Vliv Aromatických Uhlovodíků (PAU) na Ovzduší

08.03.2026

Znečištění ovzduší je naléhavým problémem, který má závažné důsledky na globální úrovni. Ovzduší obsahuje různé škodlivé látky, které mohou negativně ovlivnit lidské zdraví a životní prostředí. Znečištěné ovzduší si může vybrat svou daň v různých podobách od respiračních onemocnění po kardiovaskulární problémy. Má vliv i na neurologický vývoj dětí. Účinná opatření k omezení emisí a podpora udržitelných postupů jsou nezbytné pro ochranu našeho zdraví a budoucnosti planety. Znečištění ovzduší představuje hlavní environmentální rizikový problém celého světa.

Co jsou Polycyklické Aromatické Uhlovodíky (PAU)?

Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) tvoří skupinu více než sta látek, které obsahují pouze uhlík a vodík ve formě benzenových jader. Molekula PAU musí obsahovat více jak 2 jádra. Čisté sloučeniny jsou bílé nebo nažloutlé krystalické pevné látky. PAU jsou běžnou součástí životního prostředí a jedny z nejběžnějších polutantů. Až na výjimky se PAU cíleně nevyrábí, jsou však součástí řady průmyslových produktů jako je nafta nebo asfalt. Přirozeně vznikají při spalování jakékoliv organické hmoty (doprava, elektrárny, průmysl, cigaretový kouř apod.).

Zdroje PAU

Původ PAU je především ze spalování fosilních paliv. Typicky se tyto látky uvolňují při nedokonalém spalovacím procesu. Do prostředí se tedy dostávají zejména při výrobě energie, spalování odpadů, ze silniční dopravy, při krakování ropy, při výrobě hliníku, z metalurgických procesů, při výrobě koksu, asfaltu, při výrobě cementu, z rafinerií, krematorií, z požárů a v neposlední řadě při kouření.

Ve všech případech, kdy pozorujeme vznik sazí a tmavého kouře, vznikají velká množství PAU. Mezi přirozené zdroje PAU v prostředí řadíme především vulkanickou činnost a požáry. Podle některých studií představují PAU významný podíl veškerého uhlíku přítomného ve Vesmíru.

Polycyklické aromatické uhlovodíky neboli PAU vznikají především při nedokonalém spalování v dopravě, lokálních topeništích a průmyslu. Dále jsou uvolňovány při tepelné úpravě potravin, například smažením či grilováním.

Čtěte také: Vliv Energie na Přírodu

Dopady PAU na Zdraví a Životní Prostředí

Je doloženo, že polycyklické aromatické uhlovodíky jsou karcinogenní látky, které vznikají nekvalitním spalováním jak v tepelných zdrojích, tak ve spalovacích motorech.

PAHs charakteristicky zapáchají, páry mají dráždivé účinky na oči a kůži, působí fotosensibilizaci a byly prokázány i negativní účinky na ledviny a játra. Studie na zvířatech prokázaly vliv na snížení plodnosti a vývojové vady potomků.

PAU jsou toxické pro celou řadu živých organismů a mohou způsobovat nádorová onemocnění, poruchy reprodukce a mutace u zvířat i u lidí. Jejich působení na celé populace organismů je proto závažné.

Nejproblematičtější vlastností PAU je jejich perzistence, tedy schopnost odolávat přirozeným rozkladným procesům a bioakumulace (zvláště v tucích). Zejména pokud jsou emitovány při spalovacích procesech, jsou schopné transportu atmosférou na velké vzdálenosti (ve formě naadsorbované na zrna sazí a prachových částic). Stopy těchto látek proto byly zjištěny i na velmi odlehlých místech Země. PAU se silně adsorbují na sedimenty ve vodách, které proto působí jako určité rezervoáry těchto látek.

Velké riziko představuje akumulace benzo(a)pyrenu (BaP) ve vodních organismech, pro které je BaP vysoce toxický. Ve vodě se BaP, i jiné PAU, silně váží nejen na sedimenty ale i na ostatní pevné látky (prach, saze, popílek). BaP uvolněný do horninového prostředí má tendenci se velmi silně vázat na částice zeminy a v malém množství může docházet k jeho vyluhování do podzemních vod.

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Benzo(a)pyren (BaP)

Mezi nejznámější patří 16 PAHs dle USEPA. K nejzávažnějším vlivům PAHs patří jejich karcinogenita. Rakovinotvornost PAHs na člověka byla prokázána u cigeretového kouře či sazí. Nejznámější z kancerogenních PAHs je benzo(a)pyren, u kterého byl objasněn i mechanizmus, kterým přímo poškozuje genetickou informaci buněk. Benzo(a)pyren je spolu s ostatními PAHs přítomen v kouři ze spalování uhlí, dřeva, ve výfukových plynech a v cigaretovém kouři. PAHs jsou zde přítomny ve formě velmi jemných částic, které pronikají při vdechnutí až do plicních sklípků, kde se zachycují. Přítomnost PAHs je hlavní příčinou vzniku rakoviny plic. PAHs přijaté s potravou působí rakovinu zažívacího traktu a v případě kožního kontaktu rakovinu kůře.

Benzo(a)pyren je silně karcinogenní zástupce této skupiny látek a vyskytuje se ve směsi s mnoha dalšími PAU. Nachází se hlavně na povrchu sazí, na který je adsorbován.

Podle Přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 350/2002 Sb. je stanoven limit pro PAHs vyjádřených jako benzo(a)pyren ve výši 1 ng/m3.

Monitoring PAU

Stanovení obsahu PAU v plynu za účelem sledování kvality ovzduší se provádí relativně komplikovanými metodami. Ve stručnosti toto stanovení spočívá v nasorbování PAU ze vzorku na tuhý absorbent. PAU jsou poté extrahovány vhodným způsobem (termicky, rozpouštědlem, kapalinou v nadkritickém stavu). Vzorkování se provádí podle normy ČSN EN 14899. Celý vzorek se zpracuje a připraví pro chemickou analýzu (vzorek se rozdrtí, zhomogenizuje a zmenší). Před samotným drcením vzorku je dobré vzorek kryogenně zmrazit.

Pro stanovení PAU z vod jsou k dispozici normy: Norma ČSN EN ISO 17993 specifikuje stanovení 15 vybraných PAU vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) s fluorescenční detekcí po extrakci kapalina-kapalina. Metoda ČSN ISO 28540 popisuje stanovení nejméně 16 vybraných PAU použitím plynové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí ve všech druzích vod. Existuje také norma pro stanovení PAU v kalech a sedimentech: TNV 75 8055.

Čtěte také: Které zdroje energie jsou nejméně škodlivé?

Společnost ALS tak poskytuje spolehlivý, účinný a rychlý postup pro monitoring PAU v ovzduší. Tato metoda doplňuje portfolio metod plynové chromatografie s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (GC/HRMS) a kapalinové chromatografie s fluorescenční detekcí (LC/FLD), které dlouhodobě v ALS provozujeme.

Studie a Zjištění

Dvě zimy a jedno léto. Tak dlouho trvalo měření polycyklických aromatických uhlovodíků včetně karcinogenního Benzo[a]pyrenu v Jihomoravském kraji a Kraji Vysočina, které provedli odborníci z naší instituce ve spolupráci se společností Envitech Bohemia. Na začátku minulého týdne ukončili svou dvouletou práci.

Občané je mohli vidět na 120 místech území Jihomoravského kraje a Kraje Vysočina ve třech ročních obdobích: v zimě a v létě 2022 a v následné zimě 2023. Odebrali při nich 2.160 ks vzorků filtrů se zachycenými aerosolovými částicemi PM10. Jedná se o mikročástice o velikosti do 10 mikrometrů, které poškozují hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Na tyto částice se také váží nebezpečné polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou často mutagenní a karcinogenní (mj. Benzo(a)pyren).

Průběžné výsledky měření ukazují, že městské lokality s vysokým podílem centrálního zásobováním teplem vykazují nižší koncentrace než venkovské lokality s významným zastoupením spalování pevných paliv pro vytápění domácností. Průběžné výsledky měření ukazují, že lokality s centrálním zásobováním teplem vykazují nižší koncentrace než venkovské lokality s individuálními zdroji tepla na pevná paliva.

Výsledky jsou základem pro přípravu akčního plánu vedoucího ke zlepšení kvality ovzduší obou krajů, dotčených měst a obcí. Zpracuje ho firma Bucek, s. r. o.. Akční plány budou zpracovány na konci roku 2023 a následně předány krajskému úřadu ke schválení tak, aby mohly být do konce řešení projektu zveřejněny.

„Na základě zjištěných výsledků připravujeme akční plány, ve kterých městům a obcím navrhneme opatření ke zlepšení kvality ovzduší,“ doplňuje Jakub Bucek z firmy Bucek, s. r. o.

Na webových stránkách projektu www.monitoringpau.cz. Čtenáři zde najdou interaktivní mapu, na které mohou zjistit, kde aktuálně měření probíhá a nově zde také naleznou mapu s výsledky zimní etapy. „V mapě výsledků jsou jednotlivé body označující místo měření barevně rozlišeny podle průměrné koncentrace Benzo(a)pyrenu za měřené období. Po najetí kurzoru myši na konkrétní bod webové aplikace se zobrazí graf s výsledky,“ vysvětluje Roman Ličbinský, ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu.

Studie týmu RECETOX publikovaná v Journal of Exposure Science & Environmental Epidemiology ukázala, že mezi lety 2011 a 2020 se v české populaci snížila zátěž polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). Snížení expozice proběhlo v období, kdy vstoupil v platnost tzv. protikuřácký zákon, zákon o ochraně ovzduší a byly poskytovány kotlíkové dotace.

Studie ukázala, že mezi dvěma sledovanými obdobími došlo k významnému poklesu metabolitů PAU v moči jak u dětí, tak u dospělých. Toto snížení proběhlo na pozadí přijetí zákona o ochraně ovzduší v roce 2012, tzv. protikuřáckého zákona v roce 2017 a kotlíkových dotací mezi lety 2014 a 2024. Expozici sledovaným látkám nejvíce ovlivňovalo kouření, zdroj energie při vaření (elektřina/plyn), některé typy potravin, bydliště (město/venkov) a roční období - což souvisí s typem i intenzitou vytápění.

Možnosti Snížení Expozice PAU

Omezte kouření.
Jezte kvalitní jídlo připravené vhodným způsobem.
Netopte pevnými palivy v nekvalitních kamnech nebo kotlích.

Znečištění ovzduší v číslech

Přibližně 99 % světové populace dýchá ovzduší, ve kterém alespoň jednou v roce překračuje koncentrace jedné či více znečišťujících látek hodnotu doporučenou pokyny WHO.

Odhady WHO ukazují, že asi 6,7 milionu úmrtí způsobených převážně neinfekčními chorobami lze přičíst společným účinkům znečištění vzduchu v okolním prostředí a v domácnostech, WHO.

V roce 2020 vedla expozice PM2,5 v koncentraci nad úroveň směrnic WHO (z roku 2021) k 238 000 předčasných úmrtí v EU-27.

V roce 2019 zemřelo po celém světě v důsledku působení znečištěného ovzduší přibližně 6,7 milionu osob.

V roce 2019 došlo k přibližně 6 607 úmrtím v důsledku znečištěného ovzduší, z toho 6 255 úmrtí bylo přičteno přítomnosti prachových částic ve venkovním ovzduší a pouze 352 vnitřnímu.

Tabulka: Imisní limity pro ochranu zdraví lidí

Přehled imisních limitů (IL) a povolený počet překročení limitní hodnoty, horních a dolních mezí pro posuzování podle zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, a vyhlášky č. 350.