Elektrárna Chvaletice, BREF a stanovisko Greenpeace

19.04.2026

Elektrárna Chvaletice, provozovaná firmou Seven, a.s. miliardáře Pavla Tykače, se potýká s problémy souvisejícími s emisními limity a modernizací. Firma Seven, a.s. provozuje také těžbu hnědého uhlí na dvou velkolomech.

Žaloba proti novým limitům

Firma Seven, a.s. se připojila k žalobě proti novým limitům na ochranu ovzduší a zdraví. Žalobu podala evropská asociace zastupující zájmy uhelného sektoru Euracoal proti Evropské komisi spolu s několika německými uhelnými firmami. Podle informací ekologických organizací se k žalobě připojilo šest dalších firem, některé z nich právě mohou být z České republiky. K podobné žalobě podané Polskem se přitom v lednu odmítla připojit česká vláda. Hlavním důvody byly ekologické, ale vláda upozornila i na nízké šance na úspěch žaloby.

Snaha o výjimky

Elektrárenské firmy se však snaží nejen zrušit limity pro množství vypouštěných spalin na evropské úrovni, ale chtějí také získat z nich výjimky na národní úrovni. Naopak v Poslanecké sněmovně probíhá debata o omezení výjimek u největších tuzemských elektráren. Dnešní podoba zákona o ochraně ovzduší nevylučuje udělování výjimek z nových limitů na delší dobu či dokonce časově neomezených.

Návrh na omezení výjimek

Podle Hnutí DUHA a Greenpeace dává návrh zbytečně příliš času, kdy by mohly elektrárny znečišťovat více, než umožňují nové limity, a navíc vůbec nijak neřeší ekologizaci uhelných tepláren. Pozitivem návrhu však je, že by nakonec limity splnit musely, v opačném případě by k 31. prosinci 2025 musely zavřít, či fungovat jen 60 dní v roce. Pozměňovací návrh je kompromisní a daleko mírnější variantou k původnímu návrhu poslankyně Balcarové, který chtěl uhelným elektrárnám udělování výjimek zakázat úplně, a donutit je tak splnit limity do srpna 2021. Příliš krátký čas na modernizaci byl hlavním argumentem zástupců elektrárenských společností.

Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora ve svém společném dopise poslancům ze dne 28. února 2018 původní pozměňovací návrh komentovali takto: “Zároveň musíme zdůraznit, že udělování výjimek nemá sloužit k tomu, aby energetický zdroj spalující pevná fosilní paliva nemusel dále ekologizovat svoje zařízení, ale aby s ohledem na kapacitní, finanční možnosti s ohlasem na již vložené investice do ekologizace v souladu s plněním vyhlášky č. 415/2012 Sb., měl časový prostor stanovený výjimkou na realizaci další ekologizace zdroje dané BAT.

Čtěte také: Opatovice a životní prostředí

Limity, z nichž chtějí elektrárny výjimky, jsou přitom i kvůli silnému lobbingu uhelných firem výrazně slabší než limity pro elektrárny v Číně. Česko je navíc jeden z největších světových vývozců elektřiny a její výroba z uhlí se má podle Státní energetické koncepce ČR utlumovat ještě víc, než by mohl docílit samotný návrh Pirátů.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, říká:„Zastaralé uhelné elektrárny mají dle Státní energetické koncepce ČR skončit. To, že právě jejich majitelé žalují limity na ochranu zdraví, aby mohly nerušeně pokračovat, opět ukazuje, že odmítání či obcházení limitů dlouhodobými výjimkami není nutné k zajištění zásobování teplem a elektřinou, ale je pouze způsobem, jak nadále inkasovat tučné zisky na úkor zdraví lidí.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, říká:„Piráti udělali přesně to, co po nich Svaz průmyslu a dopravy a Hospodářská komora chtěli - místo úplného zrušení výjimek jim poskytuje navíc čtyřletý časový prostor, aby se s novou legislativou mohli vyrovnat. S velkým napětím očekáváme, zda kapitáni průmyslu tento kompromis přijmou, nebo naopak přijdou s nějakou další výmluvou, proč ho torpédovat.

Robert Hrdina ze spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice říká:“Severní energetická miliardáře Tykače dělá všechno pro to, aby nemusela plnit limity na ochranu ovzduší. Místo skutečných investic do čistších technologií vedePR kampaň v médiích a na sociálních sítích, která má zakrýt pravý záměr provozovatele - prodloužit životnost problematické elektrárny Chvaletice na co nejdelší dobu s co nejnižšími náklady na nové filtrační technologie.

Nové limity a technologie BREF

Aktuálně platí, že uhelné elektrárny musí snížit znečištění do 18. srpna 2021, ale zákon umožňuje udělit výjimku. Nové limity jsou uvedeny v technickém dokumentu Závěry o BAT (Best Available Techniques), který pro modernizaci elektráren bere v potaz nejlepší současně dostupné technologie. České uhelné elektrárny nesplňují nové limity především u oxidů dusíku, kde došlo k mírnému snížení z původních 200 na nynějších 175 mg/Nm3. Pro srovnání - v Číně, která je dnes největším znečišťovatelem na světě, platí 100 mg/Nm3.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a certifikace

Návrh na omezení výjimek pro uhelné elektrárny podporuje výzva “Čisté ovzduší bez výjimek”, kterou podepsala Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, bývalý premiér Petr Pithart, jehož vláda prosadila první vlnu odsíření uhelných elektráren či profesor Bedřich Moldan. K čistému ovzduší bez výjimek vyzývají zákonodárce i známé osobnosti jako socioložka Jiřina Šiklová, režisér Břetislav Rychlík či herečka Táňa Fischerová.

Emise elektrárny Chvaletice

Podle nedávno zveřejněných dat za rok 2017 se množství emisí vypouštěných hnědouhelnou elektrárnou ve Chvaleticích snížilo po rekonstrukci jen o necelou třetinu. Bloky, které prošly modernizací, navíc vypouštějí téměř stejné množství emisí jako bloky nerekonstruované. Limity Evropské směrnice o průmyslových emisích zatím převyšují limity pro oxidy dusíku i pro tuhé znečišťující látky. Severní energetická slibovala, že hned po rekonstrukci dojde k razantnímu snížení vypouštěných škodlivin o polovinu, k tomu se ovšem zatím prokazatelně ani neblíží. Další zpřísnění limitů má přitom přijít již v roce 2021, tentokrát v návaznosti na zavádění nejlepších dostupných technologií podle dokumentu BREF.

Elektrárna Chvaletice chce výjimku pro některé emise. Ani po dílčí modernizaci by nesplnila nové parametry průmyslových emisí. Společnost Sev.en EC, která provozuje elektrárnu Chvaletice, se rozhodla požádat o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Další nevelké snižování těchto emisí by vyžadovalo neúměrně vysokou investici, uvedla dnes v tiskové zprávě mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová. "K dosažení nově požadovaných limitů oxidů dusíku by byla nutná další investice ve výši 1,4 miliardy korun.

Podle Greenpeace elektrárna už při rekonstrukci prvních dvou bloků věděla, že nové emisní limity nebude splňovat. Elektrárna v letech 2016 a 2017 za zhruba tři miliardy korun zmodernizovala dva ze čtyř bloků. Její instalovaný výkon činí 820 MW.

Firma miliardáře Pavla Tykače Sev.en EC se u krajských úředníků snaží získat výjimku, která by chvaletické elektrárně umožnila po roce 2020 posílat do vzduchu více oxidů dusíku a rtuti, než budou nařizovat nové limity. Zastupitelé Pardubic se v únoru vyslovili proti, výjimky odmítlo i několik obcí. Nyní musí rozhodnout úředníci.

Čtěte také: CO2 a elektrárny

V pondělí se v Pardubicích při ústním jednání o výjimce ukázalo, že v jednom bodě zástupci elektrárny až dosud trochu mlžili. Tvrdili pardubickým zastupitelům, že se ve Chvaleticích bude spalovat stejné palivo jako dosud. Uvedli to i ve své žádosti. Ve skutečnosti po uzavření dolu ČSA v roce 2024, kde je nejkvalitnější hnědé uhlí v zemi, chce elektrárna přejít na uhlí z dolu Vršany, který také patří Tykačovi. Oba doly jsou v sousedství Mostu, vršanské uhlí však není ani zdaleka tak výhřevné, jak ostatně uvádí skupina Sev.en na svých webových stránkách. Zástupci elektrárny se při slyšení ohradili, že nic nezamlčeli, protože budou dál pálit uhlí ze severočeské pánve, tudíž palivo nemění.

Ekologičtí aktivisté nesouhlasí. „Zástupce elektrárny nám tvrdil, že když nahradí uhlí jiným, které má nižší výhřevnost, tak emise nestoupnou. Ale to nedává smysl. V uhlí z Vršan i ČSA je stejné množství rtuti. Na výrobu stejného množství elektřiny musíte spálit více vršanského uhlí a to znamená, že proletí komínem i více rtuti,“ uvedl vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Elektrárna na otázku MF DNES, zda uhlí s nižší výhřevností nebude znamenat logicky i vypouštění více rtuti, reagovala jen obecnými větami: „Udělení výjimky podle odborníků v žádném případě nepovede k významnému zhoršení životního prostředí v blízkém ani vzdáleném okolí elektrárny. Rozsah imisní změny bude prakticky neměřitelný,“ uvedla mluvčí společnosti Sev.en EC Gabriela Sáričková Benešová.

Podle některých účastníků se celé pět a půl hodiny trvající jednání o výjimkách, které elektrárna chce získat, odehrávalo v podobném duchu. „Zástupci elektrárny se stále odkazovali na dokument, který k tomu zpracovali. Místo aby řekli konkrétní odpověď, tak jsme slyšeli, že dokument je dobře zpracovaný podle platné legislativy a v tom dokumentu že najdeme všechno,“ řekla starostka Bukovky Pavla Friedrichová Sirůčková, jejíž obec s udělením výjimky nesouhlasí.

Evropská unie nyní vede tažení proti „špinavým“ zdrojům energie. Sotva vlastníci uhelných elektráren dokončili nákladné modernizace, aby plnily emisní limity, které měly v Česku díky výjimce platit od poloviny roku 2020, vstoupila do hry přísnější pravidla. Původně limity oxidů dusíku neměly překročit hranici 200 miligramů na metr krychlový, nyní už je schváleno od roku 2021 jako limit 175 miligramů. A elektrárny se nově nevejdou ani do limitů pro zbytkovou rtuť.

Kontroverzní postup chvaletické elektrárny spočívá v tom, že nežádá výjimku na provoz dvou již modernizovaných bloků za tři miliardy korun, ale chce se vyvléci z povinnosti provést modernizaci zbylých dvou bloků tak, aby odpovídaly přísnějším emisním limitům BREF/BAT.

Krajský úřad v Pardubicích v minulosti různým žádostem elektrárny o výjimky z emisních limitů vyhověl. Podporu má u krajských politiků, kteří se žádostí o výjimky odmítli zabývat. Uvádějí, že zamítnutí výjimky by mělo nicotný vliv na životní prostředí. „Mantrou místních ekologů je ochrana životního prostředí. Já k tomu však dodávám, že v jejich případě jde o ochranu hodnot, které jsou sotva měřitelné,“ uvedl Petr Šilar, senátor a předseda krajského výboru pro životní prostředí.

Protesty a spory

Poklidné městečko Chvaletice zažilo na podzim roku 2016 výjimečnou podívanou, když jedenáct členů Greenpeace a spolku Zastavme elektrárnu Chvaletice vyšplhalo na jednu z chladicích věží elektrárny, aby tady dva dny protestovali proti toleranci úřadů vůči stárnoucímu zařízení. Nepřehlédnutelné akci, kterou chtěli demonstranti upozornit, že zařízení se při své přestavbě dokázalo vyhnout procesu EIA, předcházely žaloby a soudní spory. Pře, ve které aktivisté tvrdí, že přizpůsobování elektrárny stále přísnějším ekologickým limitům je nedostatečné, trvá dodnes a v posledních měsících se ještě vyostřila. Zavinila to nová žádost o úlevy.

Elektrárna, kterou před šesti lety koupila od ČEZ společnost Sev.en EC miliardáře Pavla Tykače, žádá o výjimku pro nové, přísnější limity emisí oxidů dusíku a rtuti. Žádost podaná letos v lednu zatáhla do sporu i obyvatele a politiky zejména z blízkých Pardubic, na které část z emisí elektrárny dopadá. O věci dokonce nedávno hlasovalo pardubické zastupitelstvo.

Kvůli tomu, jak se postavit k žádosti Tykačovy společnosti, která žádá o výjimku Pardubický kraj, se lokální politici dostali do konfliktu. Nakonec se ale zastupitelé, včetně některých koaličních, rozhodnutí radních vzepřeli a odhlasovali usnesení, ve kterém výjimku pro elektrárnu odmítají. Zvítězila obava, že se ovzduší Pardubic, už dnes znečištěné jemným polétavým prachem a benzo(a)pyreny, ještě zhorší. Důvodem jsou úspory. Dva modernizované bloky elektrárnu stály již tři miliardy korun. Firma však použila méně pokročilou technologii odstraňování dusíku a stejnou chce pořídit na zbývající dva bloky. Aby splnila nově požadované limity pro oxidy dusíku, musela by investovat dalších 1,4 miliardy korun do kvalitnějších filtrů. Argumenty ekologického sdružení Greenpeace a jiných odpůrců výjimky.

Žaloba k Ústavnímu soudu

Elektrárně Chvaletice ze skupiny Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače hrozí zavření kvůli nesplnění limitů emisí rtuti a oxidů dusíku. A to zrovna v době, kdy elektrárna vydělává miliardy korun díky vysoké ceně elektřiny. Text žaloby k Ústavnímu soudu, kterou jménem Elektrárny Chvaletice podal právník Petr Zákoucký z Dentons Europe, zveřejnila na svém webu ekologická organizace Greenpeace. Výsledkem sporu byl dlouhý řetězec často protichůdných rozhodnutí krajských úředníků a ministerstva životního prostředí. Ministerstvo loni v listopadu výjimku schválilo, což ekologické aktivisty vedlo k podání žaloby k soudu. Krajského soudu v Ostravě, respektive jeho olomoucká pobočka, v březnu rozhodnutí zrušila a vrátilo MŽP k dalšímu řízení. Tomu chce logicky vedení elektrárny ze skupiny Sev.en Energy zabránit za každou cenu.

Podle zástupců ekologických organizací je absurdní, že elektrárna s očekávaným ziskem 3,9 miliardy korun odmítá investovat do redukce vypouštěných emisí rtuti a oxidů dusíku. Instalace nových filtrů by totiž podle ekologů vyšla maximálně na 1,5 miliardy korun.

Pardubické zastupitele čekala debata o chvaletické elektrárně, která žádá o výjimku, aby mohla po roce 2021 překračovat budoucí limity emisí rtuti a oxidů dusíku. Městská rada tento týden zvolila druhou variantu. Městská rada rozhodla, že k žádosti elektrárny nedá žádné stanovisko. Nyní je na zastupitelích, zda její krok potvrdí, nebo tak neučiní. Mezi politiky se názory různí.

Znečišťování ovzduší si nikdo nepřeje. Elektrárna v letech 2016 a 2017 za zhruba tři miliardy korun zmodernizovala dva ze čtyř bloků. Díky tomu značně klesly například emise oxidu siřičitého a tuhých znečišťujících látek. Instalovaný výkon činí 820 MW, minoritně vyrábí také teplo pro Trnávku a Chvaletice.

Výroba a emise v roce 2018

Elektrárna Chvaletice minulý rok vyrobila 4,735 terrawatthodin (TWh) elektřiny, překonala tak rekord z roku 1981 a dosáhla nejvyšší výroby ve své historii. Podle Sáričkové Benešové to bylo způsobeno tím, že v roce 2017 elektrárna dokončovala rozsáhlou modernizaci dvou výrobních bloků. Výrobu narušila havárie v březnu 2018 a následná plánovaná odstávka jednoho ze čtyř bloků. Loňskou výrobu elektřiny ovlivnila vysoká poptávku odběratelů.

Organizace Greenppeace uvedla, že chvaletická elektrárna minulý rok vypustila do ovzduší 154 kilogramů rtuti, v roce 2017 to bylo 74 kilogramů. Prachu výroba vyprodukovala 354 tun oproti 214 tunám v roce 2017. Údaje potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.

Elektrárna před časem požádala krajský úřad o výjimku pro emise oxidů dusíku a zbytkové rtuti. Ani po modernizaci dvou ze čtyř výrobních bloků by nesplňovala parametry průmyslových emisí platné od poloviny roku 2020 a většinu požadavků nové směrnice BREF/BAT platné od roku 2021. Další nevelké snižování těchto emisí by podle firmy vyžadovalo neúměrně vysokou investici. Greenpeace to považuje za skandální a chce se proti případnému udělení výjimky bránit.

Ekologické organizaci také vadí, že v elektrárně se po zavření dolu ČSA v roce 2024 má spalovat méně výhřevné uhlí z velkolomu Vršany. "Aby udrželi stejný objem výroby, budou muset pálit o 41 procent větší objem uhlí. Emise rtuti tak mohou vzrůst o další desítky procent," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.