Klimatická změna: Budoucnost a její dopady

Na Zemi v současnosti dochází k významným relativně rychlým jevům a procesům spojeným s projevy počasí, které zahrnujeme pod pojem „klimatická změna“. Existence klimatické změny je prokázána na základě přímých měření změny stavu složek klimatického systému, např. hodnot meteorologických prvků, chemického složení atmosféry, výšky hladiny oceánů, mocnosti ledových příkrovů.

Globální dopady klimatické změny

Dopady změny klimatu nabývají na síle a čas, ve kterém můžeme zajistit udržitelnou budoucnost, se rychle krátí. Tak zní hlavní vzkaz druhé části Šesté hodnotící zprávy Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu IPCC. Vědci dokládají, že změny klimatu mají naprosto zřetelné dopady už nyní, a v některých místech světa jsou pro tamní populaci dokonce likvidační. Podle zprávy IPCC klimatická změna dopadá disproporčně na zranitelnější skupiny populace.

V rozvinutých zemích se dopady počítají v penězích, zatímco v rozvíjejících se zemích se počítají v lidských životech. Jiné dopady budou na Sibiři a Aljašce, kde taje permafrost, jinak v pobřežních oblastech, kde dochází k zvedání hladin oceánů. Ve výsledku se dopady týkají všech: co se bude dít na jiných místech planety, se prostřednictvím trhů či politických a ekonomických nestabilit projeví všude.

Dopady na infrastrukturu a vodní zdroje

Dopadem změny klimatu, který si už teď uvědomujeme, je dostupnost vody a s tím související sucho. Méně zřejmým dopadem je pro nás ale to, že je dostupnost vody klíčová pro chod uhelných i jaderných elektráren, které se staví okolo velkých řek. Jakmile v řekách není dost vody, nemůže vyrábět elektřinu.

Vliv na ekosystémy a zemědělství

Zpráva IPCC zmiňuje hrozby vyhynutí živočichů a možnost kolapsu celých ekosystémů, které nejsou schopny se se situací vyrovnat. V Česku je to určitě kůrovcová kalamita a rozpad smrkových lesů. Klimatická změna oslabuje smrkové porosty podobně jako nevhodné hospodaření, zároveň vytváří podmínky pro urychlení jejich rozvratu.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Už nyní zemědělci vědí, že sucho, povodně i další klimatické faktory způsobují, že velikost sklizně není pravidelná a předvídatelná. Výkyvy v produkci pak vedou k výkyvům v ceně potravin, nebo dokonce i k hladomorům v některých částech světa. Při určitém oteplení pravděpodobně přestane být možné některé klasické plodiny pěstovat.

Klimatická změna v České republice

Klimatická změna zásadně mění nejen životní prostředí, ale i socioekonomickou stabilitu České republiky. Extrémní výkyvy počasí jako povodně a sucha totiž výrazně zasahují do procesů v zemědělství, průmyslu a oblasti veřejného zdraví. Podle odborníků čelí Česko stejně jako zbytek Evropy prudkým změnám teplot, což přináší vyšší rizika sucha, povodní a dalších extrémních výkyvů počasí ohrožujících nejen zemědělství.

Z tohoto počtu velkých povodní je patrné, že několikasetletá voda není pojmenovaná podle periody, za kterou přichází, ale že jde o statistické vyjádření pravděpodobnosti výskytu jednou za sto let, což znamená, že v každém roce je pravděpodobnost jejího vzniku 1 %. Na druhou stranu Česko pravidelněji postihují dlouhodobá, až extrémní sucha, která se kumulují a vytváří dlouhodobý nedostatek vláhy v půdě.

Dopady na vodní hospodářství a lesnictví

Změna klimatu v ČR se výrazněji projevuje také ve vodním hospodářství, které vykazuje zásadní nedostatky ve schopnosti zadržet vodu v krajině a vyrovnávat se s výkyvy v množství srážek. Klesající průtoky vodních toků povedou k častějším suchům a zároveň ohrozí zásobování pitnou vodou. Nasycenost půdy vodou se sníží a vytvoří podmínky pro zrychlený odtok vody. Takový pokles zákonitě způsobí častější sucha a povodně na jaře a v létě.

V lesnictví změna klimatu zase negativně ovlivňuje především monokultury smrku. Tyto porosty jsou náchylnější k napadení škůdci a špatně snášejí sucho. Výsledkem je zvýšení rizika eroze půdy a narušení přirozené obnovy lesů. Odhady hovoří o uvolnění až 10 megatun CO2e ročně z českých lesů po kůrovcové kalamitě v letech, namísto pohlcování stejného množství.

Čtěte také: Klimatická změna: podrobný pohled

Ekonomické a sociální dopady

Zvýšené náklady a pokles životních standardů vynucené klimatickou změnou se v případě absence adaptačních opatření dotknou prakticky všech sociálních skupin. Starší osoby a děti se totiž mnohem hůře vyrovnávají se zdravotními komplikacemi spojenými s extrémními teplotami.

Z méně nákladných opatření na českém nemovitostním fondu je patrná například absence venkovních žaluzií chránících interiéry před nadměrným ohříváním, více než polovina rezidenčních budov postavených před rokem 1980 stále postrádá zateplení odpovídající nárokům na současné tepelně izolační vlastnosti, o ekonomice jejich provozu a dopadu na životní prostředí prostřednictvím emisí skleníkových plynů nemluvě.

Adaptační opatření a řešení

Východiskem se tak pro Česko stává přijetí komplexních adaptačních opatření, která budou v souladu s klimatickým scénářem reflektujícím trajektorii objemu budoucích emisí skleníkových plynů. Řadí se mezi ně nejen pochopení hrozeb, kterým bude společnost čelit, a realizace nezbytných opatření, to jest záplavy a sucha budou častější a je tak zbytečné obnovovat obydlí v oblastech náchylných k povodním bez náležité úpravy infrastruktury, zejména snižování emisí skleníkových plynů, přechod na nízkoemisní a bezemisní zdroje energie, změny ve způsobech obhospodařování půdy, opatření k ochraně biodiverzity a mnoho dalších.

Implementace principů udržitelnosti a v budoucnu i principů obnovitelnosti, například zvyšováním podílu recyklovaných stavebních materiálů, posuzováním celoživotní uhlíkové stopy nemovitosti, od instalace technologií pro výrobu energií po sekvestraci do designu, stavby i provozu budov, přináší nesporné výhody.

Inovace a energetická tranzice

Inovace v České republice jsou na 45 % průměru Evropské unie. Další rozvoj v této oblasti je tak pro nás naprostou nezbytností. Ke zvýšení úrovně Česka vůči průměru EU by mohly přispět investice jak do zelených technologií a digitalizace, tak do udržitelných průmyslových procesů.

Čtěte také: Větrná energie a klima v ČR

V roce 2023 bylo 30 % celkové spotřebované energie v Česku z obnovitelných zdrojů, ale 30 % je stále málo. Do roku 2030 bychom v souladu s cíli udržitelného rozvoje měli dosáhnout minimálně na 45 %.

V Česku jsme podle vydané zprávy za loňský rok dosáhli nadprůměrné úrovně ročních emisí skleníkových plynů - také o více než 50 % než je průměr EU, konkrétně 9,2 tun CO2e na hlavu oproti průměru EU 6,3 tun CO2e. Jejich redukce a efektivního využívání zdrojů můžeme dosáhnout jedině proaktivním přístupem k energetické tranzici a zvyšování národní energetické nezávislosti.

Obnova lesů a biodiverzity

České lesy jsou mimo jiné jedním z významných nástrojů sekvestrace (ukládání) oxidu uhličitého s potenciálem zachycení až 10 megatun CO2 ročně. Nicméně po kůrovcové kalamitě na Vysočině je tato jejich schopnost významně omezena a v následujícím desetiletí se naopak očekává uvolňování CO2 do atmosféry v objemu až 10 megatun CO2 ročně.

Podle Strategického plánu Ministerstva zemědělství na období 2024-2030 by v lesích do roku 2030 mělo dojít ke zvýšení podílu listnatých stromů na 30 %, to je o přibližně 5 %. Cílem je zvýšit velmi nízkou úroveň biodiverzity a zlepšit ekologickou stabilitu lesních porostů v Česku.

Globální perspektiva: Etiopie a Afghánistán

Zatímco se na COP30 setkají lídři a klimatologičtí experti, my přinášíme svědectví a jasné poselství přímo od lidí z Etiopie a Afghánistánu: je potřeba podpořit místní obyvatelstvo a organizace v adaptaci na změnu klimatu. Investice musí směřovat tímto směrem a nemůžeme zapomenout na ty nejzranitelnější lidi.

Afghánistán: Několik krizí najednou

Afghánistán je jednou z nejohroženějších zemí světa klimatickou změnou. Podle indexu ND Gain se umisťuje na 180. místě ze 187 zemí. Pro osmdesát devět procent populace je zemědělství hlavním zdrojem obživy. Stále častěji totiž přichází sucho i záplavy kvůli nepravidelným srážkám.

Etiopie: Sucho i povodně

Etiopie, druhá nejlidnatější země v Africe a jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v regionu, je také extrémně zranitelná vůči změně klimatu. V indexu ND-Gain se umisťuje na 145. místě ze 187 zemí. Během posledních tří let náš tým pracoval s místními na obnově krajiny v oblastech Hambaricho (zóna Kembata) a Halaba ve střední Etiopii. Podle našeho průzkumu je hlavní obživou místních lidí farmaření závislé na srážkách a pastevectví.

Mezi dopady změny klimatu patří narušená vegetační období, snížená vlhkost půdy, častější záplavy, sesuvy půdy, sucha, více chorob rostlin, více škůdců, a dokonce i častější výskyt malárie, kterou přenáší komáři.

Doporučení pro COP30

• Zvýšit financování adaptace na změnu klimatu, zejména pro nejméně rozvinuté země a zranitelné státy.
• Podporovat lokálně vedenou a inkluzivní adaptaci.
• Zavést klimatickou odolnost do humanitárních, mírových a rozvojových programů.
• Investovat do dat, včasného varování a komunitních systémů.

Globální teplotní změny a jejich dopady na úmrtnost

Až doposud se předpokládalo, že globální oteplování přinese více úmrtí seniorů. Podle nového výzkumu, který zkoumal reálná data, nikoliv modely, ale hůř dopadá na mladé. Studie vznikla v Mexiku a sledovala data o hospitalizacích a úmrtích v této zemi. Ukázala, že 75 procent úmrtí v důsledku horka připadá na mladší 35 let, přičemž významný podíl tvoří lidé v „nejlepším věku“ mezi osmnácti až 35 lety.

Analýza zjistila, že v letech 1998 až 2019 v zemi ročně zemřelo v důsledku horka přibližně 3300 lidí. Z toho téměř třetina připadala na osoby ve věku osmnáct až 35 let, což je číslo, které zdaleka neodpovídá předpokladům. Velmi ohrožené jsou také děti mladší pěti let, zejména kojenci. Překvapivě nejméně úmrtí v důsledku horka utrpěli lidé ve věku padesát až sedmdesát let.

tags: #změna #klimatu #budoucnost #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Oprava odpadu po rekonstrukci
• Specifikace JK 79 NOSTRETI
• Národní park Banyas – tip na výlet
• Využití květnaté louky ve vzdělávání
• Sběrač odpadků z hliníku