Vlastník bytu má řadu povinností, včetně hrazení příspěvků do fondu oprav a dalších poplatků. Tyto poplatky musí platit bez ohledu na to, zda byt užívá nebo pronajímá.
Fond oprav a povinnosti majitele
Fond oprav je příspěvek na správu domu, jehož výše je stanovena shromážděním vlastníků dle velikosti podílu na společných částech. Prostředky z fondu oprav se používají k údržbě a opravám společných částí domu, stejně jako k hrazení daní z nemovitých věcí a pojištění budov.
Za vymáhání dlužných částek od jednotlivých vlastníků je odpovědný statutární orgán SVJ. Pokud vlastník neplní své závazky, měl by statutární orgán jednat s péčí řádného hospodáře. V případě prodlení s platbami je obvyklé zaslat upomínku. Pokud dlužník nereaguje, je nutné zjistit, zda není v insolvenčním nebo exekučním řízení. Jestliže dlužník nereaguje na opakované výzvy, je nutné řešit situaci soudní cestou, včetně možnosti zřízení zástavního břemene k nemovitosti.
Práva a povinnosti nájemníka
Pokud je byt pronajatý, záleží na tom, co má nájemník sjednáno ve smlouvě. Pokud má nájemník na sebe přepsány energie a hradí je sám, nemusí se obávat problémů s pronajímatelem. Jiná situace nastává, když energie hradí pronajímateli, který je nehradí dál dodavatelům, což může vést k odpojení od energií.
Komunální odpad a nájemní vztahy
Komunální odpad je definován jako odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, který je obdobný odpadu z domácností. Podle zákona má povinnost hradit poplatek za komunální odpad zpravidla osoba s trvalým bydlištěm na dané adrese. V praxi existují tři varianty:
Čtěte také: Postup pro hlášení plných košů
- Nájemník s trvalým bydlištěm: Poplatek hradí nájemník.
- Nájemník bez trvalého bydliště: Odpovědnost může nést majitel, nebo si strany mohou dohodnout způsob úhrady.
- Dohoda ve smlouvě: V nájemní smlouvě může být uvedeno, kdo poplatek platí.
Doporučuje se, aby se majitel a nájemník dohodli na odpovědnosti za poplatek za odpad již v nájemní smlouvě. V praxi bývá otázka placení komunálního odpadu častým předmětem debat. Často platí pravidlo: kdo má trvalý pobyt, platí poplatek.
Role trvalého bydliště
Místní poplatky za komunální odpad jsou vázány na osoby s trvalým bydlištěm v obci. Pokud má nájemník trvalé bydliště na pronajímané adrese, obec mu automaticky přiřadí poplatkovou povinnost. Pokud trvalé bydliště nemá, často přechází odpovědnost na majitele nemovitosti, který může náklady promítnout do nájemného nebo poplatek uhradit sám.
Doporučení pro majitele
Jako majitel můžete na začátku nájmu požadovat, aby si nájemník trvalé bydliště na adrese přihlásil, což usnadní správu poplatků za komunální odpad.
Doporučení pro nájemníky
Pokud nechcete na pronajímané adrese zřídit trvalé bydliště, uvědomte si, že povinnost za poplatek za odpad může být na majiteli. V každém případě je ideální věnovat těmto podmínkám pozornost v nájemní smlouvě a domluvit se s majitelem předem.
Typy systémů odpadového hospodářství v ČR
Každá obec v Česku může mít vlastní způsob výběru poplatků za komunální odpad.
Čtěte také: Soused hromadí odpad: Co s tím?
- Systém paušální platby: Obyvatelé platí jednotný poplatek za osobu nebo nemovitost.
- Systém výběru dle počtu osob: Obec účtuje poplatek na základě počtu osob v domácnosti.
- Výběr poplatků dle objemu odpadu: Domácnosti platí za skutečně vyprodukovaný objem odpadu.
Jak přihlásit a odhlásit poplatek za komunální odpad
Při stěhování je důležité přihlásit se k poplatku za komunální odpad v nové obci a odhlásit se v obci původní. Přihlášení probíhá na městském nebo obecním úřadě. K přihlášení budete potřebovat potvrzení o trvalém pobytu, identifikační údaje a adresu nemovitosti.
Kdy se platí poplatek za komunální odpad u dětí a novorozenců?
Děti se zpravidla stávají poplatníky za komunální odpad ihned po narození, pokud mají na dané adrese trvalý pobyt. Některé obce však poskytují výjimky a osvobození pro děti do určitého věku.
Jak řešit nezaplacený poplatek za komunální odpad
Nezaplacený poplatek za komunální odpad může být nepříjemností. Obecní úřady mají povinnost informovat obyvatele o případných nedoplatcích. Pokud zjistíte, že jste nezaplatili, je důležité neprodleně kontaktovat obecní úřad.
Včasná domluva může pomoci vyhnout se sankcím, jako jsou penále za prodlení a soudní vymáhání dlužné částky. Obce často umožňují uhrazení dlužné částky i formou splátek.
Doporučení pro majitele a nájemníky
- Nájemníci: Sledujte termíny pro úhradu poplatku.
- Majitelé: Ujistěte se, že máte přehled o tom, zda byl poplatek uhrazen.
Obce hodnotí jako jeden z největších problémů v oblasti odpadového hospodářství poplatky za svoz a likvidaci komunálního odpadu v případě, že se na území obce vyskytují rekreační a další objekty, které obývají občané bez trvalého bydliště v obci.
Čtěte také: Účinné metody proti vodnímu kameni
Jak na poplatek za odpad u občanů bez trvalého bydliště
Nová úprava nabízí nástroje, jak zajistit, aby v obci poplatek mohly platit i osoby, které zde reálně bydlí a produkují odpad, ale hlášený pobyt mají v obci jiné. Aby obec toto zajistila, musí zvolit režim poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci. Jeho poplatníkem jsou totiž fyzické osoby, které mají na území obci bydliště, popř. zde vlastní nemovitost, ve které bydliště nikdo nemá.
Černé skládky
Problematika černých skládek není v dnešní době účinném zákoně o odpadech (zákon č. 185/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů) upravena. Černé skládky zasahují do vlastnického práva, které je možné chránit jak na základě občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů), tak na základě trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Pokud vlastním např. obytný dům, také mi nikdo nepřispěje jen tak na škody, které vzniknou tím, že mi dům vyhořel, protože jsem o něj nestaral. Takže by bylo dobré a žádoucí i v novém odpadovém zákoně se k této praxi vrátit s tím, že pokud vlastník prokáže, že se staral o pozemek péčí řádného hospodáře a skládka tam přesto třeba opakovaně vznikla, potom by mu měla obec nebo stát oprávněně vynaložené náklady uhradit.
Opravy v bytě
Opravy v bytech všech typů vlastnictví ošetřuje občanský zákoník. Ten však také umožňuje, aby konkrétní postup upřesnily buď stanovy bytového družstva (BD), nebo stanovy společenství vlastníků jednotek (SVJ) či nájemní smlouva.
Nejvíce nejasností týkajících se hrazení oprav vzniká v nájemních bytech. Nájemník by měl platit veškeré drobné opravy v bytě, tedy pokud to není v nájemní smlouvě uvedeno jinak. Pojem drobných oprav a nákladů spojených s běžnou údržbou bytu upravuje zvláštní předpis, ve kterém je podrobně rozepsáno a přesně vymezeno, co se rozumí drobnými opravami bytu a náklady spojenými s běžnou údržbou bytu.
Na náklady pronajímatele (vlastníka domu) se provádějí opravy, které nelze považovat za drobné a které zhoršují či znemožňují řádné užívání bytu. Povinností nájemníka je takové poškození bytu nahlásit vlastníkovi. Pokud by tak neudělal, je nájemník povinen vzniklou škodu zaplatit.
tags: #byt #plny #odpadku #jak #resit #s
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]