Výjimka pro Počerady: Ministerstvo životního prostředí a Greenpeace v konfliktu

Výjimka pro čtyřnásobné překračování nového evropského limitu na vypuštění zdraví škodlivé rtuti z uhelné elektrárny Počerady prozatím nezačne platit. Proti rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje se v rámci zákonné lhůty odvolaly ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace i blízká obec Volevčice. Výjimka začne platit jen v případě, pokud by odvolání zamítlo Ministerstvo životního prostředí, a potvrdilo tak rozhodnutí krajských úředníků.

Pokud však MŽP výjimku zruší - jak už to dvakrát udělalo v případě elektrárny Chvaletice - a rozhodování vrátí zpět na krajský úřad, bude muset řízení běžet znovu od začátku.

Postoj ekologických organizací a obcí

Ekologické organizace a obce považují udělení výjimky pro Počerady za nebezpečné pro zdraví a životní prostředí a zároveň nezákonné a v rozporu s metodikou Ministerstva životního prostředí. Až do poloviny roku 2025 by elektrárna mohla vypouštět čtyřikrát více této látky, než limit stanovuje.

“Pana Tykače asi nepřekvapí, že krajským úřadem udělená výjimka na masivní znečišťování rtutí zatím nezačne platit. Odvolali jsme se, jak jsme deklarovali, dodržování zákonů a ochrana zdraví totiž stojí nad komerčním zájmem. Absenci respektu k lidem pak vlastník Počerad potvrzuje reklamní kampaní, kterou vytváří mylný dojem, že elektrárnu modernizuje. Fakticky jde o údržbu. Snaha získat rozsáhlou výjimku místo instalace filtrů jej usvědčuje.

Společnost Sev.en Energy se aktuálně snaží placenou reklamou v médiích a na sociálních sítích vytvořit dojem, že začala s komplexní modernizací elektrárny.

Čtěte také: Recenze Bref Power

Zastaralé uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice, které chce přes jejich obrovský negativní vliv na životní prostředí a klima jejich majitel provozovat dlouhodobě, vyrobily dohromady v roce 2020 6,6 TWh elektřiny. Zatímco přebytek (vývoz) elektřiny činil 10,15 TWh.

Není dán základní zákonný důvod dle § 14 odst. 5 písm. a) (geografická poloha) nebo b) (specifická technická charakteristika) zákona o integrované prevenci. Nejsou naplněny ani ostatní zákonné podmínky dle § 14 odst.

Navržený emisní limit pro rtuť ve výši 28 µg/m3 je čtyřnásobkem emisního limitu dle závěrů o BAT (nejlepší dostupné techniky). Metodický pokyn MŽP (str. 4) říká „lze obecně považovat za vhodné dosažení hodnot, které byly v procesu tvorby příslušného BREF a závěrů o BAT akceptovány Evropskou komisí jako relevantní pro vymezenou skupinu zařízení, ale nebyly z nejrůznějších důvodů v BAT zohledněny - jedná se o tzv. accepted split views…“ Tyto „accepted split views“ stanoví jako nejvyšší přijatelný emisní limit pro Hg koncentraci ve výši 20 µg/m3.

REVIEW OF THE BEST AVAILABLE TECHNIQUES (BAT) REFERENCE DOCUMENT FOR LARGE COMBUSTION PLANTS (LCP BREF) : Assessment of split view rationales, str.

“Cpát další peníze do staré uhelné elektrárny v Počeradech, která drží pohromadě jen silou vůle, je nesmysl. S cenou emisní povolenky, která prudce roste, se nemůže vyplatit ani instalace nových filtrů, ani provoz elektrárny, která je už za hranou své životnosti. I proto se firma snaží uhrát výjimku na množství vypouštěných emisí na dalších několik let provozu místo toho, aby investovala do zdraví lidí a ochrany ovzduší.

Čtěte také: Odpad a jeho využití

Elektrárna Prunéřov a stanovisko Ministerstva životního prostředí

V článku HN ze dne 29. října 2010 s názvem „Prunéřov - Drobil jde na ruku ČEZ“ redaktorka Hana Škodová jednostranně popisuje kompenzační opatření ke komplexní obnově elektrárny Prunéřov II, která byla stanovena v podmínkách pro udělení souhlasného stanoviska EIA. Od roku 2009 Ekologický právní servis a Greenpeace roztáčí diskuzi kolem rekonstrukce elektrárny Prunéřov II s tím, že technické parametry neodpovídají dokumentu BREF pro velké spalovací zdroje, ve kterém je doporučena 42% čistá účinnost bloku.

Pro tento účel představitelé Greenpeace Česká republika začali argumentovat, že navržený projekt rekonstrukce vyprodukuje o 12 mil. tun emisí CO2 za dobu 25 let více než blok se 42% účinností. Nakonec studie DNV prokázala, že rozdíl emisí CO2 za dobu životnosti elektrárenských bloků nebude 12 mil. tun, ale 5,13 mil. tun.

K ukončení provozu elektrárny Prunéřov I Ekologický právní servis argumentuje internetovými stránkami společnosti ČEZ, na kterých je zveřejněno mimo jiné, že elektrárna Prunéřov I bude odstavena z provozu od roku 2016. V tiskové zprávě EPS chybí relevantní argumenty, které by dokladovaly, že Ministerstvo životního prostředí posuzovalo návrh kompenzačních opatření bez znalosti dlouhodobých plánů společnosti ČEZ a vývoje evropské legislativy v oblasti ochrany ovzduší.

Naopak při ověřování kompenzačního návrhu, ministerstvo podrobně analyzovalo všechny dostupné dokumenty, které byly předloženy navrhovatelem. Emise byly přepočteny v návaznosti na deklarovanou kvalitu hnědého uhlí na lomu Libouš. Ministerstvo životního prostředí jednoznačně odmítá tvrzení právníka Jana Šrytra, že je vstřícné vůči společnosti ČEZ.

Energetický gigant ČEZ si prosadil svou a znovu prokázal svůj vliv na rozhodování státních úřadů. Je tak o krok blíže prosazení plánu na prodloužení životnosti největší českého zdroje znečištění - hnědouhelné elektrárny Prunéřov II o další čtvrtstoletí. I přesto, že záměr nesplňuje zákonné požadavky na použití nejmodernějších dostupných technologií (BAT), ministryně životního prostředí Bízková dnes dala projektu zelenou. Ministerstvo tak posvětilo plán, který bude v porovnání s modernější variantou znamenat ročně statisíce tun spáleného uhlí navíc i zbytečně vyšší emise CO2 a dalších znečišťujících látek.

Čtěte také: BREF a dopad na Elektrárnu Chvaletice

Stanovisko ministerstva však není závazné a ekologické organizace ve spolupráci s místními lidmi svoji kampaň proti prodloužení provozu elektrárny nevzdávají.Energetický gigant ČEZ si prosadil svou a znovu prokázal svůj vliv na rozhodování státních úřadů. Je tak o krok blíže prosazení plánu na prodloužení životnosti největší českého zdroje znečištění - hnědouhelné elektrárny Prunéřov II o další čtvrtstoletí. I přesto, že záměr nesplňuje zákonné požadavky na použití nejmodernějších dostupných technologií (BAT), ministryně životního prostředí Bízková dnes dala projektu zelenou. Ministerstvo tak posvětilo plán, který bude v porovnání s modernější variantou znamenat ročně statisíce tun spáleného uhlí navíc i zbytečně vyšší emise CO2 a dalších znečišťujících látek.

Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv.

„To je ale překvapení: ministryně, která se do funkce dostala jen díky šikovné politické rošádě pod taktovkou Martina Romana, vydala takové rozhodnutí, jaké si ČEZ přál. Čekal snad někdo něco jiného? Na paní ministryni se moc nezlobíme, je to jen legionářka Romanova impéria (Emporum Romanum). Co je na téhle cause alarmující, je lehkost, s jakou ČEZ odstraňuje neposlušné ministry a jejich náměstky a nahrazuje je vlastními lidmi.

Dnes vydané souhlasné stanovisko EIA rozhodně neznamená pro ČEZ definitivní výhru. Soulad projektu s požadavky českých zákonů a evropských předpisů, bude ještě přezkoumáván v několika navazujících řízeních. ČEZ tak bude muset prokázat, že používá nejlepší dostupnou technologii v rámci tzv. integrovaného řízení, při němž je vydáváno povolení k provozu zařízení. Platí přitom, že elektrárna, která kritérium BAT nesplní, nemůže povolení k provozu vůbec obdržet. A to je i případ Prunéřova.

Programový ředitel Ekologického právního servisu Pavel Franc k tomu řekl: „Ministerstvo životního prostředí pod vedením Rut Bízkové sehrálo roli zdatného sekundanta ČEZu při prosazování jeho zájmů. ČEZ opakovaně odmítl předložit k posouzení variantu projektu Prunéřova, která by používala účinnější a čistší technologii, a to i přesto, že k tomu byl Ministerstvem životního prostředí přímo vyzván. Tím jednoznačně porušil své povinnosti vyplývající mu ze zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Aroganci jednání ČEZu podtrhuje i fakt, že smlouvy na dodávky technologií do Prunéřova uzavřela společnost ještě před tím, než proces EIA vůbec začal. ČEZ tedy od samého počátku vůbec nepočítal s tím, že by projekt nebyl v jím navržené podobě schválen.

Proces EIA k Prunéřovu provází celá řada nestandardních okolností, které poukazují na výrazný vliv ČEZu. Vláda na základě požadavků tripartity zařadila prodloužení životnosti Prunéřova mezi protikrizová opatření přesně v podobě, kterou prosazuje ČEZ. Zcela mimo své kompetence se ve propsěch ČEZu angažoval i premiér Fischer (4), jehož tlak na vydání rozhodnutí vedl k rezignaci předchozího ministra Jana Dusíka, který médiím potvrdil uvedl, že ČEZ i premiér na něj vyvíjeli v předmětné věci tlak. Nové ministryně Bízková, která je bývalou mluvčí uhelných elektráren ČEZ, v minulém týdnu zrušila na ministerstvu sekci ochrany klimatu a ovzduší, jejíž představitelé polovičaté modernizaci Prunéřova otevřeně oponovali. (5) Odvolání jejího šéfa, náměstka ministra Aleše Kutáka, přitom požadoval kvůli Prunéřovu ČEZ již loni po tehdejším ministrovi Ladislavu Mikovi. (1)

Podle vyjádření MUDr. Miroslava Šuty, konzultanta pro environmentální rizika ukazuje hodnocení zdravotního rizika, která je součástí dokumentace EIA předložené firmou ČEZ, že rekonstruovaná elektrárna Prunéřov by vypouštěla tak velké množství oxidu siřičitého (SO2), které by mohlo vystavit více než 100 tisíc obyvatel měst Chomutova, Jirkova, Kadaně a Klášterce na Ohří 24-hodinovým koncentracím SO2 přesahujícím hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Takto vysokými koncentracemi by mohlo postiženo i více než 18 tisíc dětí žijící v uvedených městech.

I v naprosto teoretickém případě, že by všechny ostatní zdroje oxidu siřičitého byly zrušeny, by 24-hodinové hodnoty v Kadani mohly dosahovat více než trojnásobku a v Klášterci n. O. téměř dvojnásobku hodnoty doporučené WHO, která od roku 2005 činí 20 mikrogramu/m3. Prunéřov by se mohl významně podílet na znečištění oxidem siřičitým i pro ovzduší, které by dýchalo dalších více než 200 tisíc lidí (včetně více než 40 tisíc dětí) žijících v Karlových Varech, Mostě, Žatci, Litvínově, Lounech nebo Teplicích. Paradoxní je, že příspěvek Prunéřova k denním maximům SO2 by se po rekonstrukci mohl dle výpočtů obsažených v dokumentaci EIA v řadě měst dokonce zvýšit. Jedná se např. (2)

Ekologický právní servis a Greenpeace již téměř dva roky upozorňují na skutečnost, že ČEZem předložený projekt Prunéřova nesplňuje zákonné parametry tzv. nejlepší dostupné technologie (Best Available Techniques, BAT). Ty zejména vyžadují, aby nově budované bloky elektrárny dosahovaly čisté tepelné účinnosti nejméně 42%. ČEZ se přitom pokusil požadavky zákona obejít, když svůj projekt s původně navrženou účinností 38% vydával za pouhou rekonstrukci, na kterou se vztahují požadavky mírnější.

Fakt, že se ze strany ČEZu jedná o účelovou manipulaci a projekt těmto zákonným kritériím nevyhovuje, byl v průběhu procesu EIA potvrzen několika nezávislými institucemi - např. (3) MŽP začalo hodnotit záměr obnovy Prunéřova na základě Oznámení ČEZ, a.s. v červnu 2008. V závěru zjišťovacího řízení z 30. 7. 2008 v souladu s § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. požadovalo MŽP: „V dokumentaci je třeba navrhnout a zohlednit alternativy realizace tří tepelných bloků s vyšší netto účinností než v současnosti navržených 38 %; navrhnout tedy technologii, jež by plně zohledňovala účinnosti uvedené v BREF a dosahovala by účinnosti stanovené pro granulační kotle (tj. 42 - 45 %).“ Zmíněný § 7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. říká: „V závěru podle odstavce 3 může příslušný úřad navrhnout zpracování variant řešení záměru, které se zpravidla liší umístěním, kapacitou, použitou technologií či okamžikem provedení, jestliže je jejich provedení prokazatelně účelné a z technických hledisek možné.“ Každému oprávnění musí vždy odpovídat nějaká povinnost. Danému oprávnění MŽP navrhnout zpracování variant řešení záměru proto odpovídá povinnost ČEZ, a.s. takovou variantu do procesu EIA předložit. ČEZ, a.s.

Nové emisní limity a výjimky pro elektrárny

Evropská komise i přes silný odpor Česka, Polska či Německa před čtyřmi roky rozhodla, že od poloviny letošního roku budou elektrárny a velké teplárny dodržovat zpřísněné emisní limity. Den D pro asi sto dvacet spalovacích zařízení v zemi nastane 18. srpna, kdy by měly začít nová pravidla platit. Jak ale ukazuje situace v Pardubickém kraji, ve skutečnosti k žádnému zlomu nejspíš nedojde. Elektrárny ve Chvaleticích a Opatovicích nad Labem mají shodně problém se vejít do limitů známých pod zkratkou BREF/BAT v případě oxidů dusíku a rtuti. Žádají proto úřady o udělení dočasné výjimky. Tvrdí, že okamžité splnění limitů by si vyžádalo nepřiměřené náklady. Jenže výjimku zatím nezískaly.

Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že elektrárny dostanou čas na to, aby získaly pravomocné rozhodnutí o výjimce. „Pro provoz to znamená, že povolení platí ve stávající podobě, než se pravomocně rozhodne o výjimce, případně odvolání. Prioritou pro povolující úřady i ministerstvo jako odvolací orgán je v souladu s citovaným zákonem co nejrychlejší vydání aktuálně řešených rozhodnutí, aby byla vzniklá časová prodleva co nejkratší,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

O emisních stropech pro elektrárny sice musí rozhodnout krajský úřad, ten se ale bude řídit tím, co řekne ministerstvo. „Tento týden bychom měli stran limitů obdržet písemný pokyn ministerstva životního prostředí, jak ve věci postupovat,“ uvedl mluvčí Pardubického kraje Dominik Barták.

Organizace Frank Bold postup ministerstva kritizuje. „Krajské úřady pod vedením ministerstva životního prostředí by měly situaci urychleně napravit - pokud elektrárny nemají pravomocně udělenou výjimku, musí mít v povolení nové emisní limity. Jinou možnost evropské právo nedovoluje,“ říká Laura Otýpková z organizace Frank Bold.

Elektrárny ale namítají, že problém je na straně úřadů, které dosud o výjimkách nerozhodly. „Ze strany Elektrárny Opatovice je dotčenému orgánu poskytnuta veškerá součinnost při projednávání naší žádosti. Avšak délku trvání celého procesu nemůžeme z naší pozice více ovlivnit,“ uvedla manažerka vztahů s veřejností opatovické elektrárny Hana Počtová.

„Po dvou letech a sedmi měsících jsme emisní výjimku dostali od dvou různých úřadů už třikrát, stále to však nevedlo k pravomocnému rozhodnutí,“ uvedl mluvčí Elektrárny Chvaletice Petr Dušek, podle něhož elektrárna nemůže ovlivnit to, že se proti rozhodnutí úřadů stále někdo odvolává. „Dokud o naší žádosti nebude pravomocně rozhodnuto, termín platnosti nových evropských limitů pro provoz elektrárny nic neznamená,“ řekl Dušek.

Chvaletice doufají, že výjimku budou mít včas. Ekologická organizace Greenpeace ale s čekáním úřadů nesouhlasí a tvrdí, že pokud elektrárny nebudou mít schválenou výjimku po 17. srpnu, měly by nové limity začít plnit, nebo zastavit provoz. „S výkladem ministerstva, že elektrárny nemusejí nové limity plnit, nesouhlasíme. To by je totiž nemusely plnit ani elektrárny či provozy, které si o výjimku vůbec nežádaly. Česká republika se tak chystá porušovat evropské právo,“ říká Lukáš Hrábek z Greenpeace.

Na druhou stranu nelze říct, že by chvaletická elektrárna nepožádala o výjimku včas, učinila to na začátku roku 2019. Čelí ale silnému odporu ekologických organizací, které se úspěšně odvolávají proti rozhodnutím o výjimce, takže jednání úřadů se protahuje a připomíná ping pong.

Pardubický krajský úřad chvaletické elektrárně emisní výjimku povolil, ministerstvo životního prostředí rozhodnutí zrušilo a kvůli podjatosti pardubických úředníků agendu převedlo do Olomouce. Tamní krajský úřad loni vydal nové rozhodnutí, ministerstvo jej letos v březnu opět zrušilo. „Očekáváme, že do 18. srpna 2021 bude rozhodnutí vydáno a že plně zohlední a podpoří naše stanoviska, která jsou zcela v souladu s metodikou EU a ČR,“ uvedl Dušek.

Provozovatel elektrárny Sev.en EC chce vypouštět ročně 303 kilogramů rtuti a 337 tun oxidů dusíku nad limit platný od 18. srpna 2021.

Ekologický právní servis a modernizace elektrárny Prunéřov

Ministerstvo životního prostředí má již od podzimu 2009 v ruce všechny potřebné argumenty pro vydání negativního stanoviska v procesu EIA k modernizaci elektrárny Prunéřov. Postup MŽP v posledních měsících nemá oporu v zákonech a zbytečně prodlužuje proces, který již měl být dávno v neprospěch ČEZu rozhodnut.

Na kauze Prunéřov spolupracuje Ekologický právní servis (EPS) s organizací Greenpeace. Ve svých aktivitách se soustředí primárně na právní aspekty celého případu. Nestandardní kroky ministerstva proto poškozují především EPS, který se celého procesu posuzování aktivně účastní od samého počátku a předložil celou řadu expertních připomínek. Správnost argumentů EPS potvrdily také závěry nezávislého posouzení norské konzultační firmy Det Norske Veritas (DNV), které byly minulý týden zveřejněny.

DNV ve své zprávě potvrzuje, že projekt předložený společností ČEZ nesplňuje požadavky na nejlepší dostupnou technologii, a to hned ve dvou oblastech: zaprvé použitá technologie nedosahuje požadované čisté termální účinnosti 42 % (ČEZ deklaruje účinnost 39 %) a dále překračuje požadovaný emisní limit pro oxid uhelnatý (požadovaný limit je 200 mg/Nm3, ČEZ počítá s emisemi 250 mg/N m3). (3)

I na téma emisí oxidu uhličitého dal posudek nezávislého konzultanta jasnou odpověď: v případě projektu prosazovaného ČEZem budou emise CO2 o 205 000 tun ročně vyšší, než v případě použití nejlepší dostupné technologie se stejným instalovaným výkonem, což představuje 6,15 miliónů tun oxidu uhličitého za předpokládanou dobu 30ti let provozu zařízení. (1)

Experti, jež zprávu pro DNV zpracovávali, explicitně odmítli argument společnosti ČEZ, že použití nejlepší dostupné technologie (tedy tzv. nadkritického bloku s účinností vyšší než 42 %) by ohrozilo zásobování teplem pro desítky tisíc lidí v Kadani a Klášterci. DNV poukázalo na skutečnost, že nadkritické bloky se běžně ve světě pro zásobování teplem používají. Ve zprávě je zmíněn i fakt, že v případě nyní rekonstruované elektrárny Tušimice nebyl pro ČEZ problém pojistit dodávky tepla výstavbou záložní plynové kotelny a že by především mohla v budoucnu sloužit jako záložní zdroj tepla pro Kadaň a Klášterec právě elektrárna Tušimice, které je od Prunéřova vzdálená pouhých 8 km. (2).

Z posudku dále vyplývá, že dosavadní proces posuzování vlivů na životního prostředí (EIA) probíhal v souladu se zákonem, nicméně je v rozporu s procesem dobré praxe, protože bez podrobnějšího zdůvodnění nebyly posouzeny jiné varianty, než kterou prosazuje ČEZ. Kromě zcela zjevných věcných nedostatků prunéřovského projektu, k závěru o vydání negativního stanoviska vede i jednání samotného ČEZu.

Ten totiž odmítl předložit k posouzení modernější - účinnější variantu projektu, ačkoliv byl k tomu ministerstvem v souladu se zákonem přímo vyzván již v červenci roku 2008. Tímto krokem jednoznačně porušil povinnost, která mu ze zákona o posuzování EIA vyplývá. (3) Další otálení MŽP by prodlužovalo fakticky nezákonný stav.

EPS proto vyzval nástupce exministra Dusíka - ministra Šebestu, aby tento nezákonný stav ukončil a ČEZem předložený projekt odmítl. Jednání premiéra Fischera, tedy především otevřená podpora požadavkům tripartity požadující vybudování zastaralé varianty Prunéřova, přímý tlak na vydání rozhodnutí, který vedl k odstoupení ministra Dusíka a urychlená instalace ministra Šebesty budí dojem, že premiér vyslal Dusíkova nástupce na ministerstvo s jasným úkolem. Totiž zařídit, aby ČEZu v jeho záměru nebyly nadále kladeny žádné překážky.

EPS doufá, že ministr Šebesta vydá k Prunéřovu negativní stanovisko a tím toto podezření rozptýlí. Jednání ČEZu je velice nezodpovědné vůči jeho akcionářům. Bylo by velice zajímavé vidět ekonomické dopady mnohaměsíčních prostojů, které si sám způsobil tím, že předložil k posouzení projekt, který je nejen věcně, ale i procesně právně vadný. Jakákoliv jiná firma, by se chovala ekonomicky a snažila by se vady v projektu co nejrychleji napravit, neboť platí, že čas jsou peníze. V případě ČEZu to zjevně neplatí.

Stručné shrnutí vývoje kauzy: Ekologický právní servis se kauze modernizace elektrárny Prunéřov II věnuje od jejího počátku v roce 2008. Již v polovině roku 2008 EPS opakovaně upozornil MŽP, že plánovaná modernizace nesplňuje parametry tzv. nejlepších dostupných technik, které požadují čistou energetickou účinnost ve výši 42 - 45 % a zároveň navázal spolupráci na kauze s organizací Greenpeace.

V úvodní fázi procesu EIA ČEZ tyto požadavky odmítal, s odkazem na tvrzení, že plánovaný projekt je pouhou rekonstrukcí. EPS zpracoval do samotného procesu EIA řadu expertních připomínek, přičemž většina z nich byla v minulém týdnu potvrzena závěry studie DNV. Závěry studie DNV také vyvrátily další argumenty, se kterými ČEZ realizaci modernější varianty odmítal - např. argument o nemožnosti zajistit dodávky tepla.

EPS v loňském roce ve spolupráci s Greenpeace a místním sdružením Chomutov pod pokličkou inicioval kampaň Pohoda ČEZ (www.pohodacez.cz), jejímž hlavním cílem je přimět ČEZ, aby přehodnotil svůj záměr „komplexní obnovy“ elektrárny Prunéřov II a při její plánované modernizaci použil nejlepší dostupnou technologii.

tags: #bref #ministerstvo #životního #prostředí #greenpeace

Oblíbené příspěvky:

• Ekologické vysvětlení koloběhu dusíku
• Možnosti studia krajinné ekologie
• Využití biologicky rozložitelného odpadu
• Použití kalových čerpadel
• Moderní technologie pro svoz kovového odpadu