Budoucnost životního prostředí: Studie a trendy v Evropě a České republice

Jednou za pět let vzniká velká hodnotící zpráva, která se týká kvality životního prostředí zemí Evropské unie. Ta nejnovější aktuálně varuje před křehkostí evropských ekosystémů.

Při snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší se sice podařilo dosáhnout významného pokroku, ale celkový stav životního prostředí v Evropě přesto není dobrý, vyplývá z nejucelenější zprávy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) o stavu životního prostředí.

Přírodní prostředí zemí Evropské unie podle této zprávy i nadále čelí degradaci a dochází také k nadměrnému využívání přírody a současně k úbytku biologické rozmanitosti. Výhled je přitom u většiny environmentálních trendů znepokojivý a představuje velká rizika pro hospodářskou prosperitu, bezpečnost i kvalitu života v Evropě, uvedla k dokumentu EEA.

Zprávu o životním prostředí v Evropě zveřejňuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) každých pět let. Zpráva Europe’s environment 2025 je už sedmou zprávou z této řady, kterou EEA od roku 1995 vydala.

Téměř třísetstránkový materiál zdůrazňuje, že změna klimatu a zhoršování životního prostředí představují přímou hrozbu pro konkurenceschopnost Evropy, která je závislá na svých přírodních zdrojích. Dále se v dokumentu uvádí, že dosažení klimatické neutrality do roku 2050 je podmíněno také lepším a odpovědnějším hospodařením s půdou, vodou a dalšími zdroji.

Čtěte také: Klonové války: Hrozba pro galaxii

„Ochrana přírodních zdrojů, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a snižování znečištění zvýší odolnost životně důležitých společenských funkcí závislých na přírodě, jako jsou například potravinové zabezpečení, zabezpečení pitné vody a protipovodňová ochrana,“ upozornila EEA. Zpráva v této souvislosti vyzývá, aby státy urychlily opatření podporující dlouhodobou udržitelnost, která už byla schválena v rámci Zelené dohody pro Evropu (Green Deal).

Co se daří v Evropě

Evropská unie je podle zprávy světovým lídrem v ochraně klimatu, protože od roku 2005 snížila emise skleníkových plynů a spotřebu fosilních paliv a zároveň zdvojnásobila podíl obnovitelných zdrojů energie. V posledních deseti až patnácti letech také došlo k výraznému zlepšení kvality ovzduší a zvyšování míry recyklace odpadu a účinného využívání zdrojů.

„Tato zpráva nám jasně připomíná, že Evropa musí pokračovat v nastoupeném kurzu, a dokonce urychlit své ambice v oblasti klimatu a životního prostředí,“ reagovala místopředsedkyně Evropské komise Teresa Riberaová. Nedávné extrémní povětrnostní jevy podle ní dokládají, jak křehká je „naše prosperita a bezpečnost v době, kdy dochází k degradaci přírodního prostředí a zesilují dopady změny klimatu“.

„Zpoždění nebo odložení plnění našich klimatických cílů by pouze zvýšilo náklady, prohloubilo nerovnosti a oslabilo naši odolnost,“ dodala Riberaová s tím, že ochrana přírody je investicí do konkurenceschopnosti, odolnosti a blahobytu občanů kontinentu.

Česká republika a životní prostředí

Česko podle této zprávy v posledních několika desetiletích dosáhlo významného pokroku v oddělení environmentálních tlaků od ekonomické aktivity. „Země ale zůstává jednou z nejvíce energeticky, uhlíkově a zdrojově náročných ekonomik v EU, a to především kvůli své silné průmyslové základně a značné závislosti na uhlí,“ uvádí se ale také v sekci věnované tuzemsku.

Čtěte také: Klimatická změna

Zelená transformace podle zprávy přináší Česku řadu výzev, jež ještě zhoršuje ruská agresivní válka proti Ukrajině, která má na tuzemsko významný dopad. Navzdory těmto překážkám se země nadále zavazuje k dekarbonizaci své ekonomiky a pracuje na splnění cíle EU pro snížení emisí do roku 2030.

Mezi body, které jsou hodnocené pozitivně, patří fakt, že se zavádějí nové politiky na podporu udržitelné dopravy, renovace budov za účelem zvýšení energetické účinnosti a investice do čistších a účinnějších zdrojů energie a recyklační infrastruktury.

„Plán obnovy a odolnosti Česka zahrnuje kapitolu repowerEU zaměřenou na postupné ukončení závislosti na ruských fosilních palivech, diverzifikaci dodávek energie a zvýšení výroby čisté energie v nadcházejících letech.

Česko patří ohledně stavu životního prostředí v rámci EU stále k podprůměru, letos nám připadla 19. příčka. I přes pozitivní vývoj nicméně zůstává situace v Česku z pohledu tohoto pilíře podprůměrná.

Na jednoho Čecha vychází relativně hodně odpadu, v rámci EU máme nízkou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů a zůstáváme také nadprůměrným emitentem skleníkových plynů u většiny sledovaných oblastí. Stejně jako v předchozích ročnících Česku nicméně zůstává role úsporného spotřebitele vody, letos ji máme v rámci EU 6.

Čtěte také: Vývoj odpadového hospodářství v Česku

Ačkoli celkové emise skleníkových plynů na obyvatele podle dat Eurostatu v Česku postupem let klesají, stále jde o jeden z indikátorů, kde se Česko umisťuje nejhůře. Stejně jako v ročnících Indexu 2023 a 2024 jsme v produkování skleníkových plynů 6. nejvýkonnější v EU, a to přesto, že hodnota meziročně poklesla z 10,16 tun ekvivalentu CO2 na 9,25.

„Největší pokles emisí v Česku je zaznamenám v energetice díky postupnému odstavování uhelných elektráren a přechodu na obnovitelné zdroje,“ popisuje Barbora Kočí z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a dodává, že mezi dalšími sektory, které ke snižování emisí významně přispívají, je výroba, kde se uhlíková stopa snižuje vlivem zapojení efektivnějších technologií.

Mnohem výraznějšího úspěchu než v případě celkových emisí dosáhlo Česko podle údajů Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) v případě emisí vznikajících z lesů a půdy a vlivem lidské činnosti během jejich obhospodařovávání (tzv. LULUCF).

Co se týče konkrétních sektorů, ve kterých vznikají emise, Česko si vede dobře ohledně emisí z dopravy a skladování, které máme dle Eurostatu s hodnotou téměř 1 287 kilogramů na osobu třetí nejnižší. Ještě méně skleníkových plynů než na jednoho Čecha pak připadá na jednoho Rumuna a na jednoho Slováka.

Negativní trend napříč ročníky se naopak i letos potvrzuje v případě emisí vznikajících v oblasti průmyslu, kde se nám i přes postupně se snižující hodnoty škodlivin vypouštěných do ovzduší nepodařilo ani letos dostat na nižší než 19. Stejně jako v minulém ročníku i letos zůstávají pro Česko jednou z nejslabších oblastí emise z vytápění domácností.

Dobrou zprávou dále je, že se v Česku snižuje počet lidí, za jejichž úmrtím stojí znečištěné ovzduší. Zatímco v roce 2021 zemřelo vlivem špatného ovzduší 81 lidí na 100 tisíc obyvatel, v roce 2022 se počet snížil na 65, a vyhoupli jsme se tak z 20. na 18. příčku.

V roce 2023 se suchem vyznačovalo podle EEA jen 0,27 % půdy v Česku, pouze deset států v EU je tak na tom v letošním ročníku lépe. Zatímco Belgii, Irsko, Maďarsko a Maltu nezasáhlo sucho vůbec, pro Pobaltí znamená významný problém.

V Česku vzniká podle dat Eurostatu z obnovitelných zdrojů (OZE) ani ne pětina energie, meziročně se hodnota zvedla o necelého půl procenta na 18,59 %. Zůstala nám tak v rámci EU až podprůměrná 19. příčka. Ve vedoucím Švédsku pro srovnání obnovitelná energie představuje podíl 66,4 % na celkové produkci.

Přestože v Česku zažívají poměrně dynamický rozvoj solární elektrárny, kdy se jejich instalovaný výkon zvýšil z 2,45 gigawattů v roce 2022 na 3,95 gigawattů v roce 2024, Česko se naopak v celé předchozí dekádě vyznačovalo stagnující výstavbou větrných elektráren.

„Česko se v době energetické krize v roce 2022 probudilo a viděli jsme strmý nárůst počtu instalací solárních panelů, a to i v řádu stovek procent. Dlouhodobě ale zaostáváme v instalaci větrných elektráren. V některých letech dokonce nebyla instalována ani jedna nová turbína,“ uvádí analytička Evropy v datech a šéfredaktorka CSRD.cz Kateřina Novotná.

Důvodem jsou jednak zdlouhavé povolovací procesy, ale také nedůvěra lidí. „S větrnými elektrárnami je spojen vizuální zásah do krajiny a také řada mýtů. Není například pravda, že by Česko bylo z pohledu větrných instalací nevhodné.

„Podle studie Ústavu fyziky atmosféry má vítr v Česku potenciál pokrýt 10 % roční spotřeby elektřiny a v optimistickém scénáři až celou třetinu. Potenciál máme tedy podobně dobrý jako sousední Rakousko, kde z větru pochází přibližně 12 % energie, nebo část Německa,“ říká Novotná s tím, že naopak s přímořskými zeměmi, jako je Británie nebo Nizozemsko, nedává smysl se srovnávat.

„Velkou pomoc by nicméně představovalo i pokrytí pouhé desetiny spotřeby, vzhledem k tomu, že se chystá útlum výroby elektřiny z uhlí a bude urgentně třeba hledat jiné, rychle dostupné zdroje,“ uzavírá Kateřina Novotná.

Studium a kariéra v oblasti životního prostředí

Svět se mění - jednak díky tomu, že člověk má stále větší schopnosti přizpůsobovat si prostředí ke svému obrazu a svým potřebám, jednak následkem globálních změn, ať již jsou vyvolány člověkem, nebo jsou spontánní. Počet obyvatel planety se neustále zvyšuje a spolu se snahou lidí o zvyšování jejich životní úrovně i o neustálý růst globální ekonomiky roste tlak na prostředí jako na celek.

Těmto tendencím je třeba ve vyspělém světě čelit snahou o co nejhlubší poznání nejen v rámci jednotlivých dílčích oborů, ale i v celém kontextu - poznat souvislosti, možné příčiny a následky, být schopen předpovídat.

Absolventi oboru Ekologie a životní prostředí získávají odborné znalosti v oblasti ekologie, ochrany krajiny a životního prostředí a pozemkových úprav. V daných oblastech dovedou pracovat s informacemi a při jejich zpracování používat výpočetní techniky. Dovedou odebírat a vyhodnocovat vzorky, mají přehled o toxických látkách, jejich účincích a hospodaření s odpady. Dovedou vyměřovat pozemky, pracovat s mapou, používat příslušné technické prostředky, přístroje a zařízení. Výsledky měření je schopen vyhodnotit, zpracovat a využít pro dokumentaci.

Studijní obor ekologie a ochrana krajiny vychovává středoškolsky vzdělané pracovníky schopné vykonávat odborné práce a činnosti ve státní správě a místní samosprávě a podnikové sféře (v těžbě a zpracování surovin, v energetice, v průmyslu, v zemědělství, lesním a vodním hospodářství).

Uplatní se na mnoha pozicích - můžeš pracovat na hygienické stanici, v čistírně odpadních vod nebo na úřadech a ministerstvech. Víš také, že každá větší firma musí mít vlastního ekologa? Můžeš to být právě ty! Mimo jiné se naučíš taky základy pro projektování zahrad a můžeš v tom pokračovat na vysoké škole.

Studie SEEPIA a budoucí vývoj životního prostředí v ČR

V rámci projektu SEEPIA vznikly dvě studie týkající se sledování důležitých změn a budoucího vývoje životního prostředí v České republice.

Cílem první studie bylo identifikovat globální megatrendy (GMT) a jejich hybné síly, tj. faktory, které je ovlivňují, a dále popsat očekávaný vliv na jednotlivé složky životního prostředí. Jsou zde představeny vazby a vliv globálních megatrendů na definované pilíře Zelené dohody pro Evropu (klima, zemědělství, energetika, hospodářství, doprava atd.). Studie předkládá nástin primárních oblastí, na které by se měly soustředit budoucí scénáře vývoje životního prostředí v ČR do roku 2050, které jsou jedním z hlavních výstupů projektu SEEPIA.

GMT jsou rozsáhlé sociální, ekonomické, politické, environmentální nebo technologické změny, které mají potenciál v blízké budoucnosti významně ovlivňovat současné procesy přímo související s vývojem životního prostředí v České republice. Mezi GMT patří např. stárnutí populace, migrace, urbanizace, změna klimatu, ztráta biodiverzity a změna ekosystémů, rostoucí poptávka po vodě, potravinách a půdě, technologická změna a mnoho dalších.

Jednou z metod pro sledování budoucích vývojových trendů je tzv. Horizon Scanning (HS) neboli sledování horizontu. Ve druhé studii jsou představeny obecné zásady a postup pro realizaci HS a předpoklady pro zvýšení efektivity a využitelnosti jeho výsledků. Zároveň jsou popsány souvislosti a problémy, které by měly být řešeny při aktivitách souvisejících s problematikou zkoumání budoucího vývoje.

Horizon scanning představuje metodu pro identifikaci potenciálně důležitých změn prostřednictvím systematického zkoumání trendů, signálů, příležitostí a hrozeb a jejich dopadů na sledovanou problematiku.

Tabulka: Srovnání emisí skleníkových plynů v ČR a EU

tags: #budoucnost #životního #prostředí #studie

Oblíbené příspěvky:

• Domácí kompostování: Průvodce
• Moderní technologie pro čistší prostředí
• Německé OZE: Statistiky a Trendy
• Mytí dřevěné podlahy s ohledem na přírodu
• Životní prostředí v Česku