Černé skládky a odpovědnost majitele pozemku v České republice

Ministerstvo životního prostředí připravuje nová pravidla pro likvidaci černých skládek. Zaplatit za ni bude muset majitel, pokud neprokáže, že ji nezaložil. Zatím musí řadu nepovolených skládek likvidovat na své náklady obce. Ty však z návrhu ministerstva nemají radost. Obávají se, že pouze vzroste administrativní zátěž, ale černých skládek se ani tak nezbaví.

Podle místních obyvatel v Líšnici u hřbitova vyrostla nedávno hromada odpadků. Obec už třikrát malou nelegální skládku nechala odstranit. Podobné je to i v řadě dalších případů. Na dotace mají obce nárok pouze u velkých nebo nebezpečných černých skládek, zatímco menší musí likvidovat ze svého.

V případě Líšnice věří starostka Hana Navrátilová, že bude lépe. „Našli jsme tam smlouvy, složenky, takže máme jméno osoby, které ten odpad patří,“ uvedla.

Odpovědnost za černé skládky

Podle novely zákona o odpadech, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí, by mohly obcím náklady ubýt. Zodpovědnost chce ministerstvo přenést na majitele pozemků. Kdo z nich nebude chtít smetí odstranit na své náklady, bude muse prokázat cizí zavinění. Podle Jiřího Manharta, jenž na MŽP vede odbor odpadů, by majiteli, který by se skládkou nic nedělal, hrozila exekuce.

Radnice ale z návrhu nadšené nejsou. Podle výkonného ředitele Svazu měst a obcí Dana Jiránka jsou leckteré pozemky obecní a radnice budou jen těžko dokazovat, že skládky nevznikly jejich činností. „Navíc se bojíme, aby pod dojmem, že to je věc vlastníka pozemku, černých skládek nepřibývalo,“ shrnul Dan Jiránek výhrady.

Čtěte také: Řešení problému černých skládek

Navíc v Kladně, kde Jiránek býval primátorem, podle mluvčí magistrátu Lenky Růžkové skládky většinou mizí i bez zvláštního zákona. Stačí vyzvat k likvidaci majitele pozemku. „Ve většině případů skládka zmizí,“ uvedla mluvčí.

Prokázání neviny

Jiří Manhart je ale přesvědčen, že prokázat nevinu nebude tak obtížné. „Prokázáním může být například fotografie v určitém časovém úseku,“ nastínil. Existuje navíc příklad, který odporuje kladenským zkušenostem a ukazuje, že někdy bez podobné opory v zákoně nezmohou obce nic, i když se snaží sebevíce.

Radnice Brna-Žabovřesk se loni chtěla zbavit černé skládky na Žabovřeských loukách. „Byly identifikovány černé skládky, věci, které tam nepatří. Úřad zahájí příslušné správní řízení s majiteli pozemků a vyzve je, aby černé skládky odstranili,“ plánoval v létě starosta Pavel Tyralík. Výsledek byl ale nicotný. Starostův plán ztroskotal právě na tom, že vlastníci pozemků odkázali na třetí osobu.

Náklady na likvidaci černých skládek

Černé skládky likvidují běžné odpadové společnosti. Ceny se pohybují od 2 tisíc korun za tunu odpadu. Například úklid pneumatik stojí několik tisíc, ale náklady rostou, když je skládka větší, zasahuje pod zem nebo jsou v ní chemikálie. I Kladno, které má dobré zkušenosti s výzvami majitelům pozemků a nepovažuje černé skládky za závažný problém, ročně zaplatí za jejich likvidaci čtvrt milionu korun. Současně ale stojí miliony likvidace odpadu, který patří do sběrného dvora, ale lidé jej vyhazují do kontejnerů na sídlištích.

Kromě specializovaných firem občas uklízejí odpad i dobrovolníci. V sobotu tak začnou činit v rámci série akcí Ukliďme Česko. „Snažíme se ukázat lidem, že čisté prostředí není samo sebou. Když už se člověk účastní dobrovolného úklidu, tak si svého okolí více váží, získá k němu jiný vztah.

Čtěte také: Připomínka pochodů smrti

Právní úprava černých skládek v zákonu o odpadech

Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. Ostatně nový zákon o odpadech si kladl za cíl vymezit pravidla pro odstraňování černých skládek již během své přípravy na úrovni věcného záměru.

V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným2 odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO. Odstavec 1 se však netýká přímo černých skládek, ale zaměřuje se na odstranění nezákonně soustředěného odpadu v poněkud odlišných situacích. Jde o nelegálně soustředěný odpad, jehož vlastník je ale znám. To znamená, že nepůjde o černou skládku v pravém slova smyslu, ale pouze o odpad, který je soustřeďován v rozporu se zákonem o odpadech a odpovědnost za to nese jeho vlastník. Tímto ustanovením je implementován princip směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, že původce odpadu nese odpovědnost za odpad i v době trvání jeho přepravy do příslušného odpadového zařízení.

Dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech jde například o situace při přepravě odpadu, kdy dopravce nakládá protiprávně s přepravovaným odpadem - tedy bez vědomí vlastníka odpadu. Odpovědnost dopravce zůstává zachována, ale aby byla posílena ochrana životního prostředí, trvá rovněž i odpovědnost vlastníka odpadu3. Pokud je vlastník nelegálně soustředěného odpadu znám, bude postihován za porušení základních povinností vymezených v § 13 NZOO, případně i dalších zákonných povinností. Může mu být uložena sankce za přestupek nebo nápravné opatření dle § 116 odst. 1 písm. c) NZOO. Přestupkové řízení a řízení o nápravném opatření se nevylučují a mohou být použity současně v téže věci. Současně se vlastníkovi pozemku stanoví lhůta pro odklizení odpadu, a pokud není v uvedené lhůtě povinnost splněna, může být odpad odklizen na náklady vlastníka odpadu.

Ustanovení § 14 odst. 2 až 6 NZOO už nastavují postup pro situace, když někde vznikne nebo někdo objeví černou skládku. V takovém případě postupně vznikne několik povinností vlastníkovi pozemku, na kterém se černá skládka nachází. Tento princip může být kontroverzní, neboť mnohdy půjde o situace, kdy vlastník pozemku nemá s odpadem nic společného, černou skládku nezavinil ani její vznik neumožnil. Avšak platí ústavněprávní princip, že vlastnictví zavazuje. Nicméně pokuty za porušení povinností vlastníka pozemku jsou velmi nízké, aby vlastník pozemku nebyl citelně finančně postihován za situaci, kterou vlastně sám nezpůsobil nebo nebyl schopen jejímu vzniku zabránit. A aby nebyla veškerá odpovědnost pouze na bedrech vlastníka pozemku, umožňuje zákon i obcím, na jejichž území se skládka nachází, podílet na odstranění černých skládek, ostatně k tomu v praxi stejně docházelo.

Postup při objevení černé skládky vlastníkem pozemku

První variantou, na kterou zákon pamatuje v ustanovení § 14 odst. 2 NZOO, je, že vlastník pozemku objeví černou skládku na svém pozemku, respektive se o ní dozví. Vlastník toto může zjistit sám nebo na základě podnětu od osob, které mají k pozemku právní vztah (např. nájemce), případně od třetích osob. V každém případě v okamžiku, kdy se o situaci dozví, začíná mu běžet povinnost spočívající v oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ ORP"). Lhůta je nastavena neurčitým právním pojmem - bez zbytečného odkladu. To je i v jiných zákonech hojně užívané vymezení. Důvodem pro využití neurčité lhůty je, že se počítá s velkou variabilitou situací, a proto není žádoucí lhůtu pevně stanovit. Nicméně mělo by jít skutečně o rychlou reakci, v rámci dnů. Ostatně je i v zájmu vlastníka pozemku, aby byla černá skládka včas odstraněna.

Čtěte také: Řešení problému černé skládky

Je žádoucí, aby vlastníci pozemků oznamovali i drobné černé skládky na jejich pozemcích, protože se předpokládá, že vlastník sám nemusí být schopen posoudit nebezpečnost daného odpadu a případné riziko pro životní prostředí. Forma, jakou má vlastník pozemku oznámení učinit, není zákonem dána, Avšak vzhledem k tomu, že porušení této povinnosti je sankcionováno, je pro vlastníka pozemku jistě vhodnější, pokud tak učiní prokazatelnou formou, aby mohl tak v případě potřeby doložit, že oznámení učinil řádně a včas. Oznámení by samozřejmě mělo být dostatečně určité, s použitím moderních techniky lze poměrně snadno v rámci oznámení dodat i fotodokumentaci a přesnou polohu. Toto oznámení je nezbytným nástrojem pro to, aby se OÚ ORP o černé skládce vůbec dozvěděl a aby byl zahájen proces související s jejím odstraněním.

Porušení této povinnosti fyzickou osobou je přestupkem dle § 117 odst. 1 písm. i) NZOO a hrozí za něj pokuta ve výši až 10.000,- Kč. V případě právnických osob nebo fyzických osob podnikajících jde o přestupek dle § 121 odst. 1 písm. l) NZOO s pokutou rovněž do výše 10.000,- Kč.

Postup OÚ ORP při zjištění černé skládky

O černé skládce na území ORP se může OÚ ORP dozvědět na základě vlastních šetření a poznatků nebo na základě oznámení dle předchozího textu. Dále připadají v úvahu i situace, kdy se o černé skládce dozví na základě podnětu jiné osoby nebo i obce. V každém případě od toho okamžiku vzniká OÚ ORP povinnost zkusit zjistit vlastníka odpadu dle odstavce 3. Může se například pokusit dohledat vlastníka podle stop v rámci vlastního šetření na místě, případně jakoukoli jinou vhodnou formou. Pokud jde o lhůtu, používá zákon pojem "neprodleně", což je rovněž neurčitý právní pojem, avšak lhůta je ještě kratší než v předchozím odstavci.

Pokud OÚ ORP v této fázi vlastníka zjistí, pak se již nepostupuje podle dalších odstavců, ale postihuje se konkrétní vlastník za porušení povinností dle § 13 NZOO, případně jiných povinností, viz předchozí text.

Situace, kdy OÚ ORP nezjistí vlastníka odpadu

Odstavec 4 vymezuje situace, kdy vlastník odpadu není k dispozici, ani se nepodařilo vypátrat jinou osobu odpovědnou za odpad. Důvodem je buď, že vlastníka se nepodařilo zjistit, nebo že vlastník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, pokud jde o právnickou osobu. V takovém případě OÚ ORP zahajuje postup, který zakládá povinnosti vlastníkovi pozemku, na kterém se odpad nachází. Ten je samozřejmě dohledatelný vždy dle katastru nemovitostí.

OÚ ORP v takovém případě vyzve vlastníka pozemku, aby odpad odklidil - tedy aby jej dobrovolně odstranil z daného místa a předal do příslušného odpadového zařízení - to je druhým krokem navazující na odstranění, který má zabránit tomu, aby došlo k dalšímu nelegálnímu nakládáním s daným odpadem. Předpokládá se jednotná lhůta pro splnění povinnosti vlastníkem pozemku 30 dní.

Možné sankce a opatření

• Pokuta až 10.000 Kč pro fyzické osoby za neoznámení černé skládky.
• Pokuta až 10.000 Kč pro právnické osoby a podnikatele za neoznámení černé skládky.
• Exekuce majetku vlastníka pozemku v případě neodstranění odpadu.
• Pokuta až 50.000 Kč za neoprávněné založení skládky nebo odkládání odpadků mimo vyhrazená místa (obecní úřad).
• Pokuta až 1 milion Kč za závažné porušení zákona o odpadech (Česká inspekce životního prostředí).

Prevence vzniku černých skládek

Vzhledem ke znalosti místních poměrů jsou největší předpoklady pro prevenci vzniku černých skládek na obecní úrovni. Ostatně úkolem obce je podle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za tímto účelem může obec využít například i obecní policii. Obecní policie je oprávněna zabezpečovat místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce a plní i další úkoly.

Velmi důležitou roli mohou v mnoha ohledech sehrát stavební úřady a v malých obcích opět i samy obecní úřady. Značné množství odpadů končících na „černých skládkách“ je možno zařadit do skupiny stavebních odpadů. Tyto odpady vznikají z různých stavebních úprav prováděných osobami na území katastru obce a je velmi důležité řešit nakládání s těmito odpady již ve fázi povolování těchto stavebních úprav.

Při povolování konkrétních staveb je vhodné stanovovat podmínky týkající se nutnosti doložení dokladů, jak bylo se vzniklými odpady naloženo a že byly předány pouze oprávněným osobám tak, jak stanoví zákon o odpadech. I podle samotného stavebního zákona jsou obce obecně povinny sledovat veškerou stavební činnost v obci a dbát, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování, dozírat na stav staveb a kontrolovat, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními zákona.

Pro shrnutí uveďme co k problematice černých skládek zmínil v roce 2003 veřejný ochránce práv: „U odstraňování nelegálně vzniklých skládek se ochránce opakovaně setkává s problémem, že současný zákon o odpadech, na rozdíl od předchozího, tuto problematiku komplexně neřeší. Zákon obsahuje pouze ustanovení o tom, že „hrozí-li poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo, může obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistit ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby“ (§ 79 odst. 1 písm. e) cit.

Pojem odpovědné osoby však není v zákoně nikde definován a těžko lze dovozovat, že by pod tímto označením bylo možno rozumět kohokoliv jiného než samotného původce černé skládky. Jestliže původce není zjištěn (což bude obzvláště u starých skládek pravidlem) a nebo skládka bezprostředně neohrožuje lidské zdraví nebo životní prostředí, lze ještě uvažovat o využití oprávnění plynoucích ze složkových předpisů (lesní zákon, vodní zákon atd.). Ty ve většině případů umožňují nařídit odstranění nelegální skládky opět pouze jejímu původci, pokud je zjištěn.

Pokud se podaří prosadit nově vznikající zákon o odpadech, který nyní připravuje MŽP, nabízí se určitá šance, jak by mohly být lokality, na kterých se vyskytují černé skládky řešeny. Podle jedné z uvažovaných koncepcí nového zákona o odpadech by nově mohly být příjemcem poměrně nemalých prostředků z poplatků za odstraňování odpadů krajské úřady. Tyto prostředky z poplatků by pak měly být opětovně využívány pro zlepšení nakládání s odpady v rámci toho kterého regionu.

Nový zákon o odpadech (541/2020 Sb.) a přestupky fyzických osob

Následující se zabývá správně-právní odpovědností osob za tzv. černou skládku (nezákonně soustředěný odpad) podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech (dále jen „zákon o odpadech“), který nabyl účinnosti ke dni 1. 1. 2021. V § 14 zákona o odpadech je upraveno nakládání s nezákonně soustředěným odpadem. Zákon o odpadech předpokládá a ukládá povinnost vlastníkovi pozemku, na kterém se nachází tzv. černá skládka, aby tuto skutečnost bez zbytečného odkladu oznámil obecnímu úřadu obce s rozšířenou působnosti (dále jen „OÚORP“). Tedy vlastník pozemku oznámí, že se na jeho pozemku nachází nezákonně soustředěný odpad.

Následně se OÚORP pokusí zjistit vlastníka tohoto odpadu. Je zde však nutné upozornit, že OÚORP postupuje obdobně, i když se o nezákonně soustředěném odpadu nedozví od vlastníka pozemku. Nezákonně soustředěný odpadu může OÚORP oznámit jakákoliv osoba, avšak vlastník pozemku má výslovně zákonnou povinnost takovou skutečnost oznámit.

Mohou nastat dvě situace, a to 1. OÚORP zjistí vlastníka odpadu a postupuje proti němu, nebo 2. Pokud se OÚORP podaří zjistit vlastníka odpadu, tak OÚORP postupuje proti vlastníkovi odpadu. Vlastník odpadu má totiž zákonnou povinnost dle § 14 odst. 1 zákona o odpadech předat nezákonně soustředěný odpad 1. do zařízení určeného pro nakládání s odpady, 2. do dopravního prostředku provozovatele zařízení (za podmínek dle § 16 odst. 3 zákona o odpadech), nebo 3.

V případě, kdy vlastník odpadu, kterým je fyzická nepodnikající osoba, nepředá nezákonně soustředěný odpad do zařízení určeného pro nakládání s odpady nebo do dopravního prostředku provozovatele zařízení, může mu být OÚORP uložena pokuta ve výši 200.000,- Kč. Pokud se bude jednat o fyzickou podnikající osobu nebo právnickou osobu, tak této může být uložena pokuta OÚORP nebo Českou inspekcí životního prostředí do výše 10.000.000,- Kč.

Navíc fyzická podnikající osoba nebo právnická osoba se dopustí přestupku také tím, pokud nepředá nezákonně soustředěný odpad obchodníkovi s odpady. Zároveň může správní orgán, který je příslušný k projednání přestupků (v daném případě OÚORP nebo Česká inspekce životního prostředí), uložit vlastníkovi odpadu provést v přiměřené lhůtě opatření k nápravě spočívající např.

V dané situaci se OÚORP nepodařilo zjistit vlastníka odpadu (popř. vlastník odpadu již zemřel, popř. zanikl, aniž by povinnosti přešly na jinou osobu) a postupuje proto proti vlastníkovi pozemku.

OÚORP vyzve vlastníka pozemku, aby nezákonně soustředěný odpad odklidil a předal ho do zařízení určeného pro nakládání s odpady ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy (tato lhůta může být i delší, ale pouze v odůvodněných případech). Vlastník pozemku nemá povinnost takové výzvě vyhovět, avšak následně OÚORP může vlastníkovi pozemku uložit rozhodnutím, aby na vlastní náklady zabezpečil místo, na kterém...

Co dělat, když objevíte černou skládku

Pokud máte informace o vznikající černé skládce, případně o osobě, která odkládá odpady mimo vyhrazená místa, podejte podnět na obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pokud máte důkazy, na základě kterých by bylo možné zjistit, kdo skládku založil nebo do ní přispíval, přiložte je k podnětu. Zvýšíte tím pravděpodobnost, že úřad odhalí odpovědnou osobu a v rámci přestupkového řízení jí uloží pokutu.

Podněty jsou neformální úkony, které nemusí splňovat striktní požadavky na formu a obsah. Do podnětu je důležité uvést, komu je adresovaný, kdo jej podává, čeho se týká a co sleduje. Doporučujeme přímo v textu podnětu požádat úřad, aby vás do 30 dní informoval, jak s podnětem naložil. Pokud by úřad například neodhalil konkrétního pachatele, přestupkové řízení by nemohl zahájit. Kdybyste ho o to nepožádali, nemusel by vás úřad o odložení věci ze zákona vůbec informovat.

Jednoduchým způsobem můžete obci černou skládku nahlásit také na www.ZmapujTo.cz, nebo přes jejich mobilní aplikaci. Nahlášení skládky tímto způsobem je v podstatě podnětem. Do projektu je zapojeno poměrně velké množství obcí. Pokud v seznamu zapojených obcí vaši obec nenajdete, podejte podnět klasickou cestou.

Odstraňování a jiné nakládání s odpady může upravovat i obecně závazná vyhláška obce. Nakládání s odpady je totiž oblast, která je v zájmu obce a občanů obce, a spadá tak do samostatné působnosti obce. Pokud by někdo porušoval povinnosti tam stanovené, mohl by se dopustit přestupku proti pořádku v územní samosprávě. K projednání tohoto přestupku je příslušný obecní úřad.

Obecně závazné vyhlášky obce naleznete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávních celků a některých správních úřadů. Tato sbírka slouží k vyhlašování právních předpisů (vyhlášek a nařízení). Najdete v ní všechny vyhlášky a nařízení obcí a krajů vydané po 1. 1. 2022. Na doplnění starších vyhlášek a nařízení mají obce a kraje 3 roky. Většina obcí své vyhlášky a nařízení zveřejňuje také na svém webu.

Pokud je zakládání černých skládek v rozporu s některou obecně závaznou vyhláškou, můžete se s podnětem obrátit na obecní úřad. I zde platí, že je vhodné přiložit veškeré důkazy, které svědčí o tom, kdo černou skládku založil.

Trestný čin poškození a ohrožení životního prostředí

V souvislosti s neoprávněným skládkováním může za určitých podmínek dojít i ke spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí. Typicky půjde o případy skládek nebezpečného odpadu, ze kterých unikají látky poškozující životní prostředí. Trestný čin je spáchán, pokud pachatel úmyslně nebo z hrubé nedbalosti skládkou poškodí nebo ohrozí některé ze složek životního prostředí (voda, půda, ovzduší apod.).

Aby se jednalo o trestný čin, musí být jednání pachatele společensky škodlivější než u přestupků. Proto poškození nebo ohrožení složek životního prostředí musí být významnějšího rozsahu, např. musí zasahovat větší území nebo způsobovat těžkou újmu na zdraví nebo smrt lidí. Významnější rozsah může spočívat také v situaci, kdy je k odstranění následků založení skládky třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu (min. 1 000 000 Kč).

Trestnými činy se zabývají orgány činné v trestním řízení.

tags: #cerna #skladka #odpovědnost #majitele #pozemku

Oblíbené příspěvky:

• Curver Trio: Recenze odpadkového koše
• Je klimatická změna problém?
• Odpuzování psů ekologicky
• Průvodce tříděním odpadu
• Odpadové poplatky v Janovicích