Budoucnost měst a problém skládek v České republice

Skládkování odpadů znamená plýtvání zdroji, které by mohly být využity. Známým faktem je, že skládky produkují plyny, mimo jiné metan a oxid uhličitý. Kromě toho však skládky znamenají i další potenciální rizika.

Rizika spojená se skládkami

Kromě uvolňování metanu je to samozřejmě i potenciální riziko kontaminace podzemních vod. Správně založená a řádně řízená skládka by měla tato rizika dostatečně zajišťovat. Zabezpečení proti průsakům včetně jejich detekce, odvod a on-site čištění skládkových vod by měly být automatickými prvky moderní skládky.

Obávám se ale, že tento ideální stav v české praxi nepřevažuje. Řadu skládek zde máme od 90. let a historie jejich budování a provozu vždy neodpovídala té nejlepší praxi. A to nechci ani spekulovat kolik “upravených” nebezpečných odpadů je uloženo ve skládkách odpadů ostatních. V budoucnu se tak mohou stát ekologickou zátěží zanechanou budoucím generacím bez finančního krytí.

Skládkování odpadu přináší zejména tato rizika: fyzikální rizika, organické sloučeniny ve skládkovém plynu - dichlormethan, benzen, vinylchlorid, toulen, xyleny, ethylbenzen, těžké kovy - Cr, As, Cd, Cr, Hg, Pb, prach, mikrobiální patogeny ve vzduchu u skládek a kontejnerů byly zjištěny vyšší koncentrace mikroorganismů (hub, plísní, bakterií) - např. v Itálii cca. Současně však odvětví nakládání s odpady do značné míry přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů.

„Upozorňujeme, že již současné zatížení lokality u Čáslavi nejen tuhým komunálním odpadem, ale i značnými objemy nebezpečných a zvlášť nebezpečných odpadů z mnoha lokalit republiky průmyslových odpadů a odpadů starých ekologických zátěží obrovského objemu, včetně odpadů typu chlorovaných uhlovodíků, kyanidů, těžkých kovů je již teď pro Čáslav velmi závažné.

Čtěte také: Klonové války: Hrozba pro galaxii

„Studie s názvem EUROHAZCON zjistila 33% nárůst nechromozomálních vrozených vad u obyvatel žijících v okruhu 3 km od 21 studovaných skládek nebezpečného odpadu. Tento závěr potvrdila studie provedená Elliottem, Briggsem a kol.

Budoucnost skládek a moderní technologie zpracování odpadu

Na druhou stranu se nelze tvářit, že skládky nebudou v budoucnu potřeba a že je reálné dosáhnout nulového skládkování. Taková tvrzení se vůbec nezakládají na realitě. Skládky budou vždy potřeba. Hlavním cílem však musí být, aby na nich nekončily využitelné odpady, a to jak materiálově, tak energeticky. To se musí týkat i nebezpečných odpadů.

Veškerá evropská legislativa, stávající a hlavně připravovaná, povede k preferenci veškerého využití odpadů včetně energetického před jejich odstraňováním, které představují především skládky. Zákaz přímého ukládání odpadů na skládky tipuji okolo roku 2025. Přichází tedy dekáda "přezbrojování" odpadové branže ze skládkování na modernější technologie.

O vývoji z hlediska vhodných technologií máme svou konkrétní představu, horší je odhadnout to, jak bude vše probíhat z hlediska časového, např. kdy budou vytvořeny podmínky, za kterých budou mít nové technologie na trhu šanci.

Primárně nejde jen o BRKO, to je jen dílčí krok, trend je neskládkovat nic přímo, bez předešlé úpravy či zpracování. Jen kvůli BRKO by nemělo smysl stavět spalovny. Kromě biologické složky obsahuje směsný odpad naštěstí ještě velký podíl ostatních odpadů, které už nejsou materiálově využitelné, ale mají svou energetickou hodnotu. Proto nedává smysl je ukládat do země, ale energeticky využívat.

Čtěte také: Klimatická změna

Česká společnost LOGeco teď představila zařízení, které by si mohlo poradit i s materiály z běžného odpadu. Toto zařízení umí z netříděného odpadu „vytěžit“ produkty, které se dají dále využít. Konkrétně - tato technologie dokáže například katalytickým štěpením rozkládat organické složky z komunálního odpadu a vytvářet z nich kapalinu s vysokým podílem aromatických uhlovodíků.

„Naše technologie je v současnosti na zpracování odpadu nejekologičtější,“ shrnuje Miroslav Šilhán - s tím, že se tato technologie může stát nadějí pro řadu českých obcí.

„Města a obce řeší problém, co dál. Uvázat se firmám, které se zabývají odpadem, nebo si například pořídit naši technologii a nevydávat tolik prostředků za zpracování odpadu, potažmo za zpracování touto technologií dostávat peníze?“

Obce tak mohou nejenom ušetřit na zpracování odpadu, zároveň mohou vydělat na zpeněžení výstupů. „Obec nemusí dát z rozpočtu ani korunu, přitom bude technologii provozovat a technologii splátkovat jako na leasing. Formou výkupu umíme obcím zajistit příjem,“ shrnuje Miroslav Šilhán.

Na Slovensku například od příštího roku zavedou zálohový systém na PET lahve - právě proto, aby bylo možné tuto surovinu lépe znovu zpracovávat.

Čtěte také: Vývoj odpadového hospodářství v Česku

Ekonomické nástroje a legislativa

Každý ekonomický nástroj, který je v tomto případě vlastně skrytou daní, není v principu dobrý. Ale bez jeho účinku nebudou mít oproti skládkování nikdy moderní technologie na odpadovém trhu šanci. Proto jej bez velkého nadšení chápeme a chystáme se na jeho progresivní vývoj.

Bez využití ekonomických nástrojů je přechod od skládkování k energetickému využívání vytříděných komunálních odpadů nereálný. Z pohledu provozovatele skládky je poplatek neutrálním ekonomickým nástrojem: co vybere od původce, to odvede příjemci poplatku. Výše poplatků je tedy nepodstatná. V rámci celkového nakládání s odpadem se jedná o zdražení systému.

Minimalizace skládkování je logickým trendem všech vyspělých zemí a zvyšování skládkovného je nejjednodušší nástroj k dosažení takového cíle.

V zemích Evropské unie můžeme nalézt několik nástrojů na podporu materiálového a energetického využití odpadů. Ze zkušeností posledního desetiletí se zvýšení poplatků na skládkách jeví jako velmi dobré řešení. Nárůst poplatků však musí být transparetní a postupný. Proces musí být doplněn zvýšenou aktivitou kontrolních orgánů a naprostým zamezením "alternativních" technologií pseudosolidifikace, biodegradace, změny kategorie odpadu během cesty od zákazníka na skládku apod. Zároveň musí zmizet tzv. české know-how využití odpadů pro technické zabezpečení skládek a rekultivaci.

Nejpozději v roce 2030 by ale skládkový „klondike“ měl pro obce skončit. Právě tehdy se má historický způsob ukládání komunálního odpadu v souladu s evropskou směrnicí zákonem zakázat.

Čáslav a problém rozšíření skládky

Aktivní občané středočeské Čáslavi se záměrem na další extrémní rozšíření skládky u Čáslavi nesouhlasí. Záměr zvětšit skládku o 12 hektarů má společnost AVE CZ. „Skládka by měla mít celkovou rozlohu 26,6 hektarů. To je cca 37 fotbalových hřišť nebo 13 x čáslavské Žižkovo náměstí. Mělo by se tam deponovat dalších 2. 595. 000 metrů krychlových odpadu. Z toho hrozí až 37 % nebezpečného odpadu,“ varují zástupci Zelené Čáslavi.

S dalším růstem skládky naopak souhlasí vedení Čáslavi ČSSD a Nezávislí a jejich koaliční partner ANO 2011. ČSSD a Nezávislí a ANO 2011 tvrdí, že neexistuje jiné alternativní řešení a že město potřebuje miliony do rozpočtu, i na městskou nemocnici.

Podle obvinění by měla firma AVE správně doposlat na účet Čáslavi na poplatcích téměř miliardu korun. Tvrdí zástupci Čáslav pro všechny.

Již dříve všech 15 zastupitelů ČSSD+NEZÁVISLÍ a ANO 2011 souhlasilo jednohlasně s rozšířením kapacity skládky u Čáslavi. To se uskutečnilo vloni 3. 4. S dvojnásobně velkou skládkou nebude v Čáslavi v žádném případě líp.

Čáslav podepisuje dohodu s odpadovou firmou AVE CZ. A to i přesto, že podle policie tato firma dlouhodobě obírala města o peníze. Ačkoliv bývalé vedení města Čáslav vyčíslilo škodu, kterou obec utrpěla v důsledku nevybírání poplatků od společnosti AVE CZ, na částku téměř 1 miliardy korun, současný starosta obce Čáslav, Jaromír Strnad (SOCDEM), chce podepsat s firmou novou dohodu o spolupráci.

K záměru se negativně vyjádřili místní občané v čele se spolkem Zelená Čáslav, jejich připomínky však město do svého stanoviska nezahrnulo. Naopak je mezi ně zahrnula rada Středočeského kraje, která se k záměru vyjadřuje negativně.

„Nechápu, jak se můžou přední zástupci Čáslavi opakovaně spojovat s tak nedůvěryhodným partnerem. Považuji za skandální a trestuhodné,, že se v té nechvalně známé dohodě s AVE CZ, například zcela zříkají veškeré možnosti zapojit se do 2. Nebo dále: vyslechli jsme si od starosty Strnada, že budou trvat na vybudování obchvatu města, aby odklonili dopravu velkých vozů. Jak se nyní ukazuje, byly to jen lži!“ komentuje aktuální situaci Veronika Jandová, členka Zelené Čáslavi.

tags: #budoucnost #mest #a #problem #skladek

Oblíbené příspěvky:

• Odborová rada
• Tipy na výlet v Litvínově
• Třídění odpadu: Průvodce
• Více o Státních Pokladničních Poukázkách
• Japonské a přírodní plakáty