Co je ekologická stopa potravin a jak ji snížit?

19.03.2026

Ekologická stopa je ukazatel, který nám říká, jak velkou plochu produktivní půdy potřebujeme k zajištění našich požadavků. Zahrnuje vše od potravin a energií až po dopravu a odpad. Umožňuje nám tak srovnávat dopady různých lidských činností na přírodu.

Ekologickou stopu lze spočítat pro jakoukoli činnost, od šálku kávy až po fungování celého státu. Pokud počítáme ekologickou stopu pro město nebo stát, můžeme zjistit, zda není větší než jeho možnosti.

Pro srovnání, výpočty Karlovy univerzity ukázaly, že ekologická stopa průměrného obyvatele České republiky je 6,7 hektarů na osobu a rok. WWF doporučuje maximálně 2 hektary na osobu. V takovém případě vzniká ekologický dluh.

Jak se vypočítá ekologická stopa?

Ekologická stopa je ukazatelem, který stanovuje množství přírodních zdrojů, které jednotlivec, město, region nebo stát spotřebují v daném roce. Různé kategorie lidské spotřeby (energie, potraviny, doprava, bydlení atd.) vyžadují různé biologicky produktivní plochy k zajištění společenského metabolismu a stávající úrovně spotřeby. Tyto plochy jsou nezbytné k zajištění přírodních služeb (zásobování potravinami a vlákny, regulace klimatu i úrodnosti půd i asimilaci odpadních produktů).

Protože lidé používají zdroje z celé planety a znečištění, které produkují, ovlivňuje i velmi vzdálená místa, tvoří ekologická stopa součet všech ploch z různých částí Země, jež ke své spotřebě využíváme.

Čtěte také: Co nabízí Ekologická poradna Dr. Landy?

Výsledkem tohoto ekologického účetnictví jsou účty ekologické stopy a biokapacity. Vzájemným porovnáním dostupné nabídky biologicky produktivních ploch a poptávky po spotřebě produktů biologického původu je možné zhodnotit udržitelnost dané socioekonomické jednotky, například domácnosti, města či státu.

Ekologická stopa v České republice

Aktuální ekologická stopa obyvatele ČR dosahuje 5,36 globálních hektarů, zatímco dostupná biokapacita je pouze 2,47 globálních hektarů. V současnosti tedy přesahuje stopa obyvatel České republiky dostupnou biokapacitu zhruba dvakrát. Tento ekologický deficit je způsoben zejména emisemi CO2. To je dáno zejména strukturou průmyslu, který je značně energeticky náročný a otevřeností české ekonomiky pro dovozy z jiných zemí.

Dovozem zboží a služeb se ekologická stopa zvyšuje, naopak jejich vývozem se ekologická stopa snižuje. V žebříčku 153 zemí je ČR na nehezkém 15. místě. Podle posledních dostupných dat z roku 2014 je biokapacita Země 1,7 gha, nicméně průměrná ekologická stopa na jednoho obyvatele Země vychází 2,8 gha.

Jak snížit osobní ekologickou stopu?

Ekologickou stopu (ES) si pro představu může každý jednoduše spočítat. Výpočtem zjistíte, jaká je vaše ES a můžete jí porovnat s průměrnou hodnotou v našem státě. Celkově se pro výpočet ES jednotlivce používá 5 základních složek spotřeby: potraviny, bydlení, doprava, spotřební zboží a služby.

Způsobů, jak snížit svoji ekologickou stopu, je celá řada. Záleží na dobré vůli každého z nás. Není vaší povinností začít podnikat markantní kroky, ale každá změna má velký význam, především v dlouhodobém horizontu a pro budoucí generace.

Čtěte také: Postupy likvidace nebezpečného odpadu

Bydlení

Pokud bydlíte v rodinném domě, je vhodné preferovat obnovitelné zdroje energie, jako je biomasa, tepelná čerpadla či solární energie. Nepřehánějte to v zimě s vytápěním, raději se otužujte. V rámci úspor energie se dá zateplit dům či byt, vyměnit okna, používat šetrné spotřebiče, LED osvětlení apod. Každá zdánlivá drobnost přispěje ke snížení stopy.

Velmi problematická je, z hlediska ekologické stopy, klimatizace.

Doprava

Podle životního stylu dosahuje ES v případě dopravy velmi odlišných hodnot. Největší díl ekologické stopy v rámci dopravy připadá na osobní automobily. V naší zemi jezdí 5,6 milionů osobních aut, dále 1,1 mil. motocyklů a 700 tis. nákladních aut. Všechny tyto dopravní prostředky spalují ohromné množství dovezené ropy. Místo toho, abyste do práce jeli autem, zvolte raději městskou hromadnou dopravu, jízdu na kole nebo chůzi.

Podle statistik na jednoho Čecha připadá každoročně přes 10 000 kilometrů ujetých v osobních automobilech, čemuž odpovídá i vysoká ekologická a uhlíková stopa tohoto druhu dopravy.

Ještě závažnější dopad na ES má létání, protože emise skleníkových plynů uvolněné v letové výšce 10 000 metrů mají větší ohřívací efekt na atmosféru. Každý Čech v roce 2017 nalétal skoro 1 000 km a tomu odpovídá příslušná stopa.

Čtěte také: Strojírenství a ekologické předpisy

Potraviny

Efektivním způsobem je zmenšení podílu živočišných produktů ve stravě. Kromě ekologické stopy tak snížíme i uhlíkovou a vodní stopu, neboť chov dobytka je velmi náročný na spotřebu vody. Nemusíme se rovnou stát vegetariány či vegany, stačí si říci, že 2x týdně vynecháme maso. Tento krok je dostupný každému a navíc je prokazatelně přínosný i pro zdraví. A k tomu sníží roční ekologickou stopu průměrného Čecha o cca 6 %.

Další možností je preference lokálních, sezónních a bio potravin. Jsou často zdravější, a také snižují spotřebu paliv na jejich dopravu.

Spotřeba

Jednoduché pravidlo říká, že menší spotřeba znamená menší osobní ekologickou stopu. Čím méně toho nakupujeme, tím méně toho je vyrobeno a tím nižší dopad zanecháme. Minimalismus ve spotřebě proto přináší ekologické benefity. Snažte se snížit množství odpadu domácnosti, zejména co se jednorázových obalů týče.

V oblasti odpadů platí, že nejlepším odpadem je ten, který vůbec nevznikne. Pomoc v orientaci v šetrných výrobcích k životnímu prostředí nám poskytuje environmentální značení. Značky zaručují, že produkt odpovídá danému kritériu.

Místo toho, aby veškerá elektronika a spotřebiče byly neustále v zásuvce, investujte do kabelů s vypínačem přívody elektřiny.

Uhlíková stopa

V současné době je biokapacita Země překračována již jen emisemi skleníkových plynů. Tzv. Vliv našeho chování se snaží vyčíslit tzv. ekologická stopa prostřednictvím převodu na imaginární plochu, kterou by jednotlivé činnosti zabraly. Určitou plochu potřebujeme na pěstování plodin, produkci surovin atd. Uhlíková stopa je součástí ekologické stopy a vyjadřuje naši produkci a spotřebu v souvislosti s emisemi skleníkových plynů. Obecně největší zátěž představuje produkce živočišných produktů (maso a mléko), jednoznačně vede chov hovězího dobytka.

Z hlediska různých typů stravy představuje největší zátěž strava bohatá na maso a mléčné výrobky (cca 2624,4 kg CO2e), nejmenší pak veganská strava (cca 1059,9 kg CO2e). Doprava se v ČR na emisích skleníkových plynů podílí cca 15 %. Nejvyšší zátěž pak představuje individuální automobilová doprava, následovaná nákladní silniční dopravou.

Na základě těchto údajů vychází nakládání s odpady v Česku ani ne na 4 % uhlíkové stopy (přibližně 444 kg CO2e za rok na obyvatele). Produkce kuchyňského odpadu je mezi 40 a 75 kg CO2e na osobu za rok, v Praze je tato hodnota cca 50-80 kg/ob/rok. Biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parků představuje cca 140-200 kg na obyvatele ČR za rok. Tento druh odpadu bychom měli třídit.

Nejdůležitější je z hlediska zpracování plastového odpadu recyklace. Kovy (hliník a železo a ocel) představují značnou emisní zátěž zejména při výrobě. Například ocel produkuje 7-9 % přímých emisí skleníkových plynů z fosilních zdrojů. Výroba hliníku má negativní dopad na životní prostředí a je energeticky náročná. Recyklace 1 tuny skla ušetří okolo 670 kg CO2e, kdežto při výrobě z primárních surovin se dostáváme na 1 150 kg CO2e, u výroby ze střepů jsme na 480 kg CO2e/t. Důležité je sklo třídit, protože jej můžeme recyklovat donekonečna a díky tomu můžeme dosahovat značných úspor.

Z výše uvedeného vyplývá, že bychom se měli zaměřit na předcházení vzniku odpadů. Při výrobě produktů vznikají ztráty, které jsou nevratné. Správné třídění odpadů je důležité, protože recyklaci předchází - tedy bez toho, že bychom třídili námi vyprodukované odpady, není jejich recyklace možná.

Zpracování odpadů a jejich další využití v podobě recyklace přináší značné úspory například při nahrazování primárních surovin, při šetření energií při výrobě a podobně.

Třídění odpadů by mělo být nezbytnou součástí naší každodenní rutiny, protože během života vyprodukujeme nemalé množství odpadu. Je to jedna z mála činností, kterou může pro životní prostředí a přírodu udělat každý z nás.

Ekologická stopa Libereckého kraje

Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2008 = 1.764.301 gha (4,1 gha/obyvatele)
Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2015 = 1.941.374 gha (4,4 gha/obyvatele)
Ekologická stopa Libereckého kraje v roce 2019 = 2.559.306 gha (5,8 gha/obyvatele)

Od roku 2008, kdy kraj ekologickou stopu poprvé vyhodnotil, její hodnota narostla o 30 %. Ve stejném období došlo k rozvoji kraje, který má vliv i na ekologickou stopu (například nová výstavba). Prioritou by každopádně měl být rozvoj kraje při současném snižování jeho ekologické stopy.

Liberecký kraj má předpoklady ekologickou stopu snižovat, zejména pomocí opatření v oblasti spotřeby a výstavby a energeticky úsporných opatření, neboť tyto dvě oblasti tvoří významnou část ekologické stopy (přes 60 %).

Ekologická stopa Krajského úřadu LK v roce 2009 = 652 gha (1,8 gha/zaměstnance)
Ekologická stopa Krajského úřadu LK v roce 2019 = 372 gha (0,9 gha/zaměstnance)

Od roku 2009, kdy byla poprvé vyhodnocena ekologická stopa Krajského úřadu Libereckého kraje, její hodnota poklesla o 57 %. Je to dáno zejména snížením spotřeby tepla (téměř o třetinu) a také snížením spotřeby elektrické energie.

Zatímco by opatření na snížení ekologické stopy budovy byla velmi nákladná a technicky obtížná (např. zateplení budov či využití obnovitelných zdrojů energie), byla by velmi efektivní. Naopak opatření na snížení spotřeby lze realizovat mnohem levněji.