Kdy se rodí mláďata v přírodě a jak jim pomoci?

Jaro je již v plném proudu a mnoho z nás již chodí na procházky přírodou, ať už jen rekreačně na vycházky s pejsky nebo provozovat různé sporty. Jaro je ale také obdobím, kdy divoká zvěř rodí mláďata a hledá potravu po zimě pro sebe a své mladé. Často se tedy v tomto období stává, že se při svých aktivitách v přírodě s divokou zvěří setkáme.

Kdy se rodí mláďata?

Jaro je obdobím, kdy se rodí mláďata některých druhů zvířat. Mezi ně patří například divoká prasata, srnčata nebo daňčata. Technik Městských lesů Hradec Králové Jakub Forman říká: „V tomto jarním období se začínají rodit mláďata divokých prasat, následovat budou srnčata a dančata.“ Koncem května začíná spárkatá zvěř klást mláďata, objevují se druhé vrhy zajíců, hnízdí bažanti.

Mláďata zajíců

Mláďata zajíců se rodí již v březnu plně vyvinutá. Vidí, slyší a mají zuby. Zajíčata se rodí již v březnu, a to klidně za mrazivých dnů se sněhem, nijak jim to nevadí. Narozená zajíčata mají zuby, otevřené oči a slyší. Samice je krmí pouze jednou denně.

Srnčata

I srny rodí mláďata tzv. zalehávací, která prvních 7-10 dní po porodu nechávají na bezpečném místě, obvykle ve vysoké trávě, a chodí je několikrát za den nakojit. Srnče leží obvykle ve vyšší trávě a tiše čeká na svou matku.

Veverky

Veverky se mohou pářit už okolo Vánoc. Veverka je pak březí 38 dní a mláďata kojí celkem 8 týdnů. Mláďata postupně vylézají z hnízda po 6 týdnech. Následujících několik dní při poznávání okolí jsou veverčí mláďata velmi neobratná a hrozí, že spadnou z výšky na zem.

Čtěte také: Dobrodružství s albatrosy v knihách

Ptáci

Mláďata kosů, drozdů, sýkor, vrabců a ostatních pěvců neumějí po vylétnutí z hnízda létat a trvá jim několik dní, než se to naučí. Proto posedávají na zemi či v keřích, kde je jejich rodiče pravidelně krmí. Také mladé sovy a dravci neumějí zpočátku létat.

Jak se chovat, když najdeme mládě v přírodě?

Návštěvníci lesů by ale mláďata měli nechat v přírodě. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Většina mláďat lidskou pomoc nepotřebuje.

Předseda Záchranné stanice pro zvířata Jaro Jaroměř David Číp říká, že některé druhy zvířat jsou od svých mláďat během dne odloučená. I proto se může na první pohled zdát, že jsou opuštěná. „Ve většině případů nehrozí žádné nebezpečí. Takže nechat mládě být, jít prostě pryč a rodiče si ho najdou a dohledají. Možná je tam mají schválně uložena, aby nebyla na očích predátorům. Například zaječice krmí mláďata jen dvakrát denně, brzy ráno a potom až večer.“

Pokud navštěvujeme les, ale i okolní krajinu, měli bychom se v jarních měsících (březen až červen), vyvarovat procházení mlazinami, plochami zarostlými hustou vegetací, ale např. i vysokými polními plodinami (žito apod.). To vše znamená hodně starostí a práce nejen pro mysliveckého hospodáře, ale i pro mysliveckou stráž, která by, zejména v této době, měla být v honitbě skoro každý den a upozorňovat veřejnost, že bezohledné rušení zvěře a volné pobíhání psů je v tomto období pro zvěř velmi škodlivé.

Pokud někdo nalezne opuštěné mládě na louce či v blízkosti lesa, je nutno jej ponechat na původním místě a co nejdříve nejkratší cestou se vzdálit od tohoto místa, aby nezanechal pachovou stopu v blízkosti mláděte. Nejen že tak matce odebere mládě, ale navíc ještě vytíží už tak zaměstnané pečovatele v záchranné stanici a mládě vystaví riziku, že nepřežije.

Čtěte také: Více o rizicích v přírodě

Pokud je mládě na nebezpečném místě, například na kraji silnice, můžete jej přenést na prkénku nebo na lopatce (ne v ruce!) na bezpečnější místo. Ne dál, než 10 m, od původního místa.

Kdy mládě potřebuje pomoc?

Pokud by ale návštěvníci narazili na viditelně zraněné zvíře, je vhodné kontaktovat místní záchrannou stanici. V případě, že najdete osamělé mládě volně žijícího živočicha, je důležité před jakýmkoliv jednáním zavolat nejbližší záchrannou stanici a poradit se s nimi.

• Pokud je srnče viditelně zraněné, zmateně pobíhá a píská, pak potřebuje vaši pomoc.
• Pokud najdete mládě ježků, kun a plchů mimo hnízdo, pak potřebuje pomoc. Takové mládě bude podchlazené a bude pravděpodobně pískat.
• Mladá veverka potřebuje pomoc stejně jako ještě velmi mladé slepé mládě veverky vypadlé z hnízda.
• Lidskou pomoc potřebují mláďata pěvců, ocitnou-li se na rušné komunikaci nebo ohrožuje-li jejich život pes, kočka nebo malé děti.
• Pokud se objeví na zemi vlaštovky, jiřičky, rorýsi a břehule, pak jsou vysíleni nebo zraněni.

Pomoc mláďatům poskytnou záchranné stanice pro volně žijící živočichy. Pokud si nejste jistí, zda mládě pomoc opravdu potřebuje, poraďte se, prosím, nejdříve se záchrannou stanicí a teprve potom mládě případně odchytněte.

Národní síť stanic pro handicapované živočichy byla založena v roce 1998 pod patronací Českého svazu ochránců přírody. V současné době ji tvoří 35 stanic, jejichž působnost pokrývá celou Českou republiku. Každoročně poskytnou stanice sdružené do Národní sítě záchranných stanic pomoc kolem 25 000 zraněných či jinak handicapovaných živočichů, z nichž více než polovinu vyléčí a následně vypustí zpět do volné přírody.

Čtěte také: Inspirace pro svatbu v přírodě

tags: #kdy #se #rodí #mláďata #v #přírodě

Oblíbené příspěvky:

• Ekologický postřik na mšice
• Rozměry hadic pro odpad
• Jak se zabavit na škole v přírodě
• Očkovací průkaz na školu v přírodě
• Hrozby průmyslové špionáže v digitálním věku