Extrémní kontinentalita klimatu

Klima neboli podnebí je dlouhodobý stav počasí, který vyjadřují dva základní meteorologické a klimatické prvky a těmi jsou průměrná teplota vzduchu a srážky, přesněji srážkové úhrny za jednotlivé měsíce roku i za rok jako celek a také průměrné srážky za tato období.

Podle jejich hodnot určujeme dlouhodobý normál pro dané území a podle něj poté hodnotíme klimatický průběh uplynulých období. Tak pestré je klima naší Země neboli podnebí Světa, od oblastí s převažujícím věčně horkým a také vlhkým podnebím, přes oblasti extrémně suché se značným střídáním teplot i během dne až po oblasti s věčným mrazem a ledem.

Nyní si blíže popíšeme podnebí Světa v uvedených základních 5 oblastech a jejich podoblastech, jinými slovy klimatických pásmech. Přesněji mírně teplé pásmo se naopak vyznačuje velkou variabilitou počasí. Teplota vzduchu, srážky i proudění se neustále mění. Během roku se střídají roční období se specifickým průběhem klimatu. Nám ve střední Evropě je toto klima tedy nejbližší.

V oblasti pásma převládá západní cirkulace. Tato se ovšem stáčí v létě často na jižní, jihovýchodní až východní a přináší teplé počasí. V zimě naopak na severní až severovýchodní a přináší mrazivé počasí s výskytem sněhu.

Evropa se nachází v rámci podnebí Světa převážně v mírném klimatickém pásmu s převahou západního proudění od Atlantiku, kde se nachází golfský proud dodávající do této oblasti dostatek tepla. V jižní části Evropy se nachází okraj subtropického pásma a v pásu západ až východ Evropy přechází klima od maritimního ke kontinentálnímu.

Atlantické proudění zajišťuje dostatek vlhkosti, která se projevuje na území Evropy relativně pravidelnými srážkami, byť se jejich variabilita také lokálně v některých obdobích dostaví. Naopak na západní Evropou převažuje cyklonální ráz počasí s postupem i významných cyklon, hlubokých tlakových níží a to zejména během podzimu a v zimě.

Čtěte také: Extrémně slunné stanoviště – které květiny vybrat?

Evropské počasí se ale vzhledem k rozloze kontinentu poměrně značně liší. Chladný je severozápad, sever a severovýchod Evropy. Na severozápadě či západě je také velmi vlhké počasí. Naopak jižní části Evropy mají teplé až horké počasí a také většinou suché, málo oblačné počasí.

Západ Evropy se vyznačuje v zimě spíše mírným počasím a vlhkým, v létě jde o růst teploty o něco pozvolnější, více do vnitrozemí teplota stoupá. V letním období ovlivňuje část západní Evropy a také jihozápadní Evropu stabilní azorská anticyklona, která se přesouvá více k severu. Je charakteristická tím, že v ní převládá středomořské mírné klima a hraničí se subtropickou oblastí.

V oblasti Baltského moře je léto mírné, ve vnitrozemí pak dochází ke zvyšování teplot. V oblasti jsou studené a vlhké zimy, takže zamrzající vodní toky a velké množství sněhu zde určitě nejsou výjimkami. Na severu východní Evropy jsou zimy vyloženě arktické s velmi silnými mrazy.

Ve vnitrozemí jsou také rychlé přechody mezi zimou a létem. V oblasti východní Evropy jsou nejvyšší srážky v létě, kdy se zde vyskytuje bohatá konvekční činnost. Je značně proměnlivé, neboť se zde střetává oceánský vzduch od západu a kontinentální od východu.

V zimním období je počasí velmi proměnlivé, neboť zimní ráz počasí je často střídáním přílivem teplejšího vzduchu ze západních směrů ,což způsobí oblevu. V létě dochází naopak při změně cirkulace na západní směry k ochlazení, neboť je přerušen příliv teplého nebo i velmi teplého vzduchu od jihovýchodu či obecně z jižních či východních směrů.

Čtěte také: Význam lišejníků

Srážky dosahují maximálních úhrnů během léta, často jsou konvekční v podobě intenzivních srážek a krupobití. Tyto jsou ale často velmi lokální a působí velké srážkové rozdíly i na malých územích. Směrem na východ srážek ubývá. Zatímco ve většině střední Evropy spadne do 800mm srážek, dále na východě v oblasti Černého moře jen 100mm.

Naše území spadá z hlediska podnebí Světa do klimatu střední Evropy s převládajícími západními složkami proudění. Cirkulace u nás vykazuje během roku variabilitu, střídá se u nás během teplé části roku proudění od východu až jihovýchodu či přechodně jihu, které přináší teplé až horké počasí.

V jarním období jsou přílivy teplého vzduchu spíše méně intenzivní a kratší, v letním období mohou mít i velmi dlouhé trvání. Během jarního období se více uplatňují západní cirkulace s výskytem velmi proměnlivého počasí.

Ve velmi teplých zimách lze konstatovat, že může převládat spíše jiné než severní a severovýchodní proudění a to často právě západní až jihozápadní složka cirkulace. Afrika se nachází co se podnebí Světa týče v oblasti rovníku, což má určité charakteristiky.

Pásmo kolem rovníku má často deštivé počasí. Jednotlivé oblasti s daným klimatem zde plynule mezi sebou přecházejí, neboť se zde nevyskytují žádná významná táhlá a ostrá pohoří. Na tomto kontinentu se vyskytuje více klimatických pásem. Severní a jižní okraje kontinentu mají pásmo subtropické.

Čtěte také: Vývoj a bioekologický model

Afrika má celoročně shodnou průměrnou teplotu vzduchu, která neklesá pod 25°C a nestoupá nad 30°C. V subtropických oblastech Afriky se vyskytují suchá a horká léta a mírné vlhké zimy. V jižní části Afriky je chladněji než na jejím severu.

Asie jako největší kontinent na Zemi zasahuje z hlediska podnebí Světa do více klimatických pásem, ale převládá zde mírné pásmo. Severní oblasti mají polární pásmo, jižní pobřeží pak tropické. Na západě Asie se částečně projevuje Atlantik, na východě je značná kontinentalita klimatu.

V zimě dochází k intenzivnímu ochlazování povrchu, v létě naopak k jeho značnému prohřívání. Na východě území Asie se vlivem velkých rozdílů v tlaku vzduchu (gradientů) vyskytují monzunové deště.

Je území od Sibiře od Uralu po Tichý oceán. Severní část území má arktické klima, zbytek území kontinentální. V Tichomoří převládá monzunová situace. Zimy jsou na Sibiři velmi tuhé a suché, ne nadarmo se tedy běžně říká že „je zima jako na Sibiři“.

Na východě Ruska byly zaznamenány nejnižší teploty, které klesly až k -70°C. Severozápad Sibiře má proměnlivější a vlhčí počasí vlivem slabého vlivu Atlantiku. Milovníci zimy nechť se přestěhují právě do těchto oblastí, kde budou mít zimu opravdu jistou.

Jarní období zde prakticky chybí, neboť počasí svým charakterem přechází ze zimy rychle do léta, to převládá do září. Léta jsou zde teplá, během těchto období zde kvetou i stromy. V centru Sibiře jsou léta horká, ale krátká.

tags: #extrémní #kontinentalita #klimatu

Oblíbené příspěvky:

• Jak uhradit komunální odpad v Rotavě
• Čtení s porozuměním: Černá skládka
• Důležitost čistého vzduchu
• Zápach acetonu v domě
• Rozměry kontejnerů Tišnov