Zdroje znečištění v České republice

Arnika poprvé představuje největší znečišťovatele Labe a jeho přítoků. Použity byly údaje, které podniky každoročně samy hlásí do Integrovaného registru znečišťování (IRZ) 1). Z tohoto registru se může veřejnost dozvědět o emisích vypouštěných jednotlivými podniky, a to jak do ovzduší, tak například do vod.

IRZ tedy ukazuje i na největší hříšníky, pokud jde o látky nebezpečné pro vodní organismy. „Integrovaný registr znečišťování je v současnosti jediným zdrojem aktuálních informací o znečištění našich vodních toků. Monitoring výskytu škodlivých látek ve vodních tocích se totiž díky nevyjasněným kompetencím mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí u nás již přes dva roky neprovádí,“ upozorňuje Ing.

Arnika každoročně zpracovává na základě dat z IRZ žebříčky největších znečišťovatelů. Letos sledovala kromě jiného právě údaje o průmyslovém znečišťování vodních toků, tedy o látkách nebezpečných pro vodní organismy. „Zaměřili jsme se na Labe jako jednu z největších evropských řek pramenící na českém území. Ukázalo se, že průmyslové podniky v povodí Labe znamenají pro život ve vodě riziko hlavně kvůli emisím zinku, těžkých kovů a kyanidů,“2) uvedl RNDr.

Největší množství látek nebezpečných pro vodní organismy vypustila Lovochemie následovaná Sokolovskou uhelnou3). Největší podíl na celkových emisích, vypuštěných do vod v povodí Labe dle IRZ má zinek. Více než polovinu z celkového množství (5 z 9,4 tuny) vypuštěného do vod v povodí Labe má na svědomí právě Lovochemie. Zinek přitom patří mezi látky toxické pro ryby4).

Jak vyplývá z posledních dostupných údajů monitoringu, podle parametrů Mezinárodní komise pro ochranu Labe (MKOL)5) byly hodnoty obsahu zinku na většině sledovaných míst v roce 2006 nevyhovující6). Ještě rizikovější než zinek jsou těžké kovy jako kadmium, rtuť či olovo. Tyto látky ale přeci jen patří k dobře sledovaným, proto jejich emise nejsou tak vysoké. Těžké kovy se v tělech vodních organismů kumulují, i nízké hodnoty proto mají trvalý vliv na životní prostředí - viz například testy obsahu rtuti v tělech ryb8).

Čtěte také: Aktuální mapy ovzduší

Ve vodním toku se těžké kovy poměrně brzy usadí a sedimenty s obsahem těžkých kovů pak také putují dále po toku řeky. „Toxické látky, které opustily české chemičky před dvaceti lety, dnes znamenají velké problémy v Hamburku. Sedimenty ze dna přístavu jsou dnes nebezpečným odpadem. Jeho bezpečná likvidace stojí správu přístavu 70 milionů eur ročně,“ upozorňuje Jana Vitnerová. „Proto také město Hamburk v 90.

Celkem se do vod v povodí Labe dostalo v roce 2009 více než 18 tun emisí nebezpečných látek. Jednalo se o zinek, arsen, měď, chrom, nikl, kyanidy, olovo, kadmium a rtuť (pořadí od nejčastěji se vyskytující látky k nejméně časté). „Labe ale nezatěžují jen průmyslové podniky. Problematické jsou i některé látky, které vypouštějí domácnosti, například zbytky léků, hormonální antikoncepce či látky používané v kosmetických a čistících prostředcích. “ uzavřela Ing.

Ohlašovací povinnost v této oblasti mají provozovatelé zdroje znečišťování ovzduší vyjmenovaného zdroje. Vyjmenované zdroje jsou takové zdroje, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k Zákonu č.201/2012 Sb. Provozovatelem se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zdroje znečištění ovzduší skutečně provozuje. Není-li taková osoba známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník stacionárního zdroje (§ 2 písm.

Ten, kdo provozuje zdroj znečišťování ovzduší nevyjmenovaný v příloze č.2, nemá tedy povinnost toto hlášení podávat. Výše uvedenou ohlašovací povinnost je nutné splnit prostřednictvím portálu www.ispop.cz, kde najdete potřebné formuláře.

Informační systém kvality ovzduší soustřeďuje a všeobecně zpřístupňuje naměřená data z významných sítí monitorujících látky znečišťující ovzduší. Umožňuje tak efektivnější všeobecné využití nákladně získávaných dat. ISKO je provozován ze zákona (Zákon č.

Čtěte také: Klima v ČR

Každoročně jsou do této imisní databáze kromě údajů ze sítí ČHMÚ a Zdravotních ústavů ukládána i data ze stanic sítí Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), ČEZ a.s., provozovaných Organizací pro racionalizaci energetických závodů (ORGREZ) a řady institucí a ústavů resortu zemědělství, především z Výzkumného ústavu rostlinné výroby a ze sítí společnosti Ekotoxa. Bilanci emisí z dopravy zpracovává Centrum dopravního výzkumu (CDV).

REZZO slouží pro sběr a využívání dat o stacionárních i mobilních zdrojích znečišťování ovzduší. V souladu se zákonem o ovzduší č.

Informační systém HEIS ČR je budován na základě ustanovení zákona č. 458/1992 Sb., Státní správa ve vodním hospodářství. HEIS ČR je realizován v sedmi dílčích informačních systémech: nadregionálních IS Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. (HEIS VÚV) a Českého hydrometeorologického ústavu (HEIS ČHMÚ), regionálních IS podniků Povodí (IsyPo): Labe, Vltavy, Ohře, Moravy a Odry.

Gestorem HEIS ČR je Ministerstvo životního prostředí ČR, gestory dílčích IS jsou subjekty, u nichž jsou tyto IS realizovány. Český hydrometeorologický ústav je podle své zakládací listiny zodpovědný za provoz státních sítí sledování jakosti vody. V současné době zabezpečuje provoz státní sítě sledování jakosti vody v tocích (SSSJVT) a státní sítě sledování jakosti podzemních vod (SSSJPV).

Evidence zdrojů a užívání vody obsahuje data z oblasti vodního hospodářství - povrchových vod, podzemních vod a užívání vody. Informační systém o odpadech z pověření Ministerstva životního prostředí provozuje Centrum pro hospodaření s odpady Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. V ISOH jsou každoročně soustřeďována data o produkci a nakládání s odpady podle § 20 zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech.

Čtěte také: Ekologické prostředky: přehled a srovnání

Data jsou pořizována a verifikována na okresních úřadech a do VÚV zasílána v elektronické podobě. 1. část - Data o produkci a nakládání s odpadya2. Ústřední seznam ochrany přírody (ÚSOP) soustřeďuje podle § 42 odst. (1) a § 47 odst. (1) zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny základní dokumentaci týkající se zvláště chráněných území (ZCHÚ) a památných stromů. Správou systému je pověřena Agentura ochrany přírody a krajiny.

Informační systém EIA České republiky je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.Slouží k vedení evidence posuzovaných záměrů a ke zveřejňování dokumentů souvisejících s procesem posuzování vlivů na životní prostředí na internetu tak, jak ukládá zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. Provozováním systému je pověřena CENIA, česká informační agentura životního prostředí.

V provozu zůstává rovněž Informační systém sloužící k vedení evidence aktivit posuzovaných dle zákona ČNR č. 244/1992 Sb., jejichž posuzování bylo zahájeno před účinností zákona č. 100/2001 Sb. Provoz tohoto systému bude zajišťován i nadále, neboť posouzení zahájená před účinností zákona č. 100/2001 Sb., se dokončí podle zákona č.

Informační systém SEA je určen pro potřeby úřadů vykonávajících funkci příslušného úřadu dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí v oblasti SEA.Slouží k vedení evidence posuzovaných koncepcí (úroveň celostátní), územně plánovacích dokumentací vyšších územněsprávních celků (úroveň regionální) a územně plánovacích dokumentací obcí (úroveň místní) a ke zveřejňování dokumentů pořízených v průběhu procesu posuzování koncepcí tak, jak ukládá zákon. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb.

Z pověření Ministerstva životního prostředí provozuje CENIA, česká informační agentura životního prostředí. IRZ vzniká na základě ustanovení zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Obsahuje data z provozoven, které zasílají na jediné místo periodicky zprávu s údaji o emisích znečišťujících látek do ovzduší, vody, půdy a o přenosech těchto látek (v odpadech a odpadních vodách).

IRZ je veřejně přístupným nástrojem pro monitorování míry úspěšnosti environmentálních politik. Na základě údajů o emisích lze ověřovat, zda bylo dosaženo cílů ochrany životního prostředí. Zvyšuje dostupnost údajů o znečišťování životního prostředí. Poskytuje informace o emisích a přenosech znečišťujících látek odborné a široké veřejnosti. Shromažďuje dokumenty a informace o procesu IPPC. Provozuje MŽP dle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Databáze obsahuje údaje o institucích a jejich pracovnících. Kritériem zařazení instituce do databáze je vyvíjení nebo alespoň potenciál k vyvíjení aktivit v některé oblasti ekologického vzdělávání, výchovy a osvěty či práce na místní Agendě 21. Geologický informační systém je funkční celek zabezpečující získávání, zpracovávání, uchovávání a zpřístupňování informací o prováděných a provedených geologických pracích, jejich výsledcích a získaných geologických údajích (datech), o získané hmotné dokumentaci a o osobách působících v geologii; zahrnuje informační základnu, technické a programové prostředky, postupy, technologie a pracovníky a existuje v daném legislativním prostředí.

Faktografického subsystému. Geologický informační systém provozuje Česká geologická služba - GEOFOND. Seznam schválených geneticky modifikovaných organizmů provozuje Ministerstvo životního prostředí na základě ustanovení zákona č. 78/2004 Sb., o nakládáni s geneticky modifikovanými organizmy a produkty. Obsahuje GMO schválené pro uzavřené nakládání, pro uvádění do životního prostředí a pro uvádění do oběhu.

Údaje a odkazy na další informační zdroje budované v resortu Ministerstva životního prostředí naleznete v Metainformačním systému. Zahrnutí sledování úniků z rozptýlených (difúzních) zdrojů do registru znečišťování je jedním z prvků, který požaduje Protokol o registrech úniků a přenosů znečišťujících látek. Z údajů o únicích z mnoha zemí totiž vyplývá, že rozptýlené zdroje mohou být důležitými zdroji úniků klíčových znečišťujících látek.

Tuzemský IRZ cíleně takové údaje neshromažďuje, ale Evropská komise (resp. EEA) z jiných zdrojů dat, které jsou jí k dispozici, takové výstupy publikovala na portálu E-PRTR. Rozptýlené zdroje (diffuse sources) jsou definovány v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. Jako rozptýlené zdroje znečištění lze identifikovat mnoho činností jako například - dopravu (leteckou, automobilovou, železniční, vodní), spalování paliv v domácnostech, distribuci fosilních paliv, úpravu komunikací (nanášení asfaltových povrchů), vybrané zemědělské aktivity (používání průmyslových hnojiv), používání spotřebních výrobků, používání rozpouštědel a mnoho dalších.

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 Evropská komise, jíž bude nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí, zařadí do evropského PRTR informace o únicích z rozptýlených zdrojů, pokud takové informace existují a byly již ohlášeny členskými státy. Informace budou přiměřeně uspořádány na internetové stránce E-PRTR. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.

Česká informační agentura životního prostředí vydala novou Zprávu o životním prostředí ČR 2022. Ze závěrů Zprávy, která hodnotí stav a vývoj životního prostředí včetně socio-ekonomických souvislostí na základě nejnovějších dostupných dat vyplývá, že stav životního prostředí Česka, zejména v oblastech ovzduší, vod a lesů, není stále vyhovující i přes mírné pozitivní změny v posledních letech.

Stav životního prostředí ovlivňují kromě sektorů národního hospodářství i domácnosti a projevy změny klimatu. Pokrok Česka směrem k plnění dekarbonizačních cílů a ve směřování ke klimatické neutralitě dle Zelené dohody pro Evropu a evropské legislativy je zatím malý. Průběžné plnění cílů je ovlivněno vývojem v oblasti využití území a lesnictví a také situací v energetice a dopravě. Lesy Česka jsou nadále postiženy kůrovcovou kalamitou a neplní tak svoji roli při ukládání uhlíku.

Rok 2022 byl pátý nejteplejší od roku 1961 s nadprůměrně teplým létem. Vysoké teploty a plošně nevyrovnané srážky vedly k rozvoji klimatického, půdního a hydrologického sucha na značné části území Česka. Sucho vedlo ke zvýšenému nebezpečí požárů, index nebezpečí požárů ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000. V lesích lze pozorovat postupné snižování intenzity kůrovcové kalamity.

Od jejího počátku v roce 2015 došlo v roce 2022 podruhé za sebou ke snížení celkové těžby dřeva a rozsah těžby se tak vrátil přibližně na úroveň roku 2018. Nicméně, podíl nahodilé (kalamitní) těžby na celkové těžbě je stále velmi vysoký. Přestože meziročně došlo k mírnému nárůstu plochy přírodních biotopů, pokračuje pokles početnosti ptačích populací, které jsou hlavním indikátorem biodiverzity lesní a zemědělské krajiny.

Nadále se snižuje rozloha zemědělské (zejména orné) půdy a zvyšuje se rozloha zastavěných ploch. Kvalita povrchových vod se od roku 2000 výrazně zlepšila, avšak v krátkodobém trendu stagnuje a nedaří se dále snižovat míru znečištění. Kvalita vody je i nadále hodnocena na většině úseků vodních toků III. třídou (znečištěná voda).

Emise do ovzduší klesají, ve struktuře emisí se zvyšuje význam malých a mobilních zdrojů znečišťování ovzduší. Přetrvávajícím problémem je vysoký podíl emisí do ovzduší pocházejících ze spotřeby paliv v domácnostech. Je to způsobeno zejména lokálním vytápěním tuhými palivy. V energetice směřuje vývoj spotřeby primárních energetických zdrojů u většiny paliv ke stanoveným cílům, postupně pokračuje odklon od pevných fosilních paliv a zvyšuje se podíl obnovitelných zdrojů.

V roce 2022 však v důsledku omezené dostupnosti zemního plynu a výrazného zvýšení jeho ceny klesla výroba elektřiny z tohoto zdroje, který byl nahrazen domácím hnědým uhlím. Spotřeba energie v dopravě stoupá. Více než 90 % energie spotřebované v dopravě pochází z fosilních zdrojů a dekarbonizace v tomto sektoru probíhá velmi pomalu. Postupná obměna a modernizace vozového parku vedou k poklesu emisí základních znečišťujících látek z dopravy.

Využití alternativních paliv a pohonů v dopravě roste, meziročně se výrazně zvýšil počet registrací bateriových elektrických osobních automobilů. Pozitivní pro přechod na oběhové hospodářství je, že v celkovém nakládání s odpady stále dominuje jejich využití, především materiálové, což je v souladu s platnou hierarchií způsobů nakládání s odpady.

Ochrana životního prostředí včetně řešení změny klimatu je dlouhodobě finančně zajišťována jak z národních, tak i z evropských zdrojů prostřednictvím operačních programů. Mezi ně patří zejména Operační program Životní prostředí, Program rozvoje venkova, a od roku 2021 také Modernizační fond a Nástroj pro oživení a odolnost určený pro realizaci Národního plánu obnovy. Zpráva o životním prostředí 2022 letos vychází v podrobném znění (v podrobném znění je zpracována jednou za dva roky).

Tabulka: Emise nebezpečných látek do vod v povodí Labe v roce 2009 (v tunách)

Poznámka: Tabulka je sestavena na základě dostupných dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2009.

tags: #cenia #zdroje #znecisteni

Oblíbené příspěvky:

• Stanoviště dekontaminace techniky – technické zhodnocení
• Dopady znečištění ovzduší
• Odpad v Dobřichovicích
• PAU a kvalita ovzduší
• Kouzlo starých knih o přírodě