Čáp černý: Důvody ohrožení a snahy o ochranu

Čáp černý (Ciconia nigra) je zajímavý příbuzný čápa bílého, ale na rozdíl od něj se vyhýbá lidské přítomnosti a hnízdí v lesích. Patří mezi silně ohrožené druhy.

Život čápa černého

Jak všichni víme, čáp černý, na rozdíl od svého kolegy, čápa bílého, se lidské přítomnosti vyhýbá. Hnízdí výhradně v lesích, obvykle na vysokých stromech, občas i na skalách. Ačkoliv jeho hnízdo bývá úctyhodných rozměrů, v průměru asi tak na rozpětí lidských paží, což bývá okolo dvou metrů, jen tak snadno je nenajdete.

Lesní pták hnízdí v lesích, čím hlouběji, tím lépe. Vybírá si klidné listnaté nebo smíšené lesy, nejčastěji v horách a podhůří, občas i v nížinách. Hnízda si staví uvnitř korun stromů, jen výjimečně byla spatřena také na skalách či dokonce na zemi.

Nejoblíbenější potravou čápa černého jsou malé ryby, které loví v tůňkách a potocích. Pomalu se jimi brodí nebo na kořist číhá na místě a pak ji obratně harpunuje dlouhým zobákem. Prosívá drobné vody v lesích, ale vydává se i do otevřené krajiny kolem nich. Nepohrdne ani žábou, menším hadem, hrabošem či masitějším hmyzem.

Čáp černý si totiž v této oblasti staví mnohem častěji skalní hnízda. Přestože se jedná o nápadný ptačí druh, lze ho v přírodě spatřit jen velmi vzácně. Je totiž velmi plachý a člověku se vyhýbá. Pokud však čápa černého spatříte, jistě jej bezpečně poznáte.

Čtěte také: Průvodce autobusovým nádražím Černý Most

Hlavu, krk a celou svrchní stranu těla má leskle černé a při pohledu zblízka tato čerň hraje duhovými odlesky. Zespodu je bílý a nohy, zobák a kůži v okolí očí má výrazně červené.

Migrace a projekt Africká odysea

Jedná se o stěhovavého ptáka, který se na sklonku léta vydává na cestu do zimovišť mezi jižním okrajem Sahary a rovníkem. Sledování čápů označených satelitními a pozemními vysílači, které řadu let probíhalo v rámci projektu Africká odysea, ukázalo, že směřují buď západní cestou přes Gibraltar do západní Afriky, anebo východní cestou přes Balkán do střední a východní Afriky.

Mláďata přitom létají do zimovišť nezávisle na rodičích a také dospělí ptáci, kteří spolu hnízdili, mohou zcela rozdílnými cestami směřovat do různých míst. Za den čápi obvykle uletí 100 až 300 kilometrů, dokáží však překonat i vzdálenost téměř 500 kilometrů.

Mnohá tajemství tohoto ptáka byla objevena díky originálnímu, několikaletému a velmi úspěšnému projektu Africká odysea, který vznikl z podnětu redakce Českého rozhlasu 2 Praha. Od roku 1995 sledovali ornitologové pomocí družic tah čápů černých vybavených batůžky, tedy miniaturními vysílačkami, z Křivoklátska na zimoviště v Africe.

Někteří čápi černí se do Afriky vydali západní cestou přes Gibraltar, a zůstali pak i na západní straně tohoto kontinentu. Jiní se vydali překvapivě přes Blízký Východ a jejich cílem byla východní a střední Afrika. Zajímavé je, že na rozdílná zimoviště a různými cestami se vydávají i členové jedné rodiny.

Čtěte také: Tipy pro výběr malého černého koše

Trasy pak mohou každoročně trochu obměňovat, ale místu zimoviště zůstávají věrní a vracejí se stále na to samé. Důvod, proč nelétají přímo přes moře, je podobný, jako u čápa bílého - pouze nad pevninou jsou stoupající teplé vzdušné proudy, kterých umí čápi mistrně využít k plachtění a šetří tak síly. Denně ulétnou průměrně 300 kilometrů, za jediný den však někdy zvládnou i celých 500!

Vysílačky odhalily i zvyklosti čápů černých u nás - například, že potokem často zabrouzdají až k vesnici, ale ve skrytu příbřežní vegetace jsou málokdy zpozorováni. Výzkum těchto krásných a ohrožených ptáků samozřejmě slouží nejen k ukojení naší zvědavosti, ale především k jejich účinné ochraně.

Ohrožení čápů černých

Začneme-li mluvit o ohrožení čápů, vybaví se nám asi jako první zničená hnízda. Přesto jde o výjimečné situace, které znamenají jednoznačně tragédii pro danou čapí rodinu, na celkovém stavu populace se ale těžko projeví. Většina lidí má stále čápy ráda a v případě potřeby jde hnízdo z ohroženého místa úspěšně přesunout.

Mnohem větší vliv na oba druhy čápů má na evropských hnízdištích počasí. Dlouhotrvající deště v době sezení a krmení malých mláďat, jako tomu bylo v roce 2013, způsobily, že naprostá většina párů skončila bez mláďat.

Velký nepřítel pro malá mláďata je nepříznivé počasí v červnu a červenci. Pokud hodně prší a je chladno, čápata prochladnou a mohou uhynout. Špatné počasí v době krmení malých mláďat je pro čápy kritické a o život může přijít až třetina čápat. Tragickou byla z tohoto pohledu hnízdní sezóna 2013, kdy čápi úspěšně vyvedli jen minimum mláďat.

Čtěte také: Řešení pro vaše potřeby: černé kontejnery

Odvodněné lány polních plodin nejsou pro čápy vhodným prostředím. V pahorkatinách je přece jen mozaika krajiny pestřejší a čápi zde nacházejí více potravy. V zemědělství se navíc stále používají na trávení hlodavců a různých rostlinných škůdců rozličné chemikálie, které samozřejmě škodí i těm, kteří se hlodavci živí, jako jsou právě čápi, ale i draví ptáci či sovy.

Také polovinu všech ohrožení, anebo možná mnohem více, musíme hledat mimo náš stát, na dlouhých tahových cestách a v zimovištích. Problémy jsou podobné jako u nás, často ale v mnohem větším rozsahu a s tragičtějšími dopady.

Například snímky stovek mrtvých čápů, kteří za mlhy či v noci narazili do drátů velmi vysokého napětí na Arabském poloostrově, již několikrát obletěly svět. Je přitom jasné, že valnou většinu takovýchto neštěstí na pouštích nikdo neobjeví.

Ještě zásadnější je ale opět stav krajiny. Jako příklad uveďme opakovaná sucha v oblasti Sahelu, v travnatém pásu táhnoucím se po jižním okraji Sahary napříč celou Afrikou. Pro čápy jde o oblast nesmírně důležitou pro doplnění zásob při přeletu Sahary. Je doloženo, že sucho v období migrace znamená pro čápy větší katastrofu než všechna ostatní ohrožení dohromady - pokud hejna nenajdou oázu, kde by se mohla nakrmit a napít, hynou po stovkách a tisících.

Ochrana čápů černých

Podobně jako u čápa bílého i početnost jeho černého „dvojčete“ v první polovině 19. století velmi drasticky klesala, až v západní Evropě zcela vymizel. V druhé polovině se však jeho populace zase vzpamatovaly. U nás v současnosti hnízdí přibližně 300 párů.

Aby česká populace černých čápů zůstala zachována, potřebují ochranu a podporu. Proto je část jejich hnízdišť sledována s cílem zabránit rušení při hnízdění - například těžbou. Vyrušení na hnízdě bývá pro tyto plaché ptáky často osudné.

Na území NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce hnízdí v současné době asi deset párů černých čápů. Ještě před pár lety to však byla sotva polovina. Správy CHKO a národního parku se snaží připravit čápům a dalším ohroženým ptákům podmínky pro úspěšné hnízdění. Lokality, kde hnízdí, je nutné uzavřít pro veřejnost, dokud ptáci nevyvedou mladé. Právě zajištění klidu je nezbytně nutné.

S příchodem návštěvníků a zvýšením ruchu mimo značené cesty by ptáci mohli hnízda opustit a nechat zastydnout vajíčka či hladem uhynout mláďata. Většinou se však neuzavírá žádná turistická trasa, jedná se obvykle o odlehlejší místa. Při hnízdění na skalách je též nutné výjimečně uzavřít i určitou skálu pro horolezce. Děkujeme jim tímto za jejich respekt, pochopení a také pomoc při monitoringu hnízd.

Vzhledem k tomu, že čápi v ČR patří mezi zvláště chráněné druhy (čáp bílý do kategorie ohrožený a čáp černý do kategorie silně ohrožený), je nutné přemístění a úpravu hnízd provádět vždy v úzké spolupráci s orgány ochrany přírody, které k přemístění hnízda udělují výjimku dle zákona o ochraně přírody a současně se ve většině případů podílí na financování celé akce.

Každý zásah do přirozeného vývoje čápa bílého i černého, a to i přesun hnízda nebo hnízdiště včetně jeho rekonstrukce, snižování a údržby, lze provádět pouze se souhlasem (výjimkou ze zákona 114/1992 sb. Minimalizovat veškerá nebezpečí na lokalitě a v těsném sousedství hnízda.

Beroun - Pracovníci Chráněné krajinné oblasti Český kras vybudovali v lesích u Mořiny umělé hnízdo pro čápa černého. „Čáp černý se v tomto období, a to až do konce března vrací na hnízdiště. Těch je v našem regionu jen pár. Spatřit ho můžeme u řeky Litavky. Řeka Berounka je pro čápa černého také zajímavá. Objevuje se v zátočině pod Tetínem. Hlavní potravou čápa černého jsou totiž drobné rybky. Loví je v mělkých vodách, ať už v řece či potoce a nosí je mláďatům.

„Když hnízdo spadne a nebo je ohrožené, tak jim můžeme nabídnout umělé. Někdy ho přijmou a někdy ne. Je to sázka do loterie. V případě, ale že ho postavíme na místě, kde došlo k nějaké havárii, třeba se zlomila větev nebo byl velký vítr, tak čápi přiletí a hned ho osadí. Když jsme stavěli jedno hnízdo v Brdech, tak jsem byl ještě nahoře a montoval ho. „Tam se vylíhl a ve třech letech dospěl.

Úspěchy v ochraně

Jednadvacet let starý čáp černý zaznamenaný ornitoložkou Petrou Vranovou na vodním toku Sitka v lokalitě Dolní Žleb u Šternberku dne 7. července 2022 pochází z hnízda v Národním parku České Švýcarsko. Okroužkoval jej tehdejší zoolog a dnešní ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko Pavel Benda, a to s pomocí kolegy a fotografa správy parku Václava Sojky.

Ing. Pavel Benda, Ph.D., tehdejší zoolog a od roku 2008 ředitel Správy Národního parku České Švýcarsko nový poznatek komentuje: „Cítím samozřejmě velikou radost, že se čáp těší dobré kondici a dožil se takto vysokého věku. Kroužkování mláďat čápů černých dobře odečitatelnými kroužky se nejen v České republice provádí dlouhodobě již od roku 1994 a jeho cílem je získávání poznatků o jejich migraci a biologii.

Dosud nejstarším zaznamenaným čápem černým je podle záznamů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR dvaadvacetiletý jedinec. Čáp s kroužkem 600R je tedy alespoň prozatím druhým nejstarším známým čápem černým České republiky.

Je důležité, abychom i nadále usilovali o ochranu tohoto vzácného druhu a minimalizovali hrozby, kterým čelí. Jen tak můžeme zajistit, aby se čáp černý i nadále v naší přírodě vyskytoval.

tags: #cap #cerny #duvod #ohrozeni

Oblíbené příspěvky:

• Nerezové koše na tříděný odpad
• Sympetrum fonscolombii v ČR
• Záchrana v odpadu
• Praktické využití nože
• Bioindikace znečištění vod pomocí Trepky Velké