Byznysový model recyklace oblečení: Český pohled

Byznysový model, založený na rychlé a levné produkci oblečení, známý jako fast fashion nebo také rychlá móda, je příjemný pro naše peněženky, ale ne tak moc pro životní prostředí.

Globální textilní průmysl se řadí na místo druhého největšího znečišťovatele životního prostředí na světě a zapříčiňuje 20 % znečištění vodních toků, které pochází hlavně z barvení a úpravy textilu.

Textilní průmysl je navíc extrémně náročná na spotřebu vody. Pro představu, na výrobu jednoho bavlněného trika jsou potřeba skoro 3 tisíce litrů vody, množství, které při pitném režimu 2,5 litrů denně vypije člověk za necelé 3 roky.

Průmysl rychlé módy je také zdrojem až 8 % celosvětově vypouštěných emisí CO2, čímž výrazně přispívá ke klimatické změně.

Alternativy k rychlé módě

Nejlepší je odmítnout hrát hru textilních firem, nenakupovat oblečení na kila a obstarávat si jen věci, které skutečně potřebujeme a budeme skutečně nosit. A nosit je.

Čtěte také: Vývoj a bioekologický model

Pokud je to i váš případ, nebo pokud máte nějaké oblečení, které už nechcete, máte možnost chodit na tzv. swapy oblečení, kde se lidé scházejí, nosí na ně oblečení, o které už nemají zájem a na oplátku si vybírají jiné.

Kde ho vzít, nechceme-li se podílet na zneužívání levné pracovní síly a šetřit životní prostředí? Jednou z příjemných aktivit nejen pro nákupní maniaky jsou secondhandy - oblíbený a cenově přijatelný způsob, jak si zajistit zajímavé kousky do své skříně.

Ačkoliv jsme jako malí neměli rádi, tak dědit oblečení je vlastně docela udržitelná věc. Je zadarmo a víme, od koho pochází. Dobrým způsobem, jak ušetřit planetu, je podpora lokálních výrobců a značek.

NIL Textile: Česká inovace v recyklaci textilu

S nápadem přišel rázovitý Ostravak se svými kolegy před pěti lety. Chtěl co nejvíc eliminovat textilní odpad, který představuje velkou ekologickou zátěž pro celou planetu. A uspěl.

Jejich recyklovatelné tkaniny jsou přesně tím, po čem osvícení tkalci a výrobci oděvů v současnosti touží. Takřka nulová ekologická zátěž při jejich výrobě je základ, a že jsou to moderní tkaniny využitelné pro spodní prádlo, formální košile i sportovní trikoty, je jen příjemný bonus.

Čtěte také: O kontinentalitě klimatu

Látky vyrábějí v ostravském NIL Textile především z přírodních materiálů. Na trhu mají mladí Ostraváci už čtyři vlastní cirkulární materiály.

• Nilpla je stoprocentní kukuřice
• Nilcott padesát procent recyklovaná bavlna a padesát procent bavlna organická
• Cirpad stoprocentně recyklovaný oceánský odpad
• Nilpet stoprocentně recyklovaný polyester

Všechno rozemílají s urputností ostravských havířů na drobné kousky nebo taví jako kdysi ve Vítkovicích surové železo až na molekuly. Z nově vzniklé suroviny pak dělají přízi a z ní pletou látky, které nemají ve světě recyklovatelných textilií konkurenci.

„Vyvíjíme neustále nové materiály. Základem je cirkularita.

Třeba zmíněný materiál Nilcott je vyráběn i z prstencových přízí. „Což znamená, že jsme dostali recyklovanou bavlnu velmi blízko bavlně klasické - surovinové,“ vysvětluje Hurta.

Textilní průmysl si vybral právě jako jedno z odvětví, které obrovsky zatěžuje planetu. V byznysu s oblečením je podle něj navíc řada věcí, které nefungují. Tím pádem je tam i spousta věcí, které změnit půjdou.

Čtěte také: Model PDCA v environmentálním řízení

Hurta brzy přišel na to, že cirkularita textilu je podstatou vyřešení celé řady problémů. Ze všeho nejdřív se pustil do různých průzkumů, zkontaktoval se s vědci z VUT v Brně a z Liberce a společně vymysleli pár nápadů, které se podařilo správně uchopit.

„V současné době například pracujeme s Technickou univerzitou v Liberci na bakteriální celulóze,“ prozrazuje Hurta.

„Během letošního roku jsme rostli o tři sta procent a ve firmě je nás kolem dvaceti. Jen vloni jsme měli 139 zákazníků z řad oděvních brandů, letos by to měl být téměř trojnásobek, což je nějakých tři sta. Letošní rok ukončí Nilmore s obratem kolem deseti milionů korun.

Ačkoliv se zdá být NIL Textile malou regionální firmou, osmdesát procent zákazníků přichází ze zahraničí. Nejvíc z Německa a Nizozemska. Klienty má ale také z Dánska, Rakouska nebo Velké Británie.

„Mimo to děláme v malém i vlastní značku Nilmore, která je spíš takovým showcasing brandem, abychom ukázali našim zákazníkům, co vše jde z našich materiálů dělat.“ Momentálně jim ale dělá největší starosti kapacita šicí dílny.

Ty nejlepší ohlasy sklízí firma především z řad B2B zákazníků, tedy fashion brandů. Důvodem je také enviromentální zodpovědnost, kterou NIL Textile nebere na lehkou váhu.

Máme úspěšnou technologii ověřenou na našem Nilpla a Nilpet materiálu, speciální linka ale není v Evropě zatím zprovozněná. Snad se ji podaří v Nizozemsku dostat do komerční fáze už letos. V tom okamžiku budeme vážní zájemci.“

Co se týče vody, je prý firma už nyní schopna u některých materiálů uspořit až 98 procent vodní stopy. Díky tomu, že využívá recykláty, se voda téměř nespotřebovává.

Dálo by se ušetřit také na zemědělské výrobě kukuřice či bavlny a tkát látky například z kopřiv? Metoda, o kterou se pokoušeli v Německu už za druhé světové války, se zatím podle Hurty do reálu uvést nedá. „Látka z kopřiv je nečekaně jemná a příjemná. Zkoumali jsme její průmyslové využití s jednou zemědělskou firmou z Šumperku.

S obnošeným byznysem se máme během pár let setkat úplně všichni. Nová legislativa Evropská unie má do center samospráv zařadit krom košů na sklo, plast, papír a komunál také koš na textil.

Právě vyvíjíme projekt Cirtag. Měly by to být mikročipy, které by se instalovaly do švu oblečení. Lidé pak oblečení do kontejneru jednoduše vyhodí. Majitelé značce za každé vrácené oblečení dají slevu na další nákup na výrobu dalšího kusu. Koncový zákazník také dostane peníze. V Česku je to stokoruna.

tags: #byznysovy #model #recyklace #oblečení

Oblíbené příspěvky:

• Emise krbů
• Zbavte se krtka v zahradě
• Programy pro děti v přírodě Karlovarského kraje
• Skládka v Karlových Varech a zákony
• Zábava pro celou rodinu