Tento článek se zaměřuje na problematiku péče o krajinu a ochranu přírodních biotopů v České republice. Důraz je kladen na význam krajinných prvků, ochranu luk, mokřadů, lesů a na aktivní zapojení dobrovolníků do těchto procesů.
Krajinné prvky a jejich význam
Patří krajinné prvky do krajiny? Dne 14. v rámci webináře byly diskutovány jednotlivé kroky při vytváření či obnově krajinných prvků. Na co si dát pozor při výsadbách ovocných stromů v krajině? Asociace soukromého zemědělství (ASZ) poskytuje poradenství pro zemědělce: www.asz.cz/poradenstvi. ASZ také každoročně pořádá program Pestrá krajina, který propaguje realizovaná opatření a motivuje další sedláky, aby se o něco podobného pokusili také na svých pozemcích. Slouží také jako zdroj teoretických, srozumitelně podaných informací a rad, jak tato opatření navrhnout a zrealizovat.
Nadace Partnerství radí zemědělcům, jak na opatření v krajině, na svém webu www.ziva-puda.cz/zemedelci i prostřednictvím poradenství.
Pokud chce někdo sázet na námi obhospodařovaných pozemcích v okolí Kvasin a Dobrošova, budu jen rád za pomoc. Zdaleka ne všechny pozemky jsou pro sázení vhodné, vždy je na místě nejprve posoudit všechna pozitiva a negativa, zejména potenciální výskyt vzácných druhů vázaných na otevřenou krajinu. Pokud se prokáže, že výsadba dřevin bude pro dané místo přínosná, je možné využít propojení vlastníků pozemků se zájemci o sázení, které nabízí Nadace Partnerství: www.sazimebudoucnost.cz/nabizim-pozemek.
Máte pozemek, na kterém byste rádi vysázeli stromy, ale schází vám prostředky, čas či síly výsadbu uspořádat a provést nebo je pro vás pozemek příliš „z ruky“? Nevadilo by vám pozemek poskytnout skupině dobrovolníků, aby výsadbu provedla za vás (a nebo třeba i za vaší účasti)? Pokud ano, můžete svůj pozemek nabídnout na našem webu vyplněním formuláře. Pozemek se tak zobrazí na naší mapě a bude viditelný pro ty, kteří místo pro výsadbu hledají.
Čtěte také: Hnutí Brontosaurus a SEVER
Živá krajina
Model Živá krajina přináší komplexní přístup ke krajině skrze detailní terénní mapování vodního režimu a následně navrhuje způsoby, jak řešit nalezené problémy jako je snížená retence vody v krajině, bleskové povodně nebo vodní či větrná eroze. Spolek Živá voda, z. s. umožňuje zájemcům projít školením, jak krajinu mapovat a zapojit se do tvorby studií proveditelnosti, které následné slouží např. k realizaci přírodě blízkých opatření v konkrétních obcích.
Certifikovaná metodika popisuje přehled kroků, který může pomoci vytvořit úspěšnou spolupráci pro udržitelný rozvoj krajiny. Může být průvodcem na cestě k tomu, jak započít komunikaci mezi aktéry, jak uspořádat setkání a spolupráci dále rozvíjet. Příručka přináší náměty na péči o krajinu a přehled veřejně dostupných odborných a finančních zdrojů pro přípravu a realizaci návrhů změn v krajině, včetně vysvětlení toho, jak krajina funguje.
Péče o přírodě blízké biotopy
Tato kapitola se zabývá základními principy péče o přírodě blízké biotopy, konkrétně o louky a stepi, mokřady a lesy. Slouží k seznámení s tématem a inspiraci k vlastní dobrovolnické činnosti.
Louky a pastviny
Pro zachování druhové pestrosti luk a pastvin je důležité udržovat je například sečí nebo pastvou. Bez těchto způsobů obhospodařování by postupem času zarostly konkurenčně silnými druhy trav a dřevin, a to ať už se jedná o louky podmáčené, vlhké nebo suché. Základní metodou údržby trávních společenstev je seč. Způsobem a termínem seče lze významně ovlivnit floristické složení společenstva i jeho faunu, a to zejména bezobratlé živočichy nebo ptáky hnízdící na zemi.
Vždy je potřeba přizpůsobit se místním podmínkám a nárokům především cenných druhů rostlin a bezobratlých, jež se v lokalitě vyskytují. Časná seč podporuje kvetoucí byliny a omezuje konkurenci trav. Velmi pozdní seč prospívá bezobratlým, hlavně motýlům a blanokřídlému hmyzu; kvetoucí byliny mohou vykvést. Také ale zvyšuje riziko šíření nežádoucích expanzivních bylin jako je třtina křovištní.
Čtěte také: Hnutí Brontosaurus a příroda
Když seč provádíme mozaikovitě, znamená to, že posečeme jen některé části našeho cílového území a jiné části ponecháme bez zásahu. Na těchto částech pak může přežívat například hmyz, který by jinak přišel o úkryty a potravu. Mozaika se nemusí uplatňovat jen v prostoru, ale také v čase, můžeme tedy lokalitu kosit po pásech v průběhu celého léta nebo ji některé roky dokonce ponechat nepokosenou a dát tím druhům, které jsou na kosení citlivé, šanci se regenerovat. Tento princip je vhodné využívat i u jiných typů managementu.
Malé lokality je nejlepší ošetřovat kosou či křovinořezem, které umožní vyhnout se při kosení ochranářsky hodnotným druhům rostlin. Nejvhodnější je trávu usušit a využít jako seno, případně ji uklidit na okraj lokality a zkompostovat (dbejte ale na vhodné umístění kompostu, aby stékající dešťové výluhy nepřehnojily cenné plochy). Pálení sena není příliš vhodné, jelikož na spáleništi dojde k výrazné koncentraci živin a takové místo je na mnoho let znehodnoceno. Pokud je ale pálení nezbytné, vybereme pro založení ohniště místo bez velké ochranářské hodnoty nasměrované opět tak, aby případné splachy živin neznehodnocovaly okolí. Jedno větší ohniště je lepší než několik malých a po vychladnutí je vhodné popel z louky odvozit pryč.
Pokud na louce ani v nejbližším okolí nejsou přirozené zdroje semen, můžeme využít dosévání do zapojeného porostu. K tomu jsou nejvhodnější regionální směsi osiv, které si můžeme vybrat např. na stránce Květnaté louky, Agrostis nebo u ČSOP Bílé Karpaty. Porost před setím narušíme, aby vznikla místa s holou půdou. Užitečnou metodou je také přenos zeleného sena, tedy čerstvě pokoseného materiálu z druhově bohaté louky v okolí, který rozmístíme po zorané a zvláčené ploše.
Lokalitu můžeme na výsev nebo na přenos zeleného sena připravit i pomocí poloparazitických rostlin. Jedná se o druhy, které parazitují na dominantních rostlinách v porostu a oslabují je odebíráním vody a minerálních látek. Mohou proto z lokality pomoci odstranit expanzivní nebo invazní druhy, např. již zmíněnou třtinu křovištní nebo zlatobýl kanadský. Poloparazitické rostliny vyséváme po posečení a pohrabání lokality. Pro omezení travin je vhodný kokrhel, na byliny např. černýš rolní.
Mnoho luk je ohrožených zarůstáním dřevinami, kvůli kterému mizí druhová pestrost světlomilných rostlin a živočichů. Tomuto trendu se můžeme postavit výřezy náletových dřevin, je ale zásadní, abychom vyřezanou plochu byli schopni následně udržovat a nenechali ji znovu zarůst. Jednorázový výřez bez následné péče totiž vede obvykle k rychlému zahuštění porostu dřevin, takže zcela proti sledovanému cíli. Nemáme-li jistotu, že následnou péči zajistíme, je mnohdy lepší výřez vůbec neprovádět, nebo u jednotlivých dřevin jen redukovat objem (ořezat je ze stran). Případně si pomoci použitím herbicidu zátěrem pařízků, injektáží nebo částečným loupáním kůry, vždy však opatrně a tak, abychom dodrželi správný postup.
Čtěte také: Aktivní ochrana přírody s Hnutím Brontosaurus
Důležitým mechanismem vzniku a přetrvávání travních společenstev je pastva. Aby ale probíhala v souladu s přírodním potenciálem pastviny, musí být extenzivní (málo zvířat na velké ploše) a probíhat dlouhodobě. Je navíc potřeba zvážit, že jednotlivé druhy zvířat se navíc při pastvě chovají odlišně. Většina plemen ovcí přednostně spásá některé druhy bylin. Kozy okusují letorosty některých keřů a tlumí tak jejich přírůstky. Koně spasou především traviny a dlouhodobě tak podporují populace konkurenčně slabších bylin. Skot vytváří při pastvě volné plošky mezi drny, což vyhovuje některým bylinám nebo blanokřídlému hmyzu.
Nejstarší a ochranářsky nejvhodnější metodou je volná pastva. Ta nejlépe respektuje přirozené potřeby zvířat a je-li dostatečně extenzivní a probíhá-li na rozsáhlé lokalitě, vhodně simuluje přírodní podmínky. Opačným pólem pastevního managementu je oplůtková pastva, při které cílovou lokalitu vymezíme mobilním či trvalým ohradníkem.
Mokřady
Mokřady jsou podmáčená území v krajině. Spadají mezi ně jak podmáčené louky, rašeliniště a prameniště, u kterých se voda drží těsně pod povrchem, tak tůně, rybníky nebo vytrvalé kaluže. Mezi vhodné dobrovolnické aktivity patří péče o podmáčené mokřadní lokality, případně tvorba drobných tůní, ty ale musí být vhodně naplánované a vyžadují dlouhodobou péči. Nejohroženější jsou plochy, kde je hladina vody blízko půdnímu povrchu. Vhodným způsobem údržby těchto ploch je jejich pravidelné mozaikovité sečení v letním období. Nezbytné je provádět zásahy ručně nebo lehkou mechanizací, aby nedocházelo k hlubokému narušení či utužení půdy.
Při obnově mokřadů je potřebné respektovat širokou škálu pohledů od hydrologických (zadržování vody v krajině, sedimentace apod.) přes botanické (zachovalá podmáčená louka může být cennější než uměle vybudovaná tůň, ty proto raději budujeme ve viditelně znehodnoceném prostředí) až po zoologické (výskyt vzácných či ohrožených živočichů).
I na rybnících je možné hospodařit šetrně tak, aby byly druhově pestrým prostředím. Důležité je při jejich budování myslet na dostatečně členitou břehovou linii, případně ostrůvky chráněné před predátory a široké a mělké litorální (pobřežní) pásmo. Rozsáhlé pobřežní mělčiny s bohatou vegetací poskytnou i v zarybněných rybnících útočiště řadě živočichů.
Lesy
Lesy jsou pro některé dobrovolnické aktivity méně vhodné, zásahy do nich jsou totiž částečně omezené legislativou a pro některé je obtížnější získat povolení. Lesy můžeme rozdělit na lesy hospodářské, kde je hlavním cílem produkce dřeva, a lesy zvláštního určení, kde je cílem například ochrana přírody. Lesy s ochranářským účelem lze rozdělit na lesy ponechané samovolnému vývoji, kde chráníme pralesní druhy a pozorujeme přirozené procesy, a na lesy, kde speciálními zásahy, mnohdy docela razantními, chráníme světlomilné druhy.
Velmi vysoký podíl dřevin se však často nachází také na plochách, které podle parcel v katastru nemovitostí ve skutečnosti lesem nejsou a nepodléhají takovým legislativním omezením jako lesní plochy. U zachovalých pralesovitých porostů je upřednostňovanou péčí tzv. bezzásahový režim. V dalších typech lesů jsou ale vhodné zásahy, které přilákají světlomilné druhy, např. pařezení. Při pařezení se využívá schopnosti některých dřevin vytvářet pařezové výmladky, tedy obrážet z pařezů.
Řídké prosluněné lesy byly dříve udržovány i pomocí lesní pastvy. S lesní pastvou se můžeme dodnes setkat např. ve Španělsku, kde se pasou prasata a skot v dubových hájích. V hospodářských lesích je vhodné ve spolupráci s lesníky chránit hnízda ptáků, kteří potřebují k hnízdění klid, jako jsou čápi černí, orli mořští či jestřábi lesní, například tvorbou „klidových území“ v okolí hnízd, kde v období kritickém pro hnízdění neprobíhá těžba a jiná činnost.
Samostatnou kapitolou jsou doupné stromy, resp. v širším smyslu biotopové či habitatové stromy. Jde o stromy s dutinami vytesanými šplhavci, vzniklými vylomením bočních větví či zlomem stromu jako takového nebo poškozením bleskem nebo stržením kůry. V takto oslabených stromech vznikají mikrosvěty hostící nepřeberné množství hub, bezobratlých, ptáků, hlodavců či netopýrů.
Pokud v porostu již vůbec žádné biotopové stromy nejsou a specializovaným druhům hmyzu hrozí regionální vyhynutí, lze přistoupit k tzv. veteranizaci. Je zásadní ale toto opatření předem projednat s místním orgánem ochrany přírody, v takovém případě se nejedná o zákonem zakázané poškození stromů. Doporučujeme současně požádat odborníky o písemné vyjádření, abychom měli doklad o tom, že zásah do dřeviny není škodlivý, ale přiměřený a přínosný. Na vytipovaných stromech strhneme kůru, odstraníme kořenový náběh nebo vyřízneme při zemi do kmene základ dutiny.
Dobrovolnické aktivity a Hnutí Brontosaurus
Brontosauři z Mařatic už od začátku 90. let minulého století pečují o tuto rezervaci plnou vzácných rostlin včetně orchidejí. V roce 1992 tam byl Michal Hájek poprvé na dobrovolnickém táboře. „Toto hnutí mělo obrovský význam na sklonku komunistického režimu, kdy umožnilo shromažďování a aktivismus mladých lidí, vyznávajících určité hodnoty a vztah k přírodě. Dodnes je podle něj Hnutí Brontosaurus výbornou platformou, odkud se o našich táborech mladí lidé dozvědí. Účastníci táborů nic neplatí, naopak my jim poskytujeme ubytování ve stanech, stravu a proplácíme jízdné.
Dobrovolníci pod vedením zkušených odborníků odklízeli z šesti hektarů ploch větve borovice kleče a smrku pichlavého, aby na co největší ploše mohl opět vyrůst přirozený beskydský les. Vrcholové partie Smrku jsou podle odborníků jedním z nejcennějších lesních území v Chráněné krajinné oblasti Beskydy. Svědčí o tom i pravidelný výskyt medvěda, rysa, tetřeva nebo orla. Aktivitu Brontosaurů podpořila v rámci svého programu Pro budoucnost Nadace OKD.
Základní článek Hnutí Brontosaurus Mařatice je nevládní nezisková organizace zaměřující se především na projekt záchrany původních bělokarpatských luk, který byl vypracován Správou chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. Biologická diverzita na přírodní rezervace Hutě, o niž se staráme, se neustále zvyšuje. Práce je prováděna dobrovolníky zejména během letního tábora a víkendových brigád. Konkrétní činnost spočívá v sečení a obnově původních luk, mokřadů a pastvin, odstraňování klestí, mapování výskytu ohrožených a chráněných druhů rostlin a výsadbě ovocných stromků místních krajových odrůd.
Lužní lesy a jejich ochrana
Lužní lesy jsou u nás specifické zejména pro soutok řek Moravy a Dyje. Přírodní rezervace Mikulčický luh je nabízí v dosud nezměněné podobě. V podstatě se říká, že nějaké tendence o ochranu tohoto území, respektive hlavně území soutoku Moravy a Dyje bylo už třeba před 100 lety, první pokusy, ale určitě intenzivní snahy o vyhlášení chráněného území tedy byly zaznamenány už před 50 lety a postupně to pokračuje. A pestrost je tu opravdu veliká.
Vyjmenovat můžeme mnohé z nich, když vezmeme třeba z hmyzu, tak jsou tady nádherní brouci, jako je roháč velký nebo tesařící. Tesařík obrovský, tesařík alpský, můžeme tady potkat neuvěřitelné množství ptactva, typičtí jsou například čápi bílí nebo volavky. Kousek odsud dál směrem na soutok hnízdí i čáp černý. Je to velká vzácnost, protože takovýchhle kolonií v přírodě není není mnoho. Že čápi hnízdí. Ale takhle velká kolonie v přírodním prostředí je jedinečná.
Konkrétně tady u nás u Končického luhu řeky Moravy, která svůj tok mezi Hodonínem a Břeclaví zkrátila asi o třetinu po regulaci. Pokud chceme toto vzácné území zachovat i pro příští generace, musí se reagovat rychle. Neznamená to však, že bychom se do těchto oblastí nemohli podívat. V podstatě po lesních cestách a pěšinách můžete kamkoliv. Potíž je třeba při vstupu do té přírodní rezervace Zkařiny, kde to uvidíte značení takovým tím pruhovým značením.
Užitečné odkazy a zdroje informací
- Asociace soukromého zemědělství: www.asz.cz/poradenstvi
- Nadace Partnerství: www.ziva-puda.cz/zemedelci
- Nabídka pozemků k výsadbě: www.sazimebudoucnost.cz/nabizim-pozemek
- Online encyklopedie VÚMOP: Ochrana půdy před erozí
- Databáze dotací zaměřená na půdoochranná a krajinná opatření
- Web německého spolku pro péči o krajinu: Deutscher Verband für Landschaftspflege e.V.
- Ochrana tradičních luk: Databáze regionálních osiv, návodů a databáze zdrojových ploch pro posečení zeleného sena
tags: #brontosaurus #výskyt #v #přírodě
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]