je hlavním zdrojem prachu a benzo(a)pyrenu ve vzduchu vytápění v domácnostech. „Například chemička či spalovna nebezpečných odpadů mají na koncentrace prachu a benzo(a)pyrenu neměřitelně malý vliv,“ říká Seibert. „Pouze v případě benzo(a)pyrenu hraje v části Ostravy-Přívozu významnou roli i koksovna Svoboda, jejíž vliv je zde přibližně srovnatelný s vytápěním,“ dodává.

Koksovna chystá „digestoř“ na emise

Stejnou koksárenskou technologii jako huť Liberty má také společnost OKK Koksovny. Na své okolí tak podle meteorologů působí podobně, jako ocelárna v Radvanicích. Oproti huti jsou však čtyři koksárenské baterie podniku v Přívoze menší. Město nyní po firmě chce, aby si pohlídala úniky emisí z provozu. Konkrétně to, co se dostává do ovzduší při otevření dveří koksárenské baterie pro vsázku uhlí.

„Měli jsme v koksovně několik jednání s vedením i odboráři a domluvili jsme se, že do poloviny roku nám předloží technické řešení odsávání těchto emisí. To spočívá v tom, že se při otevření dvířek jedné koksárenské baterie, aby se do nich vsadila uhelná vsázka, emise nad dvířky odsají něčím jako „digestoří“,“ vysvětluje městský radní pro životní prostředí Aleš Boháč. Koksovnu v Přívoze bere jako významnou průmyslovou zátěž.

Mluvčí OKK Koksovny Jindřich Vaněk redakci potvrdil, že společnost na projektu pracuje. „V současnosti pracujeme na projektu lokálního odsávání emisí strojní strany koksárenských baterií a také odsávání emisí během čištění stoupaček. Jde o zachytávání plynu, který nebyl zachycen během samotného koksovacího procesu v komorách.

Vedení města bude mít v průběhu května také výsledky analýzy rizik, které koksovna má na své okolí. „Na základě toho se dá vyvíjet tlak na zpřísnění integrovaného povolení, které pro provoz uděluje kraj. Věřím, že z toho může vzniknout dohoda o tom, co by firma měla do dvou tří let udělat, aby to mělo významný vliv na životní prostředí a nebylo to tak, že Ostravě dá půl milionu korun na ozdravné pobyty dětí, což nepřináší žádnou hodnotu z hlediska životního prostředí,“ naráží radní Boháč na dobrovolnou dohodu, kterou podnik uzavřel s městem v roce 2020. Počítá ale s novými dodatky například pro zavedení zmíněné „digestoře“, zachytávání takzvaných fugitivních emisí (tedy toho, co vychází z oken, dveří, větracích průduchů provozů a podobně - pozn. red.) či stáčení benzenu.

Zabrání deklarace přenosu znečištění z Polska?

Co se týče přenosu znečištěných částic v ovzduší z Polska do Ostravy, i tomu v posledních letech pomáhá zmíněné větrnější počasí. „Polský vliv býval vyšší tehdy, když dlouhodobě převažovaly špatné rozptylové podmínky v době, kdy foukal vítr ze severovýchodu. Těchto meteorologických stavů ale v posledních pěti letech zásadně ubylo, a tím i polský podíl na znečištění,“ uvádí meteorolog Seibert.

Ve zmiňované analýze o příčinách znečištění vzduchu na Ostravsku odborníci zjistili, že největší podíl polétavého prachu v ovzduší z polských domácností a průmyslu, je v místě státní hranice. Proto také bývají Věřňovice v Dolní Lutyni, které jsou hned první obcí za pomezím, na předních příčkách míst s nejhorším vzduchem v Česku. Meteorologové říkají, že tady polský podíl tvoří až polovinu znečištění ovzduší. Čím dále do vnitrozemí, tím více polské znečištění klesá. „V Ostravě jednoznačně převažuje vliv vytápění domácností či doprava na území Česka. Polský podíl si zde dovolujeme odhadnout na maximálně čtvrtinu, spíše méně,“ dodává Seibert.

Loni v listopadu Česko a Polsko podepsalo deklaraci o boji proti přeshraničnímu znečištění ovzduší. V ní se například popisuje, že obě země jsou „ochotné rozšířit spolupráci s cílem snížení národních emisí, v budoucnu zintenzivní své úsilí ke zlepšení kvality ovzduší nebo že si země přejí podpořit provádění zákonů o ochraně ovzduší na národní úrovni“.

Oslovení odborníci chválí, že oba státy se přenosem znečištění zabývají na ministerské úrovni. Deklarace je ale podle nich bezzubá. „Na deklaraci oceňuji, že téma přeshraničního šíření znečištění uznává jako problém. Zejména v Moravskoslezském kraji je to neopomenutelný faktor stále špatné kvality ovzduší. Samotná deklarace však nepřináší žádné konkrétní povinnosti omezovat znečištění a jeho přenos přes hranice. To je na snaze jednotlivých států,“ míní Jiří Koželuh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha. Právnička Laura Otýpková z advokátní organizace Frank Bold dodává, že deklarace nebude vymahatelná. Oba ministři také v dokumentu podepsali závazek, že budou hledat další peníze na plnění národních programů pro zlepšení kvality ovzduší.

tags: #deklarace #o #boji #proti #znečištění #ovzduší

Oblíbené příspěvky:

• Kombi WC s odpadem do podlahy
• Projekty zaměřené na recyklaci
• Ekologické aspekty jaderné energie
• Klimatické poměry ČR
• Více o zařízeních pro obracení kompostu