Izraelské technologie pro úsporu vody: Budiž voda

Stát Izrael je lídrem v oblasti boje proti suchu a nakládání s vodami. Je to dáno zejména podnebím a prostředím, kde se tento stát nalézá. Izrael je v řadě oblastí vědeckou velmocí a v hospodaření s vodou je považován za světového lídra, přičemž izraelské poznatky, objevy a patenty významně obohacují technologický pokrok ve světě.

Historie a současnost vodního hospodářství v Izraeli

V podstatě od samého začátku své existence musel tento stát řešit problémy s vodou. Nutnost šetřit vodou je vštěpována dětem již na mateřských a základních školách.

Před šesti lety zažíval Izrael jedno z nejsušších období své moderní historie. Hladina Galilejského jezera poklesla na kritickou úroveň a reálně hrozilo, že z vodovodů přestane téct voda. Stát byl nucen zavést zvláštní daň za nadměrnou spotřebu vody, mytí aut bylo zakázáno, bazén nebo trávník se stal nedostupným luxusem a zahradníci se obávali, že přijdou o práci. To vše je dnes minulostí.

Vody je dostatek a Izraelci mohou opět žít normálním životem podle západních měřítek, jako by jejich země ani neležela v poušti. Na tuto otázku existují dvě odpovědi - odsolování a recyklace odpadních vod. V obojím Izrael dosáhl nevídaného úspěchu a to paradoxně právě v důsledku sedmiletého sucha, které zemi sužovalo v letech 2005 až 2012.

Teprve sucho přimělo izraelskou vládu k vytvoření nového úřadu pro hospodaření s vodou. Jakmile se podařilo soustředit do jedněch rukou pravomoci, které byly předtím rozptýleny mezi několik ministerstev s často konfliktními zájmy, bylo možné vytvořit mnohem efektivnější politiku hospodaření s vodou. Kromě zavedení úsporných opatření v zemědělství i v domácnostech se hlavní prioritou úřadu stalo získávání vody z alternativních zdrojů.

Čtěte také: Ekologické aspekty vody v podniku

Přístup státu k vodnímu hospodářství

Nakládání s vodou patří výhradně do státních rukou, zákon již od r. 1955 zakazuje jakoukoliv distribuci vody mimo vodoměry. Pod státní kontrolu patří veškerá voda povrchová, podzemní ale i dešťová a splašková. Díky tomuto zákonu byly známy přesné spotřeby každé domácnosti ale i každého podniku a to dávno před zavedením digitálních sběrnic. Díky těmto datům bylo možné začít účtovat tzv. skutečnou cenu za vodu a také limitovat odběry z domácností a podniků či farem.

Dnes je pro každého odběratele stanovena maximální možná spotřeba vody, pro tuto spotřebu platí základní tarif. Jakmile ale odběratel danou spotřebu přesáhne (týká se i domácností), cena za 1m3 vody nad tento rámec je násobně vyšší. Podobná princip platí u nás např. při spotřebě elektrické energie, kdy odběry v tzv. energetických maximech jsou až tisícinásobně dražší, než mimo něj.

Tato opatření měla za následek takřka 2násobné snížení potřeby vody. Vedlejším efektem těchto opatření bylo zvýšení monitoringu poruch a jejich okamžitá oprava. Zatímco předtím bylo složité rozkopat ulice plné provozu, neboť to bylo nákladnější než placení úniku vody, omezením povolené spotřeby se náhle staly opravy vodovodů prioritní. V dnešní době jsou úniky v potrubí pod 10% a Vodohospodářský úřad si vytyčil cíl tuto hranici snížit pod 7%.

Inspirativní řešení v Izraeli

Kapková závlaha (drip irrigation)

Největším odběratelem vody je logicky oblast zemědělství. Kapková závlaha přivádí systémem hadic vodu přímo ke kořenům rostliny. Tímto systémem se tedy nezalévá „hlína“ ale jen rostlina Systém přináší až 66% úsporu vody oproti např. zavlažování rozprachem.

Recyklace odpadních vod

Izrael dnes opětovně využívá přes 85% odpadních vod, 95% všech odpadních vod je čištěno, zbytek prochází septiky. Před rokem 1969 byla drtivá většina odpadních vod odváděna do moře, po vybudování čistírny Shafdam však došlo přímo k revoluci. Vyčištěné odpadní vody byly potrubím odváděny do pouště Negev což nebývalým způsobem ovlivnilo ekonomický rozvoj oblasti.

Čtěte také: Úklid s Denkmit a horkou vodou

Revoluční technologií v čištění odpadní vody bylo využití písečných dun jakožto filtru (SAT - Sand Aquifer Treatment) a přirozenou podzemní zvodeň jako rezervoár vody. Vyčištěná odpadní voda však nadále můýe obsahovat některé toxické látky, zbytky antibiotik, antikoncepce apod. Zpočátku tedy bylo možné tuto vodu používat jen pro plodiny, které neslouží jako krmivo nebo potraviny. Po několika letech testování kvality vody bylo zjištěno, že metoda SAT představuje vynikající filter a vyčištěná voda je použitelná i pro zalévání potravin a plodin. Nesmí se však používat jako voda pitná. Každoročně se využije cca 400mil m3 odpadních vod.

Pro různé druhy vody jsou v Izraeli různě barevně označená rozvody. Pro recyklovanou vodu se používá fialové označení.

Pitná voda - bezvýkopové technologie oprav, monitoring sítě

Rozvody pitné vody jsou v Izreali velmi důkladně monitorovány. Např. pro město Jeruzalém se využívá přes 30tis akustických senzorů, které monitorují případný únik. Veškerá data jsou přenášena přes cloud do velína, kde jsou poruchy okamžitě vyhodnocovány. Kvalita pitné vody je i s ohledem na bezpečnostní situaci v této zemi velmi podrobně kontrolována. Právě firma HAGIHON co. Díky dotačnímu projektu Evropské unie (SAFEWATER) zde mají systém kontroly radiace, biologického znečištění či kontaminace nebezpečnými látkami.

Bezvýkopové technologie oprav potrubí fungují na podobném principu, jako je např. oprava prasklé duše prostřednictvím speciální směsi, která se do pneumatiky vpustí. V případě poruchy potrubí se na nejbližším místě, kde je osazen např. ventil, připojí speciální zařízení, které do potrubí vtlačí nejdříve tzv. zátku, za ní potom speciální těsnící směs a za ni opět zátku. Tento „špunt“ pak projde potrubím k dalšímu ventilu v potrubí, mezitím však ucpe díru v potrubí aniž by bylo potřeba zasahovat do vozovky nad ním.

Odsolování mořské vody

Celková spotřeba vody v Izraeli je 1,9 miliardy m3, z toho 1,2 miliardy kubíků tvoří pitná voda. V obou případech jde o větší množství, než jaké mohou dlouhodobě poskytovat přírodní zdroje sladké vody. Na břehu Středozemního moře proto vznikly už čtyři odsolovací stanice, pátá se dokončuje. Odsolování mělo ve skromnějším měřítku v Izraeli dlouhou tradici, sahající už do roku 1967, kdy se sem ze Spojených států přistěhoval Sidney Loeb, jeden z vynálezců odsolovací technologie. Přesto se odsolování dlouho nevyužívalo v masivnějším měřítku, neboť bylo drahé, náročné na energii a neekologické. Díky technologickému pokroku jsou dnešní odsolovací metody mnohem šetrnější k přírodě a také levnější. Soukromá společnost, která všechna odsolovací zařízení vlastní, prodává státu kubík vody v přepočtu za 14 korun.

Čtěte také: Tip na koupání v ČR

Izrael má velmi přísná pravidla nakládání s vodou, zavedl nové způsoby zavlažování, navíc vysazuje odolnější druhy rostlin. Ale hlavně tam zprovoznili v masovém množství novou, revoluční metodu odsolování, takzvanou reverzní osmózu.

„Slaná voda je směsí čisté vody, soli a dalších minerálů. V procesu reverzní osmózy (RO) se mořská voda přivádí na polopropustnou membránu, která oddělí čistou vodu od soli a rozpuštěných minerálů. Čistá voda projde membránou a zbylý koncentrát (solanka) se vrací zpět do moře. Obdobně je možné pomocí membrány oddělit z napájecí vody minerály a další nechtěné látky, přičemž jí naopak prochází čistá voda. U obou postupů je každopádně klíčovým prvkem membrána,“ popisuje princip zařízení Seth Siegel v knize Budiž voda.

Tuto membránu vymyslel americký inženýr Sydney Loeb. Je založená na tom, že jsou v ní dírky tak malé, že jimi ještě projde voda, soli a minerály však už ne. Nové úpravy těchto membrán jsou navíc schopné odolávat mechanickému i biologickému opotřebení. Až reverzní osmóza umožnila, aby se rozšířily a zajišťovaly vodu pro všechny.

První velké zařízení tohoto typu v Izraeli vzniklo roku 2005, od té doby jich přibylo několik. Od roku 2013 má Izrael k dispozici obří závod na odsolování vody jménem Sorek. Stál půl miliardy dolarů a přinesl zemi nezávislost na vnějších zdrojích vody. Je velmi ekologický, běží jen v době, kdy je energie v sítích nejlacinější.

Sorek a další odsolovací zařízení jsou schopná dodat izraelským domácnostem až 96 procent pitné vody.

Výhody nezávislosti na vodních zdrojích

Protože celková produkce vody je nyní vyšší než spotřeba domácností a firem, mohou Izraelci jako jedni z mála v regionu pečlivě plánovat všechny kroky v zemědělství na mnoho let dopředu. Nejsou odkázáni na rozmary počasí, jsou schopní promýšlet vývoj svého zemědělského průmyslu bez ohledu na potenciální roky sucha a neúrody.

Izrael je na tom s vodou natolik dobře, že ji dokonce vyváží. Asi pět procent vody vyveze do Jordánska a palestinské samosprávě.

Izrael se může díky dostatku vody rozvíjet také technologicky a početně. Voda je potřebná k řadě průmyslových oborů - v zemích, jež jsou na ni chudé, není možné je provozovat. Dnes jen v Izraeli žije 8 milionů lidí - malá země s řadou nepřátel tak může mít dostatek mužů a žen pro případnou obranu svého území.

Problémy s odsolováním

Odsolování samozřejmě není úplně bez problémů. Už roku 2007 zveřejnil Světový fond na ochranu přírody studii, která základní nedostatky této technologie popsala.

Dopad na region

„Izrael dnes odsoluje mořskou vodu ve velkém. „Množství odsolené vody nám umožňuje doplňovat znovu zásoby podzemních vod, které už byly značně vyčerpané. „Můžeme teď čerpat méně vody také z Galilejského jezera a Jordánu. V řece tak zůstává více vody a z toho může těžit především Jordánsko, které má z blízkovýchodních zemí zdaleka největší problém s vodou.

„Nejen odsolování mořské vody je ale důvodem, proč Izraelci prakticky nezaznamenali extrémní sucha několika posledních let, která sužovala region. S vodou se totiž naučili také šetrně hospodařit. „Izrael dnes recykluje skoro 80 procent svých odpadních vod, což je zdaleka nejvíc na celém světě. V centrálním a jižním Izraeli dnes zemědělství používá výhradně recyklovanou vodu.

tags: #budiz #voda #izraelské #technologie #pro #úsporu

Oblíbené příspěvky:

• Odpad ve zdravotnictví - legislativa ČR
• Zdraví z přírody Zlín: Co nabízí?
• Skrytá tajemství Číny
• Třídění skleněného odpadu
• Hry s přírodou v mateřské škole