Klimatická změna a prohlášení krize v Británii

Třicet let od sametové revoluce se opět nacházíme v situaci, kdy potřebujeme zásadní obrat ve směřování naší společnosti. V době postupující klimatické krize je třeba začít urychleně jednat a ne jen nečinně přihlížet postupujícímu hroucení ekosystémů, bez kterých není existence organizovaného lidského společenství možná.

Klimatická změna není jenom pesimistický scénář budoucnosti, probíhá teď a její následky - sucho, ničivé povodně, extrémní výkyvy počasí - denně po celém světě pociťují miliony lidí. Nyní se rozhoduje o tom, zda se podaří globální oteplení udržet pod hranicí 1,5 C, jejíž překročení by podle nejnovějších vědeckých poznatků mohlo znamenat nezvratné změny klimatu. Každá další setina stupně globálního oteplení s sebou přináší další porušování lidských práv.

K odvrácení katastrofy potřebujeme sociálně spravedlivé systémové změny. Stejně jako studenti v listopadu 1989 i my odmítáme beznaděj. A stejně jako oni považujeme i my dnes otázky zachování životního prostředí za zásadní. I když ani jim, ani nám současní politici nenaslouchají. Naši političtí představitelé odmítají dodržovat svoje sliby a emise skleníkových plynů tak dále rostou.

Považujeme také za nutné, aby univerzity nestály stranou a jen nepřihlížely, ale naopak převzaly aktivnější roli, usilovaly o to být mostem mezi vědeckým poznáním a celou společností, šly příkladem a měnily své fungování. Univerzity by měly přiznat problému klimatické změny prioritu vyhlášením stavu klimatické nouze.

Odvahy stávkujících studentů v listopadu 1989 si vážíme. Právě proto nám nestačí jenom vzpomínat. Vyzýváme všechny studenty a studentky, aby se k nám připojili. Chceme se učit převzít iniciativu. Chceme se učit odmítat bezmoc a pasivitu. Chceme se učit zpochybňovat způsob, jakým naše společnost funguje a rozhodnutí, která dělají naši političtí představitelé. Proto zahájíme univerzitní okupační stávku.

Čtěte také: Objevte přírodní krásy Velké Británie

Místo abychom seděli v učebnách, povedeme na chodbách diskuze a workshopy, poslechneme si koncerty a budeme se organizovat na plénech. Vysokoškoláci, kteří v tomto týdnu v některých českých městech stávkují za klima, míní, že české vlády neřeší dostatečně klimatickou krizi a narůstání nerovností ve společnosti. Stávkující studenti to uvedli ve svém prohlášení, které k dnešnímu dni podepsalo 400 vysokoškoláků a pracovníků univerzit.

Do protestu, který iniciují studenti z hnutí Univerzity za klima, se zapojili studenti z vysokých škol v Praze, Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Plzni. "Žijeme v čase mnoha stupňujících se a vzájemně propojených krizí. Nedaleko našich hranic zuří válka, narůstají společenské nerovnosti a zvyšující se ceny energií přivádějí statisíce lidí na pokraj chudoby. Tomu všemu vévodí zhoršující se klimatická krize, která už dávno není jen dystopickým scénářem budoucnosti.

Studenti vládu vyzývají, aby si vytyčila řešení klimatické krize jako svou prioritu a začala urychleně snižovat emise skleníkových plynů, které způsobují globální oteplování. To vede k dlouhotrvajícímu suchu, častějším záplavám nebo i rozsáhlým požárům. Podle účastníků stávky by vláda měla mimo jiné zřídit zvláštní ministerstvo nebo určit vládního zmocněnce, jejichž agendou bude boj s klimatickou změnou a jejími důsledky.

Po univerzitách studenti požadují, aby mimo jiné přistoupily k zateplení budov, začaly snižovat spotřebu energií a začaly budovat vlastní kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. K udržitelnému rozvoji se některé české univerzity hlásí. Například Univerzita Karlovy (UK) v Praze, která je největší a nejstarší českou vysokou školou, uvádí udržitelnost za jeden z cílů. K naplňování udržitelného rozvoje chce UK podle svého mluvčího Václava Hájka přispívat mimo jiné výzkumy, přenosem jejich výsledků do praxe a udržitelný má být rovněž provoz univerzity.

V posledních letech se počet studentů vysokých škol pohybuje okolo 300 000, jak vyplývá z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vysokoškoláci začali stávkovat v pondělí, protest bude vrcholit ve čtvrtek průvodem metropolí. Pochod "Za klimatickou spravedlnost" povede z náměstí Jana Palacha přes ulici Národní ke Strakově akademii. Tam budou podle organizátorů stávky požadavky protestujících předány vládě. Na zapojených fakultách univerzit stávkující studenti mimo jiné v tomto týdnu pořádají besedy, přednášky, promítání či workshopy.

Čtěte také: Pohotovost ve Velké Británii

Studenti dnes stejně jako v pondělí plánují přespávat v prostorách některých fakult. Podle Holcové budou desítky lidí nocovat v budově Filozofické fakulty UK (FF UK), na Fakultě humanitních studií UK, v prostorách Vysoké škole uměleckoprůmyslové a na DAMU.

Reakce na klimatickou krizi ve světě

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat. Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

S mimořádnými záplavami, opakujícími se suchy a trpícími zahradami nejsou zámky na Loiře, stejně jako velká část francouzských památek, ušetřeny mnoha dopadů klimatických změn. Někdy jim hrozí dokonce vysoké škody, píše agentura AFP.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Čtěte také: Důsledky ekologické krize

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.

Barcelonská univerzita zavádí povinný předmět o klimatické krizi. Všichni studenti Barcelonské univerzity si budou muset od akademického roku 2024 zapsat předmět věnovaný klimatické krizi. Britský list The Guardian na svých internetových stránkách napsal, že vedení vysoké školy vyšlo vstříc aktivistům, kteří univerzitu týden okupovali.

S nižší produkcí se potýkají francouzští pěstitelé květin, které k výrobě vůní používají parfuméřské značky. Za problémy stojí klimatické změny, zejména sucho a vysoké teploty. Nedostatek vláhy a extrémní počasí přitom mění nejen množství úrody, ale i intenzitu vůně, kterou různé rostliny vydávají. S obtížemi se navíc musí tradiční zemědělci potýkat v době, kdy se v tomto mnohamiliardovém odvětví mluví o syntetických alternativách, které je snazší obstarat, kontrolovat a patentovat, píše agentura Bloomberg.

Městský soud v Praze rozhodl o tom, že ministerstva životního prostředí, průmyslu a obchodu, zemědělství a dopravy zasáhla do práv spolku Klimatická žaloba České republiky a dalších žalobců tím, že nepodnikla kroky k dostatečnému snižování skleníkových emisí. Rozsudek je pravomocný, ministerstva ale mohou podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).

Svět míří k oteplení klimatu o více než tři stupně Celsia oproti předindustriálnímu období, pro naplnění cíle udržet oteplení maximálně na 1,5 stupně je třeba výrazně zvýšit intenzitu klimatických opatření. Takové jsou závěry nové zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Experti upozorňují na neustále rostoucí produkci skleníkových plynů a podle agentury AFP varují, že se tento růst do tří let musí zastavit, aby Země zůstala „obyvatelná“.

Začínáme se bát změn, přitom právě jejich přijímání a víra v jejich legitimitu je charakteristikou liberální demokracie. V Interview ČT24 to řekl filozof a sociolog Václav Bělohradský. Ptá se proto, zda bude liberální demokracie schopná vypořádat se například s klimatickou krizí - zda dokáže legitimizovat radikální změny, které bude třeba k jejímu řešení přijmout.

Snížit náročnost produkce naší stravy na krajinu je do jisté míry móda, dost možná ale i cesta k záchraně planety. V nejvyšší míře se to týká masa. Výroba hovězího, vepřového či kuřecího, které nejčastěji konzumujeme dnes, je výrazným emitentem skleníkových plynů. Zemědělství celkově způsobuje pětinu globálních emisí, živočišná produkce pak v rámci zemědělství zaujímá šedesát procent. Tyto hodnoty lze snížit například i konzumací alternativ.

Britský premiér Boris Johnson v projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku vyzval lidstvo, aby dospělo a bojovalo proti klimatickým změnám. Podle Johnsona se svět blíží k bodu zlomu a státy musí konečné převzít odpovědnost za ničení planety. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k oživení OSN.

Generální tajemník OSN podpořil rozhodnutí Velké Británie a UNFCCC odložit klimatickou konferenci COP26, která se měla konat v listopadu v Glasgow. Svět se nyní potýká s koronavirovou krizí. Na světě jsou stovky tisíc nemocných COVID-19 a přibývá obětí . Státy nyní přijímají opatření na zotavení ekonomik z koronavirové krize, proto je nutné pokračovat v posilování klimatických ambicí i samotné klimatické akce. Vědecké poznání o klimatu se nezměnilo, emise jsou rekordně vysoké a jejich dopad na měnící se klima sílí.

Koronavirová krize posiluje význam vědy a dat pro rozhodovací procesy a vytváření politik. Věda ukazuje, že lidské chování mění regulační schopnost planety, což má vliv na naše životy a živobytí - od zdraví až po světovou ekonomiku. Státy musí spolupracovat na ochraně zdraví lidí. Planeta je velkém ohrožení.

Právní aspekty a mezinárodní dohody

V rámci pařížské úmluvy OSN o změně klimatu z roku 2015, která vstoupila v platnost v listopadu 2016, se země světa zavázaly udržet oteplování pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně, ve srovnání s předindustriálním obdobím. Na základě dohody se ČR společně s ostatními členskými státy EU zavázala ke společnému cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o nejméně 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

V Nizozemsku například soud v roce 2015, ještě před vstupem pařížské dohody v platnost, nařídil vládě, aby do roku 2020 snížila emise skleníkových plynů přinejmenším o čtvrtinu. Svým rozhodnutím vyhověl žalobě asi 900 občanů, podle nichž má vláda povinnost chránit obyvatele své země před hrozícím nebezpečím, včetně důsledků klimatických změn. Žalobu na stát podala v dubnu 2015 skupina aktivistů bojujících za udržitelný rozvoj ze skupiny Urgenda.

Pařížský správní soud v únoru 2021 rozhodl, že francouzský stát je spoluodpovědný za pochybení v rámci boje proti globálnímu oteplování. Soud podle svého prohlášení prověřoval, zda existuje příčinná souvislost mezi škodami na životním prostředí a vládě přisuzovanými nedostatky v boji proti změnám klimatu. Žalobu proti francouzskému státu podala v roce 2019 čtveřice organizací sdružených v hnutí Kauza století (L’Affaire du siècle), která má za cíl přitáhnout pozornost veřejnosti k dopadům klimatických změn. Kampaň podpořilo množství známých osobností, například herečky Marion Cotillardová či Juliette Binocheová.

V Norsku v roce 2020 soud zamítl žalobu ekologů kvůli udělení licencí na těžbu ropy v Barentsově moři. Ochránci přírody argumentovali, že takto bude porušeno právo lidí na život ve zdravém prostředí zakotvené v norské ústavě. Norské ministerstvo ropného průmyslu licence na těžbu ropy vydalo 13 společnostem v období let 2015 až 2016. Ochránci životního prostředí například z organizace Greenpeace tvrdili, že tím porušilo jak národní zákony, tak mezinárodní právo.

V červnu 2021 byla shledána vinnou z nedbalosti v politice řešení klimatické krize belgická vláda. Podle webu euronews.com se také polská vláda v roce 2021 „dočkala“ pěti žalob, které proti ní podali občané u regionálních soudů kvůli jejímu postoji ke klimatu. Jednu ze žalob podala například podnikatelka z jednoho regionu v centrálním Polsku, který trpí velkým suchem.

V říjnu 2021 správní soud v Berlíně rozhodl, že německou vládu není možné donutit k dodržování jejích vlastních klimatických závazků. Se svou žalobou tak neuspěla trojice farmářských rodin, které právě to požadovaly.

Klimatickými žalobami se zabývá i Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku. Letos v září se začal například zabývat v dlouho očekávaném procesu stížností šesti mladých Portugalců, kteří se na něj obrátili v roce 2020, protože podle nich vlády evropských zemí nedělají dost v boji se změnami klimatu. Soud čeká obří řízení, protože šestice usiluje o rozhodnutí týkající se 32 evropských států. Jsou mezi nimi všechny členské země Evropské unie, tedy i ČR, a také Británie, Norsko, Rusko, Švýcarsko a Turecko. Tyto země bude u soudu zastupovat na 80 právníků, napsala agentura Reuters. Verdikt se čeká nejdříve za devět až 18 měsíců.

tags: #británie #klimatická #změna #prohlášení #krize

Oblíbené příspěvky:

• Návod na připojení odpadu k vaničce
• Jak pěstovat Campanula portenschlagiana
• Klimatická změna a Česká republika
• Problémy s nedostatečným spádem odpadu
• Odpadkový koš Tontarelli Carolina