Bonnská konference o změnách klimatu: Co to je a proč je důležitá

V bonnském hotelu Meritim začala pátá konference OSN o podnebí (COP-5), jíž se účastní přes 5000 odborníků z asi 160 zemí. Konference v Bonnu nese oficiální název Páté zasedání Konference stran (COP-5) Rámcové konvence OSN o klimatických změnách (UNFCCC). COP-5, které předsedá Jan Szyszko, ministr ochrany životního prostředí, přírodních zdrojů a lesů Polska, byla zahájena 25. října a obnoví své jednání 2. listopadu. Dny mezi tím vyplní 11. zasedání Vědeckého a technického poradního pomocného orgánu Konvence (Convention's Subsidiary Body on Scientific and Technological Advice - SBSTA) a Pomocného orgánu pro implementaci (Subsidiary Body for Implementation - SBI).

Cíle a význam Bonnské konference

Protokol z Kjóta uložil průmyslovým státům podstatně snížit emise škodlivých plynů způsobujících takzvaný skleníkový efekt. Přes důrazné varování vědců a ekologů před oteplováním planety dosud Kjótský protokol ratifikovalo pouze 16 zemí, mezi kterými není žádná průmyslová země. Německý kancléř Gerhard Schröder na zahájení konference prohlásil, že Spolková republika dostojí svým závazkům. Už v polovině příštího roku chce předložit rozsáhlou národní strategii, jejímž cílem je výrazně snížit emise plynů poškozujících klima. Podle Schrödera připadne Německu v Evropské unii nejnáročnější úkol. Průmyslové země se v Kjótu dohodly, že nejpozději do roku 2012 sníží škodlivé emise v průměru o 5,2 procenta (ve srovnání s rokem 1990). Generální tajemník OSN Kofi Annan v pozdravném poselství účastníkům konference zdůraznil, že průmyslové státy musejí nejvíce přispět k ochraně podnebí na Zemi. Podle Annana je nutné uvést dohodu z Kjóta v platnost nejpozději v roce 2002.

Po slavnostním zahájení pokračuje konference o klimatických změnách v německém Bonnu jednáním svých dvou pracovních orgánů. Pomocný orgán pro implementaci (SBI) Rámcové konvence OSN o změnách klimatu a Vědecký a technický poradní pomocný orgán Konvence (SBSTA)včera zahájily svá jednání, která potrvají až do 1. SBSTA má na programu zejména otázky spojené s metodikou zjišťování množství emisí skleníkových plynů v jednotlivých státech, jakož i míry jejich pohlcování např. v lesních ekosystémech. Delegát Saudské Arábie na dnešních jednáních uvedl, že opatření vyspělých zemích zaměřená na snižování emisí skleníkových plynů ekonomicky poškodí rozvojové země, vyvážející fosilní paliva. Podle jeho tvrzení utrpí kolem roku 2010 členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) roční ztrátu 64 miliard dolarů. Toto tvrzení však zpochybnila Austrálie a rovněž Asociace malých ostrovních státu (AOSIS).

Mezinárodní úmluvy a legislativa v oblasti ochrany přírody

Nelze však v tomto ohledu opomíjet též mezinárodní úmluvy v ochraně životního prostředí, resp. ochrany přírody a krajiny. Přestože tyto tzv. mnohostranné environmentální smlouvy mohou být vnímány jako nástroje, jejichž důsledky nedosahují síly právních předpisů, jsou plnohodnotnou součástí právního řádu České republiky.

Příkladem dohody, která má přímou vazbu na D-O-L je tzv. Ramsarská úmluva, v rámci které byly v roce 1993 na Seznam mezinárodně významných mokřadů zapsány Litovelské Pomoraví, Poodří a Mokřady dolního Podyjí. Tyto lokality by byly bezpochyby výstavbou D-O-L nevratně narušeny, a i proto 6. konference signatářů Ramsarské konvence přímo vyzvala vlády České republiky, Rakouska a Slovenska (bod 6.17), aby „při rozvažování eventuální výstavby vodní cesty D-O-L plně zvážily skutečnost, že takový průplav by vážně negativně změnil ekologickou povahu pěti lokalit v těchto státech“.

Čtěte také: Podrobnosti o konferenci v Bonnu

Další významnou úmluvou ve vazbě na projekt je Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (známá spíše jako Bernská úmluva), v rámci které se Česká republika zavázala, že přijme nezbytná opatření k tomu, aby se populace planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů udržely na úrovni nebo přizpůsobily stavu, které odpovídají zejména ekologickým, vědeckým a kulturním požadavkům a současně přihlížejí k požadavkům hospodářství a rekreace a k potřebám poddruhů, odrůd nebo forem místně ohrožených.

Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (tzv. Bonnská úmluva) zase stanoví základní cíl ochrany stěhovavých druhů živočichů, a to nejen ptáků, ale i savců, ryb a bezobratlých ve všech areálech jejich výskytu, včetně míst odpočinku na migračních cestách. V neposlední řadě je třeba uvést Úmluvu o biologické rozmanitosti, která sleduje tři hlavní cíle - ochranu biologické rozmanitosti, udržitelné využívání jejích složek a rovnoměrné a spravedlivé využívání biologických zdrojů.

Projekt D-O-L, potažmo vlivy, které by s sebou přinesl, je též v rozporu s národními koncepčními dokumenty, konkrétně s cíli Státního programu ochrany přírody a krajiny České republiky, kterými jsou mimo jiné „obnovit přirozené hydro-ekologické funkce krajiny a posílit schopnosti krajiny odolávat a přizpůsobovat se klimatickým změnám“, a „zachovávat a zvýšit biologickou rozmanitost vodních a mokřadních ekosystémů obnovením volné prostupnosti vodního prostředí a omezením jeho další fragmentace“.

Dále je projekt v rozporu s cíli Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky 2016-2025 v tematické části "Vodní ekosystémy" - „Zajistit holistický přístup k využívání vody v krajině“, „Obnovovat krajinné prvky, zajistit průchodnost a ekologicky udržitelný hydrologický režim vodních toků“, Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR či Státní politikou životního prostředí ČR. Bagatelizace znemožnění naplňování těchto strategických cílů s přesahem do dalších rezortních koncepcí, na jejichž realizaci mají být vynaloženy veřejné prostředky, není v žádném případě na místě.

České předsednictví Rady EU a ochrana přírody

Počínaje 1. lednem 2009 bude Česká republika poprvé předsedat Radě Evropské unie. Hlavním mottem samotného českého předsednictví je „Evropa bez bariér“. Máme tím na mysli bariéry mobility pracovníků, obchodní a administrativní. Hlavními prioritami českého předsednictví jsou Evropa konkurenceschopná a otevřená; udržitelná a bezpečná energetika; rozpočet pro budoucnost Evropy; Evropa jako globální partner a Evropa bezpečná a svobodná. Pro oblast životního prostředí byla jako hlavní priorita stanovena ochrana klimatu, a to jak na úrovni mezinárodní (vyjednávání o závazcích po roce 2012), tak i evropské (tzv. klimaticko-energetický balíček).

Čtěte také: Konference pro žáky s ekologickým zaměřením

V Radě EU fungují dvě formace pracovních skupin, jejichž agenda se týká bezprostředně ochrany přírody a krajiny. Jedna řeší agendu mezinárodní, druhá vnitrounijní. První z nich je pracovní skupina pro mezinárodní environmentální otázky (Working Party for International Environmental Issues - WPIEI) a zabývá se mezinárodními otázkami - koordinací všech členských států EU a Evropské komise při naplňování mezinárodních úmluv. Namátkou: WPIEI - Climate má na starosti koordinaci při naplňování Úmluvy OSN o změně klimatu, WPIEI - Desertification Úmluvu OSN o boji proti desertifikaci v zemích postižených velkým suchem nebo desertifikací, zvláště v Africe.

Významnou úlohu plní WPIEI - Biodiversity (pracovní skupina pro mezinárodní environmentální otázky - biodiverzita), v níž členské státy EU a Evropská komise, vedené předsednickým státem, projednávají a koordinují své pozice a podílejí se tak na implementaci Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD) a ostatních mezinárodních úmluv v ochraně přírody (Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť - Bernská úmluva, Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů - Bonnská úmluva se všemi svými dohodami).

Hlavním tématem, jehož projednávání v rámci WPIEI již probíhá a které bude pokračovat také v průběhu předsednictví ČR, je vyjednání „mezinárodního režimu“ pro pří­stup ke genetickým zdrojům a rozdělování přínosů, které plynou z jejich využívání (Access and Benefit Sharing - ABS) podle článku 15 CBD. Problematika ABS je úzce provázána s otázkami práv, povinností a znalostí místních a domorodých komunit a národů, podle článku 8j této úmluvy. Významnou roli při projednávání otázek týkající uvedeného článku bude hrát Švédsko, které stane v čele EU 1. července 2009.

ABS je téma komplikované jak z hlediska věcného, tak z hlediska právního. Z pohledu celosvětového se v něm, obdobně jako v diskusi o změně klimatu, projevují rozdílné postoje států rozvinutých (které jsou především uživateli genetických zdrojů) a rozvojových (jakožto poskytovatelů biologického bohatství). Nalezení shody v podobě přijetí mezinárodního režimu ABS o spravedlivém poskytování genetických zdrojů a jejich využívání a přínosů z nich plynoucích bude vyžadovat velmi náročná jednání, v nichž bude hrát EU, zastoupená předsednickou zemí a Evropskou komisí, významnou roli. V průběhu předsednictví České republiky proběhne řada jednání, na kterých bude snahou všech smluvních stran Úmluvy vyjednat tento režim tak, aby mohl být v roce 2010 přijat na 10. za­sedání konference smluvních stran v Japonsku.

Tématem Úmluvy o biologické rozmanitosti není pouze problematika ABS. Hlavní úlohou ČR je a bude naplňování tzv. rozhodnutí, která byla přijata na 9. zasedání konference smluvních stran CBD (květen 2008; Bonn, SRN). Rozhodnutí se dotýkají jak problematiky ABS, tak chráněných území, zemědělství, lesnictví, změny klimatu, biopaliv, invazních vetřeleckých druhů apod. Aby měl sekretariát Úmluvy jistotu, že všech 191 smluvních stran CBD tato rozhodnutí plní, rozesílá pravidelně žádosti o naplnění konkrétního požadavku, který vyplývá z příslušného rozhodnutí. Pokud se daná tematická oblast jakkoliv dotýká legislativy EU, koordinuje WPIEI - biodiverzita odpovědi všech členských států na tento požadavek - notifikaci.

Čtěte také: Česká konference o klimatu - podrobnosti

Pracovní skupina pro životní prostředí (Working Party for Environment - WP ENV) se zabývá ochranou přírody uvnitř EU a má opět několik formací (např. pro lesnictví - WP FOREST, zemědělství - WP AGRI). Během českého předsednictví bude na programu této skupiny ochrana tuleňů, respektive návrh zákazu dovozu a prodeje kožešin a výrobků z plout­vonožců jako reakce EU na neetické praktiky lovu a zabíjení tuleňů v Kanadě a jiných zemích. Dále se bude zabývat problematikou ochrany velryb, jelikož ČR bude koordinovat postoj EU na červnovém zasedání Mezinárodní velrybářské komise. Kromě těchto témat se bude pracovní skupina pro životní prostředí zabývat dokumentem Sdělení k invazním nepůvodním druhům, který Evropská komise zveřejnila na konci začátku prosince 2008 a jehož obsahem je analýza stávajících, zejména právních nástrojů uplatňovaných při řešení této problematiky a diskuse o strategii pro nakládání s invazními druhy v rámci EU.

WP ENV se rovněž zabývala Střednědobým vyhodnocením implementace Akčního plánu biodiverzity (BAP), ve kterém informovala Evropskou komisi o jeho průběžném plnění. V roce 2010 pak chystá závěrečnou zprávu o naplňování celosvětového cíle - zastavení úbytku biodiverzity do roku 2010.

tags: #bonnská #konference #o #změnách #klimatu #co

Oblíbené příspěvky:

• Účinný Bref Power
• Odpadkové koše pro děti
• Rozložení jaderného paliva: environmentální dopady
• Výzkum Odpadů
• Průvodce výběrem košů na tříděný odpad Benco