Rizika v přírodě a GIS


30.09.2025

Geoportál SOWAC-GIS je tematicky zaměřen na ochranu půdy, vody a krajiny České republiky. Je provozován Výzkumným ústavem monitoringu a ochrany půdy, v. v. i. Cílem geoportálu je transfer nejaktuálnějších výsledků vědy a výzkumu do praxe. Nabízí informace v podobě mapových projektů a specializovaných aplikací.

Mapové projekty jsou obsahově zaměřeny především na prezentaci aktuálních i historických informací o půdě, vodě a krajině v podobě map, grafů a tabulek. Specializované aplikace zase nabízí nástroje pro podporu rozhodování v oblasti obecné ochrany zemědělské půdy, protierozní ochrany a optimalizace využití zemědělské půdy.

Eroze půdy

Monitoring eroze, která slouží k hlášení, evidenci a vyhodnocování jednotlivých erozních událostí získala nový vzhled. Zpřístupňuje desítky mapových vrstev a detailní informace o erozních událostech včetně fotogalerie.

Mapové podklady pro hodnocení rizik větrné eroze jsou nově dostupné na našem Geoportálu. Klimatická data představují vrstvy rizika výskytu přísušků a kritických povětrnostních podmínek. Vyzkoušejte si aplikaci Řízení rizika větrné eroze.

Aplikace ukazuje zdroje zemědělského znečištění vod na území spravovaném státním podnikem Povodí Vltavy. Jedná se o povrchové znečištění často spojené s erozí a splaveninami a podpovrchové spojené s transportem živin a pesticidů.

Čtěte také: Škola v přírodě: jak předcházet úrazům

Geoportál je rozšířením aplikace ReStEP o využití zemědělské biomasy, respektování potravinové soběstačnosti, ochrany půdy a řešení konfliktů v rámci suchých period.

V aplikaci jsou aktuální data, ale i jejich vývoj až od roku 2011.

Povodňové riziko

Posuzování míry povodňového nebezpečí, vyjádření povodňového rizika a výše možných škod patří k velmi aktuálním problémům nejen ve vodním hospodářství. Směrnice Evropského parlamentu a Rady o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik ukládá členským státům povinnost postupně na jejich území vyhodnotit povodňové nebezpečí a riziko.

Tato vyhodnocení zpracovat do formy příslušného mapového vyjádření do 22. prosince. Mapy povodňového nebezpečí a mapy rizik by měly být dokončeny do 22. prosince.

Lesní požáry

Lesní požáry představují nejen značné ekonomické ztráty, ale mají i ekologické dopady. Analýzou potenciálního rizika vzniku požáru je možné predikovat, nebo alespoň vymezit oblasti s vysokým rizikem jejich výskytu. Na tyto oblasti je potom možné efektivně aplikovat preventivní opatření, účinně na ně soustředit pozornost požární pohotovosti a předcházet tak škodám.

Čtěte také: Pracovní rizika

Analýza rizika vzniku lesního požáru

Pro analýzu potenciálního rizika vzniku lesního požáru je vyvíjen nástroj klasifikace vzniku lesního požáru (KVLP), který pomáhá uživateli zjistit, zda jsou lesní porosty ke vzniku požáru náchylné. Tato analýza představuje komplexní problém, který vyžaduje velké množství datových vstupů, a operace s nimi se vhodně realizují pomocí nástrojů GIS.

Nástroj KVLP byl vytvořen pro ESRI ArcGIS a disponuje grafickým uživatelským rozhraním, které usnadňuje vkládání vstupních datových vrstev a dalších parametrů potřebných pro klasifikaci. Součástí nástroje je také konfigurační soubor a klasifikační strom. Konfigurační soubor dává uživateli možnost nastavit některé parametry ovlivňující klasifikaci v textovém editoru.

Klasifikační strom je trénovaný a testovaný na datech experimentálního území, přibližně z oblasti Jihomoravského kraje.

Při řešení problému nebezpečí vzniku lesního požáru bylo sestaveno několik klasifikačních stromů, pro jejichž odvození byly použity různé proměnné prediktory. Optimální strom se vybírá na základě maximalizace správnosti klasifikace a minimalizace jejích nákladů z posloupnosti stromů vygenerovaných pro danou skupinu prediktorů.

Klasifikace vzniku lesního požáru

Nástroj KVLP používá při klasifikaci vzniku lesního požáru klasifikační strom, pro jehož odvození byly brány v úvahu: klimatické podmínky v místě vzniku požáru a v období předcházejícímu vzniku požáru (teplota a srážky), dále porostní charakteristiky (zakmenění, věk a zastoupení modelových dřevin - smrku, borovice, buku a dubu), lesnická typologie (ekologická řada a lesní vegetační stupeň) a rozptyl lidí v krajině reprezentovaný infrastrukturou (cestní sítí a sídly).

Čtěte také: Dopady na místní prostředí

Výsledky klasifikace jsou prezentovány ve vektorové podobě, kde je pro každou porostní skupinu uvedeno, zda je či není požárem ohrožena. Rastrová reprezentace pak slouží k detailnější lokalizaci místa ohrožení, protože k ohrožení porostů může vzhledem k variabilitě podmínek docházet jen na částech porostních skupin.

Klasifikace je z velké části založena datech LHP, která mají svůj standard a jsou celoplošně dostupná. To s sebou bohužel nese i několik problémů, které mohou ovlivňovat přesnost výsledků. Především se jedná o lokalizaci požárů na úrovni porostních skupin, která je nedostatečná, a to z důvodu, že požárem mohla být zasažena pouze část porostní skupiny.

V takovém případě nemusejí zasažené části porostní skupiny odpovídat data z LHP. Dalším problémem je časový rozdíl mezi vznikem požáru a vypracováním LHP. Tento problém se týká především mýtních porostů, kde mohla být část porostu již vytěžena a požár tedy mohl vzniknout na holině s těžebními zbytky.

Přesnější lokalizace požáru, například pomocí technologie GPS, by umožnila také přesnější vyhodnocování vzhledem k infrastrukturním složkám.

WMS služby

WMS neboli webová mapová služba (web map service) umožňuje sdílení prostorových dat ve formě rastrových výstupů v prostředí internetu. Tyto služby pracují na principu klient-server, kdy klient (GIS software) pošle požadavek na server a výsledně jsou mu vrácena obrazová data, zobrazující tematické geografické informace nebo mapovou kompozici. Obrazová data mohou být poskytována v různém formátu (jpeg, tiff, png) a souřadném systému dle specifikace konkrétní služby.

Prohlížecí WMS služby na geoportálu VÚMOP, v.v.i.

tags: #rizika #v #prirode #gis

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]