Zásahy Člověka do Přírody: Příklady a Důsledky

V přírodě zanecháváme stopu, kterou sice hned nevidíme, ale dlouhodobě může krajině uškodit. S návštěvou jednoho turisty se křehký ekosystém ještě vypořádat dokáže, na davy výletníků ale uzpůsobený není.

Dopady Turistiky na Přírodní Prostředí

Stoupající zájem o turistiku znásobuje i škody, které tam lidé způsobí. Například Národní park Šumava ročně navštíví zhruba dva a půl milionu turistů, do toho krkonošského jich za stejnou dobu přijede dokonce až šest a půl milionu. S turistickým přetížením se ale potýkají i menší oblasti jako chráněná krajinná oblast Kokořínsko, kde ke zvýšení návštěvnosti přispělo zveřejnění polohy trampských tábořišť na sociálních sítích.

Šumavská jezera z konce doby ledové jsou extrémně chudá na živiny, a proto i mimořádně citlivá na jakékoliv vnější zásahy. „Každou hodinu sem chodí až dvě stovky návštěvníků, každý třetí si smočí nohy a každý pátý hodí kachnám zbytky pečiva. A to má na přírodu velký dopad,“ říká Ondřej Vítek z Agentury pro ochranu přírody a krajiny ČR.

Co mohlo na začátku vypadat jako neškodná věc, spustí řetězec vzájemně provázaných reakcí. Kachny přiláká snadno dostupná potrava, a tak se začnou k jezeru přirozeně stahovat. Pečivo, které nestihnou sníst, se začne ve vodě rozkládat a výrazně vzroste množství živin, které pro prostředí jezera nejsou přirozené. Podobnou škodu způsobí i kachní trus. A ani naše smočení nohou není bez následků. Jezerní ekosystém naruší i zbytky kůže či pot.

Právě snaha tyto dopady zmírnit je podstatou udržitelné turistiky, tedy odpovědného způsobu cestování.

Čtěte také: Člověk a příroda

Hluk jako Rušivý Element

Lidé do přírody často přicházejí za zážitky, které v nich zanechají silný dojem, ať už je to pocit klidu, svobody nebo touha podělit se o daný okamžik s ostatními. Příkladem může být rozjařený turista na rozhledně, který se neubrání spontánnímu hlasitému zvolání. Ozvěna se pak rozléhá krajinou i na vzdálenost pěti kilometrů. Takový moment může být pro výletníka hezkou vzpomínkou, ale pro přírodu je rušivým zásahem.

„Jedno zahalekání z vyhlídky může znamenat ztrátu celého hnízdění chráněného druhu.“

Hluk ohrožuje například vzácné sokoly, kteří hnízdí vysoko ve skalách Českého Švýcarska. „Tito dravci jsou poměrně tolerantní k pohybu pod sebou, ale zvuk nebo pohyb nad hnízdem vnímají jako přímou hrozbu,“ vysvětluje Ondřej Vítek. Hlasití návštěvníci vyhlídek nad skalní stěnou, kde zrovna sokol sedí na vejcích, tak mohou způsobit, že pták hnízdo opustí. Po celé republice navíc hnízdí jen několik desítek párů těchto dravců. Každé zdařilé zahnízdění je proto pro jejich populaci nesmírně cenné. Tichý pobyt v přírodě přitom může nabídnout hlubší zážitek, třeba šanci zahlédnout tato vzácná zvířata.

Dopad na Stromy a Rostliny

Davy lidí v přírodě jsou rušivé nejen pro zvířata, zátěží jsou i pro stromy a rostliny. A to hlavně za vlhkého počasí. Zvlášť citlivé jsou v tomto ohledu louky. Na vytížených cestách či vyhlídkách zase trpí stromy. Ušlapaná půda je málo provzdušněná a brání přístupu vláhy k jejich kořenům. Proto bychom se měli držet vyznačených tras. Neslouží jen k tomu, abychom v krajině nezabloudili. Jde o bezpečná pásma, kde nehrozí poškození přírody.

„Jednotlivé druhy jsou různě citlivé. Například borůvčí je na sešlap odolné, ale na lišejník stačí šlápnout jednou a je po něm.“

Čtěte také: Dopady lidské činnosti

Chodit mimo vyznačené trasy může být sice dobrodružnější, ale také to na člověka klade mnohem větší zodpovědnost. Na vyznačené trase máme nejen jistotu, že tu nerostou vzácné rostliny, zvěř je na ni zvyklá a vyhýbá se jí, ale i že je pro nás schůdná.

Odpad a Jeho Následky

Žvýkačka se v lese rozkládá půl století, skleněná lahev i tisíce let. Odpadky v přírodě běžně vnímáme jako estetický problém. Ale mnohem horší je to, že se z nich stávají pasti pro zvířata. „Lahve, plechovky či sklenice uvězní hmyz, brouky, ale třeba i ještěrky nebo sršně, kteří už se z nich nedokážou dostat ven. Jsou to taková malá pohřebiště,“ popisuje Ondřej Vítek.

Nečekané následky mohou mít také zdánlivé drobnosti. I na ohryzku od jablka můžou zůstat sliny s bakteriemi, proti kterým jsme odolní my, ale ne už třeba lesní zvěř. „Pravděpodobnost nákazy je sice malá, ale není vyloučená,“ vysvětluje Ondřej Vítek. Ideální je proto přibalit si pytlík nebo krabičku na odpadky. „Co se mi vešlo do batohu na výlet, vejde se přece i na cestě zpátky,“ dodává.

Zemědělství a Změny v Krajině

Plošné zvětšování zemědělské krajiny souvisí s vývojem lidské společnosti a s její závislostí na růstu produkce potravin. Hlavního činitele těchto změn lze vidět v mechanizaci a racionalizaci zemědělských prací. I když spektrum zemědělských krajin v různých oblastech světa je velmi rozmanité, společné pro ně je to, že se výrazně změnila druhová skladba rostlinných společenstev do takové míry, že některé druhy zcela vymizely.

Jak Zmírnit Dopady?

Nikdo z nás nemůže být v přírodě zcela neviditelný. Ale můžeme být ohleduplní. Držet se značených tras, nic netrhat, nevytvářet „umělecká díla“ z přírodních materiálů a nic neodhazovat. Našeho vlivu na okolí se úplně zbavit nemůžeme, ale jde ho výrazně zmírnit. Třeba tím, že po cestě sebereme odpadek, který tam nechal jiný turista.

Čtěte také: Příklady devastace přírody

Nejde jen o to, jak se chováme v lese nebo na horách. Zodpovědná turistika začíná už doma tím, jak plánujeme cestu - čím pojedeme nebo kde se najíme. Vše shrnuje projekt Turistika beze stop, za kterým stojí společnost E.ON. Motivuje lidi k ohleduplnému chování na výletech, aby příroda a památky zůstaly zachované i pro další generace.

Stačí jen trocha všímavosti, která nám nezkazí zážitek, ale okolní krajině hodně pomůže.

tags: #zasahy #cloveka #v #prirode #priklady

Oblíbené příspěvky:

• Historie letiště Pardubice
• Trávnička na slunném stanovišti
• Likvidace jednorázových utěrek
• Recenze designových košů
• Městský úřad Slaný – odpady